Přítel je neplodný a odmítá jít na IVF. „Je to neetické,“ říká. Já ale dítě chci
- Snažení
- Anonymní
- 08.12.25
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem už zoufalá. S Láďou jsme spolu pět let, z toho tři se snažíme o dítě. Láďa pochází z věřící rodiny, i když on sám zas tak věřící není. Nikdy jsem ho neviděla jít do kostela. Přijde mi, že je věřící jen ve chvílích, kdy se mu to hodí.
Když jsem po tak dlouhé době neotěhotněla, lékař nás poslal do centra asistované reprodukce. Tam nám udělali veškerá vyšetření, a ukázalo se, že problém je u přítele. Má velmi málo životaschopných spermií. „Snažit se samozřejmě můžete dál, ale doporučil bych vám využít metody asistované reprodukce. Přirozené početí je velice nepravděpodobné,“ sdělil nám lékař.
A od té doby přítel odmítá do centra chodit. Prý nechce plodit děti tímto způsobem. Tvrdí, že je to neetické, finančně náročné a pro mě zdravotně riskantní. Má zkrátka milion důvodů, proč to nejde. Jenže si vůbec neuvědomuje, že já nechci žít bez dětí.
„Tak si nějaké adoptujeme,“ řekl s nadšením. Jenže pro mě je adopce až úplně krajní řešení. Vůbec se s ním nedá mluvit, jede si svou a já si říkám, že je sobec. Ano, IVF stojí peníze, je to masakr na nervy, na peněženku i na zdraví. Ale největší díl zátěže leží na mně. On by „jen“ odevzdal spermie, přidal peníze – a tím by to pro něj skončilo.
Když jsem se svěřila kamarádce, poradila mi, ať na něj zatlačím. A moje máma? Ta ho nikdy neměla ráda: „Tak si najdi jiného, všichni nejsou neplodní.“
Ano, rady nad zlato. Možná to tak nakonec dopadne, ale já ho miluju a chci najít cestu, jak mít společně dítě. Jenže to musí chtít i Láďa. Vůbec nechápu, proč je tak umanutý.
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 2566
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 2358
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1420
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 8062
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 783
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1256
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3453
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3331
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 6180
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 7204
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...