„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě

Samozřejmě postupem času fotek ubývalo. I tak jsem si ale nedávno uvědomila, že jsem Adéle vytvořila celkem slušnou digitální stopu. A definitivně mi to došlo, když mi dcera doslova vynadala, že jsem ji dávala na Facebook bez jejího souhlasu. „A mami, hlavně tohle už nikam nedávej,“ řekne vždycky, když ji chci vyfotit. A že těch fotek s ní skutečně obývá.

To je ale logické. Je v pubertě a to poslední, po čem touží, je křenit se na fotky pro matku. To chápu. Nicméně štve mě, že jsem si vlastně nikdy neuvědomila, co je to digitální stopa. A to přitom vždycky jen kroutím hlavou, když vidím některé své „přátele“ nebo třeba i influencery, kteří sdílejí s dětmi snad každý „prd“.

Jasně, odpustila jsem si trapné momenty dcery na nočníku nebo fotky, které by jí jednou mohly opravdu vadit. Také jsem nikdy neměla potřebu přidávat duchaplné citáty o naší nesmrtelné lásce, výjimečném poutu a tom, jak jsem na ni pyšná. Upřímně jsem nikdy nechápala, proč mají někteří rodiče potřebu tohle sdělovat celému světu. Vždyť to snad má být jasné i bez statusu na Facebooku.

Jenže když se dnes vracím zpátky, vidím tam její život.

Malou holčičku, která slaví narozeniny. Holčičku na výletě. Holčičku, která dostala nové kolo. První školní den. Vánoce. Dovolené. Pro mě jsou to vzpomínky. Pro ni je to ale její dětství.

A právě v tom je podle mě ten rozdíl, který jsem si tehdy vůbec neuvědomovala. Já jsem měla potřebu své vzpomínky sdílet. Jenže ty fotografie nebyly jen moje. Byl na nich někdo další. Někdo, kdo mi tehdy samozřejmě nemohl říct, že s tím nesouhlasí. Navíc pro mě je dodnes hezké vidět je ve vzpomínkách. Jak se moje jediné dítě mění, jak dospívá.

Jenže dnes už ji tam nedávám. Najednou mi to přestalo dávat smysl. Ani fotky, kde jsem jen já, ani jakékoli statusy. Facebook už mám spíše jako komunikační kanál, kde jsem členem několika uzavřených skupin. Moje dcera mi vlastně otevřela oči. Proč se chlubit, když to nejdůležitější stejně člověk prožívá offline?

Jak to máte vy s Facebookem a dalšími sociálními sítěmi? Máte potřebu tam dávat děti, nebo jste ji měli dřív a teď od toho upouštíte?