Ze zdravého miminka je nakonec miminko s vrozenou vadou ❤
- Těhotenství
- Lusyje
- 17.05.22
- Sdílet
- 6
Průběh těhotenství, porod a následný šok... aneb Zdraví je to nejdůležitější.
Jako maminka 4,5leté holčičky jsem si už zvykla na takovou tu domácí pohodičku, spánek do 9 rána, klidné noci atd. atd… Byl pro mě celkem šok, když jsem na těhotenské testu našla dvě //, v tu chvíli jsem nevěděla, jestli se těším nebo ne…
Samozřejmě ve mně převládal hlavně strach ze všeho přece jen už jsem
měla 30 a v hlavě jsem tak nějak měla uloženo, že když už porodit
děti tak do 30 let.
Je fakt, že jsme o miminku s manželem mluvili, ale člověk nějak nečeká,
že to vyjde hned na poprvé.
V 8. týdnu jsem měla zánět v těle dle CRP, takže jsem neustále
jezdila na kontroly do nemocnice, ale na nic víc nepřišli a přisuzovali to
těhotenství.
V 28. týdnu jsem dostala zánět močové trubice, takže jsem musela
užívat ATB. Samozřejmě jsem to obrečela, protože jsem se bála, že to
ublíží miminku… Všichni mě ujišťovali, že je to menší zlo, než
samotný zánět, tak jsem se tak nějak uklidnila a neřešila… Všechny
výsledky během těhotenství byly v pořádku, screeningy taktéž, takže
jsem se snažila si těhotenství užívat i když mi nebylo hej.
U první dcery jsem mohla cokoliv, nakupovat, chodit na procházky, uklízet a teď jsem neudělala skoro nic a když už, tak jsem pak musela hned odpočívat anebo jít spát - šílená únava a všechno mě strašně bolelo. Přisuzováno samozřejmě věku…
V únoru nastal den D a na svět mělo přijít naše druhé miminko -
jelikož jsme nevěděli, co nosím pod srdcem těšili jsme se o to více.
Miminku se ale na svět nechtělo a tak jsem byla poslána na vyvolání porodu
v 41+0. Dostala jsem balonek, posléze tabletku a od tablety do 13 hodin jsem
porodila - celkově porod trval +- 4,5h velkých bolestí.
Na svět v brzkých ranních hodinách vylezl ten malý človíček a byla to holčička ❤ Oba jsme s manželem byli nadšení, i když v nás celou dobu hlodalo to, že to bude kluk. Všechno se zdálo být oukej, takže jsme si užívali bonding a společnou chvilku sami tři.
Později už na pokoji přišly sestra a paní doktorka na vizitu a od té doby se prostě pořád jen bojím - malinkou vyšetřovali a zjistili, že má rozštěp měkkého patra. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Z našeho zdravého miminka je nakonec miminko s vrozenou vadou ❤ A mužů za to i já tím, že jsem na začátku těhotenství měla v těle zánět, který ale doktoři nějak neřešili…
Samozřejmě je spousta jiných vážnějších nemocí, ale tohle prostě člověka strašně zlomí. Operace maličkou nemine a nám nezbývá, než se obrnit trpělivostí a pevnými nervy, abychom tu hospitalizaci zvládli všichni na 1 ❤
Myslete na nás!