Prý nemůžu mít děti, tvrdil doktor. Můžu, říkám já

“Bohužel s otěhotněním bude problém,” řekl před více než třemi lety nepříliš sympatický doktor. Kdyby věděl, že jen o půl roku později budu čekat naši dcerku, nevěřil by.

*

Jenže to hodně předbíhám a musím se vrátit na začátek… do jeho ordinace, kde mi sdělil, že možná mámou nikdy nebudu. Ráda bych tímhle deníčkem dodala alespoň trochu optimismu všem ženám, které se podobnou zprávu také dozvědí. Říct jim, že občas se vše k dobrému obrátí…

Bylo mi 25 let, na rodinu jsme s přítelem nespěchali, ale ani jsme se tomuhle štěstí nebránili. Věděli jsme, že je ideální čas, nicméně chtěli jsme nechat osudu, kdy nám malého drobka dopřeje. Zpráva o tom, že se to možná vůbec nestane, mě zasáhla jako blesk z čistého nebe. Byla to rána, po které jsem si začala připadat tak nějak poloviční.

Snažila jsem se nezhroutit, nepřipouštět si, že je něco špatně, a věřit v řešení. Brouka v hlavě jsem však měla pořádného. Bolestivě tam hlodal a trápil mě, jak jen mohl. Bylo předčasné dělat závěry, vím to. Jenže když se něco takového stane, stejně se nemůžete zbavit myšlenky, že vám možná unikne spoustu krásného. Přítel se svojí klidnou povahou zachoval chladnější hlavu. Byl mi velkou oporou.

Změnila jsem doktora. Možná si řeknete, že jsem jen bláhově čekala lepší informace. A budete mít naprostou pravdu. Nakonec se tak sice nestalo, ale jeho přístup byl citlivější než toho předchozího. Navrhoval možnosti, nestrašil mě, pomohl uklidnit vlnu špatného psychického rozpoložení.

V březnu jsem šla na prohlídku s tím, že bude stanoven termín laparoskopie, kde by se zjistil konkrétní problém. Nebudu vám lhát, že jsem nebyla vyděšená. Naopak! Jenže pan doktor se při ultrazvuku začal smát. Upřímně… měla jsem chuť ho nakopnout. Přišlo mi to absurdní, že já se klepu strachy jako osika a on se směje!

Tak termín operace už řešit nemusíme,” přerušil moje myšlenky na to, jak do téhle ordinace už nikdy nevkročím. A protože jsem povaha hysterická a ani hypochondrie mi není cizí, i přes jeho smích mě napadla ta nejhorší varianta - tedy že je něco tak špatně, že už to ani nemá řešení. Těsně před tím, než jsem se stihla zhroutit, mi oznámil radostnou zprávu… co radostnou… tu nejradostnější! Prý se někdy takové zázraky, že si tělo poradí, stávají. Bylo mi to jedno, pro mě bylo hlavní jen jediné: budeme mít miminko.

A tak jsem místo s termínem operace odcházela s předpokládaným datem porodu. Šťastná, vyděšená… a od pasu dolů oblečená zcela naruby, protože v převlékací kabince jsem byla těžce mimo.

Byl to úplný počátek těhotenství, nicméně už v tramvaji jsem se cítila nejvíc těhotně. Usmívala jsem se jako pako na cizí a byla přesvědčená, že oni dobře vědí proč. V tomhle bláznivém opojení jsem se dopotácela domů… a tvářila se jako by nic.

Proč? O tom vám povím zase příště.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
1576
19.1.18 02:02

Krásné. :) Opravdu jeden z mála deníčků, které mě upřímně rozesmály a potěšily na duchu. Přeji hodně štěstí a těším se na pokračování.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4920
19.1.18 04:59

Mela jsem to uplne stejne. Doktorka mi rekla, ze prirozenou cestou nikdy neotehotnim. No manzel si nedal 3krat pozor a uz jsem potreti tehotna :mrgreen:. Doktorka to komentovala slovy, ze i zazraky se deji :kytka:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35221
19.1.18 06:14

Ja si myslim, ze to je problem komunikace lekare s pacientem. Ono sdeleni „s otehotnenim bude problem“ a „nikdy neotehotnite“ je velmi rozdilne.. I autorka napsala do nadpisu jedno, do textu druhe… snad je to i chyba lekaru, ze neumi dobre komunikovat, ale v ordinaci je take treba vnimat, co se skutecne rika - treba si to i nahravat. Googlete teorii ctyr usi - muze byt rozdil mezi tim, co vam clovek rika a co ve skutecnosti slysite.
A pak ma clovek verit vylevum typu „slusne jsem se zeptala a on na me zacal rvat“

teda edit: samozrejme gratuluji, to je super a zpusob, jak na tehotenstvi prijit je originalni a komicky :palec: Ja jsem otehotnela, zatimco mi lekar vyrizoval na pojistovne druhe IVF, ale ja o tom vedela, mela jsem pri kontrolu uz"pocurano".

Příspěvek upraven 19.01.18 v 06:15

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.18 07:59

Je pravda že tyto zázraky se dějí, měla jsem problémy tak jsme to jeli řešit do centra IVF, a po prvním neúspěchu s IVF jsem dostala verdikt s jejich pomocí špatně ale možná otěhotněním no bylo druhé IVF s z toho dceru a pak jsme se rozhodli že bude mít sourozence, třetí IVF-špatný folikulů, žádný vajíčka, udělali inseminaci kdyby tam něco zůstalo s já otěhotněla a 10-11tt jsem šla na potrat byl zamlklý, pak jsem nastoupila do práce, začla plánovat svatbu a zázrak se stal já jsem teď přirozeně těhotná 13tt v pořádku až tomu nemůžu věřit, je to krásný deníček opravdu se někdy zázraky dějí

  • Nahlásit
  • Zmínit
9865
19.1.18 08:28

Krásné :srdce: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.18 08:49

To je uzasny :hug:. Drzim pesti at vse dobre dopadne :kytka:. Moc hezky denicej.sup sup s dalsim.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
19.1.18 10:02

Ahoj, i já jsem příkladem toho, že příroda dokáže pořád ně překvapit. Po pravidelných bolestech na vaječníkách jsem se měla léčit s cystami, nicméně se zjistilo, že jsem v 7.tt :-D Doktor nevěřil, že s cystou vel cca 4 cm a na dalším vaječníku o něco menší, jsem dokázala „vyprodukovat“ vajíčko. HCG v těhotenství zabralo, cysty postupně praskaly, další se už netvořily, což je rarita v mém případě. No a nyní mám druhého syna 8)

Největší zázrak však zažila moje teta, která přišla o jeden vejcovod při mimoděložním těhotenství, prognoza byla velmi špatná a skutečně tak tomu i 20 let bylo. Na prahu 40.roku otěhotněla, o rok později znovu a to už čekala dvojčata, do 45 let porodila ještě jedno dítě :dance: Prostě se tělo pak zbláznilo a plodilo a plodilo… :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
579
19.1.18 10:36

Mela jsem to podobne i kdyz s kratsim cekanim pozitivniho vysledku. Doktor mi ve ctvrtek rekl ze budu mit asi problem podruhe prirozene otehotnet a ja mela v nedeli tentyz tyden pote co mi nedelalo dobre vino na oslave a citila jsem se zeslabla pozitivni tehotensky test. :-) Doktori holt nejsou vsevedouci a priroda je mocna - nastesti! :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
11231
19.1.18 10:50

Haha, nejsi sousedka mých rodičů? Dozvěděla se, že nemůže mít děti a proto teď mají tři holčičky vždy po 18ti měsících.

Moc gratuluji!! :kytka:

Víc tak pozitivních deníčků :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
16436
19.1.18 12:53

Gratuluji, tesim se na pokracovani :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
19.1.18 15:46

Moc hezký deníček, ale sotva se člověk začte už je konec a pokračování příště… :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
5619
20.1.18 06:43

Radostná zpráva, gratuluji…s druhým deníčkem bych trošku zamakala na slohu. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
28852
20.1.18 07:26

@Pudloslava Nahravat bez souhlasu druhe osoby je nezakonne, si myslim :nevim:
Zakladatelce gratuluji, ale s denickem si mohla dat vetsi praci a napsat rovnou pokracovani. Je kratky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
13534
20.1.18 10:48

@Jana206 Myslím, že když poprosíš: „Promiňte, mohu si to nahrávat? Já jsem v ordinaci vždy trochu mimo a ráda bych pak věděla vše, co říkáte…“, tak slušný Dr. s tím problém mít nebude. Naopak si ušetří práci, protože mu nebudeš volat nebo se tam vracet se stejným problémem. Akorát ti, co nejednají slušně, by s tím problém mohli mít, protože pak máš důkaz o jejich postupu. Možná je to tedy dobré preventivní opatření pro všechny případy. 8)

Příspěvek upraven 20.01.18 v 10:49

  • Nahlásit
  • Zmínit
35221
20.1.18 11:22

@Litta přesně tak :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8816
21.1.18 01:59

Jak rika Pudloslava, presne tak. Spatna komunikace.

Gratuluju :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1827
21.1.18 20:35

Gratuluji a úplně chápu to štěstí ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
6246
21.1.18 22:23

Memu partnerovi rekl dr po spermiu ze nebude moc prirozenou cestou zplodit dite ze hybnost jw temer nulova…otehotnela jsem pul rok od depoprovery ;) partner z toho byl v soku protoze mu dr jasne rekl ze dite normalne uz nikdy nesplodi, a jedine umele a to jeste mozna :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
23.1.18 13:44

Ahojky, měla jsem také velký problém mít prcka. U mě to bylo tak, že jsem zásadně neudržela plod. Vždy v 9tém týdnu jsem potratila a doktoři vůbec nevěděli co se to děje. Po 6ti samovolných potratech se mi konečně zdařilo donosit chlapečka a 18 měsíců po jeho narození se narodila holčička. Takže přes všechny problémy co se objevují, holky nezoufejte a tvrdě do toho a věřte, že se to povede. A kdyby přeci jen štěstěna nebyla vám nakloněna, můžete adoptovat. A než se nadějete řešíte přebalování, krmení, hraní a hlídání. :D

  • Nahlásit
  • Zmínit