První těhotenství se nepovedlo

Moje zkušenost s prvním těhotenstvím byla smutná, skončilo brzo. Radost vyprchala během pár vteřin a nikdy na to nezapomenu.

První těhotenství se nepovedlo První těhotenství se nepovedlo Zdroj: Canva

S přítelem jsme se rozhodli založit rodinu. Vysadila jsem antikoncepci, začala brát vitamíny. Odjeli jsme na dovolenou na chalupu, kde jsme se náležitě snažili. Že jsem tam po pár dnech měla odpor ke kávě, mě ani netrklo. Doma jsem byla překvapená, že nedorazila menstruace a napadlo mě zkusit těhotenský test. Po chvíli jsem celá šťastná zírala na dvě čárky. Slzy mi začaly téct po tvářích a já se nemohla dočkat, až to příteli oznámím. Jelikož jsme pracovali ve stejné firmě, dala jsem si test do kapsy a po práci řekla, že mám v kapse překvapení. Málem vyskočil z auta radostí, bylo to neuvěřitelný. Budou z nás rodiče. Pořád na mě dával pozor, nenechal mě nic dělat, převzal domácí práce a podobně.

Pak přišel ten den. Byli jsme v práci, od rána mě trochu bolelo v podbřišku. Tenkrát jsem četla, že na začátku těhotenství je to normální a bolesti jsem ignorovala. Když jsem šla na wc, všimla jsem si, že krvácím. Snažila jsem se přesvědčit, že se nic neděje a vše bude dobré. Vzala jsem si vložku a šla pracovat. Bolesti se stupňovaly. Když byla polední pauza, přítel za mnou přišel. Jakmile slyšel o bolestech a krvácení, šel za šéfem s tím, že musíme do nemocnice. V tu dobu jsme tam jezdili autem, řídila jsem.

Nasedli jsme do auta. Navrhla jsem, že pojedem domů, najíme se a když bolesti neustoupí, pojedu do té nemocnice. Neustaly, naopak. Už jsem měla problém i chodit.
V nemocnici jsem se na recepci nahlásila a čekala před ambulancí. Přítel mě držel za ruku a opakoval, že to dobře dopadne. Doktor si mě zavolal, zeptal se na podrobnosti a udělal ultrazvuk. Měl zamyšlený výraz. Pak se zeptal, jestli je to první těhotenství a já přikývla. Jakmile začal větu slovy: „Je mi líto, ale…“, zaplavila mě vlna temna.

Špatně se mi dýchalo, chtělo se mi brečet, třásla jsem se. A najednou to začalo, slzy, spousta slz. Doktor mě uklidňoval, ale bylo to zbytečné. Navrhl mi na noc hospitalizaci a já souhlasila. Zeptal se, zda mám doprovod. Uvědomila jsem si, že přítel čeká na chodbě, jak mu to mám říct? Vyšla jsem ze dveří, sotva viděl slzy, obejmul mě, utěšoval. Doktor říkal, že plod má asi 5% šanci na přežití. Že mi dají léky proti bolesti a ráno udělají vyšetření. Přítel mě doprovodil na pokoj, kde už bylo asi pět žen, povídaly si, kritizovaly manžele atd.. Tam se rozloučil, já si šla lehnout a dostala léky. Nemohla jsem tomu pořád uvěřit. Brečela jsem dlouho, než jsem usnula.

Ráno jsem šla na vyšetření k jinému doktorovi. Byl moc milý, vysvětloval během prohlídky, co se stalo. Na ultrazvuku už nebylo nic. Nemusela jsem na zákrok. Prý to vyjde určitě příště. Děsila jsem se cesty domů, že to přítel musel všem říct. Pustili ho dřív z práce, aby jel se mnou domů. Doma na mě byli všichni moc hodní, ale i tak jsem byla sama. Neslyšela jsem, když na mě mluvili, vlastně mě to nezajímalo. Bylo to jedno, zklamala jsem. Ještě dlouho jsem místo spánku brečela. Je to zážitek, na který nikdy nezapomenu a nikomu to nepřeju zažít.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
2887
8.5.22 14:34

Čtení deníčku mě vrátilo do roku 2016. dost podobně probíhal můj první potrat, v práci, odkud jsme s přítelem jeli na gyndu. Zažila jsem to dokupy 3× a teď mám dvě zdravé děti. Neboj, stává se to častěji, než lidi tuší - málokdo o tom má sílu mluvit, ale proto právě mnoho párů těhotenství tají, dokud to není fakt vidět.

  • Zmínit
  • Nahlásit
896
9.5.22 13:47

A můžu se zeptat v kterém týdnu se to stalo?

  • Zmínit
  • Nahlásit
348
9.5.22 18:52

@Meggiska Pokud si dobře pamatuji, tak 8tt. Dr v nemocnici říkal, že to je přesně to období „všechno nebo nic“

  • Zmínit
  • Nahlásit
896
9.5.22 19:45

@JackiEL8
Je to smutné, ale první trimestr je prostě kritický..já to teda nezažila, takže nemůžu soudit, ale asi radši takhle brzo než později, kdy tady čtu deníčky mrtvých narozených miminek 🥺

  • Zmínit
  • Nahlásit
592
10.5.22 10:17

Smutné, taky jsem si tím prošla na podzim roku 2014. Navíc, partner se se mnou rozešel, přesněji řečeno nerozešel, byl to mamanek a odešel za maminkou, která měla pro něho lepší život a lepší nevěstu. Do dneška je sám. Přesto jsem to dítě chtela. Moc. Cítila jsem se tak silná, sebejistá, bylo to skvělé vědět, že neco uvnitř roste, ale v 1.trimestru se to nepovedlo. Doktor mi řekl, ať si dám tak 3 měsíce voraz pro jistotu, no já věděla, že to bude mnohem dýl, ale to jsem si nechala po sebe. Za necelé 4 roky později bylo těhotenství druhé zakončené sice akutní sekci, ale přeci jen porodem.

  • Zmínit
  • Nahlásit
348
10.5.22 13:08

@Meggiska To mi říkala kolegyně v práci, že její dcera nosila dítě 9 měsíců a přitom doktoři poslední asi 2 měsíce věděli, že je dítě mrtvé. Neumím si to představit, ani nechci. Opravdu radši takhle, tělo si obvykle poradí právě během prvního trimestru..
@Bellino Tak to mě mrzí, s mamánkem jsem tenkrát měla vztah, ale když mi vylíčil jeho plány do budoucna, musela jsem to ukončit. Panáček si představoval život u maminky prý abych se tolik nenadřela.. :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
343
10.5.22 18:46

@JackiEL8 nezlobte se, ale 2 mesice mrtve dite v deloze ta vasi kolegyne dcera zcela jiste nemela. nota bene od 7. do 9. mesice a jeste aby o tom lekari vedeli. to je nesmysl.

Příspěvek upraven 10.05.22 v 18:48

  • Zmínit
  • Nahlásit
348
10.5.22 19:15

@Evina1984 Tak mi to kolegyně vyprávěla, ale taky mi to přišlo jako nesmysl. Nechtěla jsem ji urazit, ať to bylo jakkoliv, její dcera prožila něco hrozného. Možná to zveličovala, abych po potratu chápala, že může být ještě hůř.

  • Zmínit
  • Nahlásit
48
13.5.22 20:37

A teď si představte, že se vam takováto hrůza stane 26tt, to je mazec…Do 13tt jsem si to nepřipouštěla, že se prostě může cokoliv stát, ale prostě déle když už to je opravdu mimčo to je teprve příšerný, a to si ani neumím představit, když se to stane ve 40tt, obdivuji všechny ženy, které do toho jdou znovu, buďte ráda, že se to stalo takhle brzo…

  • Zmínit
  • Nahlásit
348
14.5.22 10:39

@Zaneta880 Tak ráda za to fakt nejsem, bolí to každou ženu, ať se to stane v jakémkoliv týdnu těhu. Ale jak tu někdo psal v jedné s diskuzí, dvě čárky na testu vůbec nemusí znamenat, že bude vše ok. :nevim: V ideálním světě by potraty vůbec nebyly. Ale chápu, že ženské tělo to vyřeší po svém, ať se snažíme, jak chceme..

  • Zmínit
  • Nahlásit
4671
17.5.22 00:32

Taky jsem se trochu vrátila zpět k prvnímu nezdařenému zamlklému těhotenství v 11tt teď si zažívám nevydařené těhotenství po třetí :,(
Jediné štěstí je naše milovaná dcerka, která se mezitím povedla.
Zní to ohraně, ale příroda je opravdu mocná a prví tři měsíce jsou buď a nebo…
První revize 8/2018 a dcerka se narodila 8/2019 Držím palce, ať se taky co nejdříve dočkáte :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit

Všechny deníčky uživatele