Ahoj závisláci, tak věříte tomu, že je tady konec šestinedělí?? Já tedy ne :o) Jak je možné, že když jsem byla těhulka, tak šest týdnů byla věčnost, ale teď to uteklo ani nevím jak? Daisy roste a už je z ní velká slečna hi hi.
|
Štěstíčko - neděle na konci šestinedělí :o)
Rodičovství- EDINA
- 02.11.03
Pytel na „odrostlé oblečky“ se pomalu ale jistě zaplňuje - fňuk
fňuk. Škoda že ti naši mrňousci nezůstanou prďolatí trošku déle.
První rok je pro ně plný změn a naučí se toho tolik, jako snad za celý
život už ne. Přetočit, po:,–(it, lozit a chodit a někteří zdatnější
jedinci i mluvit a chodit na nočník )
Naše mládě se už týden alespoň směje a to je také veliký pokrok.
Najednou se začíná tvořit osobnost, není to jen oči koulející a
slintající miminko, ale holčička, která reaguje na různé obličeje a
podněty jinak a jedinečně.
Tělo po porodu se dalo pěkně do kupy, ale od paní doktorky to budu mít
potvrzeno až ve čtvrtek, kdy jdeme na kontrolu. Důležité je, že mě nic
nebolí a hráz je krásně zahojená.
Daisy nám budou vážit v úterý, kdy příjde na poslední kontrolu Andrya.
Potom vám dám vědět, co říkala na hrníček. Již se mi podařilo do
angličtiny přeložit můj popis porodu a u čtení jsme si obě pobrečely
)
Co se týče té váhy, tak odhaduju, že už má malinká přes 5 kilo, přece
jen se již pronese a toho obleční co nestačím vyřazovat - to mluví
za vše.
Bohužel nás pořád trápí rýma. Už je to 4 týdny!!! Jsem naprosto
zoufalá, ale antibiotikům se bráním zuby nehty. Ikdyž pamatuju si, že
Apolenka jako miminko měla také hrozně dlouho rýmu - skoro 2 měsíce a nic
nepomáhalo. Tak se na:,–(ila antibiotika a rýma byla do dvou dnů
pryč.....
Musím zkusit nějaké ty homeopatika, o kterých psala Aduna. Mám to
vytisknuté a hned v úterý se musím Andryi zeptat, které by tak asi bylo
vhodné, protože ona je v tomto školená. Používá homeopatika i během
porodu, bohužel já z vlastní zkušenosti vím, že na mě homeopatika
nepůsobí, takže jsme to ani nezkoušely.
Váha - nehne se a nehne potvůrka. Takže mám pořád 8 kg extra, ale to
půjde dolů. Do léta jsem zase ve svých kalhotech - opravdu P
Díky pomoci mého obětavého manžílka to zatím vše zvládám a mile mě
překvapilo, že nejsem totálně vyřízená, jak jsem si představovala. Ano
jsou dny, kdy od únavy šilhám, ale to je z velké části i zaviněno tím,
že po večerech, když to u nás konečně lehne ještě surfuji po netu a
chodím spát kolem 1.00 hod ranní......
Dnes usla Daisy vyjímečně brzy (v 21.00 hod) a zdá se, že jí to chvíli
vydrží, takže dopíšu deníček a utíkám se bát - dnes je v televizi
horor a na ty se já ráda dívám, ikdyž potom pár dní nejdu sama ani na
záchod. Vážně !!! Naposledy jsem manžílka ve 3.00 hod ráno vyburcovala,
že MUSÍ jít se mnou, aby na mě náhodou z poza rohu někde nevyskočil
vetřelec nebo jiná vesmírná havěť )))
Takže - suma sumárum po šestinedělí. Bylo to velmi emocionální období
a jsem ráda, že jsme to zvládli bez úhony. Hormony se pomalu ale jistě
ustálily a já si plnými doušky vychutnávám mateřství. Přece jen se ty
mé holky mění ze dne na den a každý nový den je jedinečný tím, že už
se nebude nikdy opakovat.
Jsem také moc ráda, že je Daisy poslušný jedlík a že mi je opět
umožněno kojit. Je to strašně hezké poslouchat, jak si u toho spokojeně
umlaskává a přede.
Tak a to je od nás vše, moc se těším na vaše komentáře a jak jste to
šestinedělí zvládly vy.
Moc pusinek pro vaše mazánky xx
Ed
Ps. fotečka předvánoční Daisy - 6 týdnů staré
Edi, o té váze ani nemluv! Já měla po porodu váhu 61 kg a ted místo hubnutí přibírám. Mám asi 64 kg! Ale Simča taky přibírá, asi má přes 5 kg, tento týden vážíme. Křtiny máme uspěšně za sebou, pak hodím nějakou fotku do galerky. Bylo tu 15 dospělých a 4 děti, jsem ráda, že už to je za námi. Taky skládám věci do krabičky, co jsou jí malé a že jich je! Tento týden ve čtvrtek jdem na nožičky do porodnice. Taky se chláme a chlemstá mlíčko pěkně nahlas. A taky líp spí. Míša už ji začal vcelku brát a nikomu ji nenábízí, ani nevnucuje. Renča + Simonka- zítra šestitýdenní
Ahooooj,
tedy s tou rymou je to fakt děs, chudák Daisy, ta si užije . Věcičky taky vyřazuju, ale s potěšením
jsem zjistila, že není nic, co bych Matýskovi alespoň 2× nedala
Joj, holt rady maji mamky o nekupování mini
věciček se vyplatilo poslechnout.
Já se s váhou kupodivu držím na té své předtěhotenské, ale je mi to
divný, protože jsem strašně - no musim to tak napsat - rozežraná, fakt
mnohem víc než v těhotenství, ale krmim se samejma zdravejma dobrotama, kde
je konec mých polárkáčů a nuget Někde jsem četla, že plně kojící žena
vydá stejně enerie, jako horník za svojí směnu, hehe, tak se cpu…
Moje šestinedělí bylo celkem v pohodě, i Petr se diví (hodně toho
o tomto období načet a slyšel) a bojí se aby to u mně nebylo
obráceně
A málem bych zapomněla - už se nám daří z našeho mračounka vyloudit úsměv - je to fakt nádherny, i když se dá hodně prosit a o nějakém chlámání zatím nemůže být řeč. No oni si prý chlapečci v ledasčems dávají víc načas…
Na kontrolu jseme zítra (vlastně dneska), tak jsem mooc zvědavá, kolik vážíme. Uzavřeli jsme s Petrem sázky.
Tak ahojky, mějte se všichni bajo, jak jen to jde, bez rým apod
MartinaV a Matěj taktéž 6týdenní
Ahojky!
Přidávám se k těm, kdo přiznávají, že teď jedí víc než
v těhotenství!!!! Na tom výdeji kalorií asi něco bude, protože i když
baštím, tak váha nahoru nejde. Náš Mateo už si vážně hraje, nejradši
má hrazdičku a je úplně u vytržení, když se strefí do barevného
motýla a ten se začne točit. Sofinka stále nežárlí, tudíž
předpokládám, že ani nebude. Mateo má nového kamaráda, ve čtvrtek se
narodil chlapeček mojí nejlepší kamarádce, fajn je, že bydlí jen pár
bloků od nás, takže se kluci budou často vídat. Se spaním problémy zatím
nemáme, Mateo si prostě brekne, což znamená jsem unavený a chci svojí
postel příp. přes den kočárek, uložíme ho a do pěti minut spí. Sofince
jsme když jí bylo jako Matesovi museli zpívat a jinde než u nás neusnula,
mladý pán ne, ten naší postel zavrhl, na hraní je dobrá, ale na spaní
chce klid, zdá se ale, že inspiroval Sofinku, která se po něm opičí,
takže momentálně máme zase postel jen pro sebe. Také jsem začala
překládat, sice jen jeden díl nějakého seriálu týdně, ale i tak toho
mám až až, ale co se dá dělat, tohle jsou nevýhody práce na volné noze,
žádné dlouhé prázdniny nebo člověk zjistí, že na něj všichni
zapomněli, tudíž žádné spaní po obědě s dětmi, ale PRÁCE! no, to je
asi všechno, všechny moc zdravím,
Jindra, Sofía, Mateo
Ahoj Ed,máš moc pěknou holčičku.Já už jsem ti psala/že nekojím…ztratila jsem mlíčko/.Jaké bylo mé šestinedělí?!Prvních 14 dní jsem nesla hodně špatně,měla jsem deprese asi hlavně ze samoty,byla jsem s malým od rána do večera sama.Skoro jsem nejedla a byla jsem šíleně unavená.Toto trvalo asi 3 týdny.Zhubla jsem 6 kg za 14 dní a díky tomu mám svou váhu.Naštěstí se vše srovnalo a teď se jen divím,jak to s tím uzlíčkem štěstí utíká…od víkendu k víkendu…kdy je taťka s námi doma.Teď už jsou Péťovi 2 měsíce a 3 dny a už jsme si na sebe snad dostatečně zvykli.Váží 5500g a měří asi 55cm…ale zatím z něj cvalík není…je tedy na umělé stravě,ale hlavně že je zdravý a spokojený.Tak to je vše…mějte se všechny moc fajn a někdy zas ahoj.S pozdravem Katka a malý Péťa.
Ahoj Ed a všechny další maminky a štěstíčka,
zdraví vás pravidelná čtenářka a občasná pisatelka Darina.
Musím napravit, že jsem se nikdy vlastně pořádně nepředstavila - mám
dvě holčičky Eleni 3 a 1/4 roku a Sofinku 7,5 mesíců. Náš tatínek je
Řek, tak jsme vybrali řecká jména, která se dají bez problémů použít
i v Česku.
Jsem tedy trochu napřed, ale protože se mi moc líbí deníčky Ed, tak
k vám nakukuji pravidelně.
Je hezké číst, jak vaše miminka ukončují šestinedělí, s nostalgií na
to vzpomínám - jak říká Ed, čas strašně letí a už se nikdy nevrátí.
Tak si to aspoň s vámi připomínám.
Elinka už chodí do školky, moc se jí tam líbí. Já jsem dnes byla se
Sofinkou plavat (chodíme od 5 měsíců) a je to bezva, moc si to obě
užíváme. Také pojedeme s plaváním v lednu na hory, Eli se bude učit
lyžovat a Sofi se bude zdokonalovat v hotelovém bazénu v potápění. Už
se všichni moc těšíme.
Ed - info o „dělené stravě“ máš na emailu. Daisinka je zlatíčko -
krásně roste!
Mějte se všichni moc krásně,
Darina
Tak jeste jednou já:
Kačkač, teď jsem si přečetla tvůj příspěvek do starého deníčku -
úplně chápu tvoje pocity - petr chodí večer taky pozdě z práce, takže
se těším na víkendy víc než když jsem pracovala no a jestli tvůj manžel dělá
i o víkendu.....Už se těším až začnu s matějem chodit plavat. Ta
jóga může bejt celkem dobrá, to se tam může už s takhle malinkým
mimíském? Já jsem zkoumala u nás v okolí nějaké akrivity a našla jsem
jen cvičení od dvou let, to si ještě počkám
K šátku - myslím, že pokud je Klárka taková chovací, tak by ti asi
udělal velkou službu. Já jsem si včera koupila na inzerát babyvak (za 400)
a Matýsek mi v něm krásně spinká. Nejdřív plakal, tak jsem ho v něm
jen kojila a teď se krásné nosíme a zvládnu i trochu pracovat, jíst a
tak…Takže možná zauvažuju i o koupi šátku.
martinav
Teď jsem v annonci online v rubrice kočárky a nosítka viděla inzerát
na prodej šátku: Šátek Watanay, zánovní, po jednom dítěti. Barva:
odstíny modré. Tak to můžeš zkusit, není tam tedy cena a jeho délka
Martinav
Ahoj! Tak se hlásím ještě jednou, musím se pochlubit, že jsem dneska
byla se Sofinkou poprvé na cvičení (je to od dvou let, ale nad těmi
několika měsíci přimhouřili očko). Moc se jí to líbilo, hlavně když
prolézali tunýlkem a lezli přes švédskou bednu, takové to klasické
cvičení jako vzpažit a upažit a kroužit ručičkama to jí ještě nic moc
neříká, ale i to vydržela docela dlouho. Potom se běhalo (běhaly
i maminky, takže teď mám pocit, že bez pomoci nesejdu ani schody, přeci
jenom jsem nějakou dobu lenošila), to jí nadchlo snad ještě víc, ale také
jí to unavilo, takže jsme dorazili domů a hned usnula. Proč píšu dorazili
s měkkým a ne s tvrdým y? Protože s námi byl i Mateo. Původně ho měl
hlídat dědeček, ale nevyšlo mu to, tak jsme vyrazili ve třech. Muselt
o být tedy pohled! Máme to jen pár bloků, ale kvůli schodům d
tělocvičny jsem nemohla vzít dvojkočár, tak jsem naložila Sofii na golfky,
Matýska do vaku, na golfky jsem zavěsila tašku do kočáru, abych ho měla do
čeho položit, přes rameno jsem ještě vlekla tašku s věcmi na cvičení.
Prostě stěhování národů!!! Nejnadšenější byl Matýsek, ve vaku jsem ho
zatím nenosila, takže celou vycházku byl vzhůru, na všechny se usmíval a
užíval si výhledu na svět, tudíž to budeme muset někdy zopakovat. No
v každém případě jsem si opravdu slušně zacvičila! Tak konec chlubení
a do práce, musím využít toho, že vojsko padlo, a že mám chvíli na to,
abych uvedla byt do nějakého přijatelného stavu. Čau, čau,
Jindra + sportovci Sofía a Mateo
Ahojky Ed,
ani nevíš, jak každý týden netrpělivě vyhlížím Tvůj deníček.
Vzhledem k tomu, že jsem byla nastejno těhulka jako Ty, četla jsem ho od
začátku a pokračuji i teď. Bohužel teď ale nemám moc času na Emimino
zaběhnout a i jeden z důvodů je ten, že jsme připojený přes pevnou
linku a není to žádná laciná věc.
Nám šestinedělí končí v pátek a musím taky říct, že jsme ho zvládli
přes všechna má očekávání na výbornou. Co jsem slyšela z vyprávění,
děsila jsem se toho, ale bylo to úplně jiné. Unavená, že bych padala do
mdlob, jsem taky nebyla až tak moc, vždy, když to jde, lehnu si s malým
alespoň na půl hodinky.
Jinak Matěj baští na 1*. Intervaly už se taky ustálily, takže přes den
papkáme každé dvě a přes noc každé tři hodinky. Zítra (04.11.) jdeme po
14dnech do poradny, tak jsem zvědavá, o kolik nám to naše miminko
povyrostlo. Pořád se na něj nemůžeme s taťkou vynadívat ? jak jsi psala,
ty naši mrňouskové jsou den ode dne jinačí. Zaplať pán Bůh, zatím nás
žádná rýma či jiná potvora netrápí ? jediné, co nám dělá neplechu,
jsou prdíky. Ale díky kapičkám a gelu se je snažíme co nejsnáz vytlačit
ven.
Mějte se hezky, ať Daisy roste jako z vody a už se těším na další
zprávy od Vás.
Ahojky Lucka + Matěj (6 týdnů)
Ahojdá!
Blahopřeji k zvládnutí šestinedělí:) Jste to ale holky šikovný.
Tak co, jaký byl horor?:D Chodí teď s tebou na WC Polinka + Daisy +
Guz?:D
Já se na takový filmy dívat nemůžu. Taky bych pak nemohla sama na záchod.
A vzbudit Ráďulu? Ještě mě ani nenapadlo to zkusit takto „praktikovat“
chi chi, ale než by se mi ho podařilo vzbudit, asi už by bylo na chození na
záchod pozdě:)
Pááááá a mějte se
dnes na MS odlétlá Montička…
Ahoj Edi,Daisynko,Polinko a všichni ostatní!
Zase jsem neodolala,abych nenakoukla k Tobě do deníčku.Píšeš je moc hezky
a asi by mi chyběly,kdybys přestala psát.A představ si,že jsem teď četla
ty „Štěstíčkové“,úplně od začátku.Prostě se mi těhotenství moc
líbilo a ráda si zavzpomínám,a zrovna jako Darina i na ta nejmenší
miminka,o kterých tak hezky píšete s Martinou a ostatními.
Achjo,zase ta nostalgie…Asi za to může ten protivný podzim,nebo se mi
splašily hormony a podvědomě už zase toužím po malém voňavém
miminku.Zrovna tuhle jsem prohlížela malinké oblečky na mimi,které mám
půjčené od kamarádky(já ostuda je ještě nevrátila:o)))) a taky mě to
čaplo.To si pak prohlížím fotky z porodnice,pročítám deníček,který
Klárce píšu od narození.A nezbývá mi než doufat,že ještě nějaké
miminko si z porodnice přivezeme.
Tak už dost vzpomínání.Hele,ty jsi stejná (promiň mi ten
výraz)„posera“ jako já.V létě jsem viděla film „Kruh“ a od té
doby se bojím jít potmě na záchod:o)))).
Ale horší to bylo na horách,na WC nebyly dveře přímo v chatě,prostě se
muselo vylízt ven a když se večer bavíte o „Záhadě Blair Witch“,tak se
vám do toho lesa fakt nechce.Brrrrr.Ale nedám si pokoj a pořád na horory
musím čučet.
Jak už jsem psala,Daisy je nádherná,je vidět,že mlíčko jí chutná,jen bych Jí přála,ať už je beruška zdravá.Rýma dokáže pěkně potrápit i dospělého,natož takového mrňouska.
Takže hodně zdraví,pac a pusu od Hanky a Klárky(dnes už 11-měsíční)
Ahoj hoky,
jak pisete o vaze, ja se uz dostala na tu predvanocni No a soucasne na breznovou. Ja totiz na zacatku
tehotenstvi zhubla pet kilo, ale jak tak ctu ty vase cifry, tak se s tema svyma
nebudu moc sirit, protoze jsem byla a stale jeste jsme baculka
.
Na konec sestinedeli se nejvic tesi muj muzicek, ten uz si striha metr No a ted resi problem, jak koupit
prezervativy… On se - to si predstavte - stydi! No, koneckoncu jsme je
nepouzivali, takze za tech par let, co jsme spolu odvykl! Takze mu pomuzu a jdu
zitra navstivit drogerii
I ja uz striham metr! Jak vy? Dodrzeli jste
sestitydenni pust?
Kackac, naprosto ti rozumim, ia ja spise zajimala o praci a vetsina nasich
pratel taky, takze ted zacima objevovat okoli naseho bydliste. Do kocarku (mame
pouzity po jednom diteti - ale ja to nepoznala) i do satku jsme investovali
stejnou castku - neco pres dva tisice a muzu rict, ze invstice do satku mi
prijde smysluplnejsi. Mam ho radsi.
V patek jdu s Adou na kontrolu kycli a zitra do poradny - jsem zvedava, kolik
vazi Ale urcite je to nase petikilo! No a zjistovala
jsem si spoustu informaci o dsatku a kyclich - protoze me minule otoped zdupal
- tak vsichni znami lekari satek chvali a dokonce i pouzivaji… Ale doktora
Sevcika moc nechvali - pry je to namysleny blb, co obcas neco zkazi - to sdelila
kamaradce rehabilitacni asistentka ve vitkovicke nemocnici. Takze uz jsme
definitivne v klidu. Ale v patek jdeme k nemu oba, Jsme zvedava, co bude
rikat manzelovi
Jestli si na neho bude taky
troufat.
Me se k zanetu prsu pridal jeste zanet nervu v zubu - to mam z toho, ze
chodim na preventivni prohlidky. Doktor nasel kaz a vyvrtal ho, ale vzal to moc
hluboko a dostal se az do nervoveho kanalku a ten se pak pod plombou zanitil.
Dobry, ne? JA myslela, ze se zblaznim, jeste ze me uz nebolelo prso To bych se asi zcvokla. Takze jsme v nedeli
litali po pohotovostech va Usti nad Orlici a Lanskroune, ale vsude nam zavreli
pred nosem (A to jsme do Lanskrouna volali, doktorka o nas vedela a minutu
pred nasim prijezdem odjela - to mi prislo sprosty). Takze jsme jeli do Ostravy
- pomahalo mi upijet studenou vodu a za jednu cestu jsem zlikvidovala ctyri
lahve - takze sest litru… Pripadala jsme jsem si jak balonek plny vody. TAk
doufam, ze zbytek prvniho roku nasi Adletky bude klidnejsi, nez sestinedeli. Ale
ted uz musim koncit, protoze nas dablicek zacina poplakavat a tak chce asi
pit…
Takze utikam
Lesina s Adou 5t+4d
Ach jo, o te vaze mi ani nemluvte. Male bude zitra 8 tydnu. Po porodu mi
zustalo 11 kg, 5 uz jsem shodila, ale jestli vydam energie jako hornik, tak
nevim… Snazim se moc nejist, nemlsam, obedvam stridme a nevecerim, teda dam si
ovoce nebo jogurt nebo tak, ale zadne „jidlo“ a nejak to dolu nejde. Tech
prvnich 5 docela slo, ale ted se to zaseklo. Denne se hybu, sportuju… Poradte
nekdo.
Jinak mala je sladka.
V.
Lesino, půst jsem dodržela bez 1 dne šest týdnů a bylo to téměř jako poprvé. Taky vás to bolelo, aspon zezačátku? Mě kočár vyhovuje protože jsem zvyklá chodit delší trasy a tahat nákupy, což by s šátkem nešlo. Simča dle mého odhadu má tak 5,4 kg, takže i když jí tahám doma, tak mě bolí křečáky, co se mi udělaly na levé noze. A tahat jí celý den v šátku mě nějak nebere. Ale komu to vyhovuje, tak nejsem proti, švagrová taky v klokance tahala 8 kg dcerku ještě nedávno. Ale já chodím z města i pěšky procházky a to je tak na hodinu a Simči se v kočaru vcelku líbí. S Michalem to bylo krapet horší, ale jak viděl ven, tak jsme chodívali i 4-5 hodin městem, nebot oba obchody zbožnujeme, i když nic nekupujeme. Zítra chci koupit náušnice a nechat pichnout Simě uši. Už máte někdo pichlé ouška? Renča
Ahjoj holky,
tak jsme byli včera v poradně na kontrole v 6 týdnech a náš Matějíček
váží 5410 gramů. No aspoň že už nepřibírá 360 gramů týdně jako
4 týdny po porodu . Měří 58 cm. Jo a oblíbil si dávat
hlavičku jen na jednu stranu a na tu druhou vůbec nechce- doktorka mi ukázala
nějaký triky - no, jí to hrozně šlo, já když to zkoušim doma, tak to
nefunguje.
Dneska jsem si poprvé vyrazila s Matýskem v babyvaku obhlídnout nějaké
vánoční dary a bylo to bezva. Vyhlídla jsem si super džínovou sukni a
boty. Ale koupim si je až budu s kočárem, s vakem na břiše se přeci jen
špatně zkouší…Dárky žádný . Tedy jen ty pro sebe, ale já myslim, že si je
zasloužim
Chtěla jsem určitě ještě něco napsat, ale jsem nějaká vygumovaná, tak já jen co to odklepnu, tak si vzpomenu.
MartinaV
Ahoj všichni,
tak jsem jdu zase na chvilku nahlídnout, přestože náš drahoušek řve
jako lev. Ale teď ji má na starosti manžel, tak se zatím držím a nejdu
tam.
Tak jsem se definitivně rozhodla, ten šátek koupím. Moc se mi to líbí, a
bude se mi i líp venčit pes. Chodit s kočárem a se psem na flexi vodítku
je fakt příšerné.
Ed - vaše holčička je nádherná. Podařilo se mi podívat se i na Adletku
od Lesiny - taky moc hezká holčička. Nějak nemám čas se v těch fotkách
hrabat, takže jsem jich bohužel víc neviděla. Taky se v té fotogalerii moc
nevyznám. Zkoušela jsem tam přidat nějaké fota, ale buď mi to nevyšlo
nebo nevím kde jsou. Zkoušela jsem to anonymně, protože jsem zapoměla
heslo.
O víkendu jsme byly s Klárou poprvé navštívit kamarádku. Strašně se
řehtala, že mám vlasaté dítě. Mně to přišlo normální, ale jak tak
koukám na ty ostatní miminka, tak je ta naše beruška fakt extrémě
vlasatá. Vlásky už jí načesávám za ouško, má je asi pěticentimetrový.
Navíc je celý táta, je jako jeho zmenšenina. On je na to strašně pyšný a
všem ukazuje ďolíček v bradě.
Psali jste o tom, jaký máte teď apetýt. Proboha, ženský, a co jíte???
Já žiju z müsli, ovoce a zeleniny - ostatní věci Kláru nadýmají a hubnu
ostošest. Ještě by byly v pohodě polívky a vařené nekořeněné masa,
ale vařit bohužel nestíhám.
Ed, je mi líto, že má Daisy pořád rýmu. My jsme ji měly čtrnáct dní a
byla jsem z toho na nervy. Hlavně proto, že Kláře už z toho odsávání
tekla z nosu krev. Zkoušela jsem ty homeopatika a nevím jestli zabraly ony,
nebo jestli už to přešlo samo, ale dávala jsem jí je jenom jeden den a
rýma byla pryč.
Ve čtvrtek jdeme s Klárou na tu miminkovskou jógu, tak vám potom napíšu,
co je to zač.
No, už to psychicky nevydržím, jdu tam. Přece jenom ji nejlíp umím
uklidnit já.
Mějte se krásně a pozdravujte svoje uzlíčky.
Kačkač + Klára 6t a 4dny
Ahoj holky,
no kónečně se dostávám k tomu, abych udělala nějaké pisy pisy.
Daisy se najednou rozhodla, že bude zvědavá a tak přes den by nejraději
kolem sebe pořád koukala, ale potom je z toho tak unavená, že usnout se jí
podaří jen když ji nosím )
Teď jsem jí šoupla do houpačky na baterky, to je vám SUPER věc, v ní
zaručeně usne a já mám volné ruce!
Dnes jsme měly 6ti nedělní kontrolu u doktorky. Tak Daisy váží 5,2 kg
) A vše ostatní je také v pořádku.
U mě zjistila, že mám pořád „rozdělené“ břišní svaly…takže
mám pozvánku na fyzioterapii, kde mi ukáží jak cvičit a onu partii
posilovat.
Jinak jsem OK a odmítla jsem antikoncepci, takže teď doufám, že naše
„dávání si pozor“ bude fungovat a nebude za nedlouho deníček
Štěstíčko III. he he
Jo a v úterý, kdy přišla naposledy Andrya jsme si zase poplakaly, teda
hlavně já! Byla jsem k neudržení ) Hrníček se jí moc líbil !
Sice se nadále budeme vídat, mám od ní ještě nějaké knihy a ona sama
navrhla, že můžeme někdy zajít na kafe, ale náš vztah „těhulka - PA“
skončil a možná proto mi bylo tak smutno.
Zdá se, že se Daisy budí, takže budu muset dopsat zbytek až večer. Snad
se k tomu dostanu........
Zatím pá
Ed
Ahoj holky a miminka,
zdravim vas vsechny. Konecne mam ten cas si precist vase prispevky a dozvedet se
jak vam mrnouskove rostou. Je to nadhera cist si o tom, jak krasne nase deti
rostou.
Terezce uz je mnohem lepe, sice porad nas zlobi ten reflux, ale je to mnohem
lepsi. Uz se ani tolik nedusi, i kdyz predevcirem mi poradne zatrnulo, protoze
jsem si jen obehla a uz mamka kricela „dusi se“. Kdyby tam nebyla, tak
nevim, jak se dlouho chudinka trapi. Ted musim stale nosit sebou monitor a
hlidat. Snad uz se to brzno upravi. Ale je to lepsi hlavne v tom, ze uz ji jde
lepe kaslani a hodne si sama pomuze.
JInak je to nas maly zmoulicek. Vsude kouka, vsechno ji zajima, smeje se,
nejvice sse nasmejeme my, kdyz tlaci na velkou…ty zvukove efekty jsou proste
nepopsatelne. A na konci mily usmev z dobre provedene prace. V noci se budi
uz jen dvakrat, papa moc hezky, vecer ji davam cesky Sunar jinak se kojeni stale
dari. I kdyz, ona by sala vse co se ji mihne kolem pusinky. Vcera mela uz
4 kila, mam radost, protoze se narodila neco kolem 2.50 kg.
l
Jinak jsem koukala na fotogalerii, a musim rict, ze holky mate krasna
miminka.
Preji hezky den a tesim se na dalsi prispevky, i kdyz nevim, kdy je
budu cist.
Ahoj Karolinka
Jeste jednou ahoj od Karolinky.
Ted jsem si vzpomela, ze se Ed ptala na sestinedeli. Myslim, ze ja jsem bylal
v pohode uz treti tyden. (musela jsem byt, nase nam dala poradne zabrat) ted mi
to nepripada, ze jsem rodila cisarem ani nahodou. Jizva je nadherna, nic me
neboli a hormonalne jsem nemela zadny problem. Ale chtela bych se vas zeptat,
jak prozivali sestinedeli vasi manzelove. Me pripadalo, ze sestinedeli mel spis
muj manzel, a ted se z toho konecne dostal. Mate nekdo nejakou zkusenost s
„sestinedelim u novych tatinku“?
AHoj Karolinka
Ahoj holky (hornice ,
Ed a Karolinko, jak jste psaly, že vaše holčičky sledujou kde se co děje,
tak náš chlapeček tedy ani náhodou. Spíš si tak kouká „doblba“,
občas se na mámu zasměje a nejrději jí a potom spí. On snad spí víc než
když mu bylo 14 dní. Ale bohužel hlavně ve dne a naprosto nevyzpytatelně.
Třeba po tříhodinové procházce si dá ještě 2 hoďky doma v kočáru.
Já si myslím, že se každou minutu musí probudit, tak se do ničeho
nepouštím (spaní, vaření, žehlení) a on mě takhle vyšplouchne No, někdo mi řikal, že chlapečci bývají
oproti holčičkám pozadu, tak snad všechny kočky z deníčku jednou
dožene
Manželovo šestinedělí - nijak se neprojevovalo, měl a má pořád snahu
mi pomáhat, všechno řešil v klidu, je unešenej svym synem, každý večer
když přijde domu, tak mi řiká jak je krásnej (novinka Doufám, že ještě vnímá i mě
Jsem četla jak nemáme při péči o miminko
zapomínat na manžela a nedávat všechnu lásku a city jen miminku a trošku
nechat i mužíčkům a aby to nakonec u nás nebylo naopak
no snad ne.
Tak paaaaa
MartinaV
Ahoj maminky!
Úplně zírám, jak perfektně jste zvládly šestinedělí! Klobouk
dolů:-)
Jsem ráda, že se máte dobře, a že miminka krásně rostou a jsou
v pořádku!:-)
Ed-diastázu břišních svalů mám po porodu taky a cvičím a zabírá to. Na rehabce Ti ukážou co a jak a pak už jde jen o to najít ten čas na cvíčo…:-)
MartiV-takový nakupování na vánoce je přeci nejlepší, ne?:-) A po porodu tuplem!
U nás teď proběhly velký změny-přiznám se, že po dlouhých úvahách
jsem Máťu přestala na půl roce kojit, protože už jsem to nemohla
překousnout.
Doktorka říkala, ať ho odstavím ze dne na den, nekompromisně, tak jsem to
udělala.
Jsou to 2dny a u nás je spokojenost na všech frontách. Máťa si po prsu ani
nevzdechne-nevděčník jeden!:-)
Aduno-nevydržela jsem, i když jsem si kojení plánovala na dlouho. Myslím
ale, že půl roku je dobrý základ do života.Aspoň něco jsem mu
zvládla dát:-)
Jinak už se Máťa umí dostat na 4 a je dost čilej, takže z něj mám radost:-) Jen nám dr. řekla, že má asi alergii na chlor, tudíž máme ohrožený naše plavání. No, uvidíme, jak to bude pokračovat a snad to bude jen vyrážka po pracím prášku…
Mějte se všechny i s miminkama krásně a posíláme pusinky!:-)
Pá Lucka a Máťa 27týden
Ahojda maminky a mimískové,
Váš deníček čtu od jeho prvopočátku a Ed navíc „znám“ i z Rodinky
a musím říct, že leckdy jste tu mojí studnicí vědění a moc ráda vás
čtu. No a konečně mám i trošku času abych přispěla svojí troškou do
mlýna. 1. září 2003 se mi totiž ve 2:50 ráno narodila holčička Sára,
takže tady je vlastně asi jedna z nejstarších. Přišla na svět, po
čtrnácti hodinách normálního porodu, císařským řezem a musím říct,
že je mi to dost líto. Nikdy jsem nechápala maminky, které byly nešťastné
z toho, že porodily císařem, vždyť přece mají zdravá miminka, tak co
jim chybí? Teď přesně vím o čem mluvíly a psaly. Probulila jsem nejednu
noc a pořád mám pocit jako kdybych byla o něco ochuzena. Vím, že to
časem přejde a útěchou mi je opravdu to, že mám zdravé mimčo. Ale
hlavně proč píšu. Četla jsem tu, že některá uvažujete o šátku. Před
třemi týdny jsem si ho koupila a pěju jen a jen samou chválu. Naše
princezna je totiž trošku uplakánek, který ještě do nedávna usínal jen
v náručí za vydatného houpání na balónu. Teď se to sice už zlepšilo,
ale i tak je pro mě šátek vysvobozením, tedy pro má záda. Zkoušela jsem
baby vak i klokanku, ale se šátkem se to nedá srovnat. V baby vaku byla
malá hrozně „utopená“ a rozčilovala se, že nic nevidí a v klokance se
blimbá ze strany na stranu a spinkat se jí v ní moc nechtělo. Za to do
šátku jí ještě ani pořádně neuvážu a už je doslova tuhá. Kojit
v něm bohužel nemůžu, protože s kojením máme od začátku problémy.
Měla jsem smůlu na porodnici, takže mi malou přiložili až po nějakých
pětadvaceti hodinách po porodu i když jsme byly obě v pořádku a do té
doby ji vydatně přikrmovali. Když ji konečně přiložili, tak jsme přišli
na to, že se prostě naučila sát ze stříkačky a z lahvičky a má
špatnou techniku sání s čímž se prý už nedá nic dělat. U kojení
děsně mlaská, polyká vzduch a hlavně mi maděruje bradavky. Mým
nejlepším přítelem je Bephanten.:o)) V porodnici mi na to řekli, že mám
být ráda, že malá přibývá na váze, a že neskončila na sunaru. Navíc
můžu kojit jen ve fotbalové boční poloze, protože jinak se nepřisaje
vůbec. Zkoušela jsem všechno, nekojila jsem snad jen ve stoji na hlavě, ale
nic nepomáhá a zatím mi nikdo nedokázal poradit. Malá zatím krásně
přibývá, takže si říkám, že to je hlavní a já to nějak vydržím, ale
že by kojení pro mě bylo potěšení a relax, jak píšou v moudrých
knihách, tak to tedy rozhodně není. No, ale to už jsem se moc rozepsala,
takže pokud byste některá chtěla nějaké informace „ze života
s šátkem“, tak ráda předám co vím. Mějte se krásně a ať vám
miminka krásně rostou.
Ahoj maminky a mrňata,
ono to hróózně letí. Ještě včera jsem čekala na seznam od Ed s maminkama a miminkama a teď už máte po šestinedělí:o)). U nás šestinedělí tatínek měl, ale pohádkové. Vařil a staral se o nás (já jsem naběhla na režim budulínka). Občas jsem jen trošku mrčela, že by on měl mít strach z toho, že se já příliš upnu na malýho, a ono to bylo opačně - to já jsem musela na sebe strhávat pozornost!! (:o))
Lucko - ono je nejdůležitější, že budeš spokojená a vyrovnaná - to je pro malýho největší dar. Platí rovníce spokojená máma=spokojené miminko. A kojení půl roku - spoustu maminek to vzdá daleko dřív, nebo vůbec raději nezačne, aby jim to nepohlo postavou… Takže gratuluju, a neboj - on až ten tvůj nevděčník povyroste, rád se zase k nějakýmu ňadru přitulí…:-)). Nevím jak je to u Vás, ale tady jsou i bazénky pro miminka s mořskou vodou - takže nějaká alergie na chlór plaváčkům nezabrání. Zkus se pozeptat.
MartinoV - náš Peťa se odmítal podívat doprava. Dokonce si u paní
doktorky málem vykloubil očička, jak po ní pokukoval, ale hlavičkou
neotočil ). Stačí dávat hračky v postýlce
na tu méně používanou stranu, podkládat hlavičku na straně, kterou
upřednostňuje (ona mu potom automaticky klouže na tu druhou) a dávat spát
na kýženou stranu. Někdy se stane, že při porodu se natrhne sválek na krku
- potom tam vznikne otok a miminko to bolí a vyhýbá se bolestivému pohybu.
Tím se sval na jedné straně zkrátí - nejlepší je krček masírovat a
jemně uvolňovat. Ony se totiž mimískům rády zplacávají ty jejich
krásný hlavičky - lebka je ještě měkká a švy nejsou pevné. Taky si
někdy maminky neuvědomí zrcadlovost miminka - cokoliv mu podáváte pravou
rukou, on automaticky bude chytat levou - lepší je ruce podavačky
střídat.
Lesino - není nad obětavé zubařky, co vyjdou vstříc pacientovi!
Doufám, že už je zub v pořádku (zuby se prý nejraději ozývají na jaře
a na podzim). Ada je krááásná holčička. Já jsem měla po šestinedělí
asi dvoudenní depresi z toho, že jednou budu tchýně , že mi ten můj poklad jednou sebere nějaká
taková…ale ty vaše holčičky jsou tak rozkošné, že nějaké takové toho
svýho anděla klidně dám
.
KačKač - máš celkem srandovní stravu - to já jsem baštila jen maso a po pěti týdnech jsem byla -4 kila z váhy před otěhotněním, za další měsíc ještě -tři kila, ale…začaly mi padat vlasy a pleť se zbláznila! Takže pomalinku polehoučku jsem se dostala na svoji výchozí váhu - ono až přestanete horničit na plný úvazek tak se výdaj energie poněkud zmenší - než začnou vaše zlatíčka lézt nebo běhat. Kamarádka zhubla nejvíc poté, co její uličník neuměl chodit pomalu, ale jen běhal s větrem o závod. Takový malý sprintér.
Editko - copak dietka? Koukala jsem na Vaše fotky a Daisynka je papulenka
babulenková!! Guz je teď vlastně král, protože má doma tři princezny . A s odmítnutím antikoncepce - kamarádka
taky odmítala - a mají dvě holčičky s odstupem 14 měsíců! Oni se ale
spoléhali na antikoncepční účinek kojení, ale ten má snad váhu jen
v případě, že kojíte minimálně 10× denně. To říkala jedna paní
doktorka a hned dodala, že to se vyskytuje jen v rozvojových zemích. Tím
ČR zařadila mezi země třetího světa, protože já jsem kojila minimálně
12 krát. A teď se nesměj, ale budulín se teď rozkojil - já to počítám
- a kojím 8 krát denně (sice jenom po pěti minutách , ale stejně)!!!
Pá
Aduna
Ahoj vespolek!
Tak hlasim zanet do tretice vseho dobreho i zleho!!! Po zanetu prsu a zubu se
mi z antibiotik ohlasil i klasicky gynekologicky zanet - to aby se mi osladil
konec sestinedeli. Ale s tim jsme pocitala, tak mi neni ouvej tak
jako z tech prvnich.
Dekuji za chvalu naseho dablika a tak jsme do galerie pridala dalsi fotecku Je
tady - snad. https://www.emimino.cz/modules.php?…
Jinak je u nas stav nezmenen: Ada kazdy vecer probreci, ale pak spinka celou
noc a tak si celkem nestezuju - jen obcas trochu silim. Ale to je normalni.
Tesim se. az bude komunikativni… To vecne rvani naseho prebaleneho,
vykoupaneho, najedeneho, odrihnuteho a vykakaneho miminka prave nemusim Zitra jdeme na kontrolu kycli a tak jsme
zvedava, co mi ten … rekne.
ZAtim se loucima preji dobrou noc
Mimochodem, dneska mi konci sestinedeli - ju, my jsme desne nateseni. Dneska
jsme nakoupila porebne proprietky a tak nam nic (mimo zanetu ) nebrani…
Lesina
Achoj maminy,
je toho moc, na co bych chtěla reagovat, snad na nic a nikoho nezapomenu!
Renčo - Simonka je moc krásná. Jsem ráda, že vám
křtiny dobře dopadly. My nejsme věřící, takže křtít nebudeme, ale
existuje tady tkzv. „naming ceremony“ v překladu oslava jména a
většinou to probíhá podobně jako křtiny, jen bez osvěcení a bez kostela.
Lidi to prostě pořádají buď doma nebo někde si pronajmou prostory a je to
taková veliká oslava nekřesťansky založená.
To se mi líbí - další důvod pro párty )))
Ptala jsi se na pichlé ouška. Hodně je naše rozhodnutí ovlivněno tím,
že žijeme v zemi, kde se píchání uší miminek „nenosí“ a to z mnoha
důvodů, ale ikdych žila v ČR tak bych jednala stejně - nepíchala bych
dokud není dítě dost velké na to, aby se rozhodlo samo, zda náušnice
chce.
Je sice pravda, že miminko si píchání uší nepamatuje, ale bolí jej to
stejně jako třeba 8 letou holčičku…
Navíc absolutně netoleruju rčení - holčička bez náušnic není holčička
- myslím, že to je jen další z výmluv rodičů proč jim ty uši
píchat.
Naše holčiny náušnice nemají a vypadají klukovsky???
Ptala jsi se na názor, toť je můj, tak doufám, že jsem se nikoho
nedotkla.
Ale já brečím když jdeme na očkování, které je povinné, tak proto mi
přijde nelogické nechat dělat mému dítěti něco, co ho bude bolet ( a
nemluvíme jen o píchnutí, kde je hojení, záněty, mokvání a často
infekce + riziko přerušení důležitých nervů) a proto se k píchání
uší stavím negativně. Je to bolístka navíc pro potěchu rodičů a
nátlak okolí.
KačKač - nemáš to lehké holka. Já si pískám jak to
vše krásně zvládám, ale nebýt pomoci mého muže, tak už jsem dávno
někde v cvokárně.
Vůbec si nedokážu představit, že bych byla na vše sama a muž pracoval od
nevidím do nevidím…
Fotečku do galerie můžeš přidat jen když jsi zaregistrovaná a tak zkus vypátrat tvé heslo, popř. se znovu přihlásit a nebo pošli fotečku mě a já ti jí tam přidám. Každopádně si pospěš - já bych tu vaši vlasatou Klárku hrozně ráda viděla!!!!!!!!!!!!!
Jaká byla joga??? Moc mě zajímá, co tam s dětma dělají, tak určitě vše popiš!
Zpět k tvým pocitům. To, že tě přepadá depka, když malá „řve a
řve“ je jasné. Ono i sebevytouženější miminko když nezamhouří očko
a pláče pokaždé, když jej položíš (tím pádem nemáš čas ani na sebe
ani na domácnost) je opravdu zkouška trpělivosti.
Hlavně si nic nevyčítej a nesváděj vinu na sebe. Některá mimča prostě
brečí víc a víc se chtějí chovat. Jsou maličká, nedělají to naschvál,
to si musíš pořád opakovat. Takové mimi nemá z poloviny šajn proč
pláče a určitě to nedělá proto, aby jsi se ty cítila proviněna, že jsi
špatná matka.
Musíte si na sebe zvyknout. Ikdyž je to tvoje holčička, co ti vyrostla v bříšku, tak někdy ta realita, že to mimi už „poslat zpět“ nejde člověka dost vystraší.
Podporuji tvé rozhodnutí s Klárkou více cestovat. Na pohledy lidí pokud Klárka začne plakat vůbec neber ohled!!! Pláč dítěte se nedá načasovat a sedět doma pro případ, že by mohla někde začít řádit je hloupost. Je to tvůj život. Jsi teď maminka a užívej si to jak se dá.
Psala jsi, že neznáš v okolí žádnou maminku s dětma. Co takhle zkusit inzerát??? Určitě se vždy najde spřízněná duše na pokec!!
Karolínko - tak Terezce vidím taky pěkně šmakuje, jen
tak dál a hlavně ať už se ten reflux brzy zlepší!! Šestinedělí u nás
manžílek zvládl na výbornou, možná hlavně proto, že už věděl co to
obnáší )
Luci - jsi holka šikovná, že jsi zvládla kojit
6 měsíců. Souhlasím s Adunou, že jsi udělala maximum a napíšu to samé
jako jsem psala Katce - důležitá je oboustranná spokojenost a to je vidět
u vás je ) Dala jsi malému maximum a nemá cenu
se nechávat zhuntovat a riskovat své zdraví jen proto, aby jsi jednou mohla
říct - já kojila 4 roky
) Jak dlouho jsi kojila není důležité,
důležité je, že jsi chtěla a i přes veškeré problémy jsi to zkusila a
dotáhla až sem. Well done!!!
Ps. přidej do alba novou fotečku, já toho vašeho chlapáka neviděla ani
nepamatuju!!!!
Miguelko - jéééééé tebe si pamatuju z Rodiny taktéž
a hrozně moc tě tu mezi námi vítám. Já tvé pocity z císařského řezu
moc chápu, však víš, když jsi četla deníček od začátku jaký miš maš
to udělalo v srdíčku mě. Psala jsi, že jsi měla CS po 14 hodinách
porodu…museli ti porod vyvolávat? Co se vlastně stalo? Neotevírala jsi se?
Každopádně je naprosto normální se cítit ochuzena a věř, že nejsi
jediná. Takových mamin, co si ani jednou nepostesknou, že rodily císařem a
tím pádem neví jaké to je porodit vaginálně je opravdu málo. Myslím, že
to j v nás ženách zakódováno, že „skrz břicho“ se prostě nerodí a
ikdyž k CS byl vážný důvod, tak to nějakou chvíli trvá, než se s tím
žena smíří. Jak dlouho to bude trvat záleží na spoustě věcí a hlavně
je to hrozně individuální tak nebuď překvapena, že třeba ještě i po
dvou letech ti bude z toho smutno.
Nebo se naopak zítra probudíš a bude ti to šuma fuk )
Moc gratuluji k Sáře, nechceš mi napsat její míry, abych si vás mohla
přišoupnout do seznámku??
Jak často máš přístup na net?
Pěnila jsem při čtení toho, že malé dali v nemocnici pít umělé
mléko, i přesto, že jsi kojit byla ochotná a schopná. Já si myslím, že
by to bez svolení rodičů prostě nemělo být možné..
Jsi jednička, že i přes problémy nadále kojíš. Zkusila jsi se spojit
s nějakou ligou kojení a poprosit někoho o radu ohledně pozic při
kojení? Já kojím Daisy na pravém prsu výhradně v boční poloze, jinak
přesně jako Sárinka začne mlaskat a ne a ne se pořádně přichytit a moc
toho nevypije, protože jí vůbec nejde se pořádně přisát a já mám pak
prso samý „cucflek“ z toho, jak hledá bradavku )
Aduno - dieta - držím a držím a o čokoládě se mi už
i zdá, tak nevím, jak vydržím )
Začátky jsou nejhorší!
Ohledně té antikoncepce - dokud uvažujeme ještě alespoň o jednom
dítěti, tak nechci tělo zatěžovat hormonama. O tom že při kojení se
hormon dostává i k dítěti (nevěřím, že i to malé množství co se
k němu dostane nemá na dítě vliv) nemluvím.
Na kojení se rozhodně spoléhat nebudu, ikdyž kojím dost a pravidelně, moc
dobře si uvědomuju, že to není bezpečná metoda.
He he, jako by spoléhání se na manžílka, že si dá bacha spolehlivé bylo
)))
Marti V - tak vidíš, že i ten váš Matýsek se umí
smát ) Naše Daisy se sice směje, ale ze
všech lidí nejméně na mě - nevděčnice jedna malá. Dnes u doktorky se
smála na každého kdo se přiblížil a když jsem se nad ní sklonila já,
tak to jsi měla vidět tu rýhu na čele co vznikla z hlubokého zamračení
) Co si o tom myslet ?? hi hi
Jo a Matějíček vám krásně roste. Kdopak u vás vyhrál tu sázku???
Ps. budeš psát další pokračování deníčku? Doufám že áno, já bych našla čas dost těžko.
indřiško - máš můj obdiv, že stíháš u dětí
ještě pracovat. Je dobře, že váš Mateo je takový hodný klučina, to ti
situaci určitě ulehčí.
Já všem říkám, že teď podruhé mi to příjde lehčí než poprvé
s jedním dítětem, že se dokonce i více vyspím a že to prostě zvládám
lépe a nikdo mi nechce věřit )
Katko s Péťou - jsem ráda, že i vám se daří dobře. S tím kojením se opravdu netrap. Je z tvých příspěvků hodně cítit, jak tě to mrzí a to je naprosto normální reakce. Chceme pro naše děti to nejlepší. A to nejlepší co můžeš malému nabídnout je spokojená vyrovnaná máma a tím, že teď papká umělou stravu jsi nic nezanebala. Důležité je, že jsi kojit zkusila a bohužel to dál nešlo a jak sama píšeš, je hlavní, že je Peťulka zdravý a spokojený.
Darino - děkuju za mailík a popis dělené stravy a odkaz.
Mám to vše proštudováno a sepsán jídelníček. Je fakt, že mě honí
mlsná až hanba a jestli to celý měsíc vydržím, tak jsem dobrá )
A vůbec nevadí, že jsi „napřed“ s holčičkama, jsem moc ráda, když
se k nám do deníčku zapojí kdokoliv! Více hlav více rozumu a proto piš
piš piš, ráda se dovídám vše od maminek s dvěma dětma a co tak asi
očekávat )
La Bouche - jsem ráda, že i váš Matěj krásně roste,
a podle fotek je z něj nádherný čilý chlapeček, co dělá rodičům jen
samou radost.
Je prima, že jsi šestinedělí zvládla na výbornou.
HanaZana - zdraví tě „posera“ Ed ))) Vystihla jsi to přesně he he. Kruh jsem
viděla taky a trvalo mi asi tři dny, než jsem se nechala přesvědčit, že
to byl „jen film“ a nikdo na mě z televize neskočí
)
Tak ty jsi si listovala zpět deníčkem??? To jsi dobrá - já jsem opravdu
poctěna, že se ti mé psaní tak líbí!
Lesino - holka ty máš pech! Takové problémy ( No bereš to sportovně, nevím nevím, jak já
bych s bolavýma zubama fungovala.....
Já jsem totálně vyřízená, do postele snad už ani nedojdu a ustelu si
na klávesnici!!!
Takže se loučím a těším se na Marti V deníček - doufám, že to naše
střídání nadále platí ú
Dobrou noc všem
Ed
Ahojky Ed,
se střídáním v deníčku nadále počítám. Takže v neděli přebírám
štafetu.
Sázku jsem vyhrála já, sekla jsem se jen o 40 gramů. Taťka měl
Matěje za ještě bětšího tlusťocha
Pa
MartinaV
**Ahojky,
čerstvě vyspaná, tak mi to zase myslí, včera večer jste mě při tom
psaní měly vidět, usínala jsem mikrospánkem a co 5 minut mi hlava ťukla
o monitor )
Teď k tomu co mě napadlo hi hi.
Nechcete se maminy někdy sejít na chatu?????????
Založila bych tam místnost Štěstíčka a bylo by myslím moc prima si takhle
dát scuka „na živo“.
Hlavně také proto, že některá témata jako „sexík po porodu“ bych
raději probírala takhle soukroměji než v deníčku )
Buď bychom mohly vždy stanovit hodinu (u mě by to bylo většinou až
večer) a nebo prostě se tam zastavit když máme chvilku a pokud jste holky na
Emiminu přihlášené, tak existuje služby (ještě jsem to sama nezkoušela)
kdy můžete poslat veřejnou zprávu, která se objeví na hlavní straně a
tak by vždy stačilo napsat - Sraz Štěstíček na chatu nebo něco takového
a pak by všichni kdo mají zájem věděly, že se jde klábosit ))
No řekněte co vy na to!
Ed**
Edi,
trochu se obavam, ze rozeslat to verejnou zpravou by znamenalo zpristupnit to
prave tolika lidem jako denicek a mely byste diskuzi vic nez verejnou Leda bys tam byla jako moderator a mohla tam
nejak pustit je maminky stesticek ???
Podivej, co mas i v denicku spionu … zavidejicich uzlicky stesti :--))))
Ahoj vsem mimiskum
Claudie
predsnazilka
Claudie,
takhle nějak jsem to myslela - že bych byla něco jako moderátor, jestli to tedy jde a přístup by měly jen přihlášené závislačky - nemusí to být jen maminy od Štěstíček.
Kdokoliv kdo by se vplížil bez „nicku“ by byl mnou nekompromisně
vyhozen he he.
Musím se na to zeptat Šárky )
Ed - nepřihlášená - D
Ps. Jsem ráda holky že se vám můj nápad líbí. Tak bychom mohly na zkoušku domluvit scuka třeba dnes večer????
Tady je o hodinu méně a ulehne to u nás až tak kolem 23.00 což je pro
vás půlnoc a asi moc pozdě…
Potom by to šlo ještě v neděli… manžílek má volno, mohl by holky
hlídat a nemuselo by to být tím pádem až večer.
No a nebo taky kolem 17.OOhod dnes, kdy Apolenka podřimuje a Daisy sem
tam taky.
Maminky:
Lucka - 5.5. 2003 - Matýsek - 2 610 g / 46 cm
Tailor - 13.7. 2003 - Kevin - 3 500 g / 52 cm
Jindřiška - 25.8. 2003 - Mateo - 3 500 g / 49 cm
Káťa - 31.8. 2003 - Petr
Miguelka - 1.9. 2003 - Sara
Gabi - 8.9. 2003 Karolinka - 3 100 g / 50 cm
Karolínka - 19.9. 2003 - Theresa - 2 400 g / 47 cm
KačKač - 19.9. 2003 - Klárka - 3 200 g / 50 cm
MartinaV - 21.9. 2003 - Matýsek - 3 640 g / 53 cm
Ed - 21.9. 2003 - Daisy - 3 740 g / 54 cm
Renča - 22.9. 2003 - Simonka - 3 750 g / 50 cm
Marťula 1 - 23.9. 2003 - Filípek - 3 190 g / 49 cm
Lesina - 25.9. 2003 - Adletka - 4 400 g / 51 cm
LaBouche - 26.9. 2003 - Matěj - 3 850 g / 50 cm
MarťulaR - 29.9. 2003 - Kubík - 4 340 g / 54 cm
Léna - 5.10. 2003 - Markétka - 3 285 g / 51 cm
A tady jsou ještě zbylé těhulinky. Moc by mě zajímalo, co dělá
Pískle! Doufám, že se holky ozvou, co se narodilo. Pokud ještě neporodila
Trinitron, tak moc držíme palečky!
Helena - 23.9.
Pískle - 4.11.
Trinitron - 9.11.
Ahojte!
Ed a Aduno-děkuju moc za podporu!:-)
Holky, my máme trápení-Matěj má tu vyrážku a dr. říkala (dneska jsem
tam znovu byli), že je to ekzém a že musíme skončit (aspoň do odvolání
s bazošem:-( Aduno-zkusím se pozeptat o tom bazénku se slanou vodou, abysme
mohli pokračovat, jinak utrpíme šrámy na duši oba…Máťa miluje vodu a
já zase ten parádní pokec s maminkama! Ach jo
Do toho se chudák (poprvé za půl roku) totálně oprudil-pláče při
každým přebalování:-( Fakt síla. Prý to může být předzvěst, že
rostou zuby…já si spíš myslím, že to bude ta strava:-( Tohle jsou
chvíle, kdy mi je nejvíc líto, že jsem to nezvládla a nekojím dál…no,
ale zase si říkám, že kdyby to měl mít na roce nebo dýl, tak tomu stejně
asi nezabráním.
Dneska mám fakt totálně blbou naládu, tak radši jdu, ať to na vás
neprsknu:-)
Pokec na chatu vítám!:-)
Pá Lucka a Máťa
Ahojky holky,tak koukám co jste zase stihly za ten týden všechno
probrat.Minulý víkend jsem se nějak nechytala, tak jsem se těšila jak to
teď doženu(až budeme úřadovat s Kevčou sami),ale asi z toho nic
nebude,jelikož se ohlásil bratránek.Čekáme,že dorazí během hoďky a pak
už nic nestihneme.NAposledy jsem ho viděla,když byl Kevča v bříšku
27.12.02 a to prohlásil,že to budou nejspíš dvojčata.Tak to bylo
drsný,protože nakonec byla váha + 13 kg,což nebylo snad nejhorší.Tak jsem
zvědavá jaké moudro z něj vypadne tentokrát:)))))
Dnes mám takový zvláštní den.Pamatuju se,jak jsem před rokem přesně
seděla večer doma a měla jsem takový zvláštní pocit,takový radosti a
štěstí.Přitom né nějaké euforie,ale takovej „klid“ na duši. A psala
jsem Kevinovi,jak jsem štastná,že je mi tak krásně a vím,že je to že
jsme spolu strašně fajn a nevyměnila bych žádnej okamžik z toho co nás
čeká za nějakou možnost dalšího výběru.Že nějak cítím,že naše
rozhodutí(zase být spolu) bylo správné no a že ho moc miluju.Prostě jsem
měla strašný pocit absolutního štěstí.No a 8.11. jsem si udělala
těhotenský test a tam byla taková slabá druhá čárka.Zdálo se mi ti jako
sen,krásný sen.TAk jsem to pošeptala Kevinovi když přišel domů a pak
další den jsme měli téměř jistotu.Byl to tak nádherný pocit,že si nás
někdo „vybral“ a snad u nás zůstane.No a abych to zkrátila… teď
když koukám na Kevču jak si spinká v postýlce,tak mám stejnej pocit
štěstí jako tenkrát a doufám,že ho nikdy neztratím.Už v tom není ten
klid,ale je to jeden velkej splněněj sen a každý nový ráno a probuzení je
úplně jiný.A když otevřu oči a Kevča leží vedle mě a usmívá se,že
jsem konečně otevřela taky ty klapky a říká to svoje HELE,tak vím,že
tohle je štěstí. Taky jsem tu vlastně správně
v štěstíčkách:))))))Jejej holky,já jsem takovej sentimentální
tvor,hrůza.
A to jsem chtěla psát ,co je u nás nového.TAk jsme to vlastně trochu
prozradila.Minulý pátek Kevča při koupání spustil a stále opakoval
„hee“ „hee¨“ a pořád dokola a stašně se mu to líbilo.No a
v sobotu si to zdokonalil na „heele“ a to mu asi přišlo ještě jako
vetší bžunda a hlavně sklidil obdiv,tak u toho vydržel.Takže po
„agrr“,„jéje“,„íáááá“ máme další rádoby slůvko.Jo a ve
čtvrtek v noci při přebalování si tak povídá a mezi tím
vyslovil"okej".Prostě bžunda.
Musím jít na kontrolu,tak to odešlu(kdyby se mi zase přerušilo spojení) a
pak budu pokračovat.Jo Ed myslím si ,že ten pokec na chatu by byl moc
prima!!!!!!!!!! Zatím papa Tailor
Ahoj Kačkač,
tak fota jsou přidána a věřím, že každý se kdo se příjde mrknout bude
z vaší Klárky unešen.
Je nádherná.
Pá
Ed
Ahoj holky,
konečně jsem se zase chvilku dostala k počítači. Klárka krásně
spinká, konečně ji přešla po dvou dnech kolika, tak už máme zase na
chvilku klid. Já jsem totiž krkavčí matka - před dvěma dny jsem snědla
brokolici, takže se to naše mimino dva dny trápilo prdíkama.
Ve čtvrtek jsme byly s Klárou na józe. No, s jógou to moc asi společného
nemá, ale moc se mi to líbilo. Jsou to různá cvičení na protažení jak
maminky, tak mimíska. Buď leží dítě na žíněnce a vy se nad ním
skláníte, přitom se protahují nohy, záda, ap. nebo v sedě, miminko je
položeno na nohách nebo se chová v různých polohách a zase se dělají
různé pohyby. Přitom se odříkávají různé básničky nebo zpívají
písničky. Miminkám se to moc líbí. Teda kromě toho našeho. Byla tam
nejmladší a z toho cizího prostředí byla dost vyděšená, navíc nás
trápila tak kolika, takže většinu času probrečela. Dobré ale je, že to
nikomu nevadí. Ostatní cvičí a já tam prostě uklidňuji, nebo jsem ji
kojila. Je tam takové milé prostředí. Takže, kdo jste z Prahy, můžu
jenom doporučit. Taky si tam člověk popovídá s ostatníma maminama. Byla
jsem tam jediná „neinformovaná“. Nemám čas číst hromady knih
o dětech, protože dělám tu vejšku. Takže moje záchrana je právě
internet. Ale ty holky to mají proštudovaný do detailu. Řešily tam povinné
očkování, ano či ne. Já jsem nad tím nikdy nepřemýšlela, ale ty
argumenty, které říkaly - teda myslím, proč neočkovat, mi připadaly
logické.
Taky jsem si tam zakoupila šátek Vatanai. A opravdu nelituji. Je super.
Včera jsme ho zkoušeli poprvé. Dopoledne jsem v něm měla Kláru chvilku a
spinkala nádherně, stihla jsem umýt nádobí a uklidit byt - když jsem ji
musela chovat, tak to nešlo. Odpoledne jsme šli na procházku, kterou jsme
protáhli na dvě hodiny (nedobrovolně, protože mi zdrhnul pes a musela jsem
ho hledat po lese) a navečer jsme ještě byli v obchoďáku. Buď v něm
spinká, nebo čumí okolo - hrozně se jí to líbí.
Ed, s tím chatem mi to přijde jako dobrý nápad. Já můžu taky večer
(většinou) a nebo v sobotu v neděli (to předám Kláru manželovi nebo
tchýni).
Strašně se mi teď líbí, že už Klárka začíná komunikovat. Dřív
prostě jenom spala nebo plakala nebo jedla). Teď už ji všechno zajímá,
zvuky a různé barvy. Kouká na nás a řehní se. Poslouchá písničky a
říkačky, co jí zpívám, vydrží to hrozně dlouho. Taky je hrozně ráda,
když jí cvičím nožičkama nebo když jí masíruji bříško, pěkně si
u toho lebedí. A miluje lochtání na zádech - to má po manželovi.
No budu muset jít, hoří mi termín na odevzdání osnovy bakalářské
práce, tak pádím něco napsat.
Mějte se hezky pozdravujte svoje mimísky.
Kačkač a Klára 7t + 1den
Ahojky,tak jsem Kevču prodala i s kočárkem návštěvě.Všichni jsou
nějak zaměstnaní a jen já se poflakuju,tak jsem se šla mrknout co
nového.Včera přijela návštěva a bylo po psaní.
Hned jsem vyšpionovala fotky Klárky od Kačkač.Je to je krásná panenka a co
má vlásků.To já abych si vzala na Kevču lupu,nebo pořádně naolejovala
šíšulku,aby se tam něco objevilo.Klárka je moc pěkná.Taky vám závidím
to cvíčo,my se nemůžeme nějak vyhrabat do nějaké společnosti.
Pořád pendlujeme mezi domovem a babičkama a než všechny navštívíme,tak
zase frčíme dál.Prostě nemáme zatím žádný řád.Teda kromě
papáníčka,přebalování,hraní a koupání.Pak ještě pravidelný pobyt
na „čerstvém "vzduchu.Asi se budeme muset polepšit.A taky začít s tím
otužováním,abychom mohli od ledna začít chodit na plavčo.Zase
pádím,musím vytvářet nějaké“hodnoty",aby to nevypadalo,že se jen tak
poflakuju.
Ed,jak to máte s tou úpornou rýmou,ještě pořád se vás drží.Nemůže
mít Daisinka nějakou alergii,když to trvá už tak dlouho. No sand to tak
nebude a přejde to.
Tak já běžím.Pusu od Kevči papa Tailor
Ahoj holky,
tak mi právě přišel mailík od Emimina a jsem pověřená na moderátora
- to se mám !! Hi hi
Takže teď nebude nic bránit v tom, abychom si soukromě pochatovaly )
Chtěla bych poprosit každou z vás, která se budete chtít zapojit, aby jste měly pokud možno stejnou přezdívku na chatu, jakou máte v deníčku a kdo ještě není zaregistrovaný, tak třeba dejte dopředu vědět, pod jakým jménem do chatu příjdete.
Jako moderátor nebudu regulovat o čem se může v chatu diskutovat, bude
to pokec o všem a o ničem )
„Vykopávat“ budu pouze lidi co příjdou jen okukovat a nebo prudiče.
Jinak má přístup samozřejmě každá snažilka, těhulka, maminka - no
prostě každá na Emimču závislá ženská )
Jo to by bylo asi vsjo, co mě teď napadá, takže teď už jen stačí se
tam ve vhodnou dobu sejít! Těším se
Ed
Ps. Až Daisy trochu poroste a budu vědět definitivně kdy bude spát, tak
bude lehčí určit 1× v týdnu třeba hodinu, kdy chat definitivně bude
(samozřejmě chatovat se tam může i beze mě, takže jen proto, že já
nemůžu přijít neznamená, že se tam nemůžete sejít ok?).
Já bych jen ráda časem vždy nahodila téma např. porod císařem, druhé,
třetí dítě, porod doma, asistovaný porod, potrat ( a pod. Témata o kterých něco vím a které
mě samotnou zajímají. Takže by to téma nebylo jen pro štěstíčka, ale
pro všechny, koho něco podobného zajímá a chce si o tom pokecat.
No a tak by se dalo vždy týden dopředu nahlásit, že chat bude v tolik a
tolik o takovém či makovém tématu a kdo má zájem přijít by si mohl
dopředu zajistit hlídání )))
Ahoj Ed a ostatní maminky štěstíček,
teda to zajištění hlídání kvůli chatování mě celkem rozesmálo.:o))
Už vidím manžela jak hlídá tu naši uplakanou princeznu, protože já si
chci pokecat. Teda on je vzornej táta, ale když malá brečí nebo ji něco
trápí a on ji zrovna opečovává, tak mám strach, že se mi do pěti minut
rozbrečí taky, takže musím vždycky zasáhnout, jinak budou bulit oba.:o))
Nejvděčnější hlídač miminka je šátek uvázaný na mě, takže si
žádné popovídání nenechám ujít.
Ed - takže jestli nás chceš zapsat do seznámku, tak tady jsou míry naší
Sáry. Narodila se 1.9.2003 ve 2:50 ráno, vážila 3100 g a měřila 47 cm
(to už snad ani není pravda:o)) Rodila jsem v 38.+ 0 tt po tom co mě můj
vysoký tlak dohnal až do nemocnice, kde mě pan doktor na příjmu tak
pečlivě vyšetřil až mi z toho začala odtýkat plodová voda, takže
kontrakce se musely vyvolat oxytocinem. Během porodu všechno vypadalo
normálně, po deseti hodinách jsem se úplně otevřela a následné čtyři
hodiny jsem se pokoušela malou vystrnadit ven. Jenomže tam buď něco
překáželo nebo děloha už prostě neměla sílu a tak mě kuchli. Ty
poslední čtyři hodiny byly fakt očistec, protože mě donutili zalehnout na
záda, uvázali mi nohy až ke stropu, jedna doktorka mi zalehla na břicho a
další doktor drbal malou na hlavičce aby jí prý popohnal ven. Sranda byla,
když jsem při kontrakci dostala křeč do lýtka (jak jsem měla nohu pomalu
až za hlavou) a řvala jsem na všechny ty doktory a por. asistentky, že mám
křeč, tak se sborově usmívali a říkali mi, že je dobře, že mám křeč.
Dalo mi dost práce jim vysvětlit, že křeč mám do nohy a nic dobrýho na
tom nevidím.:o))
Já vím, že se nakonec s tím císařem smířím a moc díky za podporu, ale
zatím když si představím, že bych znovu otěhotněla a měla tím vším
zase projít, tak mi na hlavě vstávají vlasy hrůzou. A to nemyslím jen ten
samotný porod a pobyt v porodnici, ale ty následný komplikace. Díky tomu,
že mě z porodnice doslova vykopli už v pátek (rodila jsem v pondělí)
s horečkou, tak jsem druhý den skončila na pohotovosti se zanícenou ránou
na břiše a zánětem v prsu. Mladý pan doktor co tam zrovna byl se mě po
tom, co zkouknul zahnisanou ránu, rudý prso a naměřil mi čtyřícítku
horečku, s nadějí v hlase zeptal jestli mě třeba nebolí v krku.:o))
Přece bych po něm v sobotu večer nechtěla aby léčil něco
složitějšího než chřipku. Pak jsem ještě dostala příšernou svrbící
vyrážku, prý alergická reakce na podané léky u porodu.A mezi tím stihla
mít malá rýmu a taktéž vyrážku, ale přesně takovou jako tady popisujete
vy. Na tvářičkách, zátylku, na hlavičce a sem tam na ramínkách. Bylo mi
řečeno, že je to pouze novorozenecký ekzém, který se často dělá vlivem
kolísání hormonů. Naneštěstí Sára zdědila choulostivou pleť po
tatínkovi, takže opupínkovaná je každou chvíli. Takže šestinedělí jsme
měli opravdu pestré. Jak tu píšete o tom jak šestinedělí krásně
zvládli vaše polovičky, tak tiše závidím. U nás bylo fajn prvních
čtrnáct dnů, až na to, že mě manžel skoro malou ani nepůjčil a občas
jsem se musela připomenout, že taky existuju.:o)) Pak jsme se pohádali
(poprvé v životě a zrovna dost ošklivě a jak to tak bývá, tak kvůli
blbosti) a od tý doby to dost skřípe. Já nevím jestli to někdo z vás,
kdo měl to „štěstí“ rodit císařem taky zažil, ale já prostě tak
nějak v duchu žárlím na manžela, že on u narození naší dcery byl, že
ji hned měl v náručí, slyšel její první pláč..... No prostě když se
tímhle vším začne chlubit známým, a že to dělá rád a často a ještě
k tomu přidá, že ho malá hned poznala a přestala plakat, tak mám sto
chutí plakat já. Já malou poprvé viděla až za nějakých patnáct hodin a
to ještě úplně zabalenou a spící, takže o nějakém poznávání nemohla
být ani řeč.Kdyby mi neřekli, že právě tohle je moje dítě, tak vím
prd. Happy endem je to, že teď si to vynahrazuju a užívám si to. Zánět
prsu, který se mi vrátil jak věrný pes znovu, už zvládám levou zadní a
malá je na mě tak trochu závisláček. Uklidním ji jenom já a úsměvy si
pro mě nešetří, jako kdyby mi to všechno vynahrazovala. Tak si říkám,
že všechno se zase pěkně srovná a bude z nás šťastná rodinka.
Co se kojení týče, tak mi radila i hlava přímo na kojení študovaná
(sousedka je totiž porodní asistentka s papírem na to, že je kojící
poradkyně) a ta když viděla co malá u kojení předvádí pravila, že si
mám nakoupit hodně Bephantenu, zatnout zuby a vydržet a nebo se neobviňovat
a netrápit, nakoupit lahvičky a Sunar a bude klid na všech frontách. Řekla
mi, že malá se prostě naučila takovou techniku sání a jinak to prostě
neumí a umět už nebude. Ona neumí ani dudat dudáka, takže ho nemá -
jediná výhoda.:o)) Zatím to řeším těmi zatnutými zuby a Bephantenem a
hodlám vydržet minimálně do čtyř a ještě lépe do šesti měsíců. Tak
mi držte palce. Pane jo, to jsem se zase rozepsala, hotové slohové cvičení.
Teď o mě víte všechno a tak doufám, že nebude vadit když vám sem občas
vlezu.Internet mám sice doma, ale čas na něj jenom když má Sára dobrou
náladu. Ale to vlastně vy všechny že jo.Jo a ještě jsem se chtěla zeptat:
udělala se vám v těhotenství taková ta hnědá čára přes břicho?
A jestli jo, tak už vám zmizela? Já ji totiže pořád mám a na to, že by
se jí chtělo zmizet nevypadá.Tak se mějte krásně, ať štěstíčka
nezlobí a slibuju, že příště už to tak dlouhý nebude.:o))
Miguelka a Sára
Ahojky,
jsem ráda, že jsi se znovu ozvala a po přečtení tvého příspěvku mě
napadalo tolik věcí, co bych ti chtěla napsat, že snad na nic nezapomenu.
V prvé řadě je mi líto, že jsem tak daleko, protože co bych ráda
udělala je, že bych tě chtěla obejmout a říct ti, jak strašně moc tě
chápu a cítím s tebou .
Miguelko - jako by jsi psala to, co já si také prožila. Jen s tím
rozdílem, že poprvé jsem netušila ani jaké to je mít kontrakce, takže
jsem svým způsobem přišla o porod úplně.
Když si tak čtu, jak tvůj porod začal tak mě napadá jedno - kdyby do
tebe ten nešetrný doktor takhle nerýpnul a nezpůsobil prasknutí vody, tak
jsi nemusela mít porod vyvolávaný a kdyby jsi došla do termínu, nebo
prostě porod začal spontánně, tak k tomu císařskému řezu nemuselo ani
dojít.
Ono totiž Sára třeba ještě nebyla v dobré pozici na porod a ikdyž jsi se
otevřela, tak prostě ONA nebyla připravená a tím pádem se nedivím, že
prostě dolů ne a ne a nešla. Z tohohle hlediska byl pro ni císařský řez
opravdu šetrnější, protože kdyby jí násilím táhly dolů, tak kdo ví,
jak by to dopadlo.
A z tohohle vzniká právě hodně negativních pocitů - hodně žen má
pocit, že kdyby se do porodu nezasahovalo, tak k císaři nemuselo dojít,
takže se musí vyrovnat s tím, že neporodily jak chtěly a navíc s tím,
že s něma bylo manipulováno.
Možná by jsi na císaře musela ikdyby jsi sama začala rodit spontánně,
ale to už se nidky nedovíme, tak jako se nedovíme, zda by jsi bez všech
těch zásahů neporodila přirozeně.
A právě proto jsme se rozhodli pro porod doma se soukromou por. asistentkou.
Chtěla jsem mít jistotu, že dělám pro přirozený porod bez zbytečných
zásahů maximum a kdyby došlo k opakovanému CS tak by to bylo z důvodu
opravdové komplikace a určitě by mi to pomohlo se s CS rychleji vyrovnat
než v prvním případě.
Nadále nemám slov k tvé poloze při porodu. Rodit s nohama ve třmenech
?? Otevírá se mi kudla v kapse (
Vždyť když máš problém dítě vytlačit tak to poslední co mu pomůže je
to, že tě položí na záda a ty musíš tlačit proti gravitaci.
Navíc mě někdo položit v mých bolestech na záda, tak dostane kopanec do
zubů, mě bylo nejlépe pouze ve stoje.
Jak asi může miminko správě rotovat, když musí „ven“ do kopce?? Jak ho
mohou správně stimulovat kontrakce? To je proti přírodě rodit (nuceně) na
zádech. Píšu nuceně, protože spoustě žen se takto rodí dobře, tak abych
se někoho nedotkla. Ale je jasné, že na zádech to může a bývá
obtížnější a pomalejší.
Mimochodem když čtu o tvé křeči v lýtku - já ji chytla během tlačení taky a páni nevěděla jsem co dělat dřív. Řvát od bolesti v lýtku nebo od bolesti z kontrakce. Hrůza.
Miguelko, já žárlila na manžílka taky. A nejen na něj. Žárlila jsem
na všechny kdo viděli mou dceru dřív než já, tudíž celé osazenstvo
operačního sálu. Oni mi ji sice ukázali hned co ji z bříška vytáhli,
ale bylo to proti tomu velkému světlu co je nad tebou a jediné co jsem
viděla byl tmavý zmítající se uzlík.
Hrozně mě mrzelo, že já jsem byla jedna z posledních kdo jí viděl a mohl
držet ( a to jsem oproti tobě měla opravdu
výhodu, že jsem jí mohla držet už na sále a od té doby byla stále se
mnou.
Ale starat jsem se o ni pořádně nemohla, takže přebaloval a konejšil
manžel a večer, kdy musel jít domů jsem od bolesti šilhala, takže jsem
brečela, že jsem totálně neschopná.
V nemocnici jsem byla také 5 dní, ale já jsem se nemohla dočkat domů a
vše se zlepšilo sotva jsme byli pěkně ve svém.
Strašně mě mrzelo (a mrzí) že jsem o tu nádheru při porodu přišla.
Dnes již mohu porovnat a prostě první porod nemůžu ani porodem nazvat. To
byla operace. Ty nádherné emoce co jsem prožívala, když jsem rodila
přirozeně svou druhou dcerku, o těch jsem si poprvé mohla nadále nechat
pouze zdát.
Každá žena má o svém porodu jakousi představu a málokterá z nás tak
nějak s císařem počítá. Určitě se porodu bojí snad každá, ale
i přesto se na něj těšíme a představujeme si, jak nám na bříško
položí umatlánka a my si vychutnáme to, co to je po bolestech zažít
obrovský pocit úlevy a štěstí.
Jenže u CS je to naopak. Tam ty bolesti pokračují. Po vaginálním porodu je
po všem, sotva se miminko narodí, ale po císaři to bolí nadále a podle
toho jak se rána hojí i několik týdnů.
Moc chápu jakou hrůzu musíš teď mít, že by jsi otěhotněla a tím
vším musela projít znovu.
Jenže Miguelko, podruhé to může být zcela jinak a pravděpodobně bude, ale
musíš si dát práci a třeba zauvažovat o jiné porodnici. Protože ona
není chyba v tobě a v tom, že ty by jsi byla neschopná porodit ale v tom,
že se k tvému těhotenství a porodu přistupovalo příliš technicky - No
co, že ti praskly nechtě vodu, tak porod vyvoláme oxytocinem, no co že to
nepomáhá, tak hupsneme na bříško a co, že dítě nejde ven, vždyť tu
máme císař…
Ale na to, co si o tom myslíš ty, na to se tě zapomněli páni doktoři zeptat…
Navíc to, že jsi malou víc jak 15 hodin neviděla je naprosto
příšerné ( Vůbec se nedivím, že ti připadlo,
že by to mohlo být klidně jiné dítě a ty by jsi to nepoznala. Ale to je
pouze zase vina zdravotníků a ne tvá. Po CS pokud možno by mělo být mimi
hned s matkou tělo na tělo a kojit a ne odnést a za 15 hodin přinést
zabalené.
(
Miguelko, to že jsi se pohádala s manžílkem je mi líto a také to, že
se cítíš, že to nese těžké následky. Jsi po traumatizujícím porodu,
vše je najednou jiné a stresující, je jasné, že se i ten
nejzamilovanější pár chytne. (my si to taky užili bohužel a to jsem měla
teď porod krásný). Prostě hormony pracují, oba jste unavení, řeknou se
věci, co by člověk nerad vypustil z pusy, ale už je pozdě.
Pokud máte pevný vztah už od začátku, tak tohle je pouze krize a uvidíš,
že přejde.
Hlavně by jsi si měla o svých pocitech s manželem promluvit. Pokud tě
mrzí, že se chlubí tím, že malá se u něj po narození uklidnila atd. tak
mu šetrně naznač, že ty se tím trápíš. On si to vůbec neuvědomuje a
tebe to trýzní. Ho třeba ani nenapadne, že by jsi se mohla trápit tím, jak
malá přišla na svět.
Pro něj to zase tak důležité asi není, je rád, že má dcerku, že ty
i ona jste v pořádku a víc se nad tím nemá potřebu pozastavovat ale
bohužel pro tebe to porodem nekončí. Ty máš jizvu na děloze i na srdci a
ty budeš ta, která podruhé (pokud chcete více dětí) bude muset žít ve
strachu, že se to celé bude opakovat ( Zeptej se ho, zda ho někdy mrzelo a žárlil,
když jsi byla těhulka a cítila kopance a on to co to je nosit pod srdíčkem
miminko nikdy nezažije. Věřím, že jeho odpověď bude kladná a proto mu
naznač, že tebe zase bolí to, že jsi malou po narození ani nemohla držet a
on ano. Možná takto lépe pochopí tvou bolest.
Takže navrhuji, aby o tom věděl. Zase dám příklad z mé zkušenosti -
Guz také neměl páru o tom, že by mě to mohlo mrzet. Z chlapského pohledu
si myslel, že jsem mohla být ráda, že jsem ušla tomu, že nemusím své
4 kg dítě tlačit „spodem“ a o nějaké touze rodit přirozeně do té
doby neslyšel. Tedy slyšel, já jsem velký zastánce přirozených porodů,
ale prostě si absolutně neuvědomoval, že to má opravdu pro mě
význam…
Po několika probrečených konverzacích a potom, co pochopil, jak moc se
trápím to byl on sám, co navrhl, že příště si zaplatíme péči
soukromou.
Bylo by fajn, kdybychom se my dvě sešly na chatu, mám toho tolik, co se mi
honí hlavou a co bych ti chtěla napsat.
Hlavně je to pro tebe pořád ještě brzy a vzpomínky na porod jsou příliš
čerstvé aby jsi mohla optimisticky hledět do budoucna.
Tak a teď tě virtuálně zase objímám jak nejvíce to jde. Ráda bych tě
nějak uklidnila, ale asi to nejde. Bude teď záležet na tobě, jak se s tím
co se stalo smíříš.
Mě pomohla právě ta něděje, že poprvé za mě rozhodli doktoři, ale
podruhé jsem to chtěla mít pod kontrolou já a udělala jsem první poslední
proto, aby mé druhé těhotenství i porod byly jiné.
V každém případě ti navrhuji si přečíst diskuzi Císařský řez na
Rodině.
Hodně jsem tam jednu dobu přispívala a pokud si to přečteš od začátku,
tak je tam hodně zkušeností maminek co na tom byly pododně jako my. No a
teď už nás většina má druhé mimísky a všechny jsme měly podruhé
porody takové, jak jsme si je vysnily.
Nedívej se na případné druhé těhotenství a porod jako zkázu, ale
jako spásu.
Páá
Ed
Ps. hnědou čáru jsme teď měla slabou a skoro není vidět, ale poprvé
mi potvůrka na bříšku zůstala skoro 6 měsíců.
Ztratí se určitě, ale jak dlouho to bude trvat je individuální.
Všechny deníčky uživatele
Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.