Všechno zlé je k něčemu dobré

Jak i těžká životní situace může přerůst v nejkrásnější.

Všechno zlé je k něčemu dobré

S přítelem jsme stále otáleli se snažením se o miminko. I přesto, že mě už táhlo na 30 let a příteli na 40 let, i tak v nás byly pořád pocity zda do toho jít. Vzhledem k věku už by bylo na čase. Dítě jsme chtěli, ale strach z něčeho nového byl větší. Teprve když přítele v jeho 40 letech čekala kvůli náhle nemoci onkologická léčba a lékař oznámil, ať se snažíme o dítě buď před léčbou, nebo až nejdříve za rok, konečně jsme se rozhoupali.

Nečekali jsme, že by se to najednou takhle rychle povedlo, ale rozhodli jsme se do toho jít. Oba jsme cítili, že je to ten moment, kdy oba chceme a náš vnitřní strach nás přešel. Naopak, najednou jsme se báli, že se to nepovede. Opravdu se povedlo a v rámci tří měsíců jsem skoro jako na povel otěhotněla.
Přítel se už uzdravil a v říjnu čekáme našeho chlapečka. Ničeho nelitujeme a konečně z nás opadnul strach z něčeho nového. Stále se mi tomu nechce věřit, je to krásný pocit v sobě nosit dítě. S přítelem si občas říkáme, že heslo „všechno zlé je k něčemu dobré“ je opravdu trefné.

Přítelova nemoc byla pro nás těžké období, ale kdyby nepřišla, kdo ví, zda by jsme v životě nebyli nakonec bez dětí. Mělo to takhle být a my se tak konečně rozhoupali k dalšímu životnímu kroku. ❤

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
Anonymní
24.7.21 07:15

Tyjo, tak hlavně že to zvládl on a je v pořádku! Uf no muselo to být náročný být těhotná a do toho se kromě o miminko ještě bát o chlapa…

Vybavil se mi přitom příběh, jak takhle známé, co už měla teda 1 díte z jiného vztahu, jeden týpek pak taky tvrdil, že má nejspíš rakovinu a chce aby tu po něm něco zůstalo, a nakonec se ukázalo že kecal, aby si prostě asi splnil tu potřebu rozmnožování - ona zůstala s holkou sama, neplatí na ni ani korunu a užívá si jinde! :pocitac: :cert: Prý musel jezdit kvůli léčbě do Německa, jo leda velký kulový, nic mu nebylo:( Zbastila mu to i s navijákem, ale zaráželo mě, jak si někdo takhle může vymýšlet; ono se mu to jednou možná vrátí… :think: kamarádka má krásnou holčičku, predskolacku, hlídací oporu v rodině, pracuje, takže to dávají…čekat „až se uzdraví“, nejspíš by z toho nic nebylo a je přes to všechno ráda, že ji má. A docela i chápu, že jste do toho šli hned, pokud byla prognóza, že se vyléčí dobrá - měla bych asi i strach, že po té léčbě to už nepůjde, jestli se to týkalo varlat (nemusíš specifikovat, to mě napadlo jako 1.u chlapa, že by mohlo mít „vliv na funkci“). Moc držím palce a přeji zdravé miminko, ale raději pisu anonymně kvůli té kamarádce, dekuji za pochopení.

Příspěvek upraven 24.07.21 v 07:18

  • Nahlásit