Stanovení a dodržování hranic je pro mě klíčem k osobní spok

O životě

K tomuto deníčku mě inspiroval nespočet diskuzí na téma chování tchyně ke snaše a co má snacha dělat, aby s tchyní vycházela, popřípadě, jak tchyni usměrnit.

Když jsem ty diskuze četla, jednak ze zajímavosti a jednak také proto, že i já jsem měla svého času problém s tchyní, všimla jsem si, že spousta příspěvků je o vymýšlení různých strategií chování, které by měly snachy uplatňovat na tchyni, popřípadě strategie na manžela, aby svou matku usměrnil nebo aspoň stál po boku své manželky. Málokterý příspěvek se ale zmiňuje o tom, že je především nutné si nastavit hranice sami v sobě, co jsme ochotni ještě tolerovat a co už ne, a podle toho stanovit hranice i ostatním a nejen, že si je stanovit, podle jednoduchého klíče: co mi nedělá dobře je už za moji hranicí, ale především ty hranice pevně hájit a stát si za nimi.

Řeknu svoji zkušenost, protože nemůže mluvit za jiné. Učit se stanovovat si hranice a stát si za nimi, i kdyby trakaře padaly, jsem se naučila až před pár lety. Do té doby jsem ani moc nevěděla, co ty hranice jsou a jak bych si je měla určit. V dětství mě to nikdo nenaučil. Moji rodiče si hranice možná určovali, ale překračovali je jak vzájemně, tak vůči svému okolí, tak hlavně vůči sobě. Až životní okolnosti mě donutily začít vnímat své emoce a i je poslouchat. Od toho byl kousek zjistit, co opravdu chci a co nechci, a výsledkem bylo nastavení si osobních hranic. Ohromě mi k tomu pomohl psychoterapeut, který mě naučil, jak mám vnímat samu sebe, že zodpovědnost za svůj život mám jen ve svých rukou a také, že jsem svobodná a mohu dělat rozhodnutí na základě toho, co chci a co ne, a ne na základě toho, že mi to někdo bude určovat nebo že by to tak mělo být.

A tak začala moje cesta ke svobodnému a zodpovědnému životu. V mé rodině mám dva členy, kteří trpí narcismem, a u obou zabralo nastavení a dodržování hranic z mé strany tak, že se nestýkáme. Oni viděli, že se mnou už nemohou manipulovat, citově mě vydírat a že neskáču, jak oni pískají, a já zase věděla, že s takovými lidmi se necítím dobře a ve svém životě je nechci. Kontakt jsme vzájemně přerušili a já jsem s tím velmi spokojená a vím, že jsem udělala to nejlepší, co jsem mohla.

Z druhé strany rodiny se ukázala být tchyně a švagrová manipulátorkami, které ovšem manipulují skrytě. Dlouho jsem to neviděla, až zase jedna životní událost mi to ukázala a já pochopila. Nebudu lhát, procházela jsem šílenou zlostí, pocitem zneužití a měla jsem chuť ty dvě chytnout pod krkem, ale znovu jsem si uvědomila, že to není chyba ani tchyně ani švagrové, ale moje, protože jsem se nechala manipulovat. Na tchyni i švagrovou jsem začala uplatňovat přímost, jasně nastavené hranice a absolutně s nimi nediskutovat o ničem a být stručná a jasná. Vztah se švagrovou se nakonec z mé strany již neobnovil a odmítla jsem se s ní stýkat. Vztah s tchyní se upravil, ale funguje na principech, které jsem psala výše. Tchyně manipulovat nepřestala a ani nepřestane, je to její životní strategie, ale těch manipulací je mnohem míň a ty, které se vyskytnou, jsou okamžitě nahlas vysloveny a kategoricky odmítnuty jak z mé strany, tak ze strany manžela. A samozřejmě se s tchyní stýkám velmi omezeně. Ostatní členové manželovy rodiny jsou moc fajn a velmi rádi se vídáme, i když bydlí daleko.

Jistě, někdo může namítnout, že mám vyhráno, protože manžel stojí za mnou, ale nebylo to tak vždy, ale opět jasnými pevně postavenými hranicemi manžel pochopil, že prostě se mnou nehne a že si stojím za tím, co říkám a dělám, a pokud chce, aby nám manželství dobře fungovalo, je nutné se podívat na realitu, akceptovat ji a začít podle té reality také jednat. A tak to manžel i vzal, ale v případě, že by to tak nebylo, manžel mě nutil do něčeho, co nechci, nebo stále stál na straně matky – rozvedla bych se. Protože být v manželství s někým, kdo mě neustále nerespektuje, pro koho je matka přednější než jeho žena, by bylo utrpením a já trpět nechci. Navíc bych ani nechtěla ukazovat takový příklad svému dítěti – tomu by to ublížilo mnohem víc než mně samotné.

Po dvou letech práce na těchto hranicích mohu říct, že jsem spokojenější, než jsem kdy byla. Cítím se opravdu svobodně, nedělám nic na sílu a ani proti své vůli, což se odráží i v mém chování vůči mé rodině. Vymizely konflikty mezi manželem a mnou. Také se mi v životě přestali objevovat lidi, kteří mají tendence druhé pošlapávat nebo jimi manipulovat. Naopak mám kolem sebe partu bezva přátel.

Jsem moc ráda, že jsem na to vše, co jsem zde napsala, přišla, aplikuji to a zároveň jdu příkladem svému dítěti, aby vyrostlo také jako svobodný a za svůj život zodpovědný jedinec.

A také dnes vím, že jsem udělala to nejlepší, když jsem začala navštěvovat psychoterapeuta, který mi pomohl se v sobě vyznat a ty hranice si nastavit, protože bez něj jsem toho nebyla schopna.

Váš příspěvek
Fonty
Zasloužilá kecalka 785 příspěvků 26.03.19 06:21

Mě spíš přijde že než nastavení hranic si jednoduse omezila či úplně přerušila kontakt :nevim:

Dajinkavi
Zasloužilá kecalka 643 příspěvků 26.03.19 06:25

Skvělý!! Jsi moc statecna, ze se podařilo.
Také na tom pracuji postupně :mrgreen:

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34551 příspěvků 26.03.19 07:05

:palec: Palec nahoru za to, že na sobě pracuješ a snažíš se budovat spokojené vztahy. Je ale škoda, že jsi deníček pojala jako takové obecné poučky, že jsi nenapsala, jak konkrétně a jaké hranice jsi nastavila :nevim: . A velmi tomu chybí také fakt, že sice normální vyspělý člověk má své hranice, umí je přiměřeně nastavit a dodržovat, ale manipulátor si je nastavuje, jak se mu zlíbí a kdykoliv je zruší a změní a neplatí pro každého apod. Navíc si taky myslím, že vítězstvím není zrušit kontakty s nějakou osobou, ale naučit se s ní - v rámci možností vyjít a případně s ní zamést.

Tichošlápek
Extra třída :D 14737 příspěvků 26.03.19 07:23

Také mi to přijde jako ukončení kontaktu a ne nastavení nějakých hranic. Což sice funguje, ale hrdá bych na to nebyla a dítěti za vzor taky raději moc nepredvaděla. Aby jednou takhle nevyresilo konfliktní vztah se svou rodinou.

denkat
Kecalka 499 příspěvků 26.03.19 07:42

@Fonty @Tichošlápek Jenomže ono to jde ruku v ruce, logicky se každý přestane stýkat úplně nebo omezeně s člověkem, se kterým se necítí dobře .....bohužel i v rodině jsou lidé, kteří toho druhého psychicky vyčerpávají, manipulují s ním apod …v takovém případě se nenabízí jiné východisko než přerušit či omezit kontakt jinak by se dotyčný trápil pořád

llida
Kecalka 413 příspěvků 26.03.19 07:50

rodinu si clovek nevybira, nicmene ma jen jednu… zdvorilostni navstevy se urcite prezit daji, ukoncit styky neni reseni (pokud to nejsou extremy teda)… ale at si kazdy dela se svoji rodinou to co uzna za vhodne… hezky den

SlečnaDahlia
Závislačka 2585 příspěvků 26.03.19 08:04

Hezké, hezké. Jenom tak trochu přemýšlím, jestli se pod slovy „manžel pochopil“ neskrývá to, že on byl do toho „pochopení“ vmanipulován tebou, tvým jasným a neoblomným postojem a hrozbou rozvodu, když nepochopí. Ona i ta realita, kterou tvůj muž musel poznat a přijmout, je jenom tvůj náhled na realitu.

Nastavovat si osobní hranice je samozřejmě správně. Nevystavovat se toxickým lidem ve svém okolí a chtít, aby partner stál za tebou, je ještě správnější. Jenom myslím, že zrovna vztah je platforma, kde je třeba větší otevřenosti ke smíru než ultimát a neoblomných postojů. Zvlášť v otázkách, které se týkají obou partnerů.

Veveří
Ukecaná baba ;) 2264 příspěvků 26.03.19 08:29

:think: už to, že máš potřebu o tom psát, svědčí o tom, že to v sobě zdaleka nemáš vyřešené a uzavřené. V podstatě jsi v konfliktu z celou nejbližší rodinou a to vždycky bolí. Přijala jsi to nejjednodušší řešení: všechny vymazat ze života. I když je z deníčku cítit chlad, myslím si, že skutečnost je jiná. Též jsem byla v konfliktu s tchýní a bylo mi to líto. Přes všechny výhrady jsem s ní během manželství kontakty nepřerušila už kvůli dětem. Jak už tu někdo psal, dala bych si pozor, abych tím manipulátorem kvůli své neoblomnosti nakonec nebyla já.

yse
Zasloužilá kecalka 807 příspěvků 26.03.19 08:44

Ufff zacinam se bat co jednou privedou deti domu. Abych se taky jednou nedockala vymazani 8o Mame v rodine podobnou extremistku, ani uz se nemusi moc snazit, je to takove rohate zvire,ze se ji vsichni radeji vyhybaji. Jen jeji tchyne je mi opravdu lito, protoze ta to jeste nevzdala kvuli vnucce :(

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 08:54
Děkuji za komentáře

Předem chci poděkovat za všechny komentáře, které jsou napsány. To, že má člověk rodinu jen jednu je sice pravda, ale to neznamená, že by se měl v té rodině vystavovat psychickému a někdy bohužel i fyzickému násilí. Někdo tu psal, že zdvořilostní návštěvy se přeci dají vydržet. Já se řídím tím, že proč bych měla někde něco „držet“? Buď na sobě zapracuji tak, že mi ta návštěva vadit nebude a pokud to nedokážu tak omezím kontakt, ale držet něco někde na sílu je pro mě vždy kontraproduktivní. Někdo tu ještě psal o vydírání manžela - nastavení hranic není o žádném vydíraní. Dám příklad. Pokud je pro mě například toxická tchýně, která nikoho nerespektuje, neustále se do mě naváží a vybíjí si svoje komplexy a frustrace na mně, tak svému muži mohu říct: „Pepo, nezlob se, ale za Tvojí mámou už jezdit nechci, nelíbí se mi její chování vůči mě a trvá to moc dlouho, jezdi si za ní sám popřípadě vezmi sebou děti a já si užiju volný čas pro sebe“. Pokud manžel začne matku obhajovat, snižovat moje pocity vůči jejímu chování apod tak opět si trvám na svém, když vidím, že s manželem není řeč. V případě, že manžel začne citově vydírat, že tam chce jezdit jen jako celá rodina apod. v tom případě se dá domluvit, že manžel svoji matku usměrní a pak já tam mohu zkusit jet a pokud ne tak opět si trvám na svém. I v manželství je člověk jako osobnost autonomní a jako já bych neměla nutit manžela aby chápal moje pocity vůči tchyni, když vidím, že je to marné, ani on by mě neměl nutit se s ní stýkat.
A ano, někdy je přerušení kontaktu nejlepší možné řešení třeba s lidmi s poruchou osobnosti, alkoholiky apod. Nikdo, ale neříká, že to tak musí být navždy. Jsme lidi a lidi se postupme času mění a i hranice se mohou časem změnit. Důležité, ale pro mě je dělat to co v čem se cítím dobře, abych si právě nemusela říkat, že v rámci rodiny musím vydržet to a to. A tady tu nesmyslnou mantru pak předávat dítěti, aby se pak můj syn neocitl v manželství se ženou, která je hrozná, ale říkal si, že to musí vydržet, v práci, která mu nevyhovuje, ale musí v ní vydržet apod.

welovefashion
Ukecaná baba ;) 1017 příspěvků 109 inzerátů 26.03.19 08:57

Tak fajn, že jsi takto spokojená, mě z toho přijde, že jsi sobecká, moc se mi nelíbí, že chceš po manželovi, aby tě miloval více než vlastní matku, ta láska je přece k partnerovi i rodičovi úplně jiná, ale chtít aby ta k tobě byla něco víc je podle mě sobecké…
Ok respekt k názoru druhých je důležitý, ale respektuješ takto i manžela a jseš si jistá, že na to nepřistoupil jen aby měl klid?
Další věc je otázka vidění věcí realisticky, protože ty to vnímáš treba jinak než tvůj táta, tchyně… Takže co je ta realita? Jasně většina z nás vidí rodinu růžovými brýlemi, tam je třeba fajn trochu partnera navést, ale za mě seš prostě moc radikální…

Michelle_M
Závislačka 2668 příspěvků 26.03.19 09:07

Je jasné, že se snažíš ve svém životě nastavit nějaké funkční obranné mechanismy, aby ti opět nebylo ublíženo jako v dětství. Ale takto, jak jsi to popsala, to zní hrozně studeně, tvrdě, neoblomně, hlavně když píšeš o manželovi, mi připadá, že moc neměl jinou možnost, než přijmout tu tvou realitu… A právě ve vztahu s dítětem bych v tomhle viděla takový skrytý vykřičník do budoucna. Aby ti jednou nebylo líto, že se syn svobodně rozhodl „nevydržet“ kontakt s tebou, až se mezi vámi vyskytne nějaké nedorozumění :nevim:

Janli
Echt Kelišová 8854 příspěvků 26.03.19 09:12

Měla by sis najít jiného terapeuta. Tento z tebe udělal sobce, který vidí jen sám sebe, nutí lidi kolem sebe, aby bez protestu sdíleli jeho postoje a místo řešení vztahů vyškrtává lidi ze svého života. Promiň, ale takhle se vyrovnaný a sebevědomý člověk nechová a neprezentuje. Ty nenastavuješ hranice, ty postavíš zeď, vykopeš vodní příkop a pustíš tam krokodýly. V životě platí, že co vyzařuješ, to přitahuješ. Kdyby jsi měla skutečně dobrého terapeuta, naučil by tě vážit si sama sebe, vysvětlil by ti, že pokud změníš sama sebe, změníš celý svůj svět. Pak nemáš potřebu nastavovat hranice, protože nikdo se k tobě nebude chovat způsobem, který by nastavování hranic a nedej bože vyškrtávání lidí z života vyžadoval. Opravdu doufám, že tvoje děti nepřijmou takovýto model chování.

markytka3
Ukecaná baba ;) 2471 příspěvků 10 inzerátů 26.03.19 09:15

@Costasgalicia nevim, mozna pujdu proti proudu, ale prijde mi to jako vase prohra nez vyhra - neumeni s lidma najit cestu ke komunikaci, byt jsou ve vasich ocich manipulatori. dle vaseho popisu nebudete moc silna osobnost - uz jen to, ze nutite manzela resit vase spory s tchyni. i kolem mne v zivote propluli lide, kteri se me snazili zmanipulovat, ale ono staci umet rici Ne, chovat se asertivne a hlavne vazit si sam sebe! . Urazeni se a konec komunikace neni dle meho ta spravna cesta. Dle meho to se nejedna o vymezeni hranic, ale zbabely sobecky utek. :nevim: A verim, ze jste neustale nespokojena, bez opravdovych pratel. :nevim:

Příspěvek upraven 26.03.19 v 09:18

markytka3
Ukecaná baba ;) 2471 příspěvků 10 inzerátů 26.03.19 09:18

@Janli krasne a z meho pohledu vystizne napsano :palec:

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 09:40
Sobectví

V některých komentářích se píše ještě o sobectví a umění vyjít s každým.
Co je to sobectví? Je sobectví to, že se vyhraním proti člověku, který mě dlouhodobě tyranizuje? Měla bych se s ním naučit vycházet i když nerespektuje slovo NE a asertivní chování na něj neplatí? Měla bych se cítit sobecky, když řeknu manželovi svůj názor a svoje pocity, například, na jeho matku, která mě roky ubližuje, ale já to doteď vydržela? Měla bych se cítit sobecky, že se s ní nechci stýkat? Jistě každý z nás v životě zažil, že potkal člověka z kterého se později vyklubal někdo, kdo nám nevyhovoval a cítili jsme se s ním velmi špatně. Většinou to dopadlo tak, že se s tímto člověkem přerusil kontakt, buď vyšuměl nebo jsme i někdy na přímo řekli proč se nestýkat. Je to sobecké? Neměli bychom se i s takovým člověkem naučit vycházet? A proč, když u cizích lidí citíme, že nás třeba využívají apod se vůči nim umíme ohradit, ale v rodině si to většinou necháme líbit a to mnoho let. Jinak by také nebylo tolik diskuzí na téma tchýně a snacha, které mě k tomuto deníčku inspirovaly.
Je dobré si neplést pojmy a nezaměňovat sobectví za zdravé sebevědomí a vnímání své hodnoty. Dále bych ještě doplnila, že ono umění vyjít s každým je nesmysl. Zvládne to jen člověk, který je většinou splachovací a takových v populaci moc není. Lidé také podléhají Gaussově křivce, uprostřed je většina - tedy takoví lidé s kterýma se vyjít dá, ale po stranách jsou extrémy a to je buď ten splachovací člověk na jedné straně který opravdu dokáže vyjít s každým a na druhé straně jsou jedinci s kterýma se prostě vyjít nedá, právě proto, že jsou narušení.

Příspěvek upraven 26.03.19 v 09:48

terien
Extra třída :D 11598 příspěvků 26.03.19 09:52

Já v tom tedy žádné nastavené hranice nevidím :think: buď je po tvém nebo nic. Jako rozvést se s manželem, protože nepůjde proti své matce, se kterou se ty nesneseš? 8o aby se ti náhodou jednou nestalo, že ti tvé děti nastaví zrcadlo, když mají doma tak úžasný příklad ;)

Janli
Echt Kelišová 8854 příspěvků 26.03.19 09:54

@Costasgalicia protože rodina nejsi jenom ty. Rodina je společenství lidí, jsou tam tvoje děti, tvůj manžel, prarodiče. Cizího člověka je snadné vyškrtnout, ale v rodině opravdu nejde jen o tebe. Sobectví je to, že ke svým postojům nutíš i ostatní. Tvůj manžel musí zaujmout tvůj postoj, jinak se s ním rozvedeš. Nemá právo na svůj názor a pohled na svět. My vycházíme z toho, co jsi napsala a co z tvého deníčku přímo sálá :nevim: .

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 10:03

@Janli - mohla by jsi prosím napsat, kde jsem napsala, že manžel musí zaujmout můj postoj? Klidně část vykopíruj.
Děkuji Ti.

Janli
Echt Kelišová 8854 příspěvků 26.03.19 10:11

@Costasgalicia A tak to manžel i vzal, ale v případě, že by to tak nebylo, manžel mě nutil do něčeho, co nechci, nebo stále stál na straně matky – rozvedla bych se. Protože být v manželství s někým, kdo mě neustále nerespektuje, pro koho je matka přednější než jeho žena, by bylo utrpením a já trpět nechci.

Žirafka D.
Kecalka 145 příspěvků 26.03.19 10:17

@Costasgalicia … Já tedy nevím, ale tohle podle mě s Gaussovou křivkou moc nesouvisí. Nemyslím si, že s lidmi se dá/nedá vycházet na základě jejich IQ… tohle celé je myslím spíše o EQ.

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 10:27

@Janli - ale vždyť to co jsem napsala neznamená, že manžel musí mít stejný postoj. To znamená, že v případě, že by mě jeho matka urážela, nerespektovala mě, chovala se ke mně jako k onuci a manžel by mě nechal takto dehonestovat nebo mě nutil k ní jezdit, popřípadě souhlasil s tím, že je na mě jeho matka sporstá apod. tak s takovým mužem bych se určitě rozvedla. Ale nerozvedu se s mužem, který má jiný názor na svoji matku než mám - což tak většinou bývá, ale je schopen matku zastavit když by mě urážela, nenutí mě k ní jezdit, když se s ní necítím dobře a nesnaží se mě neustále přesvědčovat o tom, že to maminka přece tak nemyslí. Ale toto platí i v jiných vztazích.

Uživatel je onlineAstyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 26.03.19 10:29

Ja nemam tchyni, ja mam Anicku. To je proste muj andel ;) nicmene i v nasi rodine je „prizenena“ manipulatorka. Dlouho jsem ji to taky zrala,pak se prorekla pred znamymi, kteri mi vse rekli a ja teda jen koukala. Zjistila jsem,ze vse,co ji reknu,nasledne proti me postavi,takze jsem se s ni prestala bavit. Co jsem si i vsimla,hrozne me psychicky vysavala,porad si na neco stezovala, fnukala, nikdy nebyla spokojena.

Příspěvek upraven 26.03.19 v 10:36

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 10:37

@Žirafka D. - já tu Gaussovu křivku nevztahovala na IQ, ale jako všeobecné měřítko rozdělení pravděpodobnosti.

Jahudka82
Závislačka 2805 příspěvků 5 inzerátů 26.03.19 11:03

:potlesk: :palec: A dobre delas, jen tak dal…:)

Žirafka D.
Kecalka 145 příspěvků 26.03.19 11:17

@Costasgalicia Aha, tak v tom případě ano. … Jen u Gaussovy křivky mi připadá, že většina lidí si ji spojuje s rozložením IQ ve společnosti. :-)

Kajuli
Ukecaná baba ;) 2155 příspěvků 26.03.19 11:27

Já si hlavně myslím, že ty, co tě tady pranýřují nikdy tchyni manipulátorku neměly, takže se k tématu prostě vyjadřují na základě svých představ.
V mnohém s tebou souhlasím, i když formulovat se to dá jinak a deníček působí vážně chladně a hlavně se člověk nic praktického nedozví, vše mi přijde jako všeobecná self-help příručka…
Nemožnou tchyni jsem měla a dodnes děkuji všemu, že jsem z toho prostředí pryč. Nutno tedy dodat, že tchyně je jedna věc, ale pokud je manžel mamánek, nedá se prostě nic. Nepřála bych žádné z vás zažít absenci jakékoliv podpory ze strany manžela, pocit, že manžel nemá svůj vlastní názor (dodnes nemá, buď jsou to myšlenky jeho matky, anebo nové ženy či tchyně) a tak se doma vlastně dozvíš jen to, co si myslí jeho matka. Vážně, kdo tohle nezažije, nedovede pochopit co popisuješ.
A to musím říci, že žádný otevřený konflikt nebo nesnášenlivost mezi mnou a extchyní nebyla. Jen neustálý nátlak

welovefashion
Ukecaná baba ;) 1017 příspěvků 109 inzerátů 26.03.19 11:30

@Costasgalicia já myslím, že jsi to v tom deníčku dost nerozvedla, poté co jsem četla tvůj první komentář tady, to poděkování, tak už jsem pochopila, co jsi tím chtěla říct a o jakých hranicích mluvíš, ne, že bych ve všem souhlasila, na druhou stranu určitě nemá cenu bavit se s někým, kdo si mele svou a nevidí doleva doprava. a tebe jen uráží, já takové lidi neznám, takže úplně nevím jaké to je a tímto se ti omlouvám, že jsem tě považovala za sobce… :kytka:

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 11:33

@welovefashion - vůbec nic se neděje a jsem ráda, že je na deníček ohlas ať pozitivní nebo negativní - obojí je přínosné. :-)

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 11:39

@Kajuli - já jsem to opravdu psala spíš všeobecně než abych dávala konkrétní příklady. Ty hranice jsou pro každého jiné, každý si je stanovuje jinak, na základě svých měřítek a každý z nich vyvozuje jiné důsledky.
Taky si uvědomuji, že některé příspěvky jsou takové z důvodu absence osobní zkušenosti, ale na druhou stranu mě to i těší, že je opravdu víc těch lidí s kterými se dá vyjít než těch extrémů o kterých jsem psala já a který jsi bohužel zažila i Ty. Na druhou stranu jsem z Tvého příspěvku vyrozuměla, že s manželem již nejsi a myslím si, že jsi nic lepšího nemohla udělat, v případě, že on neměl zájem to řešit. Jsi silná!

PenelopaW
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 4 inzeráty 26.03.19 12:10

Také děkuji za upřesnění některých situací a konkrétních kroků, protože toto mi v deníčku chybělo. Popis, co vše Tě k nastavení hranic a neústupnosti vedlo, by možná nejen pomohlo těm, kteří to řeší také, ale i pochopení ostatním, které se třeba do takové situace nedostaly a líp by pak pochopily, co chceš sdělit. Za sebe musím říct, že když mi ještě před poměrně nedávnou dobou kamarádka říkala o tom, jak odstřihává svoji mámu, která jí přivádí do šílených stavů, připadalo mi to sobecké, necitelné, hnusné. Její máma ovdověla, nikoho než dceru nemá, žádné koníčky a kamarádky, je doma v důchodě a žije v jiném městě, ale neuvěřitelně dceru citově vydírá, každý její čin či slovo překroutí, nerespektuje na čem se dohodnou ať už se týká o běžný nákup nebo zásadnější věci ve výchově a péči o vnuka. Tehdy jsem si říkala: „Nojo, ale je to máma, vychovala jí, dcera je jí přece povinna nějakou vděčností a slušností…“ dokud jsem se do stejné situace nedostala já se svojí mámou. Jakákoli cesta o rozumné, kompromisní, kooperativní a dospělé řešení selhala, nepomáhalo křičet, urážet se, naznačovat ani mluvit na rovinu. Náš vztah je jako na houpačce a já začínám zpětně kamarádku chápat, že jednou z cest, jak si zachovat duševní zdraví je kontakt omezit, na něco prostě nepřistupovat a nepřipouštět o tom ani debaty, které stejně vždy sklouznou naprosto jinam… Ono bez osobní zkušenosti je hrozně těžké se do toho vcítit a pochopit…

Lucie_Sx
Závislačka 3716 příspěvků 26.03.19 12:18

Nejdřív ses neuměla vyhranit vůbec a teď se vyhraňuješ agresivně. Další stupeň už bude asertivita. To je celkem normální vývoj.

Costasgalicia
Povídálka 13 příspěvků 26.03.19 12:38

@Lucie_Sx - ne není. S některými lidmi nemáš šanci ani jednat asertivně a je lepší kontakt přerušit. I když umíš jednat asertivně - tak pokud potkáš zdatnýho manipulátora, narcise, tak trvá, než poznáš jeho triky, někdy i roky, když jsi s takovým člověkem neměla zkušenosti předtím a pak si zákonitě naštvaná na to, když zjistíš, která bije, ale přejde to a teď je otázka zdali asertivní chování zabere nebo ne. Jak jsem psala na začátku, někdy nezabere nic, až přerušit kontakt.

P4ja
Echt Kelišová 9465 příspěvků 26.03.19 13:08

@Costasgalicia Zakladatelko, nejdřív jsem chtěla napsat negativní komentář podobný těm, které tady jsou. Ale to, jak jsi to potom vysvětlila, tak to plně chápu a podporuji.

V rodině jsme kdysi měli podobnou situaci a manželka to ve finále taky musela postavit do situace buď já a děti a nebo maminka a rozvod. A musím smeknout, protože to ustála a manželství taky. Ono se o tom moc nemluví, protože právě vždycky narazis na to, že rodina atd. Ale pochopíš to až zazijes. :palec:

Sasanka jarní
Kecalka 449 příspěvků 26.03.19 13:37

Mně tam chybí konkrétní věci a situace, takovej nudnej článek, ze kterého se nic nedozvím :nevim:

Daenerys91
Kecalka 484 příspěvků 6 inzerátů 26.03.19 14:00

Je super, žes to zvládla. Napsané to je dost stručně o obecně, uvítala bych víc příkladů ze života. Máme v rodině podobnou situaci - tchýně manipulátorka lvl. expert. Neustále si vymýšlí nesmysly a rozšiřuje je všude kolem, např. že jsme u ní měli údajně strávit vánoce - z naší strany o tom nepadlo ani slovo, byli jsme tak rok domluvení, že budeme u mojí babičky. Prostě si to vymyslela a pak byla za toho chudáčka, když jsme tam nebyli. Nebo když jsme se stěhovali - údajně nám prý nabídla, že můžu být se synem (tenkrát měl 10m) u ní, než se to nejhorší odstěhuje, ale z její strany nikdy nic takového nezaznělo! Takže jsem zas byli my za ty špatný, že se s ní nechceme stýkat apod. Neustále nás jenom obchází a pomlouvá.A lidi tomu věří! My pak neděláme nic jinýho, jen že se obhajujeme a vysvětlujeme, jak co doopravdy bylo a lidi se nestačí divit. Před 3 měsíci se narodila dcerka a ona doted neprojevila sebemenší zájem se na ni přijet podívat. U syna jo - to byl její první vnouček, všude prý vylepené fotky, rady ohledně kojení apod. Nikdy jsem jí nedali důvod k tomu, aby neměla o svoje vnoučata zájem. Číslo na nás má, může se ozvat a kdykoliv přijet. Místo toho všude rozhlašuje, jaký je chudáček, že ji ze všeho vynecháváme. Co bys v téhle situaci dělala? Jak máme takovou manipulaci podle tebe odmítnout?

jita22
Ukecaná baba ;) 1503 příspěvků 26.03.19 17:13

@Costasgalicia taky si nemyslim ze jsi sobec. Ja jsem spis sobec, presto jsem se snazila tchyni i manzelovi porad vychazet vstric, omlouvat to, ze je to jeho matka a vzdy se to obrátilo proti me, byla jsem z toho vystresovana, rozvod na spadnuti, pak mi konecne nejaka dobra duse poradila, at se s ni prestanu stykat - ja, manzel si mohl delat co chtel - a strasne se mi ulevilo.

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34551 příspěvků 26.03.19 17:24

:nevim: Nezlob se, ale opravdu mám dojem, že jsi teprve na začátku nějaké své cesty v mezilidských vztazích a že se vyhraňuješ agresivně i tam, kde to není třeba. Např. označuješ chování tvého manžela za citové vydírání, přitom je přece zcela v pořádku, že chce, abyste se navštěvovali jako rodina, taky bych to chtěla, aby vztahy fungovaly a on má svojí mámu asi rád, i když není ideální. Těžko soudit, jak tě urážela a jak se k tobě chovala, není to tu popsané, ale určitě bych nepovažovala nevídat se s ní jako konečný stav situace, který by se dál neměl nikam vyvíjet.

Annnit
Kecalka 254 příspěvků 26.03.19 17:53

Ahoj, i ja mam tchyni manipulatorku a to tezkeho kalibru a sama to o sobe i s hrdosti prohlasuje. Taky jsem mela “sve tvrde hranice” a nakroceno k tomu uplne odpiskat vztah s ni a proste ji vymazat ze zivota. Nastesti jsem to neudelala. To totiz neni reseni a uz vubec to neni pristup, ktery bych chtela predat svym detem. Je to rodina, matka muze ktereho miluji. Babicka mych deti. Ne otravna kolegyne, kterou ze sveho zivota vyskrtnout skutecne muzu. Postupem casu jsem si uvedomila, ze slova, ktera vypousti nepatri me. Patri ji samotne. Jeji jed neni urcen me, ale plyve ho sama na sebe.Tohle uvedomeni mi velmi pomohlo se na vztah s ni divat uplne jinym pohledem a pochopit ji. Dale jsem pochopila, ze nemusim mit vzdy posledni slovo, ze nemusi byt vse presne po mem a kdyz neni, tak konecna. Rika se tomu kompromis. Vim, ktera temata jsou traskavou plochou a tem se vyhybam. Zdvorilostni navsteva parkrat do roka se ale zcela jiste prezit da a svete div se, ja se tam tak 10× do roka ukazu a to i rada. Doporucuju precist knihu Ctyri dohody. To co praktikujes ty neni o nastavovani hranic. To je o tom, ze kdyz neni po tvem, tak neni nic. S timhle pristupem bys mohla jednou seredne narazit u svych vlastnich deti a manzela. To z tebe se zacina stavat manipulatorka-bud se pojede doprava, nebo se nepojede nikam, konec smitec a komu se to nelibi at tahne a je jedno, jestli je to manzel, matka, syn, svagrova. Gratuluju, s timhle “nastavovanim hranic” budes moct za chvilku skoncit, protoze uz je nebudes mit komu nastavovat-zustanes sama.

jita22
Ukecaná baba ;) 1503 příspěvků 26.03.19 18:42

@Tiger-lily taky je otazka, kdyz manzel chce, aby se navstevovali jako rodina, co ke schopen a ochoten pro to udelat on. Protoze abych jezdila nekam, kde me budou urazet, jen aby manzel a tchyne meli pocit, ze jsme vsichni velka stastna rodina, tak to diky, nebudu.

jita22
Ukecaná baba ;) 1503 příspěvků 26.03.19 18:46

@Annnit jaka manipulatorka? Ona je ochotna to resit ruzne: bud se nikdo omezovat nebude, manzel se bude stykat s tchyni dle libosti, ale sam. Nebo tchyne prestane urazet a budou se stykat vsichni. Jako neco se da prekousnout, ale zalezi na povaze a chovani vsech zucastnenych. A tím, ze ona se nestyka s tchyni nikoho neomezuje, ani „chudaka“ manzela.

Jogrr
Závislačka 4859 příspěvků 26.03.19 20:23

Uz jen pojem toxicka tchyne o necem svedci 8o
Myslim, ze i rodina je rada, ze jsi se s nimi prestala stykat, protoze panicka, co ma pocit, ze syn ji musi uprednostnit nad vlastni matkou, je hruzna vize.
V podstate jsi nic nevyresila, jen jsi pred vsim utekla a schovavas to za stenu blabolu jak jsi se oprostila, nastavila hranice bla bla bla.

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34551 příspěvků 26.03.19 21:25

@jita22 :nevim: Tak vzhledem k tomu, že tu nějak autorka nepopsala, co se děje, těžko soudit, jak to je. Realita může být taková, že ona si myslí, že si vymezuje nějaké hranice, manžela mrzí, že je napětí v rodině a tchyně si myslí něco o urážlivé pipině. A třeba by stačilo poměrně málo. :andel: Bohužel je potřeba i trochu rozlišovat, manžela matka patří do nejbližší rodiny a myslím, že tam by se na vztazích mělo pracovat, i když si třeba hned nesedly. Kdyby se jednalo o nějaké cizí lidi, známé apod., tak bych s těmi, kteří mi do života nic pozitivního nepřinášejí, byla rychle hotová, ale tohle není tak jednoduché. Bude (nebo už je?) to babička dětí, na to by taky měla myslet.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.03.19 08:30

Moje kamaradka svou tchyni nemuze vystat a ani ta tchyne neni zrovna stastna, ze ji ma za snachu.. Ocima pozorovatele (ktery se zna s obema a zna obe verze) si troufam rict, ze ani jedna neni sama o sobe „toxicka“, obe jsou to docela fajn zenske, jen si proste navzajem nesedly a ted vsechno, co ta druha udela, je spatne. Ani jedna neni schopna udelat kompromis a trochu ustoupit, obe si postavily hlavu a odmitaji udelat prvni krok ke smiru. A pritom mezi nimi neni zadny opravdovy neprekonatelny problem, za vsechna nedorozumeni si muzou samy. A chudak manzel te kamaradky je jako mezi mlynskymi kameny. Ma svou mamu rad a vi, ze je to skvela mama, ale taky ma rad svou zenu a chtel by, aby spolu ty dve vychazely. Navic bydli v jednom dome, coz je nejspis kamen urazu, ale „mladi“ tam bydli zadarmo, coz je obrovsky argument, jelikoz maji dve male deti a kamaradka je na materske, takze prijem minimalni. Jenze tchyne ji kritizuje, ze ma doma bordel, ze je vecne venku s kamaradkami (i s detmi, ne sama) misto aby uklidila, ze je ve vychove prilis uzkostliva a detem nic nedovoli. Dalo by se rict, ze tchyne je kr*va a nic ji do toho neni, jenze z druhe strany - ta kamaradka ma doma opravdu bordel, vazne byva cele dny pryc (nebo hur - na internetu) a vazne je strasne uzkostliva, takze deti se vyvijeji pomaleji nez vrstevnici - ona se je snazi chranit, ale nevidi, ze jim brani ve vyvoji. A ted kdo tedy je v pravu? Tchyne, ktera si jen preje, aby jeji syn a vnoucata zili v cistote a ucili se nove veci? Nebo kamaradka, protoze ackoliv ziji v dome tchanovcu, porad je to jeji domacnost a nikdo nema pravo ji rikat, jak ma mit uklizeno a jak ma vychovavat sve deti? Mozna se to sem nehodi, ale chtela jsem jen, aby bylo videt, ze ne vzdy je vsechno cernobile… Kazda mince ma dve strany. Anonym, protoze sdilim „cizi“ zivot

Venetia
Hvězda diskuse 43078 příspěvků 30.03.19 18:10

@Janli

V životě platí, že co vyzařuješ, to přitahuješ. Kdyby jsi měla skutečně dobrého terapeuta, naučil by tě vážit si sama sebe, vysvětlil by ti, že pokud změníš sama sebe, změníš celý svůj svět. Pak nemáš potřebu nastavovat hranice, protože nikdo se k tobě nebude chovat způsobem, který by nastavování hranic a nedej bože vyškrtávání lidí z života vyžadoval.

Tak toto se mi zda dost prehnane ..... proc by nekdo mel menit sam sebe ? A verit tomu , ze tim zmenim chovani ostatnich ? Na kolika lidech si to vyzkousela ?

Haka68
Nováček 1 příspěvek 01.04.19 06:08

..no, ono každá mince má dvě strany, že? Z příspěvků pouze vyplývá, přerušení vztahů, nůž na krk manželovi, a buď to bude po mým a nebo nebude… :nevim: :zed:

Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Toxická matka