Rodičovství tak trochu jinak

Jaké to je být mámou v uvozovkách?

*

Na začátku se musím přiznat, že maminkou ve standardním slova smyslu zatím ještě nejsem. Proč teda píšu u tom, jaké to je být mámou? A proč v uvozovkách? Kdyby mi před 5 lety někdo říkal, že za 5 let o tomhle budu psát, tak na něho pravděpodobně koukám jako na blázna. To jsem totiž ještě nevěděla, že za pár dní poznám muže, který mi svým způsobem změní život o 180 stupňů. Znali jsme se přesně 3 dny, když mi tehdy můj nynější poslal fotku se svým tehdy 8letým synem. V tu chvíli mi hlavou proletělo spoustu myšlenek. Počínaje myšlenkou, co na to řeknou moji rodiče, a konče tou myšlenkou, jestli nám to vůbec může fungovat (nějak jsem si to nedokázala představit).

Po prvním setkání s malým bylo jasno, oba jsme si sedli a on mi začal říkat teto. To, co se mi na začátku zdálo nepředstavitelné, se pomalu ale jistě stávalo reálným. Postupně jsme spolu trávili více a více víkendů a prázdnin (v péči ho měla jeho máma, tak k přítelovi jezdil jen na víkendy a prázdniny), které jsme si moc užívali. Je ale jasné, že to nebylo vždy jen zalité sluncem.

Přišly problémy ve škole i problémy v komunikaci s jeho mámou. Jeho vlastní máma ho čím dál více zanedbávala a jak přítel, tak celé okolí to vidělo a vidělo, že i já jsem mu lepší mámou, než je ona. Rozhodli jsme se, že takhle to nemůžeme nechat, sehnali jsme si právníka a poslali žádost o změnu péče. Upřímně bych soud a vše kolem něho nepřála snad ani nepříteli. Bylo to tak zdlouhavé a občas dost náročné na psychiku. Tím spíš, když matka místo uvědomění si vlastních chyb a zlepšení přístupu ke klukovi začala útočit na nás. Všemožně se snažila celou věc prodlužovat a komplikovat, ale i přes tyto její snahy soud po asi nějakém roce a půl rozhodl v náš prospěch a kluka nám svěřil.

Snažíme se mu vynahradil, co neměl, ukázat mu fungující rodinu a nějaké hodnoty, pravidla. Celé to bylo velice náročné a zdlouhavé, ale ani na okamžik nepochybuji o správnosti rozhodnutí. Nevyměnila bych čas s přítelem a jeho synem za čas jen tak proflákaný o samotě.

Pokud jste svědkem toho, že se druhý rodič (ať už je to otec, nebo matka) o vaše společné dítě nestará dobře, určitě jen nepřihlížejte a bojujte za své dítě. Já osobně jsem přítelova syna přijala jako vlastního (nakupuju mu oblečení, pomůcky do školy, učím se s ním nebo jsem mu parťákem pro hru a blbnutí). I kdyby si do života odnesl jen jednu jedinou kladnou vzpomínku nebo dovednost, kterou jsem mu dala já, tak si řeknu: ano, mělo to smysl. A závěrem? Doufám, že nám čas přinese další krásné společné zážitky, svatbu, další děti a hlavně hromadu zdraví, smíchu a radosti.

Váš příspěvek

Odesílám...
252
26.7.20 08:36

Tak ses pochlubila :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1431
26.7.20 08:42

No…mám z toho deníčku rozporuplné pocity. Také jsem byla na Tvé straně barikády, ale dnes už vidím věci trochu jinak. Kor od té doby, co jsem se stala mámou.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
26.7.20 10:17

Tak já jsem mámou. Nikdy jsem neměla odvahu tvrdit že jsem super matka. Ale své děti miluji a vychovávám je dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A o nejstarší dceru mě připravila jedna taková nádhera za součinnosti dcery tatínka. Nemyslím si, že je na tom něco k chlubení. Teď spolu holky nějak bojují a její jak ty píšeš " maminka" ji vyhazuje z domova ať se sbalí a táhne k mámě která ji spoldila… To samo o sobě vypovídá o svém… :nevim:

  • Nahlásit
Anonymní
26.7.20 11:01

:zed: Nemám potřebu se někomu chlubit, chtěla jsem se podělit o své zkušenosti, někomu by mohli třeba pomoct, podpořit. Já vím, že mámy se obvykle snaží dělat to tak jak si myslí, že je to pro dítě nejlepší i když z pohledu někoho jiného to tak nemusí vypadat. V takovém případě bych se o dítě s nikým „nepřetahovala“. V takovém případě, kdybych viděla, že se maminka snaží dělat vše v zájmu dítěte. Ale ke smůle toho malého to takto nebylo. A s postupem času se situace zhoršovala. Nechci tady zacházet do detailů, záměrně jsem je do deníčku neuváděla. Možná, že se mnou bude někdo nesouhlasit, ale na faktu, že vlastní matka si raději koupí Iphone a cigarety než aby koupila klukovi věci do školy a na oblečení a péči a východu zanedbává na tolik, že ji OSPOD chce dítě vzít, tak na této věci nevidím žádný náznak toho, že by se chovala v zájmu dítěte.
Určitě se najde někdo kdo i přes to co jsem napsala mě bude obviňovat z toho, jak jsem někomu ukradla dítě a tak podobně, ale já osobně si nejsem vědoma, že bych se něčeho špatného dopustila.
Snad můj deníček bude někomu prospěšný a pokud to někoho popuzuje tak to číst nemusí. Přeji všem pekný den :mavam:

  • Nahlásit
2299
26.7.20 14:14

Za mě máš obdiv. Než jsem potkala svého muže, tak jsem se při seznamování vyhýbala mužům s dětmi, neuměla jsem si představit, že bych měla (ne)vstupovat do výchovy. Štěstí stálo při mě a tak s mužem máme tři vlastní děti.. Kdybych o něj nedej Bože přišla, pak bych asi musela věci přehodnotit :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14923
26.7.20 16:12

No, máš za sebou jednu bitvu, ale válku jsi ještě nevyhrála. :think:

Držím palce, aby jste ustáli pubertu a taky to tak s odstupem času viděl i ten klučina. A potom třeba i vaše společné děti. Zvládat patchwork není jen o tom, že vyhrajete soud nad matkou, která nefunguje. Každopádně hodně štěstí. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2451
26.7.20 22:53

Milá autorko, za mě máš palec nahoru. Sama mám své vlastní 2 syny a věřím, že pro tebe muselo být těžké přijmout partnerova syna a brát ho jako vlastního. I když se nechlubíš, tak tohle k chlubení je :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1695
27.7.20 17:56

Ze svého pohledu „matky“ pro nejstaršího z našich synů (ano, říkám o něm, že je to můj syn, i když pro mě nevlastní) si nemyslím, že jsi udělala dobře a nejde jen o pouhé chlubení. Jsme dokonce ve velmi podobné situaci, také jsme před lety získali syna do péče.

  • Nahlásit
  • Zmínit
14923
27.7.20 20:17

@TerezkaW No, až ho zakladatelka s přítelem opravdu vychovají a vypustí do světa, tak to teprve bude k chlubení. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2451
28.7.20 23:06

@P4ja Věřím, že jim to s jejich přístupem vyjde.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2793
29.7.20 16:30

Nevidím do toho, tak nesoudím. Jen vím, že u soudů i OSPOD se casto lže a manipuluje s pravdou. Snad opravdu byla ta matka taková, jak píšeš.

  • Nahlásit
  • Zmínit