Severní vítr je fakt krutý I.

Cestování

Jak jsme se s přítelem vydali první dva týdny v červnu na cesty po ostrovech u Skotska a zažili snad všechna roční období, potkali víc ovcí jak lidí, zažili záchrannou misi a málem nám uletěl stan...

Vzhledem k tomu, že já a vysoké letní teploty se nemáme příliš v lásce, napadlo nás s přítelem o letošní dovolené prozkoumat blíže ostrovy u Skotska – Vnitřní a Vnější Hebridy. Strategicky jsme naplánovali odlet na začátek června, neboť v letních měsících kromě divokých nezkrotných dešťů (ty jsou tam sice pořád, ale ne tolik jako v létě) vládnou skotským bažinám divotvorné roje otravných malých mušek zvaných Midges (Pakomárec Skotský), o dost menší a o hodně otravnější varianta českých Muchniček, pokud bych to chtěla k něčemu přirovnat.

Pár dní před odletem jsem popíjela průduškové čaje o 106 a i jinými všemožnými i nemožnými způsoby se snažila zbavit nepříjemného nachlazení. Od cesty mě nemohlo nic odradit…

Den 1.

Odlétáme večer z Katowic. V uších mi to praská jak na schodech do staré půdy, zásoba tun kapesníčků se postupně scvrkává, avšak jediné mé myšlenky patří hladkému přistání v Glasgow a šťastnému shledání s mojí 10kg krosnou, kterou vláčím na zádech už 13 let. Doufám, že se zase stejně jako loni neztratí na nějakém zábavném místě, než by ji člověk na letišti hledal…

V Glasgow máme na jednu noc objednaný hotel. Spáváme většinou venku nadivoko. Tentokrát měl přítel po noční a ráno nás čekala další cesta menším letadlem na ostrov Barra, bylo tedy rozhodnuto, že jednu noc strávíme v pohodlí teplé postele, abychom se na to naše dvoutýdenní putování skotskou divočinou pořádně vyspali.

Na letišti nás kromě pár kapek po končící pravidelné skotské spršce přivítal problém v podobě nefungujícího telefonního čísla na člověka, který nás měl na letišti čekat, aby nás dovezl k hotelu. Ochotný pracovník na informacích nám ho zavolal, přičemž nás odeslal čekat na parkoviště, které však bylo rozděleno na nespočet dalších asi milion parkovišť, načež jsme se rozhodli, že dojdeme k hotelu raději pěšky. Na pokoji ochutnávám anglický čaj, raději bez mléka, už tak mi lezou hleny snad i očima. Už si v nejpestřejších barvách představuju, jak se v tomhle stavu budu každý den plazit 20 km s krosnou v dešti po horách.

Den 2.

Vychutnáváme typickou skotskou snídani na plný talíř. Nejspíš to totiž bude poslední pořádná nacpávka břicha na další dva týdny. Vařič s sebou nebereme.

Po vydatném jídle vyrážíme zpět na letiště. Čeká nás let malým dvanáctimístným letadlem na ostrov Barra, které je proslulé přistáváním letadel na písčité pláži pouze za odlivu. S nedůvěrou nasedám do malinkatého letadýlka pro 12 osob. Moji nedůvěru potvrdí hláška pilota, který nás poslal zpátky do letištní haly s vysvětlením, že je tam jakási vadná součástka. Za půl hodiny se vracíme zpátky do letadla. Všechno v pořádku, můžeme vystartovat.

Letadlo za hlučného rachotu a třepetání v kabině nastartovalo motory, udělalo si okruh po ranway, aby se vrátilo zase zpátky k letišti. Znovu nás vyhnali čekat zpátky na letiště. Čekáme drobnou půlhodinku, nasedáme znova. Letadlo konečně vzlétlo. Let však netrval dlouho. Po 15 minutách se vracíme opět zpátky na letiště. Tentokrát se mi po té hodině čekání už do toho letadla na potřetí ani nechtělo vlézt. S hrůzou v očích jsem pořád sledovala, jestli někde něco nehoří. Na moji poznámku, že minimálně 5 let nechci nikam letět, utrousil přítel něco ve smyslu, že se musíme ještě vrátit zpátky.

Let jsme naštěstí přežili a hrbolaté přistání do písku taktéž. Letiště na ostrově Barra je vlastně taková malá kavárnička s odbavením pod stříškou. Chvíli mne strhával pohled na rozbouřené zelenomodré vlny moře a prošedivělá huňatá mračna nad hlavou, než se kapka za kapkou postupně proměňovala ve vlahý skotský deštík. Ještě nasadit pláštěnku a můžeme vyrazit na cesty.

Zajímá vás, jak pokračovalo naše putování dál, jak se nám zlámaly hůlky od stanu a zachraňovali jsme ztracenou Polku na útesu? Budu pokračovat příště.

Váš příspěvek
Mirenka
Kecalka 178 příspěvků 23.10.19 08:25

:palec: super :D hezky napsané, dobře se to čte ;)

kruel
Zasloužilá kecalka 529 příspěvků 23.10.19 09:14

Super, na takový deníček se vyloženě těším :palec: :kytka:

LennyL1
Zasloužilá kecalka 631 příspěvků 23.10.19 09:36

Výborný, už se těším na pokračování, honem honem!

Hanka1
Neúnavná pisatelka 15903 příspěvků 23.10.19 09:40

Hurá cestovatelský deníček! Jaké milé čtení a těším se na pokračování.

Jahudka82
Závislačka 3473 příspěvků 23.10.19 10:10

Bomba, samozřejmě mě pokračování zajímá - sem s ním! :palec:

Příspěvek upraven 23.10.19 v 10:10

PenelopaW
Ukecaná baba ;) 1169 příspěvků 6 inzerátů 23.10.19 10:23

No jasně, že mě zajímá pokračování, když to skončilo hned na začátku! :mrgreen: Hezky a čtivě napsané - a za mne obdiv, já bych do toho letadla nevlezla :).

NEITIRI
Povídálka 37 příspěvků 23.10.19 11:27

Jéé, díky, tak to jste mě všichni potěšili. Půjdu teda večer vytvářet pokračování :kytka:

Premek_Orac
Kelišová 5929 příspěvků 23.10.19 13:42

Hezké milé, těším se na další díl!

NEITIRI
Povídálka 37 příspěvků 24.10.19 08:53

Tož další díl je na cestě

Vložit nový komentář