Sedíme doma, ale eMimino jede dál! 2. část
I v době nouzového stavu se snažíme plně pokračovat ve své práci. Naše židle v kanceláři jsou sice prázdné, ale na fungování eMimina se nic nemění.
Přečtěte si také první část deníčku »
Naše Andy na začátku roku převzala šéfování po Hani, která se chystá na druhé kolo mateřských radostí. Jen těžko si můžeme představit těžší zkoušku pro novopečenou vedoucí týmu, než všechno ukočírovat na dálku. Andy to ale zvládá na jedničku. Pomáhá jí v tom její čtyřnohý dohled…
„Jak to vypadá když je eMiminní kancelář na homeofficu? Zvonění mého telefonu se stává hudebním podkresem celého dne a mailová schránka se plní víc než obvykle. Rychlé dotazy, které normálně lítají přes naši kancelář, se zkrátka přesunuly online. V jedné ruce tedy držím telefon a druhou sundávám tenisák z klávesnice, který mi tam hází unuděná Bunny. To jen abych pro samou důležitost nezapomněla, kdo tomu šéfuje doma.
Je to náročné, náročnější než obvykle, ale právě v této chvíli si víc než kdy jindy uvědomuji, jak skvělý tým mám (holky, ne že budete chodit s nosem nahoru, až si tohle přečtete). Víc než kdy jindy je totiž vidět, že pro eMimino dýcháme všechny stejně. A je příjemné cítit, že i když stojím nad tím vším, rozhodně ne vše stojí na mně… a za to holkám patří velké DÍKY!“
Maminky to občas s prací z domova nemají úplně snadné. Jiřka o tom ví své…
„Někdy mám výjimečně klidné místo v pokoji, který zatím není obydlen kočkami a dětmi. Ty buší chvílemi na dveře a dožadují se jídla, pití, pohádky, oblečení atd. Pokouším se i přesto soustředit na práci. Jde to ztuha, sama dostávám hlad, žízeň a chce se mi vyskočit z okna – naštěstí jsem v přízemí s oknem na zahradu
Snad to všichni zvládneme a doma se nezabijeme. Můj tip: zabav děti s tatínkem a zamkni dveře“
I redaktorka Marťa se tak trochu schovává, kam může… ![]()
„Můj provizorní home office se odehrává v pokojíčku mého devítiletého syna. Sice svůj psací koutek mám v ložnici, ale ten obývá momentálně můj přítel – toho času také na HO, a syn si udělal učebnu v obýváku.“
Moc krásné místo na práci má Ivča, kterou potkáváte na Instagramu eMimina i coby adminku… „Přestěhovali jsme se na čas na sever Čech k rodičům, kteří mají velký dům a zahradu, což je ideální řešení, pokud k tomu chcete pracovat. Neumím si moc představit, že bychom zůstali v Praze, kde by po nás kluci brzy skákali, prali se a dováděli.
Jak pracuji? Ráno a pak večer. Takhle jsem tu zvyklá pracovat vždycky. Moje místo je buď v kuchyni u stolu, nebo tady u provizorního pracovního stolku v našem pokoji. Co mi pomáhá? Ráno velký hrnek kávy, během dne procházka na bylinky nebo práce na zahradě. Večer mi u počítače dělá společnost zelený čaj, případně domácí likér z ořechů.“
Snažíme se držet, jak jen to jde, protože eMimino je naše srdcovka.
Přejeme vám hlavně zdravíčko ❤
Vaše Jana
Přečtěte si také
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 66
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 69
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 100
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 90
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 121
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 3372
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 3993
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 767
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 858
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 669
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...