Tchyně mě jednou větou totálně odzbrojila. Nevím, jestli se z toho vzpamatuji

V neděli jsme jeli k rodičům mého partnera. Hned při příchodu mě zasáhla vůně pečeného kuřete a z obýváku se linul tlumený hlas Václava Moravce. Trochu jsem se klepala, jeho rodiče nás už delší dobu tlačí ohledně vnoučat a z posledního setkání jsem odcházela celá rozladěná. Tentokrát jsem chtěla jen klidný oběd, vyhnout se napětí. Usmála jsem se, podala tchyni upečenou bábovku ke kafi a nabídla pomoc v kuchyni, aby bylo jasné, že je vše ok.

Tchyně mě jednou větou totálně odzbrojila. Nevím, jestli se z toho vzpamatuji Tchyně mě jednou větou totálně odzbrojila. Nevím, jestli se z toho vzpamatuji Zdroj: Canva

Oběd proběhl až nečekaně dobře a ten klid mě ukonejšil. Jenže ještě než jsme si sedli do obýváku, vzala mě tchyně stranou. Krájela právě bábovku, chvíli váhala a pak to řekla: „Když nechceš s Mirkem rodinu, tak ho nechej jít.“ Stála jsem tam s otevřenou pusou. A ona si ještě přisadila: „Vždyť už není nejmladší, je mu skoro pětatřicet. Bojím se, že už čekáte příliš dlouho. Myslím to s vámi oběma dobře.“

Polkla jsem a jen kývla. Totálně mě odzbrojila. Copak se na tohle dá v klidu odpovědět? Ona jako chce, abych se s ním rozešla jenom proto, že ještě nemáme děti?! Copak na to nemají být dva?

Zbytek návštěvy jsem sotva promluvila. Partner si všiml mého napětí a tiše se zeptal, jestli mi není špatně. Odpověděla jsem, že mě bolí hlava, abych nezpůsobila hádku před všemi. Tchyně se mezitím chovala mile, ptala se na práci, nabízela pomoc, ale napětí se dalo krájet.

Tchyně si mě pak odchytila ještě jednou v chodbě, když jsem se vracela ze záchoda: „Biologické hodiny nečekají, zvaž to.“ Dokázala jsem ji konečně alespoň odpovědět, že tohle je téma mezi mnou a jejím synem a nechci ho řešit s ní a právě teď. Nakonec jsme se vrátily do obýváku a já navrhla partnerovi, že je čas odjet. Rozloučili jsme se a vymluvili se na večerní plány.

V autě se mě hned zeptal, co se stalo. Opakovala jsem mu slova, která tchyně pronesla. Chvíli mlčel a pak řekl, že jeho matka někdy tlačí a že jsem ji určitě špatně pochopila. Ujistil mě, že nás nechce nikam tlačit, že miminko přijde, až my oba budeme chtít. Je to naše rozhodnutí. A že mě moc miluje a rozhodně se nechce rozcházet. Cítila jsem úlevu, ale přiznám se, že na ta její slova nemohu zapomenout.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
20.1.26 13:29

Promiň, ale tohle je manipulace. Schovávat nátlak za větu ‘myslím to dobře’ z něj nedělá menší zásah. Partner by měl jasně nastavit hranice, jinak se to bude opakovat

  • Upravit
Anonymní
20.1.26 19:53

Pěkná matinka :cert: Doufám, že tak jednou taky nedopadnu – mám tři kluky :lol: :lol: :lol:

  • Upravit
Anonymní
21.1.26 06:49

To je hrozný, proč mají některé matinky potřebu do všeho kecat. :zed: :zed: :zed:
Není to snad Vaše věc? Zachovala jste se slušně a na úrovni. Dělejte si co chcete a jak to cítíte vy dva!

  • Upravit
Vložit nový komentář