Sedíme doma, ale eMimino jede dál! 1. část

Velmi zajímavé prostředí k práci zvolila Péťa, která s dcerkou odjela na 200 let starou rodinnou chalupu. Svůj únik z města popisuje následovně:

„Naložila jsem dítě a psa a frnkla z velkoměsta.
Auto přetejkalo. Doslova.
Bylo třeba do něj nacpat:

• oblečení pro mě i pro Maru (Hafka naštěstí má svůj kožich),
• věcí na všechno to kreslení, lepení a tvoření, kterými se teď Mája často zabývá,
• x knížek pro mě i pro dítko,
• veškeré technologie, které mi zajistí spojení se světem,
• jídlo… hodně jídla,
• sirup na kašel, na rýmu, na zácpu, na průjem, na bolení, na lenost, na depresi, proti blbosti atd. (prostě můj klasický cestovní medicínský kufřík),
• …a další a další věci, krámy, blbosti i neblbosti…

Takhle: já na Šumavě trávím každé léto, podobný exodus směr kopce tedy neabsolvuji poprvé. Ale je fakt, že desinfekční gel a roušky jsem vezla poprvé. “

Naše Klárka zůstala doma, ale musela si stanovit řád „Home office jsem nikdy neměla ráda. Sváděl mě totiž k prokrastinaci, a to ani ne tak k úklidu domácnosti, ale spíše k dívání se na seriály a filmy Proto jsem si nastavila řád dne. Vstávám normálně, tedy v 7 hodin (žádné vyspávání do oběda!). Následuje ranní rozcvička u otevřeného okna a krátká meditace. Snídani prokládám čtením aktualit a zpráv. Následuje práce.“ Nejdůležitější úkoly se Klárka snaží splnit dopoledne a odpoledne využívá k lehčím úkolům.

Natálka, která u nás spravuje sociální sítě, o tom, jak v posledních dnech pracuje, říká: „Karanténa a home office na vesnici je vlastně celkem příjemná záležitost. Pro udržení pracovní morálky střídám pracovní místa. Chvilku sedím za stolem, chvilku se vyhřívám s notebookem na terase. Náš kancl je dog friendly (což je paráda!), ale jakožto milovnice koček si teď pochvaluju cat friendly HO. Má to i svůj háček. Karanténa nekaranténa, rekonstrukce rozvodů v domě se prý udělat musí. Rušivé bouchání řeším sluchátky s písničkama, které kvůli zrušenému koncertu neuslyším live. “

Obchoďačka Zuzka se před časem odebrala za teplem, pandemie ji tedy zastihla daleko od domova. „Srí Lanka se s koronou potýká po svém. Včera byl vyhlášen korona den, tedy ‚takový malý státní svátek', jak shrnul jeden místní. Úřady, restaurace a wine shopy se uzavřely, ale pouze na jeden den. Kromě majitelů turistických míst, kterým lidé z celého světa ruší plánovanou dovolenou, se o koroně moc nemluví. Supermarkety jsou stále plné rýže i zeleniny, prodavačky pro jistotu nosí roušky a já do košíku hodila místní ayurvédský zázrak Samahan, tedy něco jako přírodní coldrex,“ psala nám ještě před pár dny Zuzka, ale teď už i na Srí Lance panují přísnější pravidla.

Lucka si prý práci z domova obvykle užívá, tentokrát se ale musela sladit s partnerem „Od zákazu vycházení má HO i můj přítel, a tak se vzhledem k velikosti našeho bytu musíme vejít k jednomu stolu. Po prvních dnech musím říct, že je to mnohem lepší, než jsem čekala. Teda až na tu židli… máme jenom jednu. Nejdřív jsme zkoušeli ještě barovou, ale ta je na nic. Takže teď sedím na kupě matrací z gauče a polštářů. Špatně se na to leze, ale sedí se na tom až překvapivě dobře a nutí mě to se narovnat. No uvidíme, co budu říkat za týden.“

Celý náš tým myslí na kolegyni Karin, která s partnerem uvízla na cestách. V následujících dnech se snad dostanou do ČR, kde je sice čeká přísná karanténa, ale i tak se moc těší domů.

Vaše Jana ❤

Přečtěte si také deníček naší Hanky, která je doma s malým synkem a těhotenskými hormony »