Život a boj s nejedlíky

O dětech, kterým se nechce jíst...

Život a boj s nejedlíky

Mám dvě dcery, 4 a téměř 2 roky. Prvorozená od malička nebyla žádný velký jedlík, u příkrmů jsem dělala psí kusy, abych do ní dostala pár lžiček. Nakonec jsme skončily u toho, že jsem ji krmila u pohádky, pak to většinou klaplo. Samozřejmě, že jsem si kvůli tomu vyslechla od mamky, od tchyně, od švagrové, že bude mít špatné návyky, že to nemůže být tak hrozné, a že už jí nikdy nenakrmím jinak. Byly ochotné to vyzkoušet, s odhodláním, že mi teda ukážou, jak se to dělá. A taky šly hodně rychle od toho. Ono totiž každé krmení obsahovalo vytření podlahy, židličky, komplet umytí a převlečení dítěte a krmiče samozřejmě taky. Ne každý na to má!

Dnes jsou jí 4 roky. Přemlouvat jí do jídla musíme stále, ale s trochou trpělivosti sní svou porci, ať už jde o rýži, brambory, omáčky, zeleninu… Fantasticky snídá, jogurtů by klidně snědla několik denně a už o ní, co se týče jídla, strach nemám. Ve školce si jí chválí. A dokonce jí žádný návyk nezůstal, v klidu sedí a jí u stolu. Ve 4 letech atakuje hranici 14 kg na 100 cm, je hubená, ale úplně v pořádku.

I proto jsem si myslela, že mě nemůže nic moc překvapit. Druhá dcera je ovšem úplný extrém. Mezi 4. a 5. měsícem přestala jíst, nechtěla prso, nechtěla lahev, nechtěla nic. Vyzkoušela jsem všechno. Nejhorší na tom bylo, že jí to vůbec nevadilo. Byla veselá, hezky spala. Já byla úplně v háji, před každým krmením jsem se děsila, že zase nebude jíst, po krmení jsem se děsila, jak málo snědla. Absolvovali jsme s ní všechna možná vyšetření, sono bříška, odběry, jsme sledováni na podvyživeneckém oddělení. Dcera je absolutně zdravá. Jen je váhově na hraně, aby ještě nemusela dostávat energetické suplementy. Já jsem se lehce uklidnila ve chvíli, kdy jsem ji přestala vážit. Poslední vážení proběhlo v roce a půl, měla 8,5 kg. Je menší a drobná, nicméně určitě ne vychrtlá. Naštěstí je spíš masová, omáčková, ale co jí chutná jeden den, nepozře druhý den. Běžně mám otevřeno několik jogurtů a zkouším, který jí zachutná. Jednou sní dvě misky polévky, za týden té samé ani sousto.

Nejlépe jí, když dělá něco u toho, šroubuje víčka, přebírá hrách s cizrnou, krmí zvířátka. Ale já bych si za trpělivost zasloužila svatozář. Babička se občas nabízí, že pohlídá, ale pak jí vrací se slovy, že nejedla a v tuto chvíli je nehlídatelná přes větší časový úsek. U ní není možné mávnout rukou, že dnes teda nejí, tak si dá zítra. Jak kdyby neměla vůbec pocit hladu a potřebu jíst.

Vyzkoušela jsem snad všechno, do jídla nenutím, neustále máme kolem mističky s různými kousky ovoce/zeleniny. Zkoušela jsem různé tvary, barvy, ať jí sama, od sestry, od tatínka, na jiné židli, u knihy. Výsledky jsou stále stejné. Mou útěchou je, že jí to vůbec nevadí, pořád je veselá, pohodová, nic jí očividně neschází. A naštěstí je to holčička a to, že bude drobná, není takový problém.

Soužití s nejedlíky je těžké. Spoustu času strávím v kuchyni, protože když už něco sní, tak chci, aby to mělo nějakou hodnotu. Všichni okolo mi radí. Zároveň radí do té doby, než to vidí a zkusí. Od té doby soucítí. Když máme na návštěvě sestřenici a vidím, jak normálně jí, že jí večeře nezabere hodinu, tak tiše závidím. Samozřejmě vím, že to není nic proti tomu, čím si prochází rodiče dětí se závažným onemocněním.

Je to jen takový povzdech, kdy všude v okolí máme samé jedlíky, kteří zbaští, na co přijdou a spíš je musí rodiče krotit. Kdy děti nosí běžné oblečení a nemusí se jim do každých kalhot dávat extra guma. Kdy jim pediatři při každé návštěvě nekreslí, jak hluboko je jejich dítě pod křivkou. Věřím, že časem bude lépe, až si pořádně řekne, co si dá. Maminky nejedlíků, moc držím palce!

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
3913
29.3.21 07:07

Jakobyste psala o dceri. U nas to byla podle meho nazoru blokada z porodu a kvuli tomu nekoordinovane sani. Ted ma 4 roky a stale 12 kg. Ty nervy 12 mesicu, ze opravdu radeji umre hlady :roll:

  • Zmínit
  • Nahlásit
5690
29.3.21 08:38

Moje dcera je úplný opak a musíme ji od jidla doslova dohánět. Syn je zase nejedlik a když se nam povedlo do něj dostat příkrm tak se tak :poblion:, hrůza když začal ochutnavat, tak prostě :poblion: nebo se mu kroutili palce u nohou a oklepaval se :zed: (vařila jsem, kupovala skleničky, ale nic)… Je mu 14 měsíců a normální jidlo nejí. Obcas nějaký záblesk, sni porci a druhy den nic. Jediné co si dá vždy a s chutí, tak je MM. Hubený je ma tak 10kg max 10,5 měří asi 84 cm… Jeho sestru fakt držíme na uzdě, ale nedaří se. Vlastně nevím co je horší jestli pred jedním jidlo schovavat a druheho prosit, aby se najedl :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
1937
29.3.21 11:39

Děkuji za tenhle deníček, dlouhou dobu jsem měla pocit, že jen moje dítě je nějak rozbité. Nejstarší syn odmítal už jako miminko jíst nové potraviny, jak mu něco nevyhovovalo, tak se zablokoval a nejedl. Do značné míry mu to zůstalo i dnes, kdy najednou nejí to, co dříve v pohodě jedl, odmítá alespoň ochutnat, někdy se poblinká. Přitom když vidí v televizi reklamu na čokoládu nebo brambůrky, které v životě nejedl, tak by si dal, tady by ochotně ochutnal… Za mě je to nějaký podivný psychický blok, který se nám zatím pořád ještě nepodařilo odbourat. A kolik jsme si na toto téma vyslechli rad! Přitom vše, co nám kdo - ať v dobrém nebo rýpavě - radil jsme zkoušeli snad stokrát… Jediné, co mi trochu blýská na lepší časy, je, že už se začíná lepšit. Čeká ho nástup do školy, a světe div se, začal alespoň ochutnávat, občas si i řekne o něco, co nikdy nejedl, ale třeba to viděl v nějaké pohádce a zaujalo ho to. Upřímně jsem ale zvědavá, jak to ve škole bude dávat.

  • Zmínit
  • Nahlásit
1607
29.3.21 11:46

Jo to znám moc dobře. Dcera ji velmi málo už od narození a je to boj. Co měla ráda před týdnem, mi teď nesni a můžu se stavět na hlavu. Nemá ráda kaše, zvedá se jí z toho žaludek, nemá ráda čokoládu, nejí kečup, světle omáčky, uvařenou zeleninu, hranolky… Většinou ji jídla bez přílohy, takže třeba maso jen se syrovou zeleninou. Nemá ráda máslo, knedlík jen houskový a sní jeden, jogurty bez kousků ovoce… Ve škole a školce ji docela chválili, ale nikdy nesni plnou porci. Přijde mi, že nedělám nic jiného než vařím… A vymyslet svačiny do školy je pro mě nadlidský výkon. Takže maminky nejedliku-chapu vás a pevné nervy :)

  • Zmínit
  • Nahlásit
825
29.3.21 12:05

Taky to tak mám s dcerou, jak už tu bylo řečeno svačiny do školy jsou nejtěžší. Mám pocit že ji dávám pět věcí pořád dokola. Absolutně i teď ve věku 8 let odmítá zkoušet nové potraviny. Nesni mi syrovou zeleninu, jogurty s kousky, nebo třeba chleba se semínky. Jí dobře maso a všechny přílohy, je omáčkova. Jídla ale tím pádem nemají tu hodnotu kterou bych si představovala :( :nevim: takže doufám že se to jednou zlomí a zač e poznávat více nové věci.
Každopádně soucítím :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
106
29.3.21 14:37

Můj syn jedl do roka úplně ukázkově. Pak nastal zlom. Nejdříve odmítal kaše, potom polévky, bílé omáčky…nakonec jsme se dostali do stádia 7 jídel pořád dokola. 1. skupina, tzv. MŇAMKY: řízek, filé, mleté maso na všechny způsoby, rajská omáčka. 2. skupina, tzv. FUJKY, které s přemlouváním sní: zeleninové placičky (s kečupem), dýňové rizoto a zapečené těstoviny s tuňákem. Ovoce a zeleninu jí celkem zdatně. Blbostí typu křupky, sladkosti, hranolky a párek v rohlíku by se samozřejmě ujedl, ale záměrně je doma nedělám. Jogurt sní ke snídaní s ukecáváním, vajíčka a luštěniny v klasické formě nejí. Ze sýrů toleruje jen Gervaise a občas Oštěpek. Pomazánky, uzeniny a šunka mu nesmí na talíř. V dobách největší slávy se u nás samozřejmě konalo demonstrativní dávení a vyplivování neoblíbených pokrmů. Ze začátku jsem z toho byla na prášky, zvlášť, když do roka snědl úplně všechno a já si říkala jakou mám kliku :D. No a tak se snažím těch jeho 7 oblíbených jídel alespoň trochu nutričně obohatit, k rajské dávám libové hovězí/telecí maso, do rizota kuře, do placiček tvrdý sýr, do mletého sem tam přidám čočku, vajíčko mu do mletého masa a placiček propašuju taky. A peču domácí moučníky, takže tam to vejce schovám taky :). Ale jsou dny (jako třeba dneska), kdy si říkám, že bych fakt uvítala, kdybych prostě mohla rozklepnout na pánev vajíčko, nebo uvařit krupicovou kaši - tak nic, byla rajská :D. Ale pozor, rajská musí být s kolínkama, protože špagety, vrtule a motýlci jsou u nás na black listu :lol:. Občas si říkám, že se tohle jídelní tyranství snad dědí, já na tom byla dost podobně, na prvním stupni na základce jsem přežívala na špagetách s kečupem a eidamem. I dneska mám jídelníček hodně okleštěný, třeba maso nejím prakticky vůbec, jen to mleté jako můj miláček, takže vlastně sklízím co jsem zasela :lol:.

Příspěvek upraven 01.04.21 v 00:00

  • Zmínit
  • Nahlásit
1398
31.3.21 15:43

:hug: chápu… já vyfasovala takové dítě do třetice, po dvou trapně bezúdržbových dětech jsem byla lehce v šoku, že to dítě není v tabulce :mrgreen: ;) v roce a půl má na chlup stejně jak tvoje, 8,5 kg, ale roste ve svém percentilu, a co jí naše „lidské“ jídlo, tak jí pěkně, ale stejně je hubená. Je ale chytrá jak vopice, narozdíl od starších dětí krásně mluví a je veselá, spí 15 hodin denně. Takže neřeším, bude prostě žížala, no…

  • Zmínit
  • Nahlásit
17232
31.3.21 19:40

Taky mám původně dva nejedliky. Prostřední z toho už naštěstí vyrostla. Třeba z toho taky tvoje mala vyroste. A na nejmladší musím oklikou. Pediatr mi u ní už jako u miminka poradil jídlo nutričně obohacovat. Např. do bramborové kaše zasleha hodně másla. Puding vařim pro ni ze smetany. Tvaroh jedině tučný. Ráda si dá samotný hrášek lžičkou, proč ne. Jsou to kvalitní bílkoviny. Atd. Děti potřebují ke svému vývoji mimo jiné dostatek bílkovin a tuků.

  • Zmínit
  • Nahlásit
1153
1.4.21 07:01

Úplně soucítím!!! U nás se to teď ve třech letech lepší. Dcera si začala o jídlo i říkat. Spíše Teda o ovoce a zeleninu takže HURÁ!!! Nejraději má jablíčka a mrkev. Sní i hroznové víno a okurek. Jogurty jen bobiky přesnídávky vůbec, a úplně nejraději má rajskou omáčku s knedlíkem… Ta u nás vede. Celkově je více masová. Pečivo nejí skoro vůbec. Kaši nepozřela nikdy. Pro mě je teď odměnou syn. Ten by už v půl roce zase jedl všechno, ale zase to nesmí… Je to začarovaný kruh… Ale bojujeme dál a VY všechny s nejedliky to taky nevzdávejte!!! Zjistila jsem, že čím menší váhu tomu jídlu dávám, tím je větší chuť… :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
17232
1.4.21 08:04

Jinak holky, jestli vám ani dítě jakýkoliv mléčný výrobek nebo trošku masa, to je ještě výhra. Nutričně skvělé. Mně prostřední nejedla ani to. Pro pobavení jo. Jednou jsem to řešila s učitelkou ve školce a prý že dcera tam papá hezky. Tak jsem se jí zeptala, co měli ten den k jídlu. A dozvěděla jsem se, že: „Maminko, k svačině byly cornflaky s jugurtrm, ten jsem nechtěla a spapala jsem cornflaky. K obědu byla polévka, ale tu jsem taky nepapala. A pak bylo masíčko s omáčkou a bramborem, ale to mi taky nechutnalo, ale snědla jsem brambory. A odpoledne byl rohlík s pomazánkou, ta mi nechutnala, tak jsem snědla aspoň rohlíček.“
Takže má dcera tam ty dva roky v podstatě přežívala na suchém pečivo a přílohách. Vyživova hodnota nula prd, jenom se zaplácla moukou. :mrgreen: :roll:

  • Zmínit
  • Nahlásit
36668
1.4.21 13:18

Pro pobavení v naší rodině koluje hláška, kterou vypustila moje kamarádka směrem ke své dceři: „Koukej dojíst to Magnum!“ :-)))))

Příspěvek upraven 01.04.21 v 13:18

  • Zmínit
  • Nahlásit
5139
1.4.21 15:29

@MartinaIrena To je jak moje dcera ve školce. Z polívky ještě vodu prý sní… tak si říkám že má aspoň tekutiny :-). Doma ráno snídá 3deci mléka, více nechce a tam většinou nic nejí až na oběd tu vodu z polévky, a přílohu…maso prý není dobré ve školce. A odpoledne mají vesměs pomazánky, to nemá ráda…takže jen pečivo sní. Ona celkem jí, není to případ vysloveně nejedlíka. Ale jí strašně malínko a doma ji musíme nutit. Ale ji ovoce, zeleninu, jogurty (nutíme), maso, ryby…ale malinko.

  • Zmínit
  • Nahlásit
211
1.4.21 19:50

Moje dcera jí všechno, jakože není nic co by vysloveně vyplivla, ale zas jí jako ptáček, prostě má záklopku a když má pocit, že už je najezená nebo jí to zas tak moc nechutná tak jíst přestane a je jí úplně jedno, že bude třeba dalších x hodin bez jídla, vlastně teď přemýšlím, že ani nevím jestli jsem jí někdy slyšela říct, že má hlad :) Má v sedmi letech 17 kilo. Akorát já teda kolem toho jídla žádné cavyky nedělám, to bych se zvencla, hlady dobrovolně neumře, nechceš, nejez. Třeba svačinky dostává do školy takové, že by každý výživový poradce jásal, piplám se s tím co večer a většinou mi to donese domů s tím, že, cituji „neměla čas se najíst“. No. Druhé dítě po ní dojídá takže aspoň nic nepřijde vniveč :)

Příspěvek upraven 01.04.21 v 19:51

  • Zmínit
  • Nahlásit
17232
2.4.21 18:17

@Veru1987 Hm… To byla prý moje sestřenice. Její starší sestra žrout a ona jedla jak vrabec. Od malička. I dneska skoro v padesáti je drobna, štíhlá, typ asi jako Taťána Wilhelmova. Ale co ta dovede zastat práce. Má 4 děti, docela velké hospodářství a ve volných chvílích dělá cvičitelku aerobiku nebo chodí běhat a v zimě běžkovat. Má neskutečně svalnaté ruce a krásné tvarovanou postavu. Celý rok na sluníčku, takže je stále opálená, jak kdyby přijela od moře. Nechápu, kde bere všechnu tu energii.

  • Zmínit
  • Nahlásit
23
2.4.21 23:46

Tak to mate dobrý, to naše, jsou mu 1,5 roku jen MM a max jogurt, občas 1 kus piškotu, a když doma uděláme vývar, tak si občas dá 5 lžic, jinak jen ty jogurty.. a váží 11 kilo… a nejsme schopni do toho našeho ďábla dostat jakékoli jiné jídlo…
nechce ani ty kukuricne tyčinky nebo co to je… ještě dá na milost krupicovou akši a pár lžiček bramborové
ani ta BLW metoda nepomaha… proste nic nechce, a když už to ma v puse, tak to tam ma a pak to vyplivne a když se zadaří, tak spolkne

  • Zmínit
  • Nahlásit