Rok s nedoklubkem: z rizikovky ke šťastnému miminku

Je to pár dní co se Evelínka zakousla do svého dortu k prvním narozeninám a já se rozhodla, že budu pokračovat v psaní. Poslední deníček skončil narozením Evelínky v 33+0 a pokračujeme, jak jsme měli víc štěstí než rozumu.

*

Evelínka se narodila 5. 12. 2016 a já jí pořádně viděla až další den po jejím narození. Na ten první pohled nikdy nezapomenu. Byla tak krásná, ale malinká. Ten den jsem jí viděla 2×, až druhý den byl den „D“. sestřičky mi malou vyndaly z inkubátoru a já si ji mohla poprvé pochovat. Byla jsem strašně nervózní, ale Evelínka mi přišla hrozně klidná. Pomalu jsem rozjížděla laktaci pomocí odsávačky a zkoušeli jsme přikládat, ale Evelínka byla slabá a moc jí to nešlo.

Čtvrtý den od porodu se mi prsa nalila. Každé 3 hodinky jsem chodila za malou na neonatologii. Všechny dny byly stejné. Odsála jsem, šla jsem na neonatologii, tam mi malou sestřičky vyndaly z inkubátoru. Přebalila jsem si ji, nakrmila (buď stříkačkou nebo přiložením), pila málo, takže měla sondu do žaludku. Pak jsme aspoň 30 minut klokánkovaly a šla jsem na pokoj, tam jsem měla cca hodinku a půl čas si odpočinout a zase znova.

Evelínka nám ale vůbec nenabírala a týden po porodu spadla na 1700g, není to tak hrozné, ale pomalu už měla mít porodní váhu. Do mléka tedy museli přidat fortifikaci (moje mléko zahustit), aby bylo kaloričtější a pomáhalo i na její blinkání. Ob krmení mi vždy blinkala. Byl to hrozný pohled, jak se to z toho malého broučka valí nosem i pusou.

Devátý den už konečně nabrala a já jsem skákala radostí a všem jsem volala (všem znamená, manžel, mamka a brácha a tchánovcům), že se to už konečně zlomilo a malá nehubne. Za další cíl jsme si dali, že půjde sonda pryč. Jenže to nebylo tak jednoduché. Evelínka stále blinkala a museli jí tedy MM dodávat sondou. Už toho na mě bylo hodně 5 týdnů v nemocnici, Vánoce za dveřma a dorazila mě sestřička, která řekla, že malá blinká kvůli mně, že to stříkačkou neumím. Tak jsem si u primářky vybrečela lahvičku, protože jsem nechtěla Evelínce ubližovat. Nejdříve byla proti, ale já jsem naléhala, tak povolila, takže stříkačku jsme zrušili a krmilo se lahvičkou.

Lahvičkou šlo vše rychleji Evelínka hned další den vytáhla sondu a my to zkusili a už nevrátili. Po šestnácti dnech na JIPu jsem konečně dostala malou k sobě do pokoje, byl to krásný dárek k Vánocům. Loňské Vánoce jsme slavili už 3, sice v porodnici, ale byly moc hezké. Domů nás pouštěli 29. 12. 2016 - s lahvičkou a i částečně jsem kojila. Měla jsem papír k pediatričce s doporučení k dalším doktorům, jako neurolog, kardiolog, očař, fyzioteraperut, rizikovka. Evelínčina propouštěcí váha byla 2220g. Pro propuštění z naší neonatologie se musí splňovat váha a věk takže 36+0 a 2200g.

Doma s takovým malým mimčem to bylo docela děsivé, ale to je pro každou prvomatku. K pediatričce jsme museli chodit co týden na kontroly a ještě k tomu jsem malou musela objednat k těm ostatním. Můžu říct, že to byl fakt záhul. Na jednu stranu Vám říkají, že se máte šetřit, s mimčem moc nikam nechodit a my museli k pěti doktorům + ještě ten pediatr co týden, venku -12 stupňů, ale vše jsme jakž takž zvládali. V den termínu porodu, kdy už Evelínce bylo sedm týdnů, vážila 3200g a měřila 49 cm. Bohužel i ten den (byli jsme zrovna v rizikovce) nám přidali dalšího doktora a to chirugii.

Evelínka měla hodně povolené břišní svalstvo a tudíž se jí udělala pupeční kýla, která za pár měsíců měla velikost 332cm, takže obrovská. Samozřejmě všichni doktoři chtěli kontroly dle korigo věku, takže se mi zase sešli ve stejný měsíc. Evelínka rostla ukázkově, tedy co měsíc to kilo. Zapomněla jsem, že pár dní po propuštění, jsme lahvičku zahodili a už jsem jen kojila. Ke konci března omarodil manžel. Nechtěla jsem, aby se k malé přibližoval, aby nic nechytila. Stejně to bylo k ničemu a malá od něj chytla zánět průdušek, který během několika dní (3 dny) spadnul na plíce a my už zase leželi v nemocnici. Tentokrát se zápalem plic, tam jsme si pobyli týden a pak nás konečně pustili.

Evelínka se vyvíjela dle korigovaného věku v květnu (3,5 m korigo) se krásně otáčela na bríško, smála se na všechny strany a zajímali jí i hračky. V červnu už jsme už začali s příkrmy. První co Evelínka ochutnala byla kedlubna a pro mě nečekaně ji celou slupla a moc jí chutnala. Postupně jsem přidávala další zeleninku, pak masíčko a vždy jí vše chutnalo. V 6ti měsících korigo jsme zase oběhávali doktory, ale důležitý pro mě bylo kardio a neuro. Obojí dopadlo na jedničku. Neurolog malou moc chválil a prý by na ní nepoznal, že je nedonošená. Krásně se to poslouchalo. 

Srpen byl plny nových dovedností. Malá si začala pořádně broukat, plazit se, sedět, lézt a na konci srpna se postavila. Na začátku zaří jsem si domluvila schůzku s primářem gynekologie. Zajímalo mě, co mi vlastně pořádně bylo a jestli budeme moc mít další miminko. Pan doktor mě moc potěšil. Sice jsem riziková, ale když víme s čím bojujeme. Můžeme se na to tedy připravit a snad Ev nebude jedináček. Malá zdokonalovala své dovednosti. Hlavně obcházení nábytku na konci září už to uměla parádně. V říjnu jsme byli na kontrole u neurologa a byla naše poslední. Malá vše dohnala.

Listopad utekl jak voda. Evelínka mi všude leze, otevírá šuplíky a skříňky. Schovává nám ovladač, moc ji baví její bazének s míčky a miluje plavání. Když bylo 5. 12. 2017, tedy přesně rok od jejího narození, počkali jsme si s manželem přesně na 8:20 a dali jí obrovskou pusinku, abychom jí vynahradili, že před rokem jsme jí dát nemohli.

Je to náš největší poklad a jsem ráda, že vše dopadlo dobře. Sice nás občas zlobí, hlavně tím, že za ten rok spím v průměru 5h denně a ještě né v kuse, ale když vidím její úsměv, tak na to zapomenu. Je pravda, že jsem měla občas stav, že si ji manžel musel vzít do vedlejší místnosti abych se vyspala a za to jsem mu vděčná. I když by to mohlo být častěji. :)

PS: děkuji všem co si deníček přečetli až do konce. A děkuji maminkám, co jsem psaly deníček o svém nedonošeném miminku, protože mi to strašně moc pomáhalo, číst si, jak jste to zvládaly. Doufám, že tento deníček bude pro některou maminku stejnou podporou jako byly tamty pro mě.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
1226
15.12.17 17:37

Ahoj, já mám syna nar 36+5 a musím říct, že by taky nikdo nepoznal, že se narodil dřív, je to snaživé dítě, které krásně přibírá. Už dokonce dohnal svého běžně nar. bratra (ten vážil 3270 a měřil 56 cm). Syna mi dali z porodnice v jeho 2300 gr, takže tě i chápu, když jsi psala s tou váhou…

Jen se mi nezdá, tak kýka 332 CM??? 8o

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.12.17 18:27

Krasa :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3395
15.12.17 19:06

Šikovná holčička :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.12.17 19:12

Ahoj ja mám dcérku 29+6, v záři oslávila rok (biologický). Normálne by mala mať rok v prosinci (keby bola normálne donosená). Už krásne chodí :-). Nikto by do nej nepovedal, že sa narodila tak skoro.

  • Nahlásit
  • Zmínit
959
15.12.17 19:31

Malá je moc krásná! :srdce:
Všechno zlé jste překonali a přeju vám všem už jen zdraví a ať vám malá dělá pořad radost.
A do roka třeba nějakého toho sourozence :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
193
15.12.17 19:56

Moc hezký deníček :) Evelínka je nádherná, tak ať vám pořád tak hezky roste a dělá jen samou radost!

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.12.17 20:52

@ASAndrea tak to roste krásně, ale hlavně že je v pořádku :).. jinak kýlu neměla bez mála 3,5metru :lol:, ale 3×3×2 cm

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.12.17 20:53

@sfinga12 Tak to je super a hrozně šikovná, to Ev je línější a potřebuje oporu :lol:. stejně nejdůležitější je, že jsou v pořádku, jen ten stres a hlavně strach ze začátku :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.12.17 20:59

@Laddmie @quinsley @jamik1416 @Včelička992 Děkuji, je to zlatíčko :srdce: (jasně, že jí tu nebudu hanit a neřeknu její přezdívku „satánek“ :lol: ) a sourozenec je zatím ve hvězdách manžel se bojí a já taky, tak to necháme osudu jako s Evelínkou :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
15.12.17 21:17

Ahoj..ja mam synka v 31plus5..dnes by se. narodil..;).a uz je ru dva mesice…doktoru.tez plno…no snad to zvladneme na jednicku.. :)

  • Nahlásit
3201
15.12.17 22:04

Malá je kouzelná. :srdce: Hodně zdravíčka, přeji. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9865
15.12.17 22:23

Moc krásný deníček :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.12.17 23:21

Měly jste úplně stejnou propousteci váhu, jako my.. Syn byl sice 37+2, ale měl pouze 2020g, s jídlem to byl boj.. Po 3 týdnech se to zlomilo a mohli jsme domů..Hodne štěstí přeju..

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
16.12.17 07:51

Sikovna princeznicka :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.12.17 09:23

Šikulka, přeji vám mnoho radosti.Taky máme Evelínku, narozenou skoro o měsíc dřív, chviličku si poležela v inkubátoru ale teď už je to taky krásná baculatá šikovná holčička a nikdo by to na ní nepoznal. Mějte se krásně :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.12.17 19:18

Moc všem děkuju ji za podporu a pro anonymní, držíme palečky, aby jste byli v pořádku :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.12.17 20:55

@Pidulka1991 Bolo to veľmi náročné obdobie, plné strachu čo povedia lekári, keď mi vraveli čo všetko može v priebehu prvého roku nastať,…, ale to ty a ostatné mamičky s predčasne narodenými detičkami veľmi dobre vieme, ten stach,… a potom tá radosť :-) keď je všetko v poriadku, tá je nepopísateľná. Všetkým mamičkám držím palčeky, detičky nech prospievaju a robia vám samú radosť.

  • Nahlásit
  • Zmínit
5197
16.12.17 22:48

@Pidulka1991 krásná holčička :srdce: a tu kylu jste zacvicili, nebo ji operovali?

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.12.17 23:03

@Honska používali jsme kylní pás.. ten nepomohl, ale aspoň se nezvětšovala a jak se sama začala pohybovat, tak se kýla začala zmenšovat… na roční kontrole už byla úplně zatažená :), jen má chuděra trochu vytahaný pupík :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
2446
17.12.17 09:08

Evelínka je moc krásná a šikovná holčička. Je úžasné, jak to všechno pěkně dohnala. Řekla bych, že je šikovnější než některé děti v termínu.
Mladší syn se narodil 36+5 a protože měl krásné míry 51 cm a skoro 3 kg, tak nás pustili po 3 dnech. Byl únor, starší syn donesl ze 2 dopo ve školce bacila, tak mi malý ve 2 týdnech taky skončil v nemocnici s mírným zápalem plic a hemofilovou infekcí. Bohužel jsme to chytli všichni, i já, tak tam byl sám. Všechno dobře dopadlo, ale pořád se o něj víc bojím.

Příspěvek upraven 17.12.17 v 09:20

  • Nahlásit
  • Zmínit
18.12.17 10:21

Malá je krásná, je super že všechno takhle pěkně dohnala :) :kytka:
Taky mám doma nedonošeňátka (dvojčátka) narozená ve 33tt. Začátek jsme měli hooodně krušný (těžká sepse jednoho z dětí), ale už je to 4,5 roku a já teď už vidím, jak nás to všechno, čím jsme si prošli posílilo a já se život naučila brát mnohem víc s pokorou :)

Příspěvek upraven 18.12.17 v 10:23

  • Nahlásit
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele