Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Rodičovství
- Anonymní
- 28.09.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho se neohlížet a hlavně už nebudu mít tu zodpovědnost za ně.
Dětem je skoro třicet a pořád mě „potřebují“. Není to taková ta permanentní péče, naštěstí. Ale jak dcera Zuzka, tak syn Marek se pořád vracejí a potřebují s něčím pomoci, poradit, něco zařídit. Přijde mi, že jsem vychovala dvě nesamostatné bytosti, a je mi z toho fakt smutno.
Syn se před třemi lety rozešel s přítelkyní a vrátil se ke mně. Původně měl zůstat pár měsíců. Je tu dodnes. Má svoje zdravotní problémy, pracuje, přispívá na domácnost, ale pořád je to dospělý chlap, který bydlí u mámy.
Dcera má dvouletou holčičku a řeší rozchod s partnerem. Když je jí těžko, volá mně. Když se sesype, hlídám vnučku. Mám je všechny samozřejmě ráda. Jen už jsem někdy opravdu unavená.
A teď se stalo něco, co jsem vůbec nečekala. Kamarádka mě pozvala na měsíc do Portugalska. Všechno zaplatí. Mám dovolenou, jsem zdravá a po letech bych mohla prostě sbalit kufr a odjet.
Jenže místo radosti přemýšlím, co se tady mezitím stane. Co když bude synovi špatně? Co když se dcera zase zhroutí? Co když bude potřebovat pohlídat malou?
Kamarádka mi říká, ať jedu. Já ale pořád slyším v hlavě, že máma přece nemůže odjet, když ji děti potřebují. A tak sedím doma, koukám na nabídku letenek a přemýšlím, kdy vlastně ten můj život začne.
Syn není nemocný nijak vážně. Myslím, že si to často spíš vsugeruje, i když je pravda, že úplně v pořádku není. O dceru mám větší strach. Má dost psychické výkyvy, v minulosti brala antidepresiva a je pod kontrolou psychiatra. Ale ty její nálady nejsou ideální pro výchovu dítěte.
Jenže já přece nemůžu být oběma stále nablízku.
Přečtěte si také
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 518
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 816
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1220
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 560
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 437
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 771
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1168
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3893
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1255
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1402
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...