Vzdávám vám hold
- O životě
- Jadala
- 20.08.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Povídání o mému srdci blízkých osobách...
Letošní prázdniny jsou pro nás z nějakého nepochopitelného důvodu nejspíše začarované. Nevím, jak jinak si vysvětlit tolik nepříjemností. Jo, jasně, jsou to většinou prkotiny, člověka by mohly potkat lapálie mnohem horšího charakteru, ale víte co „Stokrát nic přece umořilo i jedno rohaté zvíře.“
Po tom, co mě opustilo několik domácích spotřebičů, aniž by mi ti drzouni řekli alespoň sbohem, poté, co se manžel nehezky zřítil ze schodů při malování u své mamky a já se poměrně dlouho kurýrovala z angíny, věřila jsem, že už máme vybráno. Jenže asi to ještě stále není konečná.
Pár dnů po návratu z dovolené mě v noci vzbudily nepěkné žaludeční křeče, střevní peripetie, které opravdu nebudu popisovat, jeli v rychlíku hned za výše zmíněným předvojem. Ptáte se po výsledku všech těchto veselostí? Tak slyšte. Večer šla na lože ulehnout matka čilá jako rybička, ráno z postele lezla troska v barvě pistáciové zmrzliny, naprosto neschopná plnit jakékoliv mateřské povinnosti.
Všechno špatné je však k něčemu dobré. Zřejmě jsem se měla znovu přesvědčit o tom, co už dlouhou dobu vím, a to, jaké poklady ve svém okolí mám. Na manžela už jsem pěla dost ód, dnes musím poděkovat svým rodičům.
Ráno jsem zvedla telefon a volala mé milované mamince, ne nechtěla jsem po ní, aby přijela, ale ona nezaváhala, z mého hlasu okamžitě poznala, že mi opravdu není nejlépe, a během hodiny byla tu. Tak jako tolikrát, vlastně snad pokaždé, když jsem ji potřebovala…
Moji milí rodičové,
celé mé dětství bylo nádherné, nikdy jsem od vás neslyšela: „Dej pokoj, teď nemám čas.“ V rámci svých možností jste se nám oba věnovali na maximum. Když vidím, kolik jste toho měli naloženo, smekám před vámi.
Doma byly dvě malé děti, když vám zůstal na krku byt a k tomu ještě tři domy s velkými zahradami. Obě moje babičky ovdověly krutě brzy a zůstaly v domech samy, v tom třetím žila sestra mého dědy, paní, jejíž osud by vydal na román. Jiné příbuzné neměla, tak jste si pod svá ochranná křídla vzali i ji.
Od té chvíle pro vás snad neexistoval víkend, který byste strávili v klidu domova, neustále jste pendlovali mezi těmito domy a řešili, kde bylo zrovna co potřeba, ani jedna z dam se nechtěla ze svého milovaného domečku, v němž strávila celý svůj život, odstěhovat, a tak bylo o zábavu postaráno.
Po několika letech, které jsi, maminko, strávila s námi doma, ses vrátila do práce, přibyly ti další povinnosti, ale ani potom jsem od tebe nikdy neslyšela jedinou stížnost, jediné zabrblání. Když jsi pak o práci přišla a skončila na pracovním úřadě, trvalo ti několik dlouhých měsíců, než se ti podařila nalézt nová, v té době nebylo doma peněz právě nazbyt, ale mně ani bratrovi nikdy nic nescházelo. Nikdy jsem neslyšela: „Benzín je drahý, na výlet se nejede. Tohle ti teď koupit nemůžeme.“ Raději jste šetřili na sobě.
Děti vám rostly jako z vody, babičky stárly a čím více jim ubývalo sil, tím více práce zbývalo na vás. Sice jsme se vám snažili s bráškou pomoci, ale většina starostí stejně zbývala vám.
Já se začala velmi intenzivně věnovat opernímu zpěvu. Z počátku jste se o mě báli, vaše malá holčička chtěla najednou jezdit každý týden do hlavního města. Kolikrát jen jste jeli se mnou, v dešti, v mraze, v horku. Zatímco já studovala další a další árie, vy jste pochodovali po okolí a trpělivě čekali, až večer skončím a budeme moci konečně vyrazit domů.
Nikdy jste si nenechali ujít žádné mé vystoupení, vždy jsem se mohla opřít o vaše usmívající se klidné tváře v publiku. Kolikrát jsem ani nevěděla, kde přesně sedíte, ale naše pohledy se pokaždé neomylně střetly. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna…
Užili jste si se mnou ale i velmi horké chvilky, nikdy si neodpustím, jak jsem vám v jedné vypjaté situaci během puberty ublížila a připravila vám dlouhé noci plné neklidného spaní…
Troufám si ale neskromně tvrdit, že jsem vám to v následujících letech alespoň trochu vynahradila.
Pak se ze mě stala matka a z vás babička s dědou. Jak skvělí jste byli rodiče, tak skvělí jste prarodiče. Naše děti vás milují a pro mě je perfektní vědět, že stačí zvednout telefon, a pokud máte zrovna čas, rádi za vnoučaty kdykoliv přijedete.
Když se mi narodilo druhé a třetí mimčo, společně s mým manželem jste pro starší děti připravili takový program, že se jim snad ani nemohlo stýskat a já mohla být v porodnici klidná.
Teď, když děti povyrostly, berete je na spoustu výletů, společně vymýšlíte nejrůznější hry. Má-li nejstarší synek vystoupení ve školce, jste ti nejzapálenější diváci, nikdy v obecenstvu nechybíte.
Jediné, co si přeju, je, abyste s láskou a v klidu oslavili rubínovou svatbu, která vás příští měsíc čeká, a hlavně, abyste tu s námi, v plném zdraví, byli ještě hodně dlouho.
Slovy neumím vyjádřit, jak moc vás miluji a jak moc si vážím toho, co vše jste pro nás udělali a stále děláte, nechcete za to zhola nic. Věřte mi, že až budete potřebovat pomoc vy, můžete se na mě spolehnout, vše vám vrátím.
Vaše, dnes už ne zrovna malá, holčička
Přečtěte si také
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 1580
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 2559
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 1058
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 815
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 404
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...
„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi
- Anonymní
- 23.05.26
- 5333
Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...
První výročí svatby mělo být romantické. Manžel ale odešel do hospody na hokej
- Anonymní
- 23.05.26
- 4523
Nedávno to byl rok, co jsme měli s Michalem svatbu. Doufala jsem, že zajdeme na večeři, do kina nebo se jen projdeme večerním centrem. Nemusela to být žádná drahá romantika jako z filmu. Stačilo by...
Na oslavě mě přemluvili stoupnout si na váhu. To, co následovalo, bolelo
- Anonymní
- 23.05.26
- 2405
Měla to být obyčejná rodinná oslava, během které jsem jen nešťastně zmínila, že se mi po porodu podařilo trochu zhubnout. Netušila jsem ale, že o pár minut později budu stát před celou rodinou na...
Fitness trenér se navážel do mé postavy. Teď nemám vůbec žádnou motivaci
- Anonymní
- 23.05.26
- 1856
Sebrat odvahu a poprvé přijít do fitka pro mě bylo těžší, než si asi někdo umí představit. O to víc mě zasáhlo, když mi trenér během prvního tréninku řekl větu, po které jsem měla chuť se otočit a...
Kadeřnice mi úplně zničila vlasy. Teď tvrdí, že je to moje vina
- Anonymní
- 23.05.26
- 1287
Po dlouhé době jsem se chtěla cítit hezky a objednala se na zesvětlení vlasů. Místo radosti jsem ale odcházela z kadeřnictví v šoku, se zničenými vlasy a pocitem, že za všechno vlastně můžu já sama.