Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou

Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho se neohlížet a hlavně už nebudu mít tu zodpovědnost za ně.

Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou Zdroj: Canva

Dětem je skoro třicet a pořád mě „potřebují“. Není to taková ta permanentní péče, naštěstí. Ale jak dcera Zuzka, tak syn Marek se pořád vracejí a potřebují s něčím pomoci, poradit, něco zařídit. Přijde mi, že jsem vychovala dvě nesamostatné bytosti, a je mi z toho fakt smutno.

Syn se před třemi lety rozešel s přítelkyní a vrátil se ke mně. Původně měl zůstat pár měsíců. Je tu dodnes. Má svoje zdravotní problémy, pracuje, přispívá na domácnost, ale pořád je to dospělý chlap, který bydlí u mámy.

Dcera má dvouletou holčičku a řeší rozchod s partnerem. Když je jí těžko, volá mně. Když se sesype, hlídám vnučku. Mám je všechny samozřejmě ráda. Jen už jsem někdy opravdu unavená.

A teď se stalo něco, co jsem vůbec nečekala. Kamarádka mě pozvala na měsíc do Portugalska. Všechno zaplatí. Mám dovolenou, jsem zdravá a po letech bych mohla prostě sbalit kufr a odjet.

Jenže místo radosti přemýšlím, co se tady mezitím stane. Co když bude synovi špatně? Co když se dcera zase zhroutí? Co když bude potřebovat pohlídat malou?

Kamarádka mi říká, ať jedu. Já ale pořád slyším v hlavě, že máma přece nemůže odjet, když ji děti potřebují. A tak sedím doma, koukám na nabídku letenek a přemýšlím, kdy vlastně ten můj život začne.

Syn není nemocný nijak vážně. Myslím, že si to často spíš vsugeruje, i když je pravda, že úplně v pořádku není. O dceru mám větší strach. Má dost psychické výkyvy, v minulosti brala antidepresiva a je pod kontrolou psychiatra. Ale ty její nálady nejsou ideální pro výchovu dítěte.

Jenže já přece nemůžu být oběma stále nablízku.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
12
28.9.26 12:54

Děti jsou dospělé a je na čase, aby si svoje problémy řešily samy. Máma není služka, máma je dáma. Má právo na vlastní život. Ano, občas pomoct, proč ne.Ale řešit za ně jejich životy, tak to ani omylem. Až máma zkolabuje, kdo se o ni postará? Děti, které si neumí vyřešit vlastní problémy určitě ne. Koneckonců, stejně jedou zůstanou sami, tak ať trénují

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
1.10.26 20:57

Jsou to dva dospělí lidé, kteří Vám mohou zavolat i klidně do Portugalska. Ale měli by se umět postarat sami o sebe. A Vy? Vy byste se měla umět od nich trošku odpoutat a věnovat se trošku sama sobě. Na dovolenou jeďte. Však tam nejedete navždy a poradit jim můžete i po telefonu..

  • Upravit
41
3.10.26 13:12

Už jen ta otázka, jestli máš jet, je odpověď na to, proč jsou děti nesamostatný.

  • načítám...
  • Zmínit