Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka

Každý den bereme pilulku, a přitom se odtrháváme od svého těla, svého přirozeného rytmu a cykličnosti. Menstruační cyklus, který by měl být průvodcem a zdrojem ženské síly, je ztlumený chemickými hormony. Jsme „dokonalé“ – pro práci, pro vztahy, pro svět – ale ztrácíme spojení s tím, co znamená být ženou.

Historie i současnost ukazují, že kontrola ženského těla je vždy v rukou někoho jiného. Třeba loňský skandál z Grónska, kdy se zjistilo, že byly Inuitky bez souhlasu dlouhodobě sterilizovány. Stejně jako se tak dělo s Romkami u nás (i když v menší míře).

Pilulky, hormonální tělíska, injekce, náplasti – vše prezentované jako svoboda, ale zároveň nástroje, kterými nás lze spoutat. A je to také skvělý business. Silné ženy, které znají své tělo a svůj cyklus, jsou hrozbou pro ty, kteří touží po kontrole. Možná právě proto se muži a společnost snaží spoutat naši cykličnost – protože žena, která zná svůj rytmus, není snadno ovladatelná.

Odtržení od přirozeného rytmu má důsledky. Ztrácíme schopnost naslouchat tělu, rozpoznat své potřeby a svou sílu. Chemie nahrazuje intuici, svoboda se mění v iluzi. Touha vrátit se k vlastní cykličnosti, k opravdovému ženství, je stále silnější a stále více žen si uvědomuje, že kontrola nad tělem je základní moc. Jste mezi nimi?

Antikoncepce není špatná, ale může být dvojsečná. Měla by být nástrojem volby, ne řetězem, který spoutává naše tělo a odvádí nás od přirozené moudrosti. Je čas přemýšlet: skutečně rozhodujeme o svém těle, nebo jen hrajeme hru, kterou pro nás někdo připravil?

Návrat k ženství – k cykličnosti a spojení s tělem – je možná tím, co nám skutečně vrátí svobodu. Svobodu, která nezačne a nekončí pilulkou, ale v našem vlastním těle a jeho rytmu.