Všechny kamarádky mi závidí, jak se o mě po porodu stará. Mám doma nadstandard?

Když mě po císaři přivezli domů, měla jsem pocit, že jsem spadla do nějakého divného filmu. Bolí mě všechno. Každý pohyb je utrpení. Zvednout se? Zapomeň. Uvařit si něco? Směšné. A on… místo toho, aby jen stál a čekal, hned skočil do akce.

Všechny kamarádky mi závidí, jak se o mě po porodu stará. Mám doma nadstandard? Všechny kamarádky mi závidí, jak se o mě po porodu stará. Mám doma nadstandard? Zdroj: Canva

Rozložil gauč, abych měla celý den pohodlí. Přinesl mi snídani do postele. Podržel mě, když jsem se snažila vstát. Pomohl mi do sprchy, aniž by zavrčel nebo vypadal otráveně. A přitom všechno zvládal s klidem. Já jsem byla jedna rozlámaná lidská kostra a on tu pro mě neustále byl.

Vařil, hlídal syna, když jsem spala, vstával k němu v noci a přebaloval, podával mi ho na kojení… A já si říkala: „Fakt? Tohle je můj drsňák motorkář?“ Je. A je úžasný.

Kamarádky mi říkají: „Ty máš štěstí, to ten můj by to pro mě neudělal!“ A já jen kroutím hlavou. Proč by tohle neměl dělat každý, kdo miluje svou ženu, matku jeho dítěte?

Je to absurdní. Lidé očekávají, že žena zvládne porod a pak všechno sama. Že muž „pomůže“, když zrovna bude mít náladu a chvilku. Ale můj muž? On prostě dělá všechno. Vaří, hlídá, přebaluje, nosí mi syna, pomůže mi na záchod i do sprchy, nechává mě dopsat a nabrat síly, a dokonce i uklízí a pere, aniž bych cokoli řekla. A přitom nevypadá unaveně, nevzdychá, nevyčítá. Jako by to bylo naprosto samozřejmé. A já jen koukám a přemýšlím, proč tohle někdo vůbec považuje za nadstandard, a ne za normu.

Není to totiž jen péče. Je to o respektu. Lásce. Když mi podává syna a usměje se, jen tak: „To zvládneme,“ mám pocit, že svět je konečně dokonalý.

Přečtěte si také

Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést

Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
  • Anonymní
  • 13.09.26
  • 8062

Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
122
23.2.26 12:09

Znám

Úplně jako můj manžel :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
23.2.26 12:19

Je to smutné, ale bohužel ano, je to nadstandard.

  • načítám...
  • Zmínit
11
24.2.26 06:24

Po dvou dětech a tohle jsem teda opravdu nezažila. Jeden chlap rovnou utekl a ten druhej byl až moc pohodlnej, aby něco udělal. A to oba vypadali, že z nich budou skvělí tátové - alespoň o tom tak mluvili.
Ale mám radost když vidím, že dobří manželé a tátové stále existují. Strašně vám to přeju :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit