Už je to 3 roky a stále nic
- Snažení
- kakaramelka
- 30.06.18
- Sdílet
Proč to pořád nejde?
Ahoj, chtěla bych se vám představit a něco o sobě napsat…
S přítelem jsme se jednoho krásného večera (někdy v září 2015)
u vínka rozhodli, že bychom chtěli být rodina. Tak jsme si řekli, že
budeme zkoušet miminko. Věděla jsem už od puberty, že to u mě nebude
úplně jednoduché a že to nebude hned.
Přestala jsem brát HA, vzhledem k mému PCOS se mi MS dostavovala zhruba 1krát za půl roku, takže po roce sice snažení, ale vlastně nesnažení – žádná ovulace jen dvakrát do roka. Zašla jsem na gynekologii, kde mi bylo potvrzeno PCOS a nabídnuta laparoskopie a vše s tím spojené. A prý že do půl roku určitě otěhotníme.
Laparoskopie jsem se strašně bála. Bála jsem se toho, co se zjistí… co když nebudu mít průchodné vejcovody. Naštěstí po probuzení mi doktor oznámil, že vše proběhlo v pořádku a PCOS je odstraněno. Věděla jsem, že za půl roku to začne zas srůstat a vracet se, ale měli jsme před sebou půl roku aktivního snažení. A světe div se, opravdu jsem měla pravidelně ovulaci. Každý měsíc hodnoty 13-14DC, prostě jako hodinky.
Nicméně se stále nedařilo, a to jsem tomu tolik věřila. Po 4 měsících snažení jsem znovu šla na gyndu s tím, že nic… Tak mi MUDr. vypsal žádanku do CAR. Říkali jsme si: „No dobře, tak nějaká malá inseminace nám pomůže, to dají přeci šampióny až tam a bude to hned.“ Než jsme se však dostali na IUI, tak jsem otěhotněla přirozeně, ale bohužel po týdnu objevení pozitivního testu jsem začala krvácet a vše bylo pryč.
Tak začalo kolečko 9/2016 3IUI… a nic. „Co teď?“, říkali jsme si. Spermiogram nebyl nejhorší, mohl být lepší, ale i tak… Zrovna probíhala také studie na IVF, tak jsme si řekli, že do toho půjdeme, co kdyby to vyšlo. Takže jsem začala stimulovat na IVF 5/2017. Vše probíhalo krásně, jak odběr vajíček, tak transfer embryjka na jedničku. Otěhotněla jsem, byl to krásný pocit. Ale HCG nerostlo, jak mělo, a pak vše odešlo s opožděnou MS. „Nevadí, půjdeme ještě na KET, máme tam dvě miminka…“
Obě zavedena 6/2017 HCG po 14 dnech. 134 se mi zdálo málo, ale prý se to ještě může rozjet… Nerozjelo. Po asi dalších 14 dnech jsem začala hodně krvácet, bolelo mě břicho a šlo to pryč. Vím, že je dobře, že to odešlo vždy samo, ale říkali jsme si proč. No nic, měli jsme dovolenou a dali si pauzu. Pak nás napadlo i změnit CAR, že tady nám moc vyšetření nedělali a už vůbec nikdo nezjišťoval, proč se ve mě miminka neudrží.
V 11/2017 jsme se objednali do Gennetu a od začátku naprostá spokojenost. Nejdřív nás oba pořádně vyšetřili a dozvěděli jsme se, že máme Ureaplasmu, tedy možný důvod, proč se neudržela miminka, a také že přítel kvůli tomu má apoptózu. Problém se našel. SNAD, takže jsme se léčili ATB, mezitím i 3IUI… neúspěšně. Dáme si teď pár měsíců asi oddech, užijeme dovolenou a v srpnu nás čeká první IVF s doporučenou metodou MACS+ICSI. Moc tomu věřím a vím, že už dosáhneme až ke zdárnému konci… Tak nám držte palce!
první pokus taky potrat 
určitě už to bude dobré 
Musíme to opravit 
Vaše ředitelství (testovacích) dálnic 
Ty objížďky jsou o nervy, ale zpravidla se
člověk jednou do toho cíle dokodrcá 
