Rozhodl jsem se změnit svůj život. Nebo to alespoň zkusit

O životě

Vlastně nemám důvod být nespokojený. Mám zdravou rodinu a v ní moc hezké vztahy. Mám dost peněz na všechno, co potřebuji nebo chci, nebo potřebuje a chce rodina. Firmám se daří, pracuji s lidmi, které si sám vybírám. Ale přesto někdy spokojený nejsem. A tak jsem se rozhodl, že svůj život změním.

Vlastně tomu pomohl jeden splněný sen a jedna náhoda. Z počátku léta se mi podařilo konečně zažít to, o čem rád roky čítávám. Sbalit si baťoh a vyrazit na cestu. Byly to jen tři a půl dne. Ale také jeden z nejhezčích životních zážitků. Když jde člověk sám krajinou stačí najednou intenzivně vnímat svět kolem sebe. Potoky, vážky, stromy, slunce, vítr. A k tomu zvuk svých kroků, dechu, tlukot srdce. A najednou se dostane do stavu, kdy jedinými starostmi a problémy jsou mít co pít, jíst a kde přespat. Byl to strašně osvobozující pocit. A zjištění, že to chci zažívat znovu.

Nedávno pak žena odjela pracovně na pár dnů pryč a já zůstal sám s dětmi. Do práce jsem jezdil jen na pět hodin denně. A najednou když bylo na každodenní úkony v domácnosti víc času, zvládali jsme spolu s dětmi vše v klidu, pohodě a cítili se mnohem víc spolu. Obvyklá rodičovská nervozita byla pryč. Nebyl jsem najednou táta, který ráno pospíchá do práce, protože už na něj někdo nebo něco čeká, a večer táta, který přijde, ale skoro nemá čas si pohrát, popovídat, protože jde dělat večeři, koupat a nic jiného s dětmi pořádně nestihne.

Také tělo mi díky každodennímu stresu z řízení firem a spěchu začalo napovídat, že strávit stejným tempem dalších 25 let do penze fakt nepůjde vydržet. Nespavost a vyčerpání jsou docela silní protihráči, a když se kvůli nim ocitnete Cháronovi na loďce, leknete se. Ne toho, že jste smrtelný. Ale toho, že čas vyměřený pro život utíká.
A tak jsem se rozhodl, že s tím něco udělám. Nebo to alespoň zkusím, protože jsem došel do bodu, kdy bych si neodpustil to nezkusit. Zjistil jsem, že pro to, abych byl více spokojený, potřebuji k pracovnímu a rodinnému životu něco třetího. Čas pro sebe, na realizaci svých menších či větších snů. Protože už teď vím, že vše, co v životě zažít chci, nemohu stihnout.

Jsou vlastně jen tři překážky, které je třeba překonat. Dotáhnout finanční zabezpečení rodiny tak, aby mé rozhodnutí přestat dělat „práci“ neznamenalo pro rodinu omezení. Aby prostě třeba dcery mohly jít jednou studovat, co chtějí a kam chtějí, aby více dovolených každý rok zůstalo standardem, abychom se nemuseli bát nečekaných výdajů. Protože nemám potřebu dávat příjmy na odiv ostatním, nejsem k naplnění této podmínky až tolik vzdálen. Náročnější bude odejít z firem. Když něco léta budujete, lidé i spolupracující firmy na vás spoléhají, nejde ze dne na den „zavřít krám“. Nechci, aby zaměstnanci nebo projekty, na kterých se podílí, na mé osobní rozhodnutí doplatili, a tak to bude delší proces, odhaduji tak pětiletý.

O. k., pět let to tímhle tempem ještě zvládnu. A tak jsem začal s pomalým delegováním pravomocí na spolupracovníky a oznámil své rozhodnutí nejdůležitějšímu kolegovi s tím, že bych rád, aby byl do pěti let na mém místě. Začal jsem s něčím, co jsem si před pár týdny nedovedl představit, že jde. A dal si zatím skromný závazek: odcházet z kanceláře do čtyř hodin. Třetí a možná největší překážkou je naučit se být více sobec. Nevím proč, ale dosud jsem žil hlavně tím, aby byli spokojení lidé kolem mě. A až teď i díky své úžasné ženě pochopil, že i pro okolí je dobře, když budu spokojený i já sám.

A proč vám to píšu? Protože si myslím, že hodně z vás zažívá příběh podobný tomu mému. Možná to zatím nevnímáte, ale jediné, čeho není nikdy dost, je čas. Dlouhá léta jsem prodával svůj čas za peníze. Abych nakonec už několik let přemýšlel o tom, že když vyděláte dost na zaplacení bydlení, jídla, koníčků a potřeb dětí, tak pak už vlastně peníze nejsou tím, co potřebujete ke štěstí. A já chci žít v té svobodě, že nedělám věci, protože musím nebo se ode mne čekají. Chci žít tím, co dělat chci, co mi dává smysl. Jestli se mi to povede? To nevím. Ale vím, že od chvíle, kdy jsem se rozhodl se o to pokusit, se mi už několik věcí, které jsem léta považoval za obtížně proveditelné, podařilo. Chci být víc tátou, manželem a dobrodruhem. Chci cítit, že žiju.

Nevím, jaký je váš sen. Ale vím, že vám přeji, abyste dříve než já pochopili, že nejdůležitější je zkusit za ním jít. Protože jak za posledních několik týdnů vím: člověk dokáže mnohem víc, než si myslí.

Váš příspěvek
Jahudka82
Závislačka 3153 příspěvků 10.10.19 06:02

Úžasně napsáno i to dává smysl, gratuluju k odvaznemu rozhodnutí a ať se vše splní a funguje, jak má a jak si přeješ - a máš pravdu, pro děti je důležitý i táta doma, ne jen peníze, které vydělá, když doma není :think: :palec: :potlesk: Ne každý tu možnost má, nebo je ochotny si ji připustit… :think: Deti tě budou ještě dlouho potřebovat, nema smysl se ustvat a je fajn, ze mas zřejmě podporu i od své ženy. Já mám doma taky celoživotního cundraka :D Než byly děti, jezdili jsme skoro každý víkend ven, pak i s malym jsme parkrat byli, uz i jako ročním, letos měla premiéru i mladší, ale uz to není o té svobodě no… Místo batuzku narvana krosna, autem co nejblíž, aby se dalo dojet na místo s kocarem a deti to usly, a hlavne doma nezapomenout oblíbeného plyšáka na spani :roll: :lol: :lol: :lol: Sami 2 jsme, co máme děti, byli asi jen 2×, z toho jednou uz jsem byla snad i tehotna, ale ještě ve formě ;) Ale uz prostě nejde jen tak přijít z práce, sbalit se během půl hodiny a vyrazit na nejbližší vlak… I kdyz jede muž sám s klukama, vse je plánované dlouho dopředu, aby měli všichni čas a nebyl zrovna ten víkend, kdy mají rozvedení kamarádi děti :mrgreen: Případně pak jezdí teda i na vandry s detma (3+), ale myslím že příští rok už to zas dáme i ve dvou… :pankac: :dance: Takže v tomhle směru ti fakt rozumim ;) :mavam:

Příspěvek upraven 10.10.19 v 06:04

tasa
Echt Kelišová 9381 příspěvků 10.10.19 07:02

Držím Ti palce!! Mě taky nějak začíná ubijet moc práce, stereotyp atd.

Ještě dotaz, v jakým oboru podnikáš? Jen tak pro zajímavost.

Lana25
Kelišová 5141 příspěvků 14 inzerátů 10.10.19 08:03

Skvělé Přemi, skvělé! :palec: :palec: :potlesk: :potlesk: :srdce:
Mě nedávno zaujal jeden tvůj příspěvek v diskuzi, měl v sobě takový srdce a empatii a pravdivost, že mi běhal mráz po zádech! Žít víc pro sebe a ne pro ostatní a tak jak,,já" chci. To je lék na všechny problémy.

Januška1912
Nováček 3 příspěvky 10.10.19 10:09

Ahoj. Určitě je skvělé uvědomit si, že by člověk měl myslet i sám na sebe, taky jsem si tímto prošla. Je to do určité míry osvobozující. Zajímalo by mě, jak by jste to všechno vnímal, kdyby se vám doposud rodinu zabezpečit nepodařilo, nedařilo by se vám udržet standard, který máte a kterého se nechcete vzdát a vize toho, že budete moct odejít z práce a přenechat toto spolupracovníkům, by byla v nedohlednu.
Na jednu stranu chápu, že jako muž, můžete brát jako svůj úkol, o rodinu se postarat, ale na druhou stranu…štěstí přece není podmíněno penězi. Píšete, že chcete být tak trochu sobec, chápu, všichni bychom měli být (v dobrém slova smyslu), že jste tady byl vždycky pro druhé, ale chtěl jste to tak opravdu vy sám? nebo vás k tomu “dotlačily” životní okolnosti (teď to beru ze svého pohledu-lidi kolem vás si hodně rychle všimnou toho, že jste tu pro ně a pak toho umí využít).
Díky a hezký den.

PenelopaW
Ukecaná baba ;) 1136 příspěvků 6 inzerátů 10.10.19 10:46

V tom, co bych chtěla dělat, jsem se našla na mateřské. To, co popisuješ ze svého osamoceného výletu, mám na každé procházce s dětmi a znovu se mi vrací vnímání, co jsem měla jako malá. Takže upřímně se děsím návratu do procesu :).
Tvé rozhodnutí je dobré a gratuluji, že sis k němu došel. Jsou lidi, kteří to takhle explicitně formulovat neumí a roky setrvávají nespokojení v zavedeném stereotypu a bojí se z něj vykročit. Druhá věc je, že další nemají to finanční zajištění, aby si změnu mohli dovolit… Jak píšeš, čas nejde vrátit, ten není na prodej, a nikdo z nás neví ani to, kolik má vyměřeno. Proto by jako cíl mohlo stačit říct si, aby každý den člověk prožil nějak hezky… Jen ta realita nás kolikrát semele, že to pozitivní myšlení udržet nejde… :)

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 11:02

@Jahudka82 Děkuji. No oproti vám jsem zatím dost pohodlný dobrodruh :-). Ale polepším se :-).
@tasa Co jsem o tomto svém rozhodnutí mluci s vrstevníky, tak zjišťuji, že to proíváme vlastně podobně. Některé drží ve vysokých pozicích hypotéky, některé čeká ještě hodně práce na rozvoji podnikání, ale ten ideá vidíme víceméně podobný. Jinak asi ze 60% se činnosti točí kolem farmacie.
@Lana25 Děkuji za tvůj komentář. Myslím, že ty jsi jeden z lidí, které mohu obdivovat za to, jak statečně se perou s překážkami a jakou cestu za krátkou dobu urazili. Vážně úžasné. S tím přístupem, že mám v životě myslet i na sebe a své potřeby se to pořád učím aněkdy to vede až k nebezpečným myšlenkám. Snad mě to nezmění.
@Januška1912 Dobrý den, moc zajímavý příspěvek, Váš první, těší mě, že jsem Vás třeba i vyprovokoval k založení profilu. Odpovědi nejsou jednoduché, přestože otázky jsou logické a již dříve jsem si je sám pokládal. Mým velkým štěstím je současná žena. Fakt jsem si jistý, že náš vztah není založen na nějaké míře životního standardu. Pokud to mohu napsat i za ní, tak jak mi to říká, nebo jak to i sám vnímám, nám je prostě hezky spolu a moc nezáleží na okolnostech. Asi k tomu přispívá, že když jsme se před jedenácti lety potkali, začínal jsem vlastně znovu od nuly. Nebo možná spíš dokonce ze záporných hodnot. A to i přesně z důvodů, které popisujete - narazil jsme na lidi, kterým nebylo blbé mne využít. Tím se ze svých chyb nechci vyvinit, ale ten prvek v tom byl silný.
Je pravodu, že z pozice zaměstnance s průměrným či podprůměrným platem by byl můj sen jen těžko proveditelný. Na druhou stranu, určitě jsou profese, kde se dá vše co s prací souvisí nechat v práci a zbytek dne, týdne mít nezatížený. Pak bych možná takové potřeby neměl, nebo je neměl tak silné. Mám ve svém okolí člověka, jehož potřeba osvobodit se je mnohem silnější, než má, ale nemůže. Hypotéka, malé dítě, domácnost také táhne spíš ona… A nemůže. Ničí jí to a nepřišel jsem na to, co jí poradit chytrého…
To že chci dotáhnout některé ty ekonomické záležitosti tak, aby rodina dá měla svůj standard a zaměstnanci pokračovali dál s nějakým podobným způsobem vedení, které mám já, t je spíš než nutnost můj ohled na druhé, aby jejich životy nezasáhlo to, že já se rozhodl sám něco změnit.
Souhlasím, že štěstí není podmíněno penězi a přijde mi, že si to uvědomuje málo lidí… Na druhou stranu peníze jsou jednou z nejčastějších příčin konfliktů ve vztazích, rodinách… A fakt mi vlastněnejvíc jde o dcery, abych neomezil je.
Nakolik je mi vlastní obětovat se pro druhé, pokud to takhle aý silně nazvu? Asi je to něco, co ve mě opravdu je. Možná to vychází z vnitřní nejistoty, ale asi i tady na emiminu je patrné, že když mohu někomu pomoci, poradit, zlepšit náladu, je to mou velkou radostí a z pohledu deníčku tím, co mi dává smysl. S Vámi by mě asi bavilo debatovat hodiny. Máte pro mě zajímavé pohledy.

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 11:10

@PenelopaW Moc hezké. Být tebou, tak se neděsím. přijd emi, že máš v sobě ten přístup, kdy si právě na každém dnu umíš najít to, co je fajn.
U mě to krystalizovalo delší dobu a předcházelo tomu uvědomnění, že není univerzálně, vzorově dobrý model života. Že nejvyšší hodnotou je žít tak, aby to člověka bavilo, protože to je jediné, co má doopravdy smysl.
Hodně jsem o tom mluvil s blízkým kamarádem, který přišel o bráchu. Mohl se léčit, ale nechtěl. Nemohl by dělat vlastně nic z toho, co ho bavilo. A tak ho před pár týdny našli mrtvého a vlastně se pořádně neví proč ani po pitvě. a když jsme mu byli společně poslat panáka do nebe, tak jsem kamarádovi říkal, že chápu, jaká je to pro rodinu ztráta a hlavně pro mámu jak to musí být těžké, ale že bychom neměli přehlídnout to, že dal přednost krátkému, ale spokojenmu životu, před životem delším, ale z jeho pohledu nudným. A i z toho mi plyne - je to fakt na nás, jak budeme žít. Nikdo nám pistoli u hlavy nedrží, aby nás k něčemu nutil. Jestli nás život s.re, je to hlavně naše chyba.

Lana25
Kelišová 5141 příspěvků 14 inzerátů 10.10.19 11:18

@Premek_Orac :hug: :hug: :hug: všichni se víc nebo míň s něčím perem, se životem, sami se sebou. Myslím, že to za to stojí :hug: :kytka: A tys mi dal vlastně základ k tomuhle všemu co se teď děje v mým životě Přemi, ty a lidi okolo, od kterých bych to nečekala. Už jenom za tohle a díky tomu stojí ta to dál bojovat.

Januška1912
Nováček 3 příspěvky 10.10.19 11:30

@Premek_Orac “Mám štěstí na lidi, kteří mě slyší, ať už chátrám a nebo rostu v bytost. Vidím-li strom, obdivuji kořeny a vidím-li člověka, vzhlížím k jeho pokoře, protože právě ta pro mě utváří hodnoty.” tohle mi znělo jednu dobu v hlavě pořád, v domnění, že to štěstí opravdu mám - jen lživá představa, nicméně jsem si uvědomila, že štěstí je euforie. Po určitém čase odezní.
Na vás by to, ale možná sedělo. Od začátku, do konce.

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 11:45

@Lana25 Já myslím, že jsem tě hlavně zezačátku štval :-). A někdy i schválně. Promiň :-).
@Januška1912 Děkuji! Ikdyž kdoví, jestli ten dar vnímat není někdy darem danajským. Jinak ta věta na mne opravdu sedí, protože kdykoliv jsem přestal být pokorný, život mne zle vytrestal. Po zásluze. Mějte hezký den!

Lana25
Kelišová 5141 příspěvků 14 inzerátů 10.10.19 11:53

@Premek_Orac To štval, to je jasný :lol: Protože jsi mě nelitoval, pamatuju tu první procházku, jak už jsem chtěla ať skončí a já jsem zas doma :mrgreen: Ale tu radu, hledat to hezký používám do teď :hug: :palec: I insta je díky tobě a i panicky úzkostná a vlastně i Mrcha.

zu.syk
Zasloužilá kecalka 810 příspěvků 10.10.19 12:04

Krásně napsané. Hlavně ale skutečně pravdivé :potlesk:

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 12:36

@Lana25 Kdepak. To ty. Já mohl být tak max ten ukazatel u cesty, jít si ale musela vždy sama.

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 12:36

@zu.syk Děkuji…

Lana25
Kelišová 5141 příspěvků 14 inzerátů 10.10.19 12:39

@Premek_Orac A tys šel přede mnou a svítil mi baterkou :hug: a ticho tam :P

MaM
Kecalka 108 příspěvků 18 inzerátů 10.10.19 13:14

@Premek_Orac

Cituji: A i z toho mi plyne - je to fakt na nás, jak budeme žít. Nikdo nám pistoli u hlavy nedrží, aby nás k něčemu nutil. Jestli nás život s.re, je to hlavně naše chyba.

Moc Ti fandím, ráda si čtu tvé příspěvky, také se snažím o změny v životě. Jen moc prosím - pozor na paušalizování - někdy si prostě nevybereš - máme postižené dítko - život nás sere, ale naše chyba to fakt není…

Jinak držím palce :)

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 14:07

@MaM Ahoj,
vlastně jsem chtěl npsat, že mě to mrzí, co vás potkalo… ale vlastně nevím, jestli se to hodí.
Neznám detaily, chápu, že pokud byste se rozhodli chovat podle toho, co nazývám,,sobecky" tak s sebou potáhnete vždy veliké závaží z vědomí, že jste někoho nechali na holičkách…
A tak spíš podle pravidla, že když nevíš jak něco říct, řekni to příběhem, ti povím o jednom kamarádovi, už dospělákovi, který je po obrně. sobně jsme ho viděl jen párkrát, fandíme stejnému fotbalovému klubu, delší dobu jsme ho znal jen přes diskuze o fotbale, hodně lidí ho rádo čte a já až do prvního setkání vážně netušil, že má nějaké omezení. Často mi píše o svých obavách, až nebude mít mamku, taťku, často si nechá vyprávět jaké to je… o věcech, které prostě nemůže dělat, nebo je zažít. Poznal jsme i jeho tátu, říkal jsem si, jak to rodič bere, mít takové dítě, dospělého člověka… a z toho setkání jsem si odnesl, že to musí být strašně náročné a ty obavy o budoucnost jsou na straně rodičů ještě větší. Ale to nebylo podstatné. To podstané pro mne bylo vidět, že žádné jiné dítě by ten táta nechtěl.
Spoustu věcí neumím vysvětlit, proč někoho potkají ošklivé věci jen tak patří mezi ně. Věřím, že se vám všem daří i tak zažít dny, kdy se usmíváte, nebo máte radost. Někdy mi přijde, že není důležité, co bylo. Důležité je, co je teď a co děláme pro to, co bude. Moc si tě vážím.

mofiz
Závislačka 2835 příspěvků 5 inzerátů 10.10.19 14:53

Pěkně napsaný deníček. Občas si člověk musí udělat pořádek sám v sobě, aby si některé věci uvědomil.
Každý máme jiné sny, jiné potřeby a každý si svůj život řídíme sami.
My s manželem jsme šťastní lidé, milujeme se a užíváme si každý den, který pro sebe a naši rodinu máme. Žádné honění za nekonečnými cíly.
Cestujeme s dětmi a autostanem, užíváme si každý okamžik, prostě žijeme na plno. Život je bohužel strašně krátký a v dnešní uspěchané době si někteří lidé absolutně neuvědomují kolik let jim protéká mezi prsty.
Přála bych každému, aby si dokázal udělat čas sám pro sebe, pro druhého.
Pro nás je maximální odpočinek, když si spolu v klidu sedneme, nalijeme si skleničku vína, zapálíme svíčku a pustíme gramofon… :blush:

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 15:25

@mofiz Pěkné! Moc se mi líbí ten gramofon :pankac:.

Lainaire8
Závislačka 3028 příspěvků 3 inzeráty 10.10.19 17:53

Asi nějaký období, řešíme doma podobný téma.. Muž už má taky všeho plný zuby, práce, práce na baráku, do toho malý děti který rostou a jemu to tak nějak vše utíká.. nejmladšímu synovi bude 8 měsíců a on si občas posteskne, že kolem všech těch starostí a práce ho ani nestíhá vnímat, jak ten čas letí, že byl přece včera u porodu :mrgreen:… Já ho plně podporuju, ano, vydělává hodně a tím nám zajišťuje určitý standard, plus spoustu akcí a zmodernizovani domu.. ale odjakživa mu tvrdím, že budu ráda když s námi bude častěji doma za míň peněz, než aby ho za pár let trefilo a já tu zůstala s nedodelanym domem a třema pubertakama na krku. Za to to fakt nestojí, potřebujeme ho hlavně jako tátu a partnera :srdce: vy už máte děti starší, takže si to rozhodně můžete dovolit a směle do toho ;) :palec:

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 19:33

@Lainaire8 Nevim, nakolik je to obdobim a nakolik k tomu casem dojdem skoro vsichni.
Je moc hezke, ze muze podporujes. Jiste si toho vazi, protoze neni zas tak lehke o tom mluvit.

karjak
Kecalka 382 příspěvků 10.10.19 19:57

Přemku, jsem Tvoje velká fanynka :) Moc ráda čtu Tvoje články i komentáře, pokaždé v nich najdu nějakou tu inspiraci nebo podnět k zamyšlení… Vážím si toho, že nelituješ času a povzbudíš, pohladíš, nasměruješ. Nevím, jestli jsi profesí kouč, ale máš v sobě veliký talent (nebo dar?). A dělíš se o něj s námi bez nároku na honorář. A toho si velmi, nejen já, cením.
Těším se na nové postřehy získané během této nové cesty životem. Hodně štěstí! Jsi moudrý a odvážný muž… :palec:

123Soňa
Ukecaná baba ;) 1509 příspěvků 10.10.19 21:42

Krásný deníček. Pravdivý. Děkuji za něj. Toto téma poslední dobou doma taky probíráme a názor na život máme tak nějak podobný, jako ty. Spousta lidí kolem nás má jiné priority, tak jsem ráda, když čtu něco takového…

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 21:48

@karjak Je, to dekuji, ale to si snad ani nezaslouzim. Myslim, ze jsem az nudne obycejny, coz ale nemusi byt na skodu.
Kouc nejsem, ale ma uvaha pri hledani prace, co by mi davala hlubsi smysl, jde i timto smerem. Kdysi mi v nejakem osobnostnim testu vysla hodne vysoka eq a je pravda, ze vyssi mira empatii ke me asi patri. Jen bych si asi neumel rict o penize za neco tak samozrejmeho, ze nekomu poradim nebo pomuzu.
Asi by slo odpoved jeste hodne rozvest, popsat motivaci, proc se lidem snazim byt prospesny, ale kdyz jste na me tak hodni v komentarich k tomuto denicku, tak to asi necham na jindy a napisu jen, ze dostatecnou odmenou mi je, kdyz nekomu mohu byt uzitecny. To je pro mne dulezite.
Hezky vecer!

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 10.10.19 21:51

@123Soňa Ja dekuji. Je dobre, ze umite spolu o takovych vecech mluvit.

MeloryNox
Kelišová 5824 příspěvků 10.10.19 23:44

Ahoj, těšila jsem se na tvůj deníček. Byla to hlavně zvědavost :) A to proto, že a mě působíš jako někdo, komu všechno v životě funguje. Prožívám v sobě něco velmi podobného. Až bude správný čas a já budu na tom správném místě, napíšu o tom. Držím palce!

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 11.10.19 07:11

@MeloryNox Ahoj, dekuji, ano, snazim se z chyb minulych poucit, a tak delam jen nove :D. A soustredit se na podstatne veci, nenicit si zivot malickostmi nebo jen tak z nudy.
Budu se moc tesit na Tvuj denicek.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.10.19 08:23

Sbalit batoh a vyrazit na cestu…Více takových sbalených batohů vyrážejících na tvých zádech na cestu. Za mě je tohle jedna z aktivit, bez které bych se v životě asi neobešla. Je fajn, že ses rozhodl změnit život a mít více času pro sebe, to je důležité nejen, abys byl spokojený sám se sebou, ale aby i tvé okolí bylo šťastné. Za mě není až tak důležité, aby byl člověk v životě úspěšný, ale hlavně aby byl šťastný a zdravý a mohl dělat, to co ho naplňuje a být s lidmi, které má rád.

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 11.10.19 09:15

Souhlasím s tebou. jediné kritérium úspěšného života je spokojenost toho, kdo ho žil.
Dospěl jsme k tomu ale až časem. Asi jako skoro každý jsem chtěl dobrou kariéru, trochu slávy, snil jsme o nějakém majetku a nakonec člověk zjistí, že největší radosti jsou v těch úplně základních věcech, jako je jít na večerní procházku a držet se za ruce…

karjak
Kecalka 382 příspěvků 14.10.19 13:44

@Premek_Orac A právě proto, že to neděláš pro peníze, tak to asi tak dobře funguje :) I když, na druhou stranu, proč si nenechat zaplatit za dobře odvedenou práci… (v pravěku bys byl určitě šamanem :) ) A těch, kteří to opravdu umí, je velmi málo… Tak hodně štěstí!!!

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 14.10.19 14:04

@karjak Děkuji za vlídná slova.
Víš co je mé vysněné místo? Vlastnit ubytovnu pro poutníky na cestě do Santiaga de Compostela.
Tak třeba v příštím životě…
Děkuji a ať se ti daří hledat v životě dobré cesty.

karjak
Kecalka 382 příspěvků 17.10.19 19:00

@Premek_Orac Když si něco hodně přejeme, celý Vesmír se spojí, abychom to dostali :). Až ji budeš mít, tak vyrazím na cestu a přespím :)

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků 17.10.19 21:38

@karjak Plati. Nashledanou.
Jen si nekdy rikam, jestli nebudu jak hostinsky v hospode na mytince ;)

vodolejka
Vesmírná mluvilka 31878 příspěvků dnes v 09:28

:potlesk: Krásně napsáno! :palec: Těším se na další deníček :kytka:

Premek_Orac
Kelišová 5862 příspěvků dnes v 12:23

@vodolejka Děkuji. Hezký den!

Vložit nový komentář