Skloubit ve Španělsku práci a děti

Být českou matkou na západě v sobě skýtá nečekané výzvy. Například jak se přeorientovat na systém, kdy je mateřská dovolená 16 týdnů a pak se vracíš do práce. Rodičák na 34 roky, to je tady naprostá utopie. Ženy mají ideální podmínky k tomu, nemuset se vzdávat kariéry. To je přece plus, ne? (Myšleno ironicky, jak následně pochopíte.)

Malý půjde do školky v 6 měsících. Spojila jsem si těch 16 týdnů s veškerou nastřádanou dovolenou plus dva týdny extra za „kojení“. - Do věku 9 měsíců miminka mají maminky právo na hodinu volna denně, pokud to je uprostřed pracovní doby, nebo na půl hodiny, pokud je to na začátku nebo na konci. Jakože přijdete o půl hodiny později nebo odejdete o půl hodiny dřív. Nebo si to můžou vybrat všechno v kuse a dělá to asi dva týdny volna, kterým se nastaví těch 16 týdnů mateřské, což volí většina. Byla jsem na to částečně připravená, protože jsem to zažila jako aupairka u obou dvou rodin, u kterých jsem pracovala.

Proto tady mají au-pairky, ale hlavně Jihoameričanky jako chůvy (a služky a kuchařky na celý den) takové uplatnění. Já když přijela do Madridu, v urbanizaci, kde žila moje tehdejší rodina (asi sedm vchodů, čtyřpatrové budovy, obklopené soukromou zahradou) jsem znala 2-3 maminky, co se staraly o děti osobně. Zbytek byly Jihoameričanky a já jediná evropská au-pair.

V rodině přede mnou se vystřídalo asi deset osob a dětem bylo 6 a 3 roky. Rodina mi zmínila jen jednu aupairku, Slovenku. Moje jihoamerické kolegyně, zvlášť ty starší, co už něco pamatovaly, mě pohotově informovaly o zbytku.

Ta rodina nebyla zlá. Ale co tam nefungovalo, bylo, že prostě rodiče přesunovali zodpovědnost za výchovu vlastních dětí na třetí osoby. Dětem chyběla ta docela nejzákladnější a přirozená vazba na rodiče, blízkost, vědět, že tam rodič pro tebe vždycky je, obětavost, láska.

Starat se o dítě je náročné. Řekněme, že to je velmi náročné. Ale taky to může být úžasně obohacující a naplňující, ale musíš, jak já říkám, se do toho pořádně namočit a pak se v tom naučit plavat.

Naučit se vnímat jen tu světlou stránku, která jde vždycky ruku v ruce s tím, co je opruz a námaha. V oné rodině bylo vodění do školy, vyzvedávání ze školy, čas odpoledne v parku, koupání, dávání večeře, ukládání do postele a čtení pohádky před spaním, strávení sobotního rána… všechno práce, na kterou měli mě.

Já dokázala pochopit, že kvůli pracovní době třeba potřebovali, abych děti odvedla a vyzvedla ze školy, že to prostě nestíhali. Ale na koupání nebo na čtení pohádky už byli doma, ale: paní si šla zacvičit, pán se koukal na televizi, oba relaxovali po náročném pracovním dni… nač se unavovat dětmi.

Jenže aby děti vyrůstaly spokojené, podle mě to prostě jinak, než s „unavenými“ (rozuměj zapojenými, přítomnými, dostupnými) rodiče nejde. Ono to rodičovství jinak než napůl dělat nejde, to neošvindlujete žádnou chůvou, alespoň v prvních letech. Časem bude líp. To můžu říct z vlastní pět a půl leté zkušenosti. Dneska je to o něčem úplně jiném, než když jsem měla doma miminko nebo batole nebo i dvou-tříletého caparta.

Takže španělské maminky bojují s velkým dilematem - jak skloubit rodinu a práci. Ono se říká: žena má právo na oboje. Ale dítě tomuhle nerozumí. Ani příroda. To je mocná čarodějka a je to prostě nastavené tak, že lidské mládě potřebuje vypiplat a potřebuje doprovod minimálně první tři roky života, kdy dozrává celá nervová soustava, emoce, dítě se učí řeči, samostatnosti, kopíruje vzorce chování… Nasává do sebe zkušenosti jako houba.

Já vám řeknu, jak to funguje v reálu, tohleto „žena má právo na kariéru“: Děti jsou nuceny se přizpůsobit dospělému světu od malička. Když maminka musí ráno vstávat a odpracovat si 8 hodin, nemůže přece v noci dvakrát nebo třikrát vstávat, potřebuje se vyspat. Odpoledne si nemůže s dítětem hrát, když musí po pracovní době stihnout rychle domácnost - vaření, úklid, prádlo… To se samo neudělá.

Je úplně jedno, že si to maminka a tatínek rozdělí (v ideálním případě). Oba pracují spoustu hodin mimo dům a těch domácích povinností je hodně. Na děti nezbývá čas. Tak se vyžadujek, aby: byly poslušné, rychle usínaly a spaly v kuse, všechno dělaly bez odmlouvání, neotravovaly, nerušily. Kdo máte děti, tušíte, že takhle normální děcko prostě nefunguje.

Já myslím, že to není náhoda, že ve Španělsku rapidně roste počet diagnóz poruchy soustředění a hyperaktivity. Děti jsou přilepené na tabletech a televizi, aby neotravovaly, odmalička byly nuceny se přizpůsobit řádu ve školce a ve škole, doma na ně nikdo nemá čas, jsou potlačovány jejich přirozené potřeby se hýbat a „zlobit“ - objevovat, zkoušet, ptát se, experimentovat…

A teď vám ještě řeknu, co zatím roste v rodičích. Nebo teda v matkách, muži mají myslím schopnost jít si ve svém vlastním lineálním světě, protkaném fotbalovými zápasy, a nevnímat takové nicotnosti jako špinavé prádlo nebo neumyté nádobí, dokud na to manželka neupozorní a nezaúkoluje je. My španělské matky tíhneme k tomu být superženami. Zvládáme všechno: jsme matky, manželky, pracovnice, dcery, sousedky, přítelkyně… Jsme tu pro všechno a pro všechny, ale zapomínáme na sebe samotné.

Není čas. Nevypadá to důležité. Ale je to důležité.

Logicky si dovedete představit, že je nemožné unést a zvládnout tu tíhu, co si dnes a denně nakládáme na bedra. Žijeme v mylné představě, že „stačí se dobře zorganizovat“. Nestačí. Není to o organizaci. A tak nikdy nestíháme, tak, jak bychom chtěly, a roste v nás obrovský pocit viny. A tím víc se nutíme to zvládat a tím víc v nás roste frustrace a vztek a taky únava, kterou si nepřipouštíme.

Španělská matka je na roztrhání a žije na pokraji nervového zhroucení, já fakt nepřeháním. Já to vidím dnes a denně na matkách spolužáků mého syna ve škole, zvlášť když tito mají sourozence (náš je jedináček i ze zdravotních důvodů, ale obsah celého tohoto článku je taky hodně silný důvod, proč jsem do druhého prostě neviděla možnost jít).

Já to taky zažila, ten stav na pokraji zhroucení. Když byly mému synovi dva roky a nechtěl v noci sám usínat, protože se bál strašidel a stínů v pokoji a říkal, že na něj pod postelí číhá „čalodejnice“. A já seděla u postýlky, hladila ho po vláskách a nechala ho usínat pevně obímajícího moji druhou ruku, zatímco mi dřevěněly nohy a klesaly víčka a čas plynul a bylo čím dál později, a když jsem se pak vypotácela z jeho pokojíčku, dokázala jsem se akorát zhroutit do postele s horečnatým pomyšlením při pohledu na budík, že to zase bude „jen“ 7 hodin… nebo 6 a půl…

Když přišla zima a období neustálých kašlů a rým, přidalo se k tomu noční dušení a kašlání, kdy jsem musela vstávat, smrkat, dávat léky, dávat napít vody, přikrývat, počkat, než usne… Já vůbec nechápu, jak jsem ty skoro dva roky přežila.

Pak byly malému tři a půl, začal chodit do „velké školy“ (na předškolní výuku, ale musel přestoupit ze školky, kam chodil do té doby, na velkou školu… stres jak prase) a skoro půlrok mu trvalo, než si zvykl. Tam už to nebylo o nějaké „čalodejnici“, na kterou stačilo půl hodiny sedět u postele s rozmáčklou rukou. Tam to bylo o tak hlubokém stresu z nové školy, nových pravidel, vyžadování samostatnosti ve všem… že jsem si malého rovnou nastěhovala do postele a spal se mnou v objetí celou noc.

A tam jakoby nastal ten zlom a já si uvědomila, že kašlu na perfektní matku a na perfektní výchovu (jakože děti mají spát samy ve svém pokojíčku), že ten instinkt a tu přírodu nepředěláš. Nikdy jsem nelitovala ani na minutu, že místo večerního čumění na seriály v televizi jsem mezi jeho rokem a půl - třemi a půl lety dřepěla potmě v pokojíku a držela stráž proti strašidlům a čarodejnicím. Malý si to totiž pamatuje.

Pamatuje si, že jsem tam byla s ním. Že jsem vzala vážně jeho strach a pomohla mu ho překonat a byla mu k dispozici. A já si myslím, že je prostě nekonečně lepší toto, než vést děti k mylně pojaté samostatnosti - ona ta samostatnost se někdy vyžaduje ne pro dobro dětí, ale pro pohodlnost rodičů.

A v tom je právě kámen úrazu toho, když se maminky vrátí tak brzo do práce. Musíte dělat opravdu důmyslné „žonglování“ (jak se říká ve španělštině - „hacer malabares“), abyste skloubila potřeby všech: váš výkon v práci, aby byl na konci měsíce doma plat, potřeby malého, aby měl dostatek vaší lásky a náklonosti, minimální nároky na chod domácnosti, abyste nechcípli hlady a nežili jak prasata v chlívku…

Tak je snadné, že žena zapomene na sebe nebo sebe samotnou postaví na druhou kolej.

A pamatovat sama na sebe a pečovat o sebe je strašně důležité. A zvlášť, když jste matka. Protože na vás závisí další tvor, který z vás čerpá energii, který vás přímo vysává. Všechno ve vašem životě vás vysává a vy se pořád vydáváte, vydáváte, obětujete… Někde si ty baterky dobít musíte, to se jinak nedá vydržet.

Takže je třeba se naučit vyžadovat čas sama pro sebe, na úkor rodiny. Ať si poradí, jak nejlíp dovedou, ale vy potřebujete dobít baterky. Děláte to pro ně, abyste se k nim mohla vrátit zase usměvavá, naladěná, nabitá energií.

A tohle pochopit, prokouknout a začít aplikovat je vlastně ten nějvětší oříšek, co musí pracující maminky ve Španělsku (když dítě trochu odroste, předtím to musíte prostě vydržet) rozlousknout.

Nahoře jsem zmínila, že to není o organizaci. Asi se ptáte, o čem teda. Dobrá organizace je akorát prostředek, jak pečovat o to důležité: a důležité jsou osoby. V tomhle případě vaše děti, váš manžel, ale hlavně vy samotná. Je to o tom skloubit vaše potřeby s vaší realitou a všemi možnými prostředky, které jsou ve vašem dosahu.

Pokud je kariéra jednou z vašich potřeb, tak hurá do toho. Ale troufám si tvrdit, že 90 procent lidí nemá to štěstí pracovat v nečem, kde se realizuje, co ho naplňuje a dobíjí. 90 procent lidí chodí do práce, protože potřebují plat na konci měsíce.

Pokud je vaše realita, že máte doma malé miminko nebo batole, nemůžete čekat, že bude spát v noci v kuse a nechá vás odpočívat, například. Nebo že mu neporostou zoubky nebo nebude často nemocné…

A prostředky - může to být zůstat doma na rodičáku, najmout chůvu, najmout paní na úklid… a to už je svobodná volba každého. To už je na každém, jak se kdo zařídí, podle svých potřeb a reality.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
670
20.9.17 06:12

Po precteni toho jak to funguje jinde, si clovek zacne vazit nasehi,,blbeho,, systemu v Cechach:-D

Příspěvek upraven 20.09.17 v 06:12

  • Nahlásit
  • Zmínit
2667
20.9.17 07:03

Hezký článek o tom, jak to chodí jinde. Jen mě pobavila věta o tom, že „spánku bude zase jen 7 hodin“.. Já se vracela do práce ve dvou letech syna z finančních důvodů, vstávám o půl páté, dítě usíná někdy třeba až o půl desáté, a 7 hodin spánku zažívám opravdu výjimečně :-) A jinak i od nás znám matky, které se vracely do práce v několika měsících svých dětí, na hlídání měly v horším případě chůvy, v lepším babičky, po práci odpočinek u telky a na dětech je to znát..

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
20.9.17 07:13

:palec: nejen spanelske zonglovani i svycarske :mrgreen: Tady ale nejsou tak popularni chuvy, jak spise pichnout 3m mimino do jeslicek…Nektere musi, nektere chteji. A svycarska benevolentni vychova je kapitola sama o sobe(co jsem se navztekala kvuli tem malym hajzlickum na pisku :mrgreen: ). Skvely denik, diky :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9422
20.9.17 07:15

Tak dlouhy, ale dobry, dočtu, az budu mit vic casu

  • Nahlásit
  • Zmínit
2313
20.9.17 07:27

Diky za denicek. I kdyz mi uz nekdy doma po skoro trech letech hrabe, jsem moc rada, ze muzu sve deti „vypiplat“ sama a byt prvni, kdo vidi jejich pokroky a jak rychle rostou. Ve Spanelsku bych zit nechtela. Vubec si neumim predstavit, ze dam 4mesicni dite do skolky nebo nejake chuve…

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
20.9.17 07:35

Pred materskou jsem byla vykonna workoholicka, zamestnavatele me tehotenstvi ponekud rozcarovalo. Nejpozdejsi nastup zpet do prace jsem ja videla v sesti mesicich ditete. V praci me ale zacli brat za odepsanou. Spatne jsem to nesla a pracovala do pozdniho tehotenstvu v skoro porad stejnem levelu. Materstvi me zmenilo-zkusenost s porodem a zdravotnictvim me dovedla k myslence, ze tu taky nemusime byt a co je dulezite? Rozhodla jsem vyuzit nas, opravdu si to myslim, skvely system a zustat s ditetem do 3let. Ze strany sefu a kolegu odpis a absolutni nepochopeni, co se mi stalo.. Proc si neporidim chuvu a nevratim se? Nekteri se ale zaradovali ;-). Zkusit se vratit na 0.2-0.5uvazek je v mem pripade utopie (neumim tak pracovat - jedu naplno a ani si to nejak v puvodni pozici nedovedu predstavit). Zkousim si tedy behem MD a RD nejen starat o dite a spol. ale taky premyslet, co budu delat po RD. Pracovat tak, jak predtim je nemozne-budu muset najit neco, kde vyuziju co umim a pritom to bude baby-friendly. Je to vyzva. Nabyvam pocitu, ze system je prece jen machisticky a uz jen ten predsudek (ktery jsem.driv mela i ja..), ze zenska s detmi je pro nejaky typ prace nemozna. Omlouvam se, ze je to anonym..
Proste je to uvaha-lze vubec skloubit karieru s tim byt mama a byt u ditete a s ditetem pri jeho radostnym/zalostnych/i obycejnych chvilkach? Nevim…

  • Nahlásit
963
20.9.17 07:39

Manzel jezdi pracovne tez na zapad a vsude jeho kolegyne a kolegove mivaji dite od trechmesicu v jeslích 8o 8o 8o

  • Nahlásit
  • Zmínit
2586
20.9.17 08:09

Kypr to samé, mateřská 4 měsíce. Pak buď jesličky nebo chůva nebo prarodiče. My měli chůvu a teď mrňous nastoupil do školky. Spánek je většinou tak 6 hodin s 2 přestávkama. Nestěžuju si, tohle jsem si vybrala, tak to musím vydržet. Manžel pomáhá, děti jsou se mnou od 4 hodin odpoledne, vaříme spolu, jíme spolu, hrajeme si, starší už chodí spát sám (pohádku čte tatínek) a s mladším chodím teď já. Myslím, že hodně záleží na tom, jací jsou rodiče. Když to berou jako nutnost a snaží se tím nestresovat, tak je v pohodě i dítě. Když je to naopak, tak to dítě to vycítí a chová se taky jinak.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1422
20.9.17 08:13

A taky belgicke matky, anglicke matky…v Anglii uz chapu, proc tu ma skoro kazdy aupair, proste nejlevnejsi verze hlidani.

  • Nahlásit
  • Zmínit
743
20.9.17 08:31

Super dennicek, nasmiala som sa. Jasne, ze si kazda matka prechadza kompletkou emocii, no uvedomujem si to kazdy den, aka som stastna s malou doma (hoci ma uz skoro 3.5 a pojde o rok do skolky). Zijem sice v Rakusku, kde je system podobny ako u nas, no som vdacna, ze to takto moze byt, hoci pracujem z domu a to je sakra tazke sklbit. Ale pravda je, ze kazdym rokom je toho casu trosku viac nie.

Uplne ti rozumiem, mam vela kamaratok v inych krajinach, moja Spanielka-Baskicanka je doktorka a profesne by jej ani nedovolili nesluzit, lebo by bola na oddeleni hned odpisana, ako ta co nema cas a musi kojit. Takze po par mesiacoch normalne sluzi 24 hodinovky a musi prespat v nemocnici. A je to fakt superzena!
Drzim palce, vela zdravia, trpezlivosti a peknych chvil prajem (to jedlo mate famozne, tak sa dobre najedzte :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
21152
20.9.17 08:49

Jsem šťastná, že jsem mohla s klukem být doma skoro až do tří let. I teď hlídá maximálně babička a ne chůva. Opravdu španělským dětem nezávidím. Četla jsem i tvůj blog (vši) a pobavila jsem se.
Piš dál ;-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.9.17 08:59

Trochu mi to připomíná Anglii, na jednu stranu krátká mateřská a brzký nástup do práce, který nutí maminky řešit au-pair, ale také neuvěřitelná lenost anglických matek, které si na ně navykly a nestarají se tolik o děti, i když by mohli, ptž mají na vše přece au-pair… jenže každý rok mají doma novou studentku, která za rok zase odletí, dítě si udělá vazbu, pak se musí loučit a přiletí nová paní. Je to možná blbý, když to takhle napíšu, ale co mému dítěti dá 18ti letá nezkušená holka po škole, co se chce jen bavit? Usadí dítě k televizi a jde si na fb… pak vidíte, jak anglické děti se svými rodiči jednají a stejně tak rodiči s dětmi a prostě nechápete, ale po čase pochopíte… Jsem moc ráda a vážím si toho, že jsem se vrátila do Čr, lidé si tu často stěžují, ale většinou jsou to Ti, co nikdy nevytáhli paty.

  • Nahlásit
  • Zmínit
16231
20.9.17 09:14

Kamaradka ve Francii mela na vyber v klukovych osmi mesicich - bud dat do jesli nebo chuve. Volila chuvu, mela max 5 deti - něco jako detska skupinka. Z jednoho průměrného francouzského platu, co mel jeji muz, by nevyzili…

Tyto clanky by si mely povinne precist všechny, co prskaji na cesky socialni systém aneb drzeni puvodni pozice pul roku po dobu materske a drzeni pracovního mista nasledujici 3 roky po dobu rodicaku, na zapade od nas by většina zavidela…

Místo, aby stavajici ministryne vymyslela vcasnejsi zapojeni zen zpet do procesu formou sdilenych pracovnich mist, zkracenych uvazku, dětských skupin na pracovisti apod. tak vymysli akorát tak libive populacni kokotiny ve stylu zvysovani rodicaku, ale z ceho se to bude platit, na tom uz nepremysli aneb po nas potopa… :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2510
20.9.17 09:37

@llida bohužel nezačne, matky budou furt prskat, že se stát málo stará, mateřská a rodičovská je nízká, nejsou poloviční úvazky, není to a není tamto. Takový už některý český matky (a vlastně Češi obecně) jsou, stěžovat si a blbě pindat, vidět jenom negativa a mít plnou hubu keců.

Díky za super deníček, kéž by to některým sociálním uplakánkům otevřelo oči.

  • Nahlásit
  • Zmínit
6078
20.9.17 10:30

Tak muj nazor na tuhle problematiku je ponekud jiny. Podle me, neni hlavnim duvodem, proc matky na Zapade davaji deti tak brzy do skolek, kratka materska. Duvodem je proste normalni rozezranost a nenasytnost dnesnich lidi a pak to, ze v tech zemich se tohe proste bere jinak a ty matky to i jinak citi. Jasne problemem u urcitych profesi muze byt, ze zamestnavatel nedrzi misto. A chapu, ze pokud zena vydelava ohromne penize, tak to pak muze byt sok.Ale moje zkusenost je ta, ze v tech zemich sice neni tak dlouha materska, ale je tam plno jinych davek, ktere to bohate vyrovnaji. Byla tu napriklad zminovana i Britanie, dobre, malokdo vi, ze pokud je tam zena v domacnosti do veku 12 let ditete, tak ji bezi narok na duchod. Coz je naprosto super. Moje vlastni zkusenost je ta, ze i finance lze uzivit rodinu pouze z platu muze, tady jsou proste jine davky nez ceska materska. Jasne, ze pokud nekdo dela manazerku, tak mu stat nedorovna plat, aby mohl byt s ditetem doma, ale to je prece problem toho cloveka, cemu da prednost. Lidi jsou rozezrany a zensky se tu honi za prachama, ktery pak utraci za sluzby, ktere by treba i nepotrebovali, kdyby byli doma. A nevim, jak tedy ve Spanelsku, ale tady v Anglii je vetsina matek stastna, kdyz deti, co nejdrive „odlozi“ do nejakeho toho vychovneho zarizeni. Bere se to jakoze se deti socializuji a to je pro ne ohromny prinos. A uprimne, kdyz to kolem sebe vidim, jak tady ty rodiny funguji, tak pro vetsinu deti je to asi opravdu dobre, ze jsou brzy ve skolce. Takze ne, socialni system v tom zadnou roli nehraje. CR ho rozhodne lepsi nema! Tady ma proste pojem matka a rodina, naprosto jiny vyznam, nez jsme zvykli u nas. A hlavne pro vetsinu zen je potupa se starat o domacnost, deti a varit. Na druhou stranu, pokud se, ale pro to rozhodnete, tak hlady nepomrete ani nahodou!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1458
20.9.17 12:10

Všechny mámy do určité míry žonglují s časem, ať už jsou kdekoli. Pro mě aktuální téma i v ČR, jak skloubit práci na plný úvazek, stavbu domu a dvě děti v předškolním věku. Ten čas pro sebe jsem opravdu neměla, zapomněla jsem na sebe, dojela jsem na nulu a psychicky se zhroutila. Obrovská lekce a také zatěžkávací zkouška vztahu. Jsem 4. měsíc na nemocenské, odpočívám, dávám se dohromady a přemýšlím co dál…

  • Nahlásit
  • Zmínit
12058
20.9.17 12:12

Tak my to tady mame podobne. Ja dostala jen tri mesice, a to diky nastradane dovolene:). Mam praci, ktera by za prve nepockala, proste bych o misto prisla, narok na materskou nemam (jen sest tydnu!). Nastesti mam zase vyhodu tu, ze muzu hodne pracovat z domu. Takze po tech trech mesicich stravenych doma se s manzelem stridame, do toho vzdy prijede nejaka babicka. Skolka bude az tak v 13mesicich veku a ne na kazdy den. Je fakt, ze se mi v ty dny, kdyz pracuju v praci desne styska, ale jinak se teda nehroutim. 7 hodin spanku mi teda bohate staci, i kdyz porad kojim. Je fakt, ze ted kdyz jsem tam vic, jsem si dcerku prestehovala na noc do postele. Tak nejak to ted obe vic potrebujeme to nocni objimani. Utesujeme me fakt, ze je s rodinou, ze ma neuveritelne krasny vztah s tatou. Starsi deti na tabletech nedrzim, maji krouzky, pomahaji doma, jezdi hodne s kocarkem, davam jim extra ulohy..hrani videoher je vyhrazeno max hodina denne, a to mluvim i o 12letem. Mam taky pravidlo, ze jednou za cas stravim vetsinu dne s jednim se starsich..treba jdeme na vylet, jen ve dvou. Hodne to „utuzuje“ vztahy. No ale to chce zase hodne vstricneho tatinka :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
3019
20.9.17 12:37

Mám známou, která léta žije a pracuje v Arabských emirátech. Dělala na denní a noční směny až těsně do porodu, pak byla půl roku doma na neplaceném volnu a od půl roku věku dítěte se střídají s partnerem doma na proti směny, aby nemuseli najímat chůvu…

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
20.9.17 12:48

@Jana525 :think: tak ja bych ve Svycarsku na zadne davky nedosahla. Pokud se rozhodnu zustat Doma s detma je to ma volba a musi me uzivit manzel. Jinak me urad pozene na pracak a tady ti praci velmi rychle najdou a pokud ji odmitnes, nedostanes nic. Max. muzu dosahnout na nejakou kacku ci prispevek do budoucna detem na krouzky, protoze jako cizinci tu nemame takove platove ohodnoceni. Jo mohla bych byt odpostena z placeni dani, ale na to potrebuju jeste 2 deti navic a to je fakt sci-fi. ja se treba vzdala kvuli detem mozneho postupu v praci, aby deti do skolky nemuseli. Stridame se s chlapem na denni a nocni, takze deti jsou cely den se mnou, tatinek uklada do posteli. A obcas vazne padam na hubu a nejradeji bych mela decka alespon na 2 dny v jeslich, ale to bychom se nedoplatili :jazyk: Svycarsko je proste narod pracujicich a jestli chces bych matka na plny uvazek, musis mit i nasetrino na to, abys mohla sedet doma :nevim: A to tu prosim navrhovali, ze prodlouzi materskou na rok- no svycarky si to odmitly :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
823
20.9.17 12:49

Pěkný deníček. Rozhodně bych neměnila, ačkoli výtky k našemu systému samozřejmě mám, jenže ono se nejde nikdy zavděčit všem, protože individuální požadavky jsou značně odlišné, není to jen od stěně ke stěně, aneb já chci kariéru a já chci být 100% doma s dětmi.

Kdyby to bylo na mě, tak bych to u nás trochu modifikovala, s cílem zamezit diskriminaci žen v zaměstnání právě kvůli dlouhému odchodu domů, dále zamezit zneužívání podpory a dlouhému válení se doma za státní peníze, ale zároveň snížila oddalování pořízení dětí kvůli finanční náročnosti. Vypadalo by to asi tak, že bych zavedla 2 roky PPM, sice by to bylo nákladnější, jak rodičák, ale zase by se vybralo víc na daních, když by se ženy vracely dřív do práce a odbouralo by to obavy z finančního sešupu a tím pádem namotivovalo rodiny k tomu, aby měly děti (hlavně ty lidi, u kterých stát chce a potřebuje, aby měli děti, tzn. ty, co přispívají do systému a dá se předpokládat, že jejich děti budou též). Rodičák bych ponechala pouze jako alternativu pro ty, kteří nesplní podmínky pro PPM, klidně ve stávající podobě, ale taky max. na ty 2 roky. Tento systém by samozřejmě vyžadoval rozšíření zařízení pro dvouleté děti, což ostatně slibuje již stávající vláda. Rodičovskou dovolenou bych ponechala tak, jak je, tzn. šlo by zůstat doma 4 roky, ale prostě po těch 2 už za svoje. Držení pracovního místa bych nechala v současné podobě, tzn. 6 měsíců stejná pozice, 3 roky podobná. Možná by stálo za úvahu z těch 6 měsíců udělat rok, ostatně hledat záskok za maminku, co se chce hned po mateřské vrátit na půl roku je dost těžké, na dobu určitou na rok už se to vypisuje snáz a pokud by měly ženy v té době nárok na PPM, tak by se asi hned do práce nehnaly (i když určitě i takové by se našly, ne každý spěchá zpět z důvodu financí, ale na druhou stranu cílem státu by mělo být i to, aby s dětmi nějakou dobu jeden z rodičů byl doma i z hlediska psychologického, takže zase zavedením delší PPM by mohl víc motivovat lidi, aby si dali alespoň tu krátkou pauzu a zůstali doma). Zároveň by se hodně šiklo zvýhodnit, nejlépe daňově, částečné úvazky pro ženy s dětmi. Ve státní sféře již teoreticky funguje určitá nárokovost kratší pracovní doby za účelem slaďování rodinného a soukromého života, ale v soukromé sféře lze toto po zaměstnavatelích stěží žádat a rozhodně by se jim to nemělo přikazovat, ale pokud by z toho měli výhodu, tak by se nabídka takových úvazků snad rozšířila.

Domnívám se, že takový systém by vyhovoval více lidem, za současné situace je rodičák pro jednu skupinu výhodný byznys, pro mnohé lidi však slušný sešup z příjmu, který při výše nastavených nákladech domácnosti často znamená odkládání pořízení dětí, případně i to, že si jich lidé pořizují méně. Při dnešním stavu, kdy státní, resp. městské jesle skoro nejsou (třeba u nás na Praze 10 jsou jedny, se 3 třídami po 20 dětech, což na 108 000 obyvatel - dle stavu ke konci roku 2015, je fakt výhra :roll:, a soukromé vyjdou na 13-14 tisíc/měs), školek je málo a praskají ve švech, takže je často práce tam dostat tříleté dítě, maminkám navíc nezbývá, než být doma, pokud nechtějí sáhnout po chůvě či soukromé instituci, což je finančně náročné.

Též mám známou ve Španělsku, na tamější systém si stěžovala, nicméně jesle nebo chůva jsou tam alespoň finančně dostupnější, říkala, že to tam spolkne zhruba 1/3 platu ženy, (a nejinak je tomu v hodně státech EU), zatímco v Čechách to sežere leckdy i celý průměrný příjem ženy, takže motivace vrátit se do práce je o to zase nižší.

Osobně bych půlroční dítě, pokud by to nebyla opravdu nutnost z hlediska přežití rodiny, do jeslí nedala, nicméně teď bude mít starší 2 roky, a už tak od roka a půl by jí půl dne ve školce nebo pár dní v týdnu určitě prospělo. Vím že nejsou všechny děti stejné a některé nesou odloučení od rodičů těžce, ale u nic by měli možnost rodiče být s dítětem déle, jen bych zvážila ten strop, protože ať chceme nebo ne, mnozí zaměstnavatelé koukají na uchazečky skrz prsty, pokud ještě nemají děti, protože to pro ně je riskantní investice, když se dá předpokládat, že taková žena mu často na 3-6 let vypadne a nevrátí se ani na částečňák, protože dítě nebude mít kam dát. Tohle pak dopadá na všechny ženy, bez ohledu jak ochotné nebo schopné jsou si ten pracovní a osobní život sladit a samozřejmě i na ty, co žádné děti ani nechtějí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.9.17 13:53

Přesně, chtělo by to ubrat od každého trochu, to první jak si psala, že se na děti prdí, je taky síla, ale když si vybereě se o domácnost a dítě starat sama, tak si tu pauzu občas dát musíš.
My jsme ve Skandinávii, děti tu chodí kolem těch 10měsíců/roku do školky.
přesně jak někdo psal kvůli socializování. Ale to, že je v tom rozežranost je i není pravda. já se rozhodla být do 2 let prcka doma. a uplně bez příjmu jsem byla asi půl roku. až pak se dá žádat o nějaké to minimum, když dítě nenavštěvuje školku. a věř mi, ten půl rok bez peněz jsme přežili, ale na půjčky apod. jako šlo to, ale právě kvůli tomuhle mezidobí se musí ženský vracet do práce dřív.
Absolutně ale nechápu zvedání mateřské v ČR. Je to věc názoru. Pro mě jsou ideální ty 2 roky, pak to dítě potřebuje děti a asi i rutinu, aby pak v těch 3 4 letech nekoukal, co jako má dělat, že ho máma dala do školky.

Taky mě pobavil spánek 7 hodin, haha, to v kuse nemám ani ted.

Je fakt, že doma moc nestíhám, ale těch pár let se dá vydržet. taky jsem ráda, že jsem tady, protože se chlap chtě nechtě musel a musí zapojit do chodu domácnosti a pomoci s dětmi, což bych si myslím asi v Čechách jen marně hledala.

Ještě hodně vážné téma pro mě: tady se dětem ve škole ani školce nevaří, mají svačiny zdomova. takže vzflusaná příjdu domu hned vařit, aby měli aspon 1 teplné jídlo denně. no, na plný úvazek si to nedovedu představit.

Hezky deníček, nejsi v tom sama. Takže zdar všem pracujícím mámam, které si doukážou udělat i čas sami na sebe. to já zatím nemůžu. jedno dítko ve škole, druhý doma, co se ještě musí kojit… ale to dáme ;) :)

Příspěvek upraven 20.09.17 v 14:20

  • Nahlásit
  • Zmínit
313
20.9.17 14:01

Holky, dekuju moc za komentare, najdu si chvilku a odpovim, inspirovaly jste me… k tem 7 hodinam - pro me to je malo, ja potrebuju 8-9… kazdy to ma jinak. Málokdy byly v kuse, vzdycky jsem aspon jednou za noc vstavala, znate to.

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.9.17 17:11

Zajímavý deníček, ráda se dozvím jak se žije jinde a musím konstatovat, že bych opravdu tímto způsobem svoje děti vychovávat nechtěla. Chtěla bych vědět, jestli je opravdu nemožné vyžít aspoň ty dva roky s jedním platem? V čr je průměrný rodičák kolem 7tisíc, což není žádný zázrak a rodiný rozpočet to nevytrhne, přesto mi české matky zůstáváme s dětmi 3 roky doma, je to za cenu toho, že se uskromníme, nepojedeme třeba na dovolenou, nekoupíme se každý měsíc něco na sebe apod. Mám kamarádky a rodinu ve švédsku, rakousku, irsku, německu, austrálii a všechny zůstaly doma s dětmi 2-3roky bez ohledu na místní zvyky, prostě si chtěly svoje děti užít, ne je svěřit od miminek ústavu, nebo chůvě.

  • Nahlásit
  • Zmínit
478
20.9.17 18:54

Ahoj, hezky napsany denicek.

Ja zdravim z Kanady :mavam:. Vidim, ze na tom nejsme jeste „nejhur“. Materska a rodicovska nam dohromady da cca 9 mesicu. Jsem tehotna, bohuzel na ni ted nedosahnu - otehotnela jsem kratce po tom, co jsem dostudovala college a pracovala jsem jen kratce, tak ze mi bohuzel misto drzet nebudou. Nicmene mame obrovskou vyhodu, nebot muj partner semnou muze zustat na rodicovske dovolene prvnich sest mesicu (dela u armady). Navic, muzeme si dovolit zit pouze z jeho platu, takze bychom nemeli mit problem. Prijde mi, ze Kanadske zeny se zenou do prace, i pres to, ze proste nemuseji a kolikrat na ukor deti.. do jeslicek jdou potom kolem sesteho mesice.

A z jineho uhlu pohledu. Velice dobra kamaradka zije ve Statech. Materska dovolena je 6 tydnu, s tim, ze pokud hned pote nenastoupite, prijdete o praci. Ma live-in chuvu, ktera s nimi zije, krmi mimino mlekem, ktere kamaradka vecer predtim „odstrika“..Pulku sveho platu da chuve…Zvladli by to financne, kdyby proste zustala s miminkem doma? Ano..

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
20.9.17 19:52

Zajímavý deníček, zajímavá úvaha. Myslím si, že se netýká jen maminek ve Španělsku, ale i u nás. Za prvé, ruku na srdce, zejména maminky více dětí jsou rády, že se jich aspoň na chvilku zbaví a zatíží nějakou jinou část mozku… Dál bych řekla, že je značně rozšířený názor, že žena, která se stará pouze o děti, je nějaká tupá cuchta (na toto téma jsem taky psala jeden deníček). Často tak vnímána i svým nejbližším okolím, což ji tlačí do nějakého, objektivně posouzeno nesmyslného, pracovního procesu. V našich končinách je taky velké procento těch, které jsou donuceny opravdu pracovat čistě z finančních důvodů. A naposled bych zmínila to, že jakási profesní praxe je i pro ženu nezbytná, už jen z toho důvodu, že pak není zcela závislá na sociálních dávkách, když manžel zvedne kotvy a odkloní valnou část rodinných příjmů k milence, nebo i z jiných důvodů, nemoci atd. Ženy, které jsou už před mateřstvím zajištěné např. z výchozí rodiny, ty by se asi daly na prstech počítat. Takže ono jaksi mluvit o potřebách není tak zcela na místě, vesměs situace donutí. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.9.17 21:00

Zajímavé, já to vidím tak nějak podobně, mé zkušenosti au-pair vcelku odpovídají tvému popisu.

Doufám, že nám něco podobného nezavedou tady. Za prvé by to byl paskvil jako vždy, jsme na tom jinak ekonomicky atd, no a i když to tu není ideální, tak pořád lepší než toto…
Já jsem ráda, že jsem mohla být doma s dětmi 3 roky, byly to opravdu dobře strávené roky a čas investovaný do dětí se nějak ošulit nedá Rané dětství je velmi krátké a vrátit zpět to nelze.

V práci budeme 35 a víc let, takže na kariérní radosti čau až moc :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
20.9.17 21:04

Tak ja taky pridam svoji zkusenost. Zijeme v Kolumbii, kdyz jsem cekala prvni tak byla materska 14 tydnu, pred necelym rokem to s velkou slavou zvysili na 16 tydnu, tak jsem rada za zdejsi maminy, ze aspon neco. Dovolena jsou dva tydny za rok, tak to taky neni zadny terno. No zkratka jsem si nedokazala predstavit sverit svoje mimi nejaky zensky kterou vubec neznam, neco jako recenze skolek, profily chuv na internetu nebo proverene chuvy tu neexistuje. Prace me taky zas az tak nebavila abych se tam musela hrnout hned ctyri mesice po porodu na 48 hodin tydne :roll: tak jsme se sbalili a prestehovali na venkov, ve meste bychom to taky davali z jednoho platu ale rozhodne by to nebylo na dustojny ziti a hlavne pro deti nic moc, nejaky prochazky s kocarem jsou neproveditelne :lol: chtela bych byt s detma do roka a pul mladsiho, jsou od sebe rok, u a potom je hold socializace nemine :lol:

  • Nahlásit
20.9.17 23:02

Taky přidám jiný úhel pohledu… 7 let vedu sama svůj eshop a do „práce“ se budu vracet po třech týdnech, co si dovolím zavřít po porodu. Za ty 3 týdny nevydělám ani korunu. A kdybych zavřela na další dobu, mohu se s tím, co jsem léta budovala rozloučit… Nevydělávám žádné horentní sumy, ale dělám, to co mě baví. Co bych dala za 12 týdnů volna… Jojo, podnikatelé se mají :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
603
21.9.17 00:27

My žijeme v UK a měla jsem štěstí, do devíti měsíců malé jsem byla jenom doma, a hlavně spolu s mužem podnikáme, takže můžu hodně práce udělat z domova a nebo si malou brát s sebou do práce. Práci, dítě, domácnost, manželství i samu sebe bych prostě nezvládla, ale s mužem máme hodnoty nastavené stejně a ve volném čase má přednost rodina a my dva. Takže placenou pomoc máme, ale ne na hlídání dítěte ale primárně na pomoc v domácnosti. O drobné práce se dělíme, ale oba se shodujeme, že si radši zajedeme někam na výlet, než abychom doma myli okna. Chůvu jsme hodně řešili, nakonec jsme sehnali starší paní, která je úplně zlatá, ale celý pracovní den je s ní malá jenom opravdu minimálně, když mám hodně schůzek. Aupair bychom nechtěli právě proto, že se hodně střídají. Ale extrémně se snažíme, aby to bylo co nejmíň, má chůvu jako babičku jen na pár hodin, jinak se u ní snažíme vystřídat, nebo si ji vzít s sebou. Máme štěstí, že je malá „hodná“ a přizpůsobila se. S dvěma bych ale takhle moc rajzovat nemohla. Jinak považuju za samozřejmost, že rituály a volný čas trávíme spolu.

Příspěvek upraven 21.09.17 v 00:30

  • Nahlásit
  • Zmínit
14397
21.9.17 00:33

Ve Spanelsku jsem zila a nevnimam to stejne jako ty. Za me je hlavni problem spis pracovni doba a absence skolnich jidelen na spouste skol.

  • Nahlásit
  • Zmínit
313
21.9.17 08:10

@Alušáček Ahoj, tady je prumerny plat kolem tisice euro. Najem tripokojoveho bytu - v Madridu - zalezi na ctvrti, ty nejlevnejsi… 700-800 €. Dvoupokojovy byt… 500-600 €. Z jednoho platu by dva plus dite nevyzili. Co by se dalo je vyuzit moznosti ze zakona a zkrátit si oba pracovni dobu (automaticky ti taky zkracuji plat o stejne procento) a bud se doma prostridat nebo aspon jeden odvest do státní skolky jen na dopoledne, druhy vyzvednout a celkove priskrtit rozpocet. To je pravda, ze na to tady lidi nejdou zvykli, na veci z druhe ruky, nechodit ven, necestovat… Doma zustavaji jen manzelky hodne bohatych panu… a ti mivaji taky vic jak 3 deti. Mit hodne deti je dneska luxus pro bohate.

  • Nahlásit
  • Zmínit
313
21.9.17 08:11

@Capelucita Nektete skoly nemaji mozna vlastni kuchyn, ale jidelnu maji vsechny (jidlo jim dovezou hotove), aspon v Madridu je na to zakon, aby zadne dite nezustalo bez obeda!

  • Nahlásit
  • Zmínit
elot
21.9.17 14:21

Moc pěkně napsané. My se rozhodly že děti jsou pro nás důležité. Takže mám jenom práci na dopoledne a všechny děti vyzvednu po obědě. A pak už se věnuji jim. Peněz nemáme na rozhazování ale děti rychle vyrostou a prostě chci být s nima co nejvíc dokud i oni o to stojí.

  • Nahlásit
8816
30.9.17 04:09

No tak ja to vidim jinak.
Pokud se matka chce vratit do prace je to jen jeji vec. Proc by se zeny mely vzdat vseho ostatniho protoze jsou matky, zatimco tatinkove si vesele buduji dal karieru. Ja jsem matka, ale mam i dalsi role.
Nechapu proc to nekterym lidem tak vadi.
Nekdo tady zminoval, as lide nazyvaji matky v domacnosti cuchtami. Tak ja teda spis vidim, jak se lide tvari kdyz se dozvi, as muj syn chodil of 9ti mesicu do skolky. To clovek ceka, kdy se ti cizi lide, kteri maji ukrutny zajem o moje dite zeptaji, jestli treba neni mentalne postizeny????.
Nechapu proc maji nekteri lide takovou touhu vsechny soudit.
Chces byt doma? Super! Chces jit do prace? Super. Kazda jsme jina a zadna z nas nema pravo nas soudit.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1830
2.10.17 22:27

Tak mě by na tom asi hodně vadilo to, že ta chůva bydlí u nás doma. To je podle mě naprostá ztráta soukromí.
Co se týče dětí, já to mám nastavené tak, že do práce nejdřív až v době, kdy se dítě postaví na nohy a zbaví plenek, což bylo u mých dětí 1,5 roku.
Ale ideální je podle mě opravdu ten třetí rok - na nástup do školky. Pokud hlídá babička, tak klidně od dvou let.
Kamarádka bydlí v Anglii, od prvního dítěte se vrátila do práce v těch 9 měsících, u druhého už řekla, že jí to za to nestojí a zůstala doma do 3 let. S tím, že se uskromnili. Někdy to nejde a někdy je to o prioritách.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3.10.17 11:24

V CR by clovek pri materske i pracoval akorat tech skolek, kde berou 2 lete deti je pomerne malo a i kdyz jsou, tak jejich cena se rovna vydelku pracujici matky. tim padem, proc by mama chodila do prace, kdyz vsechno co vydela pujde na skolku?

zaroven ta dilema, co je lepsi jestli jit do prace hned jako treba ve Spanelsku, UK atd. nebo lenivet 3 roky doma na rodicaku…a co pak? hledat praci na polovicny uvazek nebo s home office v CR je myslim dost sci-fi

mne se libi nas system, akorat nechapu maminky, ktere toho nevyuziji a behem tech 3 let doma, take na sebe dost kaslou. nevzdelavaji se, nehledaji moznost seberealizace jine nez pece o deti. ja to vidim jako jedine mozne reseni, zacit podnikat pri rodicaku…

jinak je to z extremu do extremu no.. :?

  • Nahlásit
  • Zmínit
8816
4.10.17 22:59

@AliaAtreid
Ale v UK je spousta matek na polovicnim uvazku tak jakypak extrem?

  • Nahlásit
  • Zmínit