Účastníci zájezdu

O životě

Léto se blíží. Už máte naplánovanou dovolenou?

Přestože kalendářně je léto ještě daleko, počasí nás již vnadí a mně začínají svědit toulavé boty. Letos bych ráda svoji drahou polovičku přesvědčila o výhodách poklidného odpočinku na lehátku v blízkosti nějakého pěkného teplého moříčka. Protože kondička je po zimě a následném období jarní únavy v žalostném stavu a v posledních dnech mám problém vyjít i schody k bytu. Ale do obchoďáku, kam si manžel dnes jel pro nějaké komponenty k bicyklu, jsem se statečně doplazila a zakoupila úžasnou kabelku. Na podvečerní korzo po nábřeží jak stvořenou…

Zatím jsme každé léto trávili někde ve vysokohorském terénu, v lepším případě jako pěší turisté, v horším jako cyklisté… I když je pravda, že vrcholové fotografie se na Facebooku velmi pěkně vyjímají, zejména když se mi podaří změnit útrpnou grimasu na ležérní úsměv jakože brnkačka, večer si ještě zaběhám. Díky těmto snímkům se můj šéf už několik let mylně domnívá, že jsem sporťačka a každoročně se mě snaží zlanařit do týmu volejbalistů. Vzhledem k tomu, že z míčových her umím jen vybíjenou, protože mám fobii z míče a velmi hbitě uhýbám, nebyla bych tou pravou posilou.

No jo móře… Poprvé jsem se v něm smočila jako desetiletá, když naši získali přes ROH zájezd do Bulharska. Bydleli jsme v podnájmu v oprýskaném paneláku a ráno, dřív, než se maminka probudí, jsme chytali šváby. Kdyby se spolu setkali, jeli bychom hned domů. Klidně i stopem.

Podruhé coby čerstvá dvacítka, když jsme se s kamarádkou rozhodly, že si vyrazíme na dámskou jízdu do Itálie. Kamarádčina maminka měla známou a ta měla známou, která měla známou vlastnící „báječnou cestovní kancelář“.

Zájezd nepatřil k nejlevnějším, ale my byly rozhodnuty užít si ho na 150 %, tak jsme zainvestovaly. Nabídka autobusu s klimatizací, toaletou, pravidelnými zastávkami s nabídkou teplých nápojů, rodinný hotýlek v blízkosti pláže a domácí kuchyně nás přesvědčily.

Autobus sice na místo srazu dorazil s mírným zpožděním, ale natěšení účastníci zájezdu takovou prkotinu neřešili a hned začali nastupovat na palubu. Kamarádka se dlouze loučila se svým přítelem, a tak jsme nastupovaly jako poslední. Kamarádka nastoupila, ještě se otočila a poslala svému milému vzdušný polibek. Já jsem natáhla nohu, abych ji následovala. Načež se dveře autobusu zavřely a autobus se rozjel. Přítel i já jsme se rozběhli za vozem a zuřivě mávali. Delegátka si to vysvětlila jako rozverné loučení, stáhla okénko a rozverně mávala bílým ručníčkem. Po chvíli si rozněžnělá kamarádka všimla, že chybím, a autobus se vrátil. Nasedla jsem a hurá k moři.

V dalším městě jsme přibírali další účastníky. Volání přírody přinutilo jednoho z přítomných pánů využít blízké křoví. Delegátka se šarmantním úsměvem zašveholila: „Ale jen si v klídku odskočte. My na vás počkáme, nebojte se, hihihi.“ Dvě minuty poté se dveře zavřely a autobus vyrazil. A za autobusem nešťastník, s trenýrkami na půl žerdi a gatěma u kotníků… Jestli stihl vykonat, co měl v úmyslu, nevím.

Postupně jsme zjistili, že klimatizaci zajišťuje jedna díra na stropě (chudák paní, co pod ní seděla, zbytek dovolené strávila se šálou na hlavě a zánětem středního ucha), toaletě se nějak zasekly dveře, takže je paní delegátka opravdu, ale opravdu nemohla otevřít, a při sporých zastávkách se servírovala zteplalá voda v PET lahvích. Čtvrt litru vody za cenu jedné velké luxusní kávy se zmrzlinou. Ale český turista vydrží lehké nepohodlí cesty, když ho čeká příjemný hotýlek pár metrů od pláže…

Když autobus zastavil, dlouho jsme se domnívali, že si jen delegátka potřebuje něco vyřídit a budeme pokračovat k naší cílové destinaci. Po půl hodině delegátka vyhopsala z omšelé budovy a se zářivým úsměvem nás pobídla k vystupování. Po bližším ohledání budovy jsme museli uznat, že jde skutečně o budovu z prospektu. Jen o pár let starší a trochu zchátralejší…

Náš pokoj byl, v porovnání s ostatními, velký luxus. Kromě mravenců, kteří se ubytovali pod prahem vstupních dveří a každé ráno zodpovědně vynášeli kukly na balkon, neměl žádných závad.

Ostatní na tom byli hůře. Dveře jednoho pokoje se zkřížily tak dokonale, že pro vstup se musely vždy o pár centimetrů nadzvednout, otevřít, nadzvednout a zavřít. Zase to byl pokoj, který by nejspíš lupič nevyloupil, protože by takový fígl neodhalil. Mladý páreček na svatební cestě zažil noční dobrodružství poté, co se novomanžel pokusil přitulit ke své čerstvé manželce a propadl dírou mezi postelemi, které se nad ním zavřely jak vody temného oceánu. Protože to byl muž kyprých tvarů, nemohl se pod postelí pohnout a jeho křehká paní musela poprosit recepční, aby jí pomohla postel odstěhovat a muže tak vysvobodit. Párek důchodců si pochvaloval koupelnu, protože tolik hub na jednom místě ani oni, zapálení houbaři, už dlouho neviděli.

Slibovaná domácí kuchyně byla též velkým překvapením. K snídani chléb přivezený z České republiky, takže po pár dnech už nebylo možné konzumovat ho jinak, než namočený v prapodivné tekutině honosně nazvané čaj. Salám se po dvou dnech krásně zazelenal a kuchař si pod pojmem domácí kuchyně představoval guláš s knedlíkem, guláš s těstovinami, ragú (ať se na mě nezlobí, ragú silně připomínalo včerejší guláš) s rýží, guláš s chlebem, divná hnědá omáčka (asi poředěný guláš) s bramborem. Jen poslední den se rozšoupl a usmažil řízky. Tedy, strouhanku jsme dostali, maso se asi cestou ztratilo v Matrixu.

Jistě tušíte, že na pláž to bylo poměrně daleko. Delegátka se někde zašila a vycházela jen v nejnutnějších případech. Třeba když si potřebovala skočit do blízkého butiku koupit malou roztomile nevkusnou kabelku. Po pěti dnech přijela nová várka čerstvějšího chleba a zároveň s chlebem dorazila informace, že tento autobus na jedné ze zastávek zapomněl celých deset klientů. Velkorysou nabídku, že na ně pár hodin počkají na rakouském dálničním odpočívadle, ať se tam dopraví, z nepochopitelných důvodů odmítli a žádali peníze nazpět.

Ale jinak jsme si pobyt užily. Moře bylo krásně čisté, Italové galantní, zmrzlina výborná a víno opojné. Zkrátka zlatá devadesátá, že pane Vieweghu…

Váš příspěvek
dendishek
Zasloužilá kecalka 619 příspěvků 29.04.19 08:09

Letní dovolenky, ty já ráda! Naštěstí ty naše se obešly bez takových šílených situací. Dnes už to mají cestovky krásně ošéfovaný, a spíš ony mají strach z reklamací :mrgreen: tak ať vám to moře letos klapne :kytka:

Jahudka82
Závislačka 2772 příspěvků 5 inzerátů 29.04.19 08:23

Hihihi, pan Viewegh se pres tebou muze jit tak akorat zahrabat :lol: :lol: :lol: :potlesk: :palec: Proste luxus, typicky zajezd z devadesatek v typicky ceskem podani, tak trochu inspirovany i Sluncem, senem, erotikou :mrgreen: Uplne jsi me navnadila, hned bych jela…nebyli jste taky nahodou na Bibione? :lol: :lol: :lol: Gargano a Lignano jsou taky hodne proflakle destinace… tak letu a mori zdar, my letos jedem v cervnu, ale do termalu, more bude jeste studený…my jezdili vzdycky nejradsi v zari, to byva nejlepsi pocasi i kdyz spis na hory, jenze to jde kluk do skoly… tak snad bude nejak rozumne i na ty vejslapy, ja mam doma tedy ani ne cyklistu, ale turistu a horolezce - bývalého zamlada, za svobodna a za stihla, coz se tedy da rict i o mne :mrgreen:, abych mu nekrivdila - maka na sobe a udrzuje se jakztakz ve forme porad, nerad :mrgreen: U more jsme tedy uz taky byli, spolu jednou, kdyz se na dovolené - kde jinde nez na horach - zrakvil pri rekreacni vyjizdce na kole kolem jezera (co by pro me - nadsenou cyklistku neudelal, hlavne kdyz to nebude do kopce:)) a s narazenou rukou a kolenem si na via ferraty fakt netroufal, a pak tam vzal kluka, kdyz jsem byla tehotna s 2. Ackem a dlouhe cesty autem moc nedavala. A musim rict, ze synator bude asi po tatinkovi - more ho zas az tak nebralo a od ledna tvrdi ze chce zase do toho domecku ve Slovinsku, jak jsme byli loni a uz nekolikrat predtim…mel tam šlapaci auto a traktor…detem staci malo:-D A u more byli taky u slovinskyho pobrezi, je tam klidne, tak je to zaliv ze, a do Italie coby doplivl, pro deti asi super, ale blbe se tam shani ubytování a je tam oproti HR a IT nehorazne draho. Ja uz leta premlouvam draheho polovičku na taktez dost proflakle Lago di Garda, jenomze to by nesmel mit averzi na prelidnena predrazena turistická strediska a davy lidi…z tech ted byl otravenej i na hrade o Velikonocich :mrgreen: Ja tedy ty davy taky nijak extra nemusim, ale „samotu u lesa“ taky ne :D Tak at se vam dovca vydari, at uz kdekoliv :palec: Jo a mam pro tebe tip, vis kvuli cemu je muj horal ochotnej strávit par dni u more? Ano, na jidlo a vino ho utahnes urcite :lol: :mavam: Chce to nejakou zlatou střední cestu, abyste byli spokojeny oba (v nasem a urcite brzy i vasem pripade pak hlavne deti…)

Příspěvek upraven 29.04.19 v 08:33

NovápaníA
Kecalka 324 příspěvků 29.04.19 10:20

Manžel by hromadný zájezd autobusem psychicky nedal :lol: Zásadně autem, výhledově letadlem ( po zkušenosti na pracovní schůzi ), po ČR odmítá i obyčejný výlet vlakem. Loni jsme byli spolu poprvé u moře ( Chorvatsko- Krk, ), letos opět CH., pokud se nepletu tak Umag. Loni jsme byli v hotelu kde se na pláž šlo přes silnici a patřila ke kempu. Letos přímo v resortu, původně jsme chtěli zkusit mobilní domky, ale nakonec máme apartmán.

Čajíček1980
Ukecaná baba ;) 1121 příspěvků 29.04.19 13:28

Ach, zlatá devadesátá :lol: Když jsme v roce 1997 dojeli po 24 hodinach do Španělska „luxusní“ Karosou a ubytovali se v neméně luxusním hotelu, byli jsme na vrcholu blaha! (Z toho, že jsme přežili.) Nezapomenu na místní gastronomické zážitky a porce pro otrlé anorektiky. Jednou, když nebylo mamince dobře po těle a tudíž nedorazila na večeři, jindy laxní obsluha promptně odnesla její kolečko salámu (ano, jedno), abych snad já, mírně korpulentní slečna, neodjela z luxusní dovolené o nějaký ten gram těžší. Klidně bych si to ale střihla znovu :mrgreen:

tumpach
Kelišová 6624 příspěvků 29.04.19 14:50

No, já zase mám krásnou vzpomínky dvě
První se psal rok 2004, kdy můj bejvalej měl ulítlý nápad jet na tři dny skoro bez peněz (ano pár peněz bylo, ale zase jich moc nebylo) do Itálie,
cesta autem tam probíhala naštěstí bez problémů, ale nejhorší byla cesta na zpátek, kdy nebyly žádné peníze, takže jsme nemohli jet domů a muselo se čekat, až se otevře ve všední den banka, a samozřejmě na ubytování v kempu prostě nebylo, takže jsme auto zastavili v Udine u hřbitova :oops: :oops:,a tam jsme spali, vím, že tam přijelo červené auto si nás zkontrolovat, ale jinak jako dobrý, nikdo nevyhodil, no peníze z banky jsme si vyzvedli, ale zase jich moc nebylo, pak jsme neuměli načerpat benzín, takže nám tam pomáhal jeden pán, s kterým jsme se domluvali rukama a nohama, děkuju mu za to, že pomohl, pak moje dcera měla hlad, takže jsem vyžebrala nevím již, kde to bylo aspoň naplněnou housku :oops: :oops:, aby se najedla a benzín blikal, 30 km od domova, naštěstí se to dojela, no bylo to opravdu hrůza :( :(,
No a druhá dovolenka, to se psal rok 2008 :lol: :lol:, jako to taky nevymyslíš :lol:.
Takže zkusím to shrnout, cesta do Španělska (24 hodin trvá - ano dobrý, o tom jsme věděli), klimatizace nějako blbla, takže nic moc, zastávky se tedy na cestě do Španělska jakžtakž dodržovali, i když někdy to bylo hraniční, jednou jsem se nemohla vyčůrat na wc, tak jsem šla za keř, holky za keřem se nejlépe čůrá :lol: :lol:, no po přijetí do cempu následoval zmatek, kdy jsme si mysleli, že nám někdo ukradl zavazadla z autobusu, místo toho akční Španěl je prostě vyvezl traktorem s přívěsným vozíkem do kopce :mrgreen: :mrgreen:, no dobrý no, záhada vyřešena. Pak jsme viděli děsný kopec, nevím, kolik měřil, vyjít ho pěšky a v teple bylo prosím jen a jen pro statečné, ale co dělat když traktorista PEDRO, který vozil právě lidi ubytovaný v kempu, měl zrovna volno na oběd, u nich SIESTA nic, buď jít o chvilku dříve z pláže a ještě ho stihnout a nebo jít pěšky, :lol: :lol:, no a večer to nejezdil, takže hezky pěšky :) :),
No jídlo tam bylo české, dovežené právě z čech, jako ano jídlo se tam obměňovalo, ale jako žádná gastronomie to opravdu nebyla, ale když je hlad se. žere se všechno :lol: :lol: :lol:,ale nejhorší výtvor paní kuchařek byl polotovar šunka, sýr, obalený nevím v čem a to se usmažilo :roll: :roll:, jako nic moc, a
a do toho typický češi, kteří věděli o druhém ho.no a pomlouvali je na WC, ano moji dceru pomlouvali, měla rovnátka a na noc musela nosit k tomu takovou uzdičku, na srovnání zoubků, a oni si mysleli, že je postižená :cert: :cert:,takže když jsem vylezla z WC tak jsem jim to natřela a oni čuměli jak vyvoraní myši, :lol: :lol:
No a že v destinaci v které jsme byli, byly neustále medúzy a koupat se nedalo, tak o tom by byla samotná kapitola, ale mohli jsme mít zrovna smůlu, takže asi tak, byli jsme v destinaci Caella - Costa Brava
No a na zpáteční cestě se radši přestávky dělali po 6 hodinách, a jeden člověk tam dokonce usnul a šel čůrat až po 11 hodinách, a říkal, že pokud autobus za chvíli nezastaví, tak se po..čije, záchod byl věčně někým obsazený, no naštěstí autobus zastavil na benzince, takže to byla taky supr dovolenka :) :)

karjak
Kecalka 364 příspěvků 29.04.19 18:48

Holky, musíme asi vydat almanach Letní dovolené :) Máte taky dobrý zážitky :) Ještěže se je čemu zasmát :)

Russet
Neúnavná pisatelka 15905 příspěvků 30.04.19 09:20

Já v devadesátkách poprvé zažila švédské stoly a moře jsme měli blízko. Akorát ta cesta…přes Slovensko. Seděli jsme na zadní pětce - já, která zvracela hned za zatáčkou. Ale naštěstí jsem nedopadla jako Polívková :P

dedrichov
Závislačka 3424 příspěvků 30.04.19 21:40

Také jsme měli požadavek na ubytování v apartmánu 2× 2 postele zvlášť, pochopitelně to bylo vše v jednom, vysadili jen nás 4 z celého busu s tím, že tak nějak za týden nás zase vyzvednou (asi 2km od místa ubytování) na odpočívadle u silnice. Místa jsme měli na 5vzadu, ale dobrý, byli jsme tam jen 4. Opěradla před námi už samozřejmě sklopená, takže tam bylo asi 20cm místa…
Ale krásný to bylo.

marin
Echt Kelišová 9987 příspěvků 30.04.19 22:45

Také mám zajímavé zážitky z jedné akce ve Španělsku koncem 90 let. ;) Stačilo, když jsem kolegyním, se kterými jsem byla minulý rok na dovolené (letecky, All in) popsala pouze cestu, a tak smát jsem je v životě nezažila. Pak prý tím bavily i své rodiny, a to nejsem žádný vypravěč. Jeli jsme v pěti lidech autem Forman do Španělska, plus k tomu jel autobus (přihlásilo se více lidí, takže jeden obětavec vzal auto svých rodičů, které předtím jezdilo v horní dolní) a ve španělských horách se nám pozdě večer porouchalo auto, byl tam nedaleko jeden dům, tak jsme šli požádat o vodu do chladiče, španělsky jsme nikdo neuměl, ale vodu jsme nějak dali dohromady, a pak to ještě nepomohlo, takže v noci jsme už nechtěli majitele budit, takže jsme se tam plížili k sudu, abychom si nabrali vodu a cestou dolévali. Navíc ještě byla pěkná bouřka. A to jsme brali ještě předtím přes Itálii a Francii. V Itálii jsme měli zajištěné ubytování, ale ve Francii ne, takže jsme to někde v noci zalomili u obchoďáku, vytáhli spacáky a karimatky. Ráno jsme se museli ještě za svítání odebrat, než otevřeli obchod, aby nás nikdo neviděl, někdo se vyspal na trávě a ráno jsme zjistili, že u cedulky Park hotel. ;) Takže si všichni vyfotili cedulku se spícími lidmi. A takových zážitků bylo spoustu. Na takové cesty se vzpomíná. :mrgreen:

Jahudka82
Závislačka 2772 příspěvků 5 inzerátů 01.05.19 00:16

@Russet :palec: O kinetoze mi ani nemluv, o tom bych taky mohla vypravet…zlatej vlak a i letadlo oproti autobusu a autu…v tom 2.trpim doted…at sedím vpredu nebo vzadu…tim 1.uz na dovolenou asi nepojedu nikdy…stacila mi cesta do Rima s partou historickych nadsencu co si hrajou na římské vojaky, jako jinak super akce, kamosky manzel to organizoval a za par kacek ubytko v chatkach v kempu kousek od more, byli jsme tam i pozvany na veceri, holky to bylo žrádlo, antipasti, primo, secondo chod, dezert…jinak se jedlo co si kdo koupil/dovezl, ale hlavně se chlastalo, no a videt a projít si i s pomerne solidnim vykladem vedoucího oné výpravy Vecne mesto, to proste stalo za to a jelikoz jsem si samozřejmě neodpustila hodit do zname fontany nejaky ten peniz, doufám, ze se tam nekdy na stara kolena vratim - ale uz jedine letecky! A to jsem letela zatim jen 1× v zivote do Amsterdamu…Z cesty pres pohori Bük v Madarsku si taky pamatuju jen zaludek na krajicku a nekonečné serpentiny…zajezd na tema Vino, klobasy a termaly (dle nazvu si asi udelate predstavu, co se tam hlavne delalo - ano, zralo a kostovalo…madarska kuchyne to je prostě…žrádlo, a vzhledem k tomu, ze jsme se dokodrcali az do kraje tokaje, tak vino, to uz byl fakt sen:-)) nemel chybu, ale kochat se lesy Bukovych hor v podzimním zbarveni z okýnka busu mi s hlavou v pytliku moc neslo…do jake miry melo na cestovni nevolnost vliv kostovani ve sklipku tezko rict, ale kam se na me hrabe i filmova Jolana :lol: Skoda… jinak tam bylo ale fakt krasne, od te doby premlouvam muze, ze tam jeste nekdy musime…ale jedine vlakem! :) Coz do moji vysnene Budapešti, kterou jsme v ramci toho chlastaciho zájezdu nenavstivili, by nemusel byt az takovy problem…hezky pres noc lehatkovym vozem…pri posledni rodinne expedici na jih jsem vystupovala zelena jako reklamni Alzak uz v Německu za hranicema! ;) Jenze tam to nebylo ani tak vinou prilis mnoha zatacek (ty prijdou az pak v Julinkach, takove sedlo Vrsic bych radsi vzdy presla snad pesky) ale nasi urvane cacorky, ktere jsem se musela plne venovat tj sedet s ni vzadu a zabavovat s hlavou vecne otocenou ruzne, jen ne ve smeru jizdy…chudak jeste totiz musela byt ve vajicku kvuli telesnym a vekovym parametrum, jeste nesplnujicim limity pro sedacku po smeru (od te doby, co ji ma, od tech 9 kg je jak vyměněná a delsi cesty prospi, ty kratsi prokeca) a byla vztekla bo nevidela ven…koho by bavilo taky furt koukat do sedadla a brnkat si do hraček, to je lepsi brnkat na nervy rodicum :mrgreen: Blby je, ze obe deti + moje asi-metricke pozadi se dozadu nevejdeme, takze mladej si musel sednout dopredu k tatovi, tudíž je dulezitej jak nádraží a nikdo ho odtamtud už asi nedostane :roll: A jelikoz manzelovi se nechce prehazovat sedacky sem a tam aby se neosoupaly isofixy, nezbývá mi než trpět vzadu - jeste ze nemam aspon nohy jak Adrianka Sklenarikova :lol: Asi nejlepsi cesta byla stejne ale nocnim vlakem na Slovensko na putovni tábor! Jela jsem tam jako pomocnice vedoucich s klukem co jsme spolu tak nejak chodili-nechodili, deti od 5 let spaly kde se dalo a zvládaly pritom tury jako blazen, vc. zebriku v dolinach, hrebenovky, no byly zvykly, byl to turisticky krouzek vedeny byv. pionyrskymi vedoucimi…setrilo se max. a samozrejme se luzkacem nejelo, asi aby to byl opravdu nizkonakladovy tabor, coz teda byl v mnoha smerech, především jidla a hygieny… kemp nebo skolni telocvicna, studena voda ve sprchach, nekde i jen v umyvadle…:mrgreen: A jak rada na tuhle výpravu dodnes vzpominam, na Malou Fatru bych se taky moc rada vratila! :srdce: Uz si to skoro nepamatuju, ale tuhle na me nekde vykoukla upoutavka na termalky v Rajeckych Teplicích…tam jsme byli, kdyz byla teplota vzduchu okolo tak 5-10 stupňů, mazec! I to ale ke slovenskym termalum patri, zvlast k tem pod horama…do popradske Tatralandie jsme se jeli ohrat s ted uz manzelem behem dovci ve Slovenskem raji v kempu na uzasne tajemnem miste s ruinami stareho klastera - po par dnech v Calexce, jak jsme tehdy říkali chatkam bez jakekoli moznosti pritopeni si, kdy venku lilo skoro bez prestavky a jedine, co se dalo delat, bylo zalizt do spacaku a chlastat (nebo jiny zpusob, na ktery byla ale fakt kosa!), jsme teplou vodu považovali temer za zazrak:) Skoro si troufám rict, kam se hrabe more! :lol: Aneb kdyz dosel chlast, byly i termaly dobre:) A tenhle diskomfort jsou proste presne asi ty zazitky, na ktere se pak nejvic vzpomina…viz prispevky vyse i nize, ktere me taky pobavily… ale treba do nějakého precpaneho velkeho a turisty oblibeneho kempu bych uz se 2 detma asi pod stan nejela…zazili jsme s jednim jeste jen, s tim starsim, chteli jsme mu ve 3 letech doprat ten zazitek spani ve stanu…no, spis se to dalo nazvat nespanim…bylo tam rusno i na nas, ktery jsme tam jednou sice spali a taky do noci vysedavali pred stanem, ale az takový kraval a provoz tam tenkrat nebyl, zlaty kemp v Triglav.nar.parku ve vesnicce u reky, kde vecer i rano bylo božské ticho a klid, jen nekde pobliz temne hucela nase milovana Soca…bohuzel se do Slovinska uz naucilo jezdit tolik Cechu, ze si tam clovek zacina připadat jak nekde na Machaci nebo Vaclavaku…takze letos tam asi zamirime naposled, aspon na nejakou dobu… nez se zas budeme moct bez deti vydat vic do hor, kde uz potkavate spis jen ty opravdove - jak oni rikaji „planince“ a teprv ted dokazu asi ocenit puvab toho, ze za cely den mezi sutry a skalami potkáte vic kozorozcu a ovcí nez lidi… a po 10 letech, za ktery jsme tuhle nádhernou zemi projeli od vychodu k západu i ze severu na jih, uz zaciname lehce pokukovat po jinych koutech ani ne sveta, spis jen střední Evropy… jezis to sem se rozepsala ze by to vydalo na samostatný denicek a to jsem puvodne chtela reagovat jen na zmínku o cestovni nevolnosti! Timto se omlouvám me oblibene autorce, to nemel byt pokus o konkurenci… :mrgreen: :lol:

Příspěvek upraven 01.05.19 v 00:43

karjak
Kecalka 364 příspěvků 02.05.19 20:18

No není komfortní cestování nuda :) Ať žije chaos! A už se těším na dovču!!!

Vložit nový komentář