Žádost o rozvod jsem stáhla, když manžel onemocněl. Pro okolí jsem stejně mrcha

S Danem jsme spolu byli 20 let, z toho 15 jako manželé. Narodily se nám dvě děti a náš život byl celkem poklidný. Jenže asi před třemi lety to začalo skřípat. Dan začal víc pít, občas byl i agresivní. Přidaly se problémy v práci a já v té době potkala někoho jiného. Jenže místo rozvodu přišla rakovina.

Žádost o rozvod jsem stáhla, když manžel onemocněl. Pro okolí jsem stejně mrcha Žádost o rozvod jsem stáhla, když manžel onemocněl. Pro okolí jsem stejně mrcha Zdroj: Canva

Bylo to opravdu šílené období. Dan samozřejmě přišel na to, že někoho mám. Poštval proti mně děti i naše známé. Na veřejnosti byl naprosto dokonalý a zničený muž, doma se měnil v agresora. Už jsem toho měla dost. „Chci se rozvést, hned,“ řekla jsem mu jednou, kdy už jsem neměla daleko k tomu ho praštit pánvičkou po hlavě.

Sebrala jsem v sobě poslední zbytky odvahy a od plic mu řekla, co si o něm myslím. Dan se druhý den šíleně opil, zakopl a záchranka ho musela odvést do nemocnice s krvácející ranou na hlavě. Pamatuji si, jak mi volali v noci. Přestože mělo jít jen o otřes mozku, realita byla nakonec jiná.

Doktorům se nezdál nález v hlavě, dělali mu další testy. A pak mi lékař oznámil, že Dan má nádor na mozku. V tu chvíli se mi doslova zamlžilo před očima. Byla jsem jako robot a nedokázala to zpracovat. Říkali mi něco o tom, že rozsah ještě neznají, že ho musí dál vyšetřovat. Ptali se, jestli se v poslední době nechoval zvláštně, jestli neměl jiné potíže. Sama zpětně nevím, co jsem jim odpovídala.

Lékař opatrně mluvil o tom, že některé typy nádorů mohou ovlivnit chování, emoce a sebekontrolu. Že změny osobnosti nejsou neobvyklé. Poslouchala jsem ho a cítila zvláštní prázdno. Úlevu i vztek zároveň.

Protože ano, Dan byl nemocný. Ale to neznamená, že se nebál, že nepil, že mi neubližoval. Najednou to všechno dávalo smysl. Nemohl za to a já si našla přítele. To já jsem ta špatná, myslela jsem si. Žádost o rozvod jsem okamžitě stáhla a starala se o Dana, jak jen to šlo. Bohužel prognóza byla špatná. Za půl roku odešel.

Jenže pak nastalo to opravdové peklo. Dan proti mně poštval skoro každého. Všichni ve mně vidí tu zlou mrchu, která si našla milence a chtěla se rozvést, když její milovaný manžel bojoval se smrtelnou nemocí. Vím, že to časem přestane, ale cítím se hrozně. A nejvíc mě bolí, že si tohle myslí i moji rodiče.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
Anonymní
3.3.26 12:23

Nemůžete za to, co se stalo Vašemu muži, nemohla jste to vědět. To, že jste s ním zůstala v jeho posledních chvílích z Vás dělá toho dobrého člověka se srdcem na správném místě. Pomluvy časem vyšumí a bude dobře.

  • Upravit
2763
3.3.26 14:43

Pokud se z manželství stane klec, past, je lepší to ukončit. Nemohla jsi vědět, že manžel má rakovinu. Jeho chování to mohlo a nemuselo ovlivnit, klidně to mohla být i jeho skutečná povaha.
Nevyčítej si nic. Lidé kolem tebe časem pochopí. Oni nežili tvé manželství, neviděli, co vše se odehrává za zavřenými dveřmi a mezi 4 očima, nestáli ve tvých střevících. Dýchej. Ten, kdo tě opravdu zná, ti nemá co odpouštět, protože ses ničeho nedopustila. Ten, kdo si myslí, že tě zná nebo si hraje na mravokárce, ti budou pomlouvat vždy a za každou cenu, i kdybys udělala cokoliv. Nevšímej si jich, zkus se od toho vnitřně odštípnout. Pro svůj vlastní psychický klid.

  • načítám...
  • Zmínit