Snad i kominík by nám záviděl

Pro zábavu

Ani se začínajícím podzimem se výletů nevzdáváme.

Jak už je vám z několika mých předcházejících deníčků známo, jsem opravdu velkou milovnicí fauny. Moje rodinka se mnou dobrovolně povinně absolvuje spoustu výletů po stopách zvířat, dokonce mi toleruje i miniaturní zvěřinec, který jsem si doma vytvořila, a tak jsem se rozhodla udělat jim radost a na četná přání potomstva absolvovat výlet s jiným cílem, a to s takovým, který mi toho, na rozdíl od pánské části rodiny, zase tak moc neříká.

Padl návrh navštívit letošní Den železnice v Železničním muzeu Lužná u Rakovníka. Aby byl výlet opravdu jedinečný, zůstalo auto pokojně spát v garáži a my se vydali do cíle stylově: parní lokomotivou.

Po příchodu na nádraží se oči dětí i manžela netrpělivě upíraly k zatáčce, ze které se měl ten historický zázrak vynořit. Čím více se příjezd vlaku blížil, tím netrpělivější pohledy byly. Za několik okamžiků se ozval nezaměnitelný lomoz a pak už se v záři poledního, lehce podzimně unaveného, leč stále ještě dostatečně silného, slunečního svitu, objevil ten obrovský černý skvost, lokomotiva Šlechtična.

Svůj příjezd do stanice ohlásila několikerým mohutným zapískáním, až nám uši zaléhaly.

Konečně jsme vstoupili do jednoho z historických vagonů, usazeni na dřevěných lavicích, vyhlíželi jsme, kdy se dá ten kolos do pohybu. Slavná chvíle za pár okamžiků nastala a my, vykukujíc zvědavě z dokořán otevřených okének, vyrazili směr Lužná. Vlak začal nabírat rychlost, čím rychleji plechový oř uháněl, tím více kouře se v okolí okének vyskytovalo, s dýmem přišly i saze, což mě jaksi nenapadlo. Doslova než bys řekl švec, proměnily se čistě oděné děti v osoby umouněné tak, že by jim i leckterý kominík záviděl.

Vytahovala jsem zběsile z balíčku jeden vlhčený ubrousek za druhým, abych tu „pohromu“ alespoň částečně zmírnila a děti získaly nazpět svou původní podobu, nějak se mi to nedařilo. Mrchy saze byly opravdu odolné. Po chvíli jsem pochopila, že je má snaha o dokonalé odstranění následků předcházející události marná. Rezignovaně jsem se usadila zpět na lavici, když tu se nesměle ozval tichý hlásek mladšího syna: „Mámo, podívej, co je to tu na sedačce za čelná zlníčka?“ No jasně, ty proradné saze byly i uvnitř vlaku a já si toho v zápalu boje nevšimla. „Proč jsem si sakra brala na výlet ty nové džíny, na tohle by bohatě stačily nějaké tepláky,“ prolétlo mými myšlenkami.

Po necelé hodině vlak ukončil svou pouť a my se z něj vyvalili v plné parádě ven, šmouhatí, ve špinavých hadrech, náhodný kolemjdoucí by mohl lehce nabýt dojmu, že jsme právě vyfárali na povrch po náročné šichtě v dolu. Do areálu se mi s touto vizáží nijak zvláště nechtělo, ale nebylo zbytí. Chlapci zavětřili tu spoustu lokomotiv, která se na místě nacházela, a uháněli s větrem o závod.

Podařilo se nám předběhnout dlouhou frontu u pokladny, neboť jízdenka z nostalgického vlaku sloužila zároveň jako vstupenka na akci.

Pak už jsme se kochali jedním krásným exponátem za druhým, nejstarší synek sypal z rukávu názvy lokomotiv, tatínek se dmul pýchou, kolik názvů zná, a i mě překvapilo, co se mu do té jeho malé mozkovny vejde informací.

Představování jednotlivých lokomotiv na točně, podkreslené krásnou hudbou, bylo opravdu dechberoucí, děti byly nadšené a všechny chtěly samozřejmě vidět co nejlépe. Takže se objevila známá rovnice 3 děti, 2 dospělí, co teď? Dopadlo to tak, že jsme byli s manželem na střídačku ověšeni jako vánoční stromečky. Jedno dítě na koni, druhé v náručí. Mezitím druhý „odpočíval“ jen s jedním kouskem. Po chvíli nastalo střídání.

Chladnými děti nenechal ani skákací vláček, poprvé se v něm vyřádila i dcerka, která se až dosud podobným kulišárnám dobrovolně vyhýbala. Spoustu času zabrala i prohlídka modelového kolejiště, obzvlášť když pán, jenž ho obsluhoval, poslal dětem tu bonbonek, tu Elfíkovu jízdenku.

Tři hodiny, které jsme měli pro návštěvu této akce vyhrazené, se rozplynuly doslova jako pára nad hrncem a my se, chtě nechtě, začali zvolna sunout k nádraží. Cestou si děti ještě v jednom z vagonků zaházely míčem na koš, po úspěšné trefě si mohly na kole štěstí vytočit výhru. Nastal problém, zatímco dva potomci si vytočili klíčenku, ten třetí proradně získal kelímek na pití, s čímž se ti dva, dříve zmínění, nechtěli smířit. Následoval rychlý výstup z vozu a snaha o převedení pozornosti jiným směrem, naštěstí se v tu chvíli jako zázrakem objevil Elfík, zcela jistě nás zachránil od větší scény.

Pak už jsme čekali na nádraží, až dorazí z Rakovníka náš spoj a my se budeme moci vydat na cestu domů. Když se konečně RegioNova přihnala, bylo na tvářích dětí patrné lehké zklamání, zřejmě si chtěly při zpáteční cestě obnovit svůj kominický make-up, neboť v průběhu hodin lehce vybledl. Čekat na historický vlak, který měl jet za více než hodinu, už se nám ale nechtělo. Na dětech začínala být patrná únava, tušili jsme tudíž, že delší nudné čekání, by se bez nejmenší pochyby rovnalo „katastrofě“. Vzali jsme tudíž zavděk i vlakem moderním.

Odpoledne se i díky nádhernému počasí opravdu vydařilo, a pro příště mám ponaučení: ve světlém oblečení do vagonů tažených parní lokomotivou rozhodně nelez.

Váš příspěvek
Jahudka82
Závislačka 3088 příspěvků 8.10.19 04:26

:potlesk: :palec: Jako vzdy super, vy jste fakt akční rodinka! :mavam:

Jadala
Zasloužilá kecalka 988 příspěvků 8.10.19 06:01

@Jahudka82 Joo, to byl tenkrát zase den, ale děti si ho opravdu užily, a tak všechny ty „útrapy“ stály za to. :mrgreen:

Teď trpím já. :zed: Deníčky píšu buď v noci, případně ve chvílích, kdy ta moje Zlatíčka hlídá babička. Je fajn, že to je ve dne a já jsem v tu dobu plně při smyslech, leč čas tohoto oddechu je omezený tím, jak dlouho dětem trvá, než se pohádají a přiženou se domů, proto se snažím psát rychle, a už mi většinou nezbývá čas si text pořádně přečíst, a pak, když vyjde se nestačím divit, co jsem to zase sesmolila.

Hezký den :mavam:

NEITIRI
Povídálka 29 příspěvků 8.10.19 07:44

Jo parní lokotky…to je nostalgie…Pak jsem přišla domů. Přítel mě na nic neupozornil. Vlezla jsem do vany a najednou černá voda, všude plavaly saze, otočím se z vany směrem k zrcadlu a málem jsem se lekla sama sebe, jak jsem se nepoznala :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Jadala
Zasloužilá kecalka 988 příspěvků 8.10.19 08:08

@NEITIRI tvé zděšení naprosto chápu :lol: když jsem si večer myla hlavu, nevěřila jsem vlastním očím, jaká černota se ze mě valí, ale ten výlet za to opravdu stál :mavam:

Uživatel je onlinePenelopaW
Ukecaná baba ;) 1102 příspěvků 6 inzerátů 8.10.19 11:49

Vidíš, to že u parní lokomotivy lítají saze, tak nějak vím. Ale úplně mi teď při čtení deníčku a komentářů nabouráváte romantickou představu z prvorepublikových filmů, kde na perónu stojí ty upravené paničky v kloboučcích :lol:. I když ty možná jezdily lepší třídou ;).

super tip na výlet! V Lužné jsem byla kdysi dávno a líbilo, jen u těchto akcí se nyní obávám masové účasti, kterou s přibývajícími lety už hodně těžce nesu. Takže za mne klobouk dolů i v tomto ohledu, manžel se třemi dětmi odmítá chodit nakoupit, natož cestovat někam dál :).

Jadala
Zasloužilá kecalka 988 příspěvků 8.10.19 17:30

@PenelopaW V takovém vagónku, v němž jsme jeli my, by paničky moc parády nenadělaly. :mrgreen:

Nevím, jestli to bylo tím, že jsme jeli až v neděli, ale zas takové davy, jako třeba na Zemi Živitelce, tam nebyly, vše co jsme chtěli absolvovat, jsme absolvovali téměř bez front. :mavam:

Janli
Extra třída :D 10565 příspěvků 8.10.19 21:43

Někdo by měl vydat manuál Nástrahy výletování s dětmi. Taky jsem před časem vyslala na výlet Mladějovskou úzkokolejkou tatínka a načančanou holčičku. Vrátily se mi dvě zablácené a sazema obalené koule :mrgreen:.

Jadala
Zasloužilá kecalka 988 příspěvků 9.10.19 08:01

@Janli Máš recht, byla bych mezi prvními kupci, případně bych i několika radami přispěla :)

Děkuji za zajímavý tip na výlet. :mavam:

Tiger-lily
Hvězda diskuse 35134 příspěvků 9.10.19 19:11

:pankac: :pankac: jooo mašinky, ty vždycky potěší. To je fajn, že mají vaše děti takové krásné zážitky!

Božislava
Závislačka 3461 příspěvků 9.10.19 22:09

@Tiger-lily No, jo, ale jak dříve lidi jezdili vlakem, když pokaždé byli umouněné od sazí? 8o

Tiger-lily
Hvězda diskuse 35134 příspěvků 10.10.19 10:24

@Božislava :think: Dřív asi byli celkově více umounění :D koupalo se 1× týdně, pralo 1× měsíčně… a po cestě vlakem byl člověk jak kominík.

Jadala
Zasloužilá kecalka 988 příspěvků 11.10.19 11:06

@Tiger-lily :lol: jo, bez mašinek to zkrátka nejde, protože mám doma samé jejich milovníky :mavam:

Vložit nový komentář