Ze zdravého miminka je nakonec miminko s vrozenou vadou ❤

Průběh těhotenství, porod a následný šok... aneb Zdraví je to nejdůležitější.

Ze zdravého miminka je nakonec miminko s vrozenou vadou ❤ Ze zdravého miminka je nakonec miminko s vrozenou vadou ❤ Zdroj: Canva

Jako maminka 4,5leté holčičky jsem si už zvykla na takovou tu domácí pohodičku, spánek do 9 rána, klidné noci atd. atd… Byl pro mě celkem šok, když jsem na těhotenské testu našla dvě //, v tu chvíli jsem nevěděla, jestli se těším nebo ne…

Samozřejmě ve mně převládal hlavně strach ze všeho přece jen už jsem měla 30 a v hlavě jsem tak nějak měla uloženo, že když už porodit děti tak do 30 let.
Je fakt, že jsme o miminku s manželem mluvili, ale člověk nějak nečeká, že to vyjde hned na poprvé.

V 8. týdnu jsem měla zánět v těle dle CRP, takže jsem neustále jezdila na kontroly do nemocnice, ale na nic víc nepřišli a přisuzovali to těhotenství.
V 28. týdnu jsem dostala zánět močové trubice, takže jsem musela užívat ATB. Samozřejmě jsem to obrečela, protože jsem se bála, že to ublíží miminku… Všichni mě ujišťovali, že je to menší zlo, než samotný zánět, tak jsem se tak nějak uklidnila a neřešila… Všechny výsledky během těhotenství byly v pořádku, screeningy taktéž, takže jsem se snažila si těhotenství užívat i když mi nebylo hej.

U první dcery jsem mohla cokoliv, nakupovat, chodit na procházky, uklízet a teď jsem neudělala skoro nic a když už, tak jsem pak musela hned odpočívat anebo jít spát - šílená únava a všechno mě strašně bolelo. Přisuzováno samozřejmě věku…

V únoru nastal den D a na svět mělo přijít naše druhé miminko - jelikož jsme nevěděli, co nosím pod srdcem těšili jsme se o to více.
Miminku se ale na svět nechtělo a tak jsem byla poslána na vyvolání porodu v 41+0. Dostala jsem balonek, posléze tabletku a od tablety do 13 hodin jsem porodila - celkově porod trval +- 4,5h velkých bolestí.

Na svět v brzkých ranních hodinách vylezl ten malý človíček a byla to holčička ❤ Oba jsme s manželem byli nadšení, i když v nás celou dobu hlodalo to, že to bude kluk. Všechno se zdálo být oukej, takže jsme si užívali bonding a společnou chvilku sami tři.

Později už na pokoji přišly sestra a paní doktorka na vizitu a od té doby se prostě pořád jen bojím - malinkou vyšetřovali a zjistili, že má rozštěp měkkého patra. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Z našeho zdravého miminka je nakonec miminko s vrozenou vadou ❤ A mužů za to i já tím, že jsem na začátku těhotenství měla v těle zánět, který ale doktoři nějak neřešili…

Samozřejmě je spousta jiných vážnějších nemocí, ale tohle prostě člověka strašně zlomí. Operace maličkou nemine a nám nezbývá, než se obrnit trpělivostí a pevnými nervy, abychom tu hospitalizaci zvládli všichni na 1 ❤

Myslete na nás!

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
659
12.5.22 14:16

Moje neteř má také rozštěp měkkého patra, tedy již vyléčený (odoperovaný), nebojte se, první rok, dva je to horší s jídlem a pitím, pak operace, to je samozřejmě strach, ale určitě to bude dobré. U mojí sestry to také nezjistili lékaři před porodem, ale až po něm. Na holčičce není vůbec nic poznat, chodí na kontroly (tuším jednou za rok) - kvůli zoubkům, ale všechno je zatím v pořádku :pankac:

  • Zmínit
  • Nahlásit
295
12.5.22 19:58

@stanuska3 Děkuji 🙏 už jsem se s tím smířila a beru to jak to je, malá je šikovná a zvládne vše na jedničku budu tomu věřit 💜

  • Zmínit
  • Nahlásit
21914
13.5.22 07:48

Nebuď vyklepaná :hug:, dceruška Tě potřebuje, tak se hoď do klidu.
Vím, že je to nepříjemné, ale dá se to operovat ještě když je malinké miminko. Dělají to ve Vinohradské nemocnici a jsou borci. Dělá to dr. Borský, myslím.
Přeji hodně :hug:, dopadne to dobře.
Hlavně se neobviňuj. Ty za to nemůžeš. :srdce: :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
533
13.5.22 08:02

K prvnímu problému: druhé dítě ve 30, no to jsi fakt „stará“ :roll:
K druhému: jo není to lehké, ale malá je jinak zdravá a jsou horší věci na světě. Máš holčičky, tak buď šťastná, určitě to všechno zvládnete. Dnešní doktoři dokážou hodně.

Mi přijde, že člověk pokud v životem proplouvá bez problému, tak každý nastalý problém je pro něho ohromný šok. Často nám nedochází, že jsou i horší věci, vidíme jen ten svůj problém.
Důležitá je ale nakonec jen ta láska rodiny, dítěte. Když tohle člověk má, tak zvládne všechno.

  • Zmínit
  • Nahlásit
331
14.5.22 05:32

Myslím na vás

  • Zmínit
  • Nahlásit
592
14.5.22 06:27

@Lujza031
Přikláníme se k tomu - 30 let stará? Já jsem rodila své první dítě jako 33 leta, tak to už jako prastara, hotová babička.
A k tvému problému, nic se neděje. Jsou horší věci. Známe se takhle narodila dcera, tak ji to operovali, dnes je už velká s vůbec to není vidět ani poznat. Nechci bagatelizovat, vím, že člověka zasáhne když se jedná o toho malého človíčka úplně všechno a všechno si moc bere a připouští, ze všeho má vítr, ale shodou okolností jsem byla předevčírem v jednom centru pro postižené děti a co jsem tam viděla…nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.

  • Zmínit
  • Nahlásit
2442
17.5.22 07:22

@Bellino Mluvis mi s duse. Kazdy ma sve problemy, ktere ho trapi. Navic to, co pro nekoho je bezny problem, tak to same muze druheho psychicky polozit.
Na svete jsou horsi veci, me opravdu neuklidni, kdyz me dite jde poprve na operaci. V tu chvili je mi opravdu „jedno“, ze jsou napr. hodne postizene deti a ja resim jen beznou operaci sveho zdraveho ditete. :nevim:

Takze @Lujza031, jestli to melo byt nejake uklidneni, moc se ti to nepovedlo. :?

@Lusyje, preji pevne nervy a drz se. :kytka:

A takova perlicka - moje tehotenstvi tesne po dvacitce probihalo uplne stejne jak u Lusyje. Porad unavena, spala jsem klidne i 12 hodin a byla jsem unavena, zmohlo me i zajit se vycurat. Po praci, kde jsem stala 7 hodin, jsem mela problem chodit bolesti. Bolely me kycle a krize, tak jsem chodila zhrbena jak starka. A to prosim popisuji asi tak 2ott. :nevim: Takze i toto dovedu vyvratit, ze to fakt neni vekem. :?

Příspěvek upraven 17.05.22 v 07:23

  • Zmínit
  • Nahlásit
533
17.5.22 09:58

@Bellino
Tak nějak jsem to myslela. Můj syn má taky velké zdravotní problémy. Viděla jsem právě i jiné děti, co jsou na tom hůře než on. Člověka to změní.
Nechci bagatelizovat, vím co pisatelka cítí. Je to šok, strach z toho co bude.
Mě osobně ale při pohledu na rodiče dětí, co jsou na tom hůř došlo právě to, že člověk si uvědomí, že zvládne všechno.
Když tyto děti vidí člověk co má zdravé dítě, tak cítí lítost nebo si řekne: „no ještě, že my jsme zdraví“.
Když tyto rodiny vidí člověk, co sám řeší něco podobného, tak cítí obdiv a porozumění a vděčnost, že má co má.
Takto nějak jsem to myslela. Já třeba jsem o lítost nestála, spíš mi šlo vždy o podporu, hroutila jsem se na začátku (proto ji chápu), teď vím, že na to člověk nemá čas a vím, že jsou horší věci na světe.

Příspěvek upraven 17.05.22 v 09:59

  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.5.22 18:59

Ahoj. Nechci tvé pocity nějak zlehčovat, ale píšu ti z pozice ženy, jež se narodila s totožnou diagnózou. Dle nadpisu jsem čekala nějakou tragédii a ono rozštěp :nevim: chápu, že pro tebe je to stres, každá maminka se bojí o své děťátko, ale neboj, zvládneš to a držím ti pěsti :hug: pokud by tě něco konkrétního zajímalo, napiš, klidně se ti ozvu do SZ.

  • Nahlásit
10431
17.5.22 22:11

Tak ty za to určitě nemůžeš, asi sis ten zánět sama nevyrobila a tohle se dá snadno vyřešit, jsou horší vady…ale musel to být šok to věřím! Kamarádky malýmu zjistili ve věku už několika měsíců taky chuťovku, co jí trpí opravdu malé procento dětí - aspoň já o něčem takovým v životě neslyšela, ale zřejmě má lehčí formu a je z něj jinak relativně zdravý a moc šikovný skoro předškolák! Tak si hlavně nic nevycitej, to zvládnete! :hug: :mavam:

Příspěvek upraven 17.05.22 v 22:11

  • Zmínit
  • Nahlásit
295
18.5.22 06:06

Všem vám děkuji za názory i když jsem o ne nějak nestála.. Chápu, že každý to má jinak a že naše diagnóza je pro někoho nic, ale za nás je i tohle dost, takže komentáře, že jsou horší věci si pro příště odpusťte…
Každý má jinde své hranice a psychiku takže asi než prostě komentovat blbě tak radši mlčet to jen rada pro některé…Pro každou maminku je ta hranice jinde!

Příspěvek upraven 20.05.22 v 10:27

  • Zmínit
  • Nahlásit
22949
18.5.22 09:46

@Lusyje tak pokud nestojíš o komentáře a máš pocit, že komentáře jsou blbé a pisatelky by měly raději mlčet, tak by bylo příště asi lepší zvážit psaní do veřejných diskuzí a držet se své vlastní rady ;) psaly ti tady holky, co si tím sami prošly, mají zkušenosti k věci, ale jejich příběhy tě vlastně nezajímají, ač právě to by ti mohlo nejvíc pomoct a dodat ti sílu dál.

  • Zmínit
  • Nahlásit
565
19.5.22 08:42

Já zase nerozumím větě “A mužů za to i já tím, že jsem na začátku těhotenství měla v těle zánět, který ale doktoři nějak neřešili…” Vždyť píšeš, že Tě vyšetřovali, tak jak neřešili… Taky pochybuji, že Ti řekli, že za to můžeš Ty.

  • Zmínit
  • Nahlásit
68
19.5.22 23:01

Všechno bude dobré, já měla na začátku těhotenství zánět zubu a syn se narodil s jednostranym celkovym rozštěpem. Ted je mu osm a je to šikovný kluk. Budte rada jen za rozstep mekkeho patra, jsou horší věci. A doktoři jsou na rozstepy machři, všechno je dobře léčitelné. Mějte se. :mavam:

  • Zmínit
  • Nahlásit
3656
20.5.22 03:22

@Lusyje napises denicek, muzes cekat ruzne komentare… taky jsem se z nadpisu bala nejake hrozne diagnozy.
Ne vsichni ti budou psat, ze s rozstepem (navic ktery asi ani v budoucnu nebude videt) se borti svet. Je to urcite rana pro rodice, ze toho maleho drobecka ceka operace, ale je to resitelne.
Nevim, jak je to u tebe cerstva vec, ale az to vstrebas, budes na to koukat urcite jinak a ne se certit za „malo empatie?“
Drzim palce, at mala vsechno v poradku zvladne, urcite to bude dobre!

  • Zmínit
  • Nahlásit
295
20.5.22 10:31

Jasně beru každý názor, jen mě třeba zamrzelo, že někdo řekne že to jakoby nic není a jsou horší věci.
Ano to já samozřejmě vím a jsem ráda, že je to teda jen,, rozštěp", chtěla jsem tím jen říct, že je to prostě moje malé miminko a děsím se toho, co nás teprve čeká asi tak..
Tímto to uzavírám ☺
Nikoho jsem se nechtěla dotknout a samozřejmě všem díky za ohlasy!

  • Zmínit
  • Nahlásit
8982
21.5.22 09:06

Nechci být samozřejmě zlá..to, že má dítko rozštěp není nic příjemného ale naštěstí nic život ohrožujícího..ano, člověk se zalekne, mrzí ho to a s nejistotou do dalších dní kouká co bude dál..ale nic tak hrozného se naštěstí neděje..ten šok z poznání je možná daleko horší než samotná diagnóza..

Mám silnou autoimunitní nemoc.. zánět imrvere v těle..měla jsem ho i když jsem byla těhotná 🤰 a malej nemá rozštěp..docela často rozštěp padá na vrub genetiky, pak nějaké toxiny nebo antibiotika ale ty by ti lékař rozhodně nenapsal v těhotenství..takže bych si to nedávala za vinu, situace se dá řešit, bude to obtížnější ale co tě nezabije to tě posílí..držím palce..

  • Zmínit
  • Nahlásit
2643
22.5.22 08:27

Podle nadpisu jsem cekala vadu srdce, kdyz je ten emotikon hned za slovem vada.
Stara ve 30 nejsi a urcite za to nemuze ani zanet, ani vek, ani antibiotika. Blba nahoda, hlavne ze to jde resit.

  • Zmínit
  • Nahlásit
19
23.5.22 12:53

@Lusyje já Vám rozumím, cokoliv rozhodí i když je to jak to je. Nekoukejte na ty komentáře, je to škoda se tím trápit. Taky jsme si necim prošli a taky jsme to hodně prožívali. Hold my citlivější povahy vše prozivame, bohužel 😔

  • Zmínit
  • Nahlásit
57
29.5.22 14:01

Taky jsem pred 2mi lety porodila zdravého chlapečka. Za dvě hodiny za mnou 2 přišla doktorka, že je malý v kritickém stavu, že neví co mu je, ale mají podezření a srdeční vadu a že si pro něj jedou z Poruby jestli ho chci ještě vidět. Srdeční vada se potvrdila bez operace neslučitelná se životem, naštěstí operovatelná a ještě ten den ho převezli stabilizovaného do Motola. No byla a jsem strašně vděčná za to, že měl má vadu jakou má. Byl to strašný šok a strach… Ale naštěstí stačila jediná operace a už nebere ani žádné léky…A při operaci je nízká úmrtnost. Byly tam děti, které na tom byly bohužel hůř, ale taky to jistě zvládly.. Jen co jsem tam byla za těch 21 dní tam spoustu dětí odcházely " v pořádku" Domů…
Nebojte zvládnete to…samozřejmě je to obrovský strach to vědomí, že jde dítě na operaci…Ať už je to třeba sebemenší banalita…nikdy nevíte…Ale děti jsou strašně silné a statečné. Některé děti bohužel musí mít operací i několik…Není to nic příjemného, ale buďte ráda, že ji není nic horšího a není ohrožená na životě.

Příspěvek upraven 29.05.22 v 14:24

  • Zmínit
  • Nahlásit