Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji

Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.

Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji Zdroj: Canva

S Petrem jsme si před pár lety vzali hypotéku na byt v Praze. Chtěli jsme rodinu, svatbu a společnou budoucnost.

Jenže nám to pomalu přestalo klapat. Snažili jsme se ze všech sil vztah udržet, ale pak jsem našla Petra s cizí ženou u nás v posteli. A to byl konec. Jenže ne tak úplně. Najednou přišla řeč na to, kdo odejde, kdo koho vyplatí a co bude s naším bydlením.

Ceny bytů i nájmů šly nahoru. Kdybych si měla vzít hypotéku sama, neutáhla bych ji. Petr to má podobně. Společně to zvládáme, ale každý zvlášť bychom neměli šanci. A jít do podnájmu a zároveň dál splácet hypotéku? To je pro nás naprosto šílená představa.

Tak jsme zůstali bydlet spolu. Zní to hrozně, ale jinou možnost jsme zatím nenašli.

Rozdělili jsme si byt napůl. Každý máme svůj pokoj, koupelnu a kuchyň se snažíme využívat na střídačku. Já si vzala ložnici a Petr obývák.

Snažíme se plánovat si aktivity tak, abychom se večer potkávali doma co nejméně. A když si jeden z nás chce někoho přivést, musí o tom toho druhého předem informovat.

Jenže i když to na papíře vypadalo jednoduše, ve skutečnosti je to hrozné. Snažím se trávit doma co nejméně času a pořád přemýšlím, jak z tohohle pekla ven.

Nakonec jsme se domluvili, že byt pronajmeme a oba půjdeme do spolubydlení. Není to vůbec ideální a rozhodně to není život, který jsem si po třicítce představovala. Ale pro nás dva je to nejspíš jediná cesta, jak se konečně rozejít doopravdy.

Občas už jsem měla strach, že si půjdeme doslova po krku. A tak raději moc nepřemýšlím nad tím, co bude dál. Teď hlavně chci, abychom každý mohli konečně zavřít dveře svého pokoje a vědět, že za nimi začíná náš vlastní život.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
131
13.9.26 18:39

Tohle bych psychicky nedala. Po nevěře ještě rok bydlet pod jednou střechou? To už je opravdu za trest. 8o 8o

  • načítám...
  • Zmínit
871
15.9.26 11:44

Můžete zkusit byt prodat i s hypotékou. Pokud máte fixovanou nižší úrokovou sazbu než teď, tak vám kupující utrhnou ruce. Další možnost je domluvit se s bankou, že byt prodáte a z prodeje nejprve umoříte dluh bance a poté si zbytek rozdělíte mezi sebou. Pronájem bytu je taky další možnost, ale počítejte, že i to má svá úskalí. Můžete narazit na problémové nájemníky, kteří budou mít špatnou platební morálku nebo budou ničit byt a pak je ani nevystěhujete a ještě za ně můžete platit poplatky za služby. Je to těžké, ale držím vám palce, ať to společně nějak zvládnete vyřešit bez emocí.

  • načítám...
  • Zmínit