Zápisky praštěné matky III

Krabička plná vzpomínek aneb ještě chvilku tě chci držet, miminko moje.

*

Už je to nějaký čas, co jsem naposledy psala deníček. Psala jsem o takových těch karambolech v běžném životě trošku švihlé matky a jejího divokého syna. Dnes mi dovolte sepsat deníček fňukací. :-D

Je to asi měsíc, co jsme se rozhodli, že je načase dát našemu dvou a půl letému „miminku“ velkou postel. A tehdy jsem si to uvědomila, že to moje malé miminko už je pryč. Najednou tam přede mnou stojí velký, skoro samostatný rarášek se střapatýma vláskama a každou ukázkou své samostatnosti mi dává najevo, jak už mě nepotřebuje… tedy jen do té doby, než má bebíčko. To se pak přitulí, schoulí se ke mě do klubíčka a já mám pocit, jako bych zase držela to malé miminko. Vduchu prosím, aby ještě chvilku zůstal miminkem, ještě chvilku mým malým chlapečkem. Tady a teď, jen my a okolní svět neexistuje. Ale čas je neúprosný… teprve s dětmi si člověk uvědomí tu křehkost a pomíjivost lidského bytí.

Přehrabuji si tu „krabičkou plnou vzpomínek“ a fňukám nad identifikačním náramkem z porodnice. Jako by to bylo včera, co jsem ho poprvé v pododnici koupala. Držela jsem to malé křehoučké stvořeníčko, zmuchlané jak papír od sekané. Fialovo-modro-červený klouček jen odevzdaně ležel na mém předloktí. Omývala jsem ty jeho kožní řasy, co by mu i šarpej záviděl. :-D A on na mě tak koukal těma svýma korálkovýma očkama. Dva cizinci, co se teprve seznamují, ale vlastně se znají a jeden na druhého tak dlouho čekal.

Odstřižek prvních vlásků… jako peříčko… vzpomínám jak točil hlavu za nůžkami a já se bála střihnout, abych toho mého blonďatého andělíčka neporanila.

Otisk malé ručičky… tak maličké, že jen těžko můžu uveřit, že patřila tomuhle dlouhánovi. Vzpomínám, jak se mě dlouze držel za ukazováček a já mu palcem ty malé prstíčky hladila a po tvářích se mi kutálely slzy dojetí. Tak úžasné to bylo.

Odstřižek šátku… do kterého jsem ho poprvé navázala tu hroznou noc, kterou celou prozvracel a bolelo ho bříško a já nevěděla, jak mu pomoct. Bezradně jsem ho svírala v náruči a přála si, ať to všechno můžu vzít na sebe. A pak ta úleva a štěstí, když se mu po pronošených a prohoupaných hodinách udělalo konečně lépe a usnul. Schoulený u mě na hrudníku, zachumlaný v zázračném šátku, který nám nejednou pomohl.

První capáčky… ve kterých dělal první krůčky v našem obýváku. Bože, jak krásně se u toho smál.

První kytičku… kterou mi utrhl, když jsme spolu běhali bosky po louce a smáli se. V dopoledních paprscích slunce vypadaly ty jeho vlásky jak zlaté. Sluníčko moje.

A teď mám tu krabičku zavřít a nechat to miminko odejít a přivítat velkého kluka. Vím, že nás čeká ještě spousta dobrodružství. A tak se nadechuji, utírám slzy a otevírám srdce pro nové vzpomínky a nové zážitky s tím mým teatrálním blázínkem.

Ahoj chlapečku, tak jakou lumpárnu spolu dnes provedem?

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
15.11.17 04:13

Moc pěkný deníček :kytka: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3395
15.11.17 06:53

Krásný něžný deníček :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
13395
15.11.17 06:59

Čekala jsem deníček o uplakaném kloučkovi a ono je to tak trochu jinak :) Ale chápu, mému synkovi je 14 měsíců a takhle se dojímám už nějakou dobu :oops: :mrgreen: přeju spoustu dalších krásných zážitků :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7203
15.11.17 07:04

Moc hezký deníček. :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9865
15.11.17 07:09

Krásný deníček :srdce: :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
77
15.11.17 07:38

Skvělý deníček! :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4414
15.11.17 08:16

Hezké, pěkně jsem si pořvala…a to už mi skončilo šestinedělí! :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
15.11.17 08:41

Normalne jsem se dojala :srdce: Taky jsem vcera slzela nad fotkama synka coby miminka. Nevim, kde se tu najednou vzal ten vytahly ctyrletak 8o Jesteze mam na pomuchlani tu malou cacorku, ale ta taky roste bleskovym tempem…
Dekuju za denicek, ktery ma po dlouhe dobe uroven a preji hodne veselych dnu :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 09:14

Porid si dalsi miminko…

  • Nahlásit
  • Zmínit
2830
15.11.17 09:25
:srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

To jsme dnes přesně potřebovala, děkuji :kytka: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 14:11

Ty jo, mě se snad ještě nesrovnaly hormony nebo už jsem blázen. Čtu to, vedle mě spí naše desetiměsíční „mimino“ a bulim jak krokodýl :P

  • Nahlásit
  • Zmínit
12714
15.11.17 14:44

Dobrý den,

děkujeme za krásný deníček, který nás úplně dojal. :srdce:

Přejeme mnoho radostí s Vaším velkým klukem :kytka: a těšíme se na další vyprávění!
adminka Eliška

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 15:20

Velký kluk? Dva a půl roku, to máš doma ještě pořád miminko :) počkej až bude mít pět. Teď to mám právě doma. Starší pět a mladší přes dva. A ve srovnání je to mladší pořád miminko.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3201
15.11.17 15:46

@Citronkalekninka No…kdyby to bylo tak snadné. :'-(

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 17:08

Krásné :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
551
15.11.17 18:30

Moc hezky denicek, dojalo me to :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1650
15.11.17 19:23

Jedním slovem krása :srdce: :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
400
15.11.17 20:47

Už dlouho jsem žádný deníček nekomentovala, ale tady prostě musím :kytka: Perfektně jsi to napsala, s láskou a citem. Dost často mívám stejné pocity jako ty, taky mám doma vzpomínkovou krabici a nemůžu uvěřit, že to tak letí. Starší dcerce je 5 let a mladší 2,5 roku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 21:47

@Keshi tak to me moc mrzi… :hug: drzim pesti. Jinak denicek opravdu krasnej.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 22:43

Krásný deníček plný citu a lásky :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.11.17 22:45

Prekrasnej denicek, az mi vhrkly slzy do oci :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9
16.11.17 08:49

Já jsem to prožívala u našeho prvního rošťáka podobně, když mi rostl před očima :) :srdce: Už jsem si myslela, že to nikdy víc nezažiju - dlouho jsme se snažili a pak to vzdali. Ale pak mi osud nadělil miminko a já si to po letech všechno zopakovala :andel: Je to krásné, ale i ti větší rošťáci mají něco do sebe, jsou to naše zlatíčka, ať už jsou malí nebo velcí :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.11.17 09:06

Ty brďo, krásný deníček, až mě to dojalo..a to by se mnou hormony už cloumat nemusely :think: Jak já ti rozumím, taky mi moje dvě malá miminka už hrozně moc vyrostla a jsou z nich už skoro 4,5 letí draci. Občas by bylo krásné ten čas na chvíli vrátit :srdce: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.11.17 22:55

Pamatuji si tvé snazilkovske deníčky, moc jsem ti držela palce. A to vymodlene miminko má už 2,5 roku 8o Strašně to letí. Užívejte každého dne. Deníček nádherný, slza ukápla a letim za svým o rok mladším rostackem :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8503
17.11.17 13:55

Já už se dojímám trochu víc…mám dvě a vím, že už mě to nikdy nečeká a závidím těm, které to mají před sebou..nebo alespoň to druhé…a že jich v okolí je. Ale pozor, závidím, že mají před sebou to první, druhé..další bych nechtěla, to už bych si neužila. Vzpomínám na druhé těhotenství, jak bylo krásné, stejně jako to první, jen ještě o něco laskavější, když mi u pupku spal prvorozený..och ach. No a pak si nafackuju vracím se zpátky do reality věčně se přetahujících sourozenců, kolotoče vaření, uklízení, taxi služby na kroužky… :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1648
17.11.17 16:00

Slzy polikám a chápu:)

  • Nahlásit
  • Zmínit
192
17.11.17 16:13

Moc krásný deníček :kytka: ta láska a city z něj jdou úplně cítit :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
17.11.17 20:12

Nádherně napsáno, až mám slzy v očích. Cítím to úplně stejně

  • Nahlásit
  • Zmínit
17.11.17 23:19

Nezbývá než souhlasit, naše miminko už má 12 let a stále jako by to bylo včera, kdy jsem ho poprvé pochovala a jeho mladší bráška 18 měsíců) mi ty jeho první lumpárny připomíná každý den.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7383
18.11.17 15:16

Krasne dojemne, citim to stejne :srdce: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11595
18.11.17 17:50

Taky mi pripada, ze ti mi tri andilci z miminek vyrostli hrozne brzo. Ale zase ja se s nima teda nemam cas nudit, mam je brzy po sobe. Takze matersky touhy po ctvrtym diteti opravdu nehrozi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11595
18.11.17 17:51

A jinak zmuchlany jak papir od sekane me teda ve spojeni s novorozencem pobavilo

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.11.17 11:14

…chápu, blíží se rok, co jsem svoji holčičku uviděla poprvé a taky chci to miminko zpátky. :hug: Bulím jak želva, kdykoli si na cokoli vzpomenu stejně jako teď u tohoto deníčku :,(…no a omylem jsem Vás ohodnotila jen 1 * místo 5, tak se omlouvám. :zed: Dala bych jich deset!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1379
5.12.17 15:29

:srdce: Moc hezky fňukací :srdce:. Takhle jsem obrečela nástup chlapečka do školky (i když to možná bylo dané čerstvě poporodními hormony s holčičkou :lol: ).

  • Nahlásit
  • Zmínit