Náš boj se zvracením a zácpou u malého miminka

Podezření na: reflux jícnu, pylorostenózu, parazita ve střevech, hirschprung Konečná diagnoza: zvýšený tonus v konečníku. Doba od prvních příznaků, přes stanovení správné diagnózy a medikaci: téměř 8 měsíců.

*

Dne 25. 4. 2016 ve 2:00 ráno jsem v porodnici v Uherském Hradišti porodila syna Toníčka, přirozenou cestou, bez komplikací, váha 3400 gramů, délka 51 cm. Mé druhé dítě. Přes den mi Toníčka přinesli na kojení. Měl novorozeneckou žloutenku, ale jinak to bylo krásné zdravé miminko. Kojení proběhlo bez problémů. Po kojení však začal blinkat, ale nepřikládala jsem tomu větší význam, neboť moje první dítě – Štěpánka měla problém s obloukovitým zvracením, ve 2 měsících věku u ní potvrdili reflux jícnu, od narození blinkala obloukovitě jeden celý rok, pak to postupně ustalo a nyní již 3,5letá nemá žádný zažívací problém.

Toníčkovo blinkání po kojení pokračovalo druhý den ještě ve větším množství. Na pokoji se mnou byla paní, jejíž maminka mi při návštěvě sdělila, že pracuje jako zdravotní sestra na dětském oddělení v této nemocnici, že mě nechce strašit, ale ještě nikdy neviděla žádné miminko tak moc zvracet, jako zvrací můj Toník. Uklidnila jsem ji, nebo spíše sebe samu, že stejně tak blinkala i Toníkova sestřička Štěpánka kvůli refluxu a po roce to postupně ustalo.

Další den se Toníček začal ohazovat červenýma pupínkama, ale zdravotní sestry mi řekly, že to je pravděpodobně mojí stravou před porodem, kdy jsem jedla jahody. Prý se to může po porodu na miminku takto projevit. Dále sestřičky občas přišly zkontrolovat, zda Toníček už kakal. Miminko mojí spolubydlící mělo už druhý den normální žlutou stoličku, ale Toníkovi ještě neodešla ani smolka. Tou dobou jsem tomu nepřikládala žádný význam, neboť jsem neměla tušení, že do 48 hodin musí odejít celá smolka. Třetí den Toník vykakal trošičku černé hmoty, tak jsem sestřičkám nahlásila, že smolka odešla a tím to haslo.

Toník kakal černou smolku postupně v malém množství ještě týden po narození, kdy už jsme byli z porodnice doma. Bylo to spíše jen špinění. Žádná klasická stolice „míchaná vajíčka“ nebyla. Zhruba týden po porodu byl Toník relativně v klidu. Kojení bez problémů, pěkně spinkal, ale trápila ho stále zhoršující se vyrážka po celém tělíčku a blinkal stále ve velkém množství, obloukovitě, ale pořád jsem tomu nevěnovala pozornost, protože mléka jsem měla hodně. Pokud se po kojení poblinkal, nakojila jsem ho prostě znovu. Vyrážku jsem se rozhodla pořešit mojí stravou. Nejedla jsem ovoce, zeleninu a nic kyselého.

Zhruba po týdnu od porodu začal být Toník stále více plačtivý a po každém kojení míval křeče. Kroutil se, napínal se, nemohl si odříhnout. Když se mu to podařilo, nebyl to normální zvuk, ale vždy velmi podivný skřek, jako když se vypouští gumový balonek a stiskne se přitom hrdlo balonku. Pokud si Toník neodříhnul, tak se v lepším případě poblinkal a pokud se ani nepoblinkal, ani si neodříhnul, tak měl šílené křeče i několik hodin v kuse a moc plakal a křičel.

Snažila jsem se kojit co nejšetrněji, takže jsem počítala Toníkovi maximálně 20 hltů a pak ho nechala odbrknout. Dalších 20 hltů a zase odbrknout a tak dále až do nasycení. Někdy se na odbrknutí muselo čekat i několik desítek minut, takže celé kojení zabralo třeba i dvě hodiny. Odbrknout si ale nedokázal sám, musela jsem ho různě polohovat do lehu, pak postavit, pak na záda, mačkat bříško směrem nahoru, aby brk vyšel ven. Na bolesti bříška a vykakání jsem zkoušela masáž bříška po směru hodinových ručiček a mastičkou Pupík a cvičení nožičkama na bříško. Také horké obklady na bříško. Pokud nepomohlo, tak jsem kočárkovala a to v kteroukoli denní nebo noční hodinu. Pokud se totiž Toníkovi nepodařilo odbrknout ani poblinkat, tak křičel v bolestech několik hodin v kuse, až usnul vyčerpáním. Po spánku pokračoval obvyklý koloběh kojení a polohování na odříhnutí.

7. května, dvanáctý den, potíže vygradovaly. Toník řval pět hodin v kuse, bříško měl fialové, tvrdé a krvácel mu pupík, který se mu po porodu špatně hojil. Rozhodli jsme se s manželem, že už to opravdu není normální, a jeli na pohotovost. Cestou však Toník vyčerpáním usnul, takže nám na pohotovosti řekli, že mu nic není a že je to klasická dětská kolika. Když jsem řekla, že Toník od narození nekaká, doktorka mi řekla, že miminka přece nemusí kakat, jelikož vše, co sní, tak dokáží vstřebat a pouze mi doporučila nejíst sladké, jelikož to pak v dítěti kvasí a zhoršují se koliky. Jeli jsme tedy domů a z jídelníčku jsem vyřadila ke kyselému, ovoci, zelenině a pečivu také vše sladké, ale obtíže s odbrkáváním a blinkáním přetrvávaly.

Zkusila jsem Toníkovi mléko odstříkat a zahustit Nutritonem, toto zahuštěné jsem dávala jednou denně po tři dny, zhoršilo se však bříško, bylo jako zabetonované, tak jsem Nutriton přestala dávat. Starosti mi také pořád dělala Toníkova vyrážka na tělíčku. Na obličeji se mu dokonce začaly dělat velké černé uhry, které jsem mu musela postupně vymačkávat. Toníkovo nekakání jsem však stále neřešila, protože občas měl od stolice ušpiněnou plenku a doktorka na pohotovosti mi přece řekla, že miminka kakat nemusejí.

1. června se Toník poprvé pořádně pokakal – až pět týdnů po porodu! A to tak, že pokakal nejen celou plenku, ale také celou postýlku. Stolice bylo nepřirozeně moc, byla hustá, žluté barvy, nebyla to míchaná vajíčka, jak mají být, ale jakoby hustá tmavá bramborová kaše. Tehdy jsem opět neřešila to, že stolice nemá konzistenci míchaných vajíček. Byla jsem jen ráda, že se Toník konečně pokakal a myslela si, že teď už bude kakat normálně. Ale nestalo se. Toník pak opět nekakal, takže jsem v šesti týdnech začala používat rektální rourku a dávat jednou denně 5 ml projímadla Dufalac, po kterém se Toník někdy pokakal, stolice byla sice vždy žlutá, ale nikdy neměla konsistenci míchaných vajíček. Po Dufalacu to byla spíše tmavohnědá hutná hustá jakoby bramborová kaše.

V průběhu léta, kdy měl Toník dva měsíce, problémy s křečemi po kojení opět gradovaly. V podstatě každé kojení byl velký horor. Respektive to, co se dělo po kojení. Několikahodinové šílené křeče, řev, polohování, masírování bříška po směru hodinových ručiček, mazání bříška fenyklovou mastičkou Pupík, dávkování Espumisanu už ne po kapkách ale po lžících, cvičení nožičkami na bříško, nic nepomáhalo. Čajíky Toník bohužel odmítal pít. Ze stravy už jsem vysadila i veškeré mléčné výrobky… v podstatě jsem jedla už jen dušené maso, suchou rýži a masové vývary. Toník byl stále velmi plačtivý, měl velké bolesti, křeče, byl osypaný a byl výrazně propadlý v bříšku jako luk na jeho levou stranu. Při masírování bříška po směru hodinových ručiček vždy hekl, když jsem byla v oblasti čtvrté až páté hodiny. Problémy s blinkáním se také stupňovaly. Masivní obloukovité blinkání se změnilo v projektilové blinkání pod tlakem. Stříkalo to z něho pod tlakem jako ze zahradní hadice. Například v noci spinkal a mě probudil stříkavý zvuk. Hned jsem Toníka zkontrolovala, ale poblinkaný nebyl, i postýlka byla suchá. Pak jsem si ale všimla, že jsou poblinkaná celá nebesa metr nad postýlkou a celá podlaha metr a půl od postýlky. Toník spal. Z křečí byl tak vyčerpaný, že se zvracením ani neprobudil a zvratky z něho pod tlakem ve spánku stříkaly samy!

16. 6., když měl Toník skoro dva měsíce, vydali jsme se s manželem opět na pohotovost po několikahodinových křečích a křiku. Než jsme odjeli z domu, dala jsem Toníkovi do zadečku paralenový čípek, takže při příjezdu na pohotovost byl Toník opět v pohodě a když jsme s manželem líčili ty šílené peripetie, doktorka i sestřičky se tvářily, že asi přeháníme. Sestřička nám řekla, že Toníka málo hladíme a že ty potíže má z mých nervů, neboť já se celá klepala dvouměsíčním nevyspáním a strachem, takže sestřička pravděpodobně usoudila, že jsem nervově labilní a že nervozitu přenáším na dítě, které pak křičí vlastně kvůli mně. Doktorka mi opět řekla, že to jsou jen běžné dětské koliky. Když jsem namítla, že mám už jedno dítě, které mívalo dost silné koliky i zvracení, ale v porovnání s Toníkem to nebylo nic a že toto rozhodně koliky nejsou, doktorka mě opět ujistila, že každé dítě je jiné a u každého dítěte se kolika projevuje jinak. Sestřička se mě ptala, jak kojím, a když jsem jí popsala proces přerušovaného kojení a odbrkávání, řekla mi, že dítě se u kojení nemá přerušovat a prý má ty potíže proto, že ho kojím přerušovaně, ať ho nakojím naplno najednou.

Odeslali nás domů, kde jsem zkusila Toníka nakrmit, jak mi radila sestra, najednou naplno, ale to byl naprostý horor. Toník byl nafouklý jak balon zůstal v několikahodinových křečích a velké bolesti měl potom celý víkend. Takže jsem jela hned v pondělí 20. 6. opět do nemocnice, kde nás hospitalizovali pro obloukové zvracení a zácpu a s podezřením na reflux jícnu a zvětšený pylorus. Toníka jsem v nemocnici před každým kojením a po kojení vážila, abychom zjistili, zda nezvrací kvůli tomu, že se přepíjí. Toto se však nepotvrdilo, naopak jsme zjistili, že Toník pije asi o polovinu menší dávky než by mělo dvouměsíční miminko vypít. I přesto na váze přibíral nadprůměrně. Nyní ve dvou měsících měl 4,8 kg a 60 cm. Dále jsem měla Toníka vždy při křečích zanést ukázat doktorce, ale většinou doktorka, která měla aktuálně službu, neměla čas přijít a než přišla, Toník usnul vyčerpáním, takže jsem doktorkám neměla šanci ukázat, jaké má Toník křeče.

Vyšetření obnášelo klasický RTG snímek a dále vyšetření ultrazvukem, které potvrdilo reflux jícnu a hraniční hodnoty pyloru, i když přes přeplněná střeva nemohli pylorus dlouhou dobu vůbec najít. Pořád však nikdo zácpu a přeplněná střeva nijak zvlášť neřešil. Kvůli obloukovému zvracení se všichni soustředili jen na horní část zažívacího traktu. Zácpu neřešili, protože se Toník za čtyři dny hospitalizace 2× pokakal. Bylo to však jen opět díky Dufalacu. Pro hraniční hodnoty pyloru paní doktorka doporučila ještě kontrolní vyšetření RTG v čase – skiaskopii, kde se opět potvrdil reflux, ale zvětšený pylorus se nepotvrdil. Doktorka tedy vše uzavřela opět jako běžné baby koliky. Když jsem se poté paní doktorky ptala, proč má tedy Toník bříško pořád na jeho levé straně vypoulené a je vyhlý jako luk, odbyla mě s tím, že tam má přece žaludek.

Po týdnu v nemocnici jsme jeli domů s tím, že jsou to jenom koliky a musíme vydržet, prý to samo kolem čtvrtého měsíce ustane. Laktační poradkyně v nemocnici mi před odjezdem domů doporučila přerušované kojení, kdy se po pár doušcích musí Toník odbrknout, toto už jsem věděla sama, a také mi doporučila jinou polohu u kojení, kdy sedím skoro až vleže na zádech a Toník na mně leží bříškem, pusou nad prsem, a tím pádem se tak nezalokává. Tento způsob kojení opravdu trochu pomohl, Toník se tolik nezalokával vzduchem, a neměl tak velké potíže s odbrkáváním. Pokračovala jsem v dávkování Dufalacu, ale problémy se zácpou stále pokračovaly, Toník pořád špatně spával, byl velmi plačtivý, bolestivý, zvracel a někdy se ani po Dufalacu nevykakal a když ano, tak byla stolice velmi nepřirozená, takže jsem posléze dávala Dufalac jen občas. Byla jsem si stále jistější, že to nejsou běžné koliky a že má Toník v bříšku něco špatně.

Dne 13. 7. se po Dufalacu pokakal a celá plenka byla posetá tmavě hnědými drobnými řetízky. Nevěděla jsem, oč se jedná. Okamžitě jsem to jela ukázat dětské doktorce. Uvědomila jsem si, že sousedé mají na zahradě asi půl roku ovce a my používáme naši studnu ze zahrady na koupání dětí a Toník si běžně lokne vody. Dostala jsem podezření, že má Toník ve střevě nějakého parazita z ovčích výkalů, který mu způsobuje tyto problémy. Rozbor vody ze studny jsme dělali s manželem před rokem, voda byla tehdy bezvadná, ale to sousedi ještě neměli ovečky. Paní doktorka mi dala lepicí proužky na prdelku ke zjištění vajíček parazitů a zkumavky na stolici.

Celý víkend jsem poctivě vzorky odebírala, Toník ten víkend kakal po Dufalacu. V pondělí 18. 7. byly vzorky stolice i testovací proužky na parazity poslány na Ifcor na rozbor, ale parazitologický rozbor stolice i lepicích proužků byl negativní. Hnědé řetízky z Toníčka vycházely asi 4 dny, poté to postupně ustalo. Potíže se zácpou, zvracením a křečemia přetrvávaly, stolice bez Dufalacu nebyla a po Dufalacu byla nepřirozená tmavě žlutě kašovitá nebo vodnatá, tou dobou byla stolice někdy i tmavě zelená. Proto jsem dávkování Dufalacu zkoušela různě omezovat a střídat s používáním rektální rourky, kterou jsem už zaváděla v celé její délce a zároveň masírovala bříško, abych dostala stolici ven. Kombinací kvedlání rektální rourky v celé délce a masáží bříška jsem většinou zhruba po půlhodině tohoto procesu Toníka dokázala vykakat.

19. 7. byl Toník na kontrole na neonatologii v UH nemocnici po hospitalizaci. Paní doktorce jsem řekla o přetrvávajících problémech se zácpou a paní doktorka doporučila Toníčkovi potní test, který zaslali do Brna na rozbor. Přesto mi paní doktorka oznámila, že si nemyslí, že by byl test pozitivní, protože Toník krásně prospívá. Nyní skoro ve třech měsících měl 6 kg a 62 cm. Po týdenním čekání na výsledek vyšel negativní. Paní doktorka mi po několika dnech volala, zda má Toník pořád zácpu a zda kaká jen po Dufalacu a rektální tyčince, když jsem toto potvrdila, řekla, že se může jednat o Hirschprungovu chorobu – zúžení ve střevech. 12. 8. mi z UH nemocnice přišlo doporučení na vyšetření v Brněnské Černopolní dětské nemocnici. Ihned jsem volala do Černopolní nemocnice, ale tam mi bylo řečeno, že vyšetření tohoto typu bude možné až v první polovině září, jelikož teď je období dovolených.

2. 9. Toník měl ve čtyřech měsících 6,65 kg a 65 cm, stále jsem plně kojila bez příkrmů. Dnes jsem zkusila první příkrmy, přesnídávku a banán, ale to způsobilo velké problémy, na několik dnů totální zácpu, kdy nepomohla ani rektální rourka a obrovské zvracení, takže jsem od jakýchkoli příkrmů upustila a pokračuju opět jen v kojení. Stolici z něj několik dnů dostávám už jen drsným mačkáním břicha. Dufalac nezabírá.

8. 9. čtvrtek jedeme do Brna do Černopolní dětské nemocnice. Toníka se mi den předem podařilo vyprázdnit, takže primář Tůma na chirurgii nás odbyl, že to žádný Hirschprung není, že má měkké bříško a v zadečku prstem necítí žádný problém. Kdyby prý měl Hirschprung, měl by velké břicho na jedné straně a že toto není problém pro chirurga, ale nějaký problém se zácpou, který přísluší na gastro. Poslal nás poté na interní oddělení. Nestačila jsem panu primáři ani říct, že Toník to břicho na levé straně velké mívá a mívá to při masáži bolestivé. Na interně opět řekli, že to je obyčejná dětská kolika a máme jet domů. To už jsme s manželem nevydrželi a začali jsme na ně oba křičet, že přece není normální, když z něj každý den dolujeme stolici a má pořád šílené křeče. Poté mě tedy s Toníkem hospitalizovali na interním oddělení, kde jsem panu doktorovi hodinu diktovala, co se s Toníkem za ty čtyři a půl měsíce vše dělo. Pan doktor řekl, že se s tolika obtížemi u tak malého miminka ještě nesetkal.

V pátek 9. 9. svolal lékařské konsilium, kde se poradili co s Toníkem dál. Odeslali jej na ultrazvuk, který potvrdil nepřirozeně zvětšené celé rektum. Do úterý 13. 9. předepsali projímadla a výplachy střev. Přes víkend jsem jej před každým kojením a po kojení vážila, opět se zjistilo, že vypije méně, než by měl, měřila se teplota, ta byla občas mírně zvýšená, kontrolovaly se plenky – moč, stolice a zvracení. Celý víkend měl 50 ml pomalé hodinové výplachy střev a sledovali jsme kapičky krve ve stolici. Výplachy střev i projímadla Toníkovi velmi prospívaly. Zvracení bylo minimální, křeče žádné, stolice každý den. Pleť se Toníkovi vyčistila od vyrážky a černých uhrů. V pondělí večer už jsem nekojila, dostal jen čaj.

13. 9. ráno byl Toník vyprázdněný, podstoupil klasický RTG snímek a poté RTG irigografii, kde se po naplnění střev baryovou pastou zjistilo nápadné zúžení u konečníku a zbytek střev velmi rozšířený, pro vyšetření se spotřebovala veškerá baryová pasta. Po irigografii jsem musela Toníka řádně vymydlit od RTG záření, které se dá mytím částečně z těla odstranit. Po výplachu střev vykakal zbytky barya, odpoledne šel na kontrolní RTG, zda v něm nezbyla ještě baryová pasta, tato se Toníkovi všechna podařila vyloučit, takže už nemusel na další kontrolní RTG. Vzhledem ke zúžení, které se zjistilo při irigografii, doporučili doktoři dále ještě kolonoskopii.

V pátek 16. 9. nás s Toníkem přesunuli z interního oddělení na chirurgické oddělení, kde dostával celý víkend 3× denně 100ml klystýry. V neděli večer a v noci už jen čaj, žádné kojení. V pondělí 19. 9. ráno Toníka uspali a podstoupil kolonoskopii, kde mu odebrali 18 vzorků ze střev. V poledne se po zákroku probudil, kakal ten den i následující den krev. Odpoledne po zákroku už jsem mohla kojit. Zdravotní bratr, který byl u zákroku, mi přišel říct, že zúžení u zadečku viděl, ale doktor, který zákrok prováděl, mi naopak řekl, že tam zúžení nebylo. Rozbor vzorků měl trvat deset dnů, takže nás s Toníčkem v úterý 20. 9. propustili z Brna domů. Toník byl celou dobu pobytu v nemocnici naprosto bez problémů, spokojený, nebrečel vůbec ani jednou díky výplachům a klystýrům.

22. 9. – po dvou dnech doma z nemocnice, tedy dva dny bez výplachů a klystýrů a Toník už byl zase zacpaný, nekakal a celý den zvracel. Opět se začínal ohazovat pupínkama po celém těle. Další dny pokračovaly stejně. Zkusila jsem dát hroznovou dužinu, ale úplně ho to zacpalo. Touto dobou jsem na vyprazdňování začala používat čistý glycerin. V lékárně se dá za 50 Kč pořídit Easylack, což je vlastně předražený glycerin s heřmánkem v dávkovací ampulce, ale jelikož jsme museli vyprazdňovat každý den a takové kakání by se prodražilo, pořídili jsme od Fichemy bandasku glycerinu 60 Kč za litr. Ten jsem Toníkovi do prdelky dávkovala injekční stříkačkou každý večer cca 2 až 3 ml a do dvou minut se pokakal. Napřed vždy vytlačil tuhou zátku velkou asi jako ořech a poté šla průjmovitá stolice. I tak se nedokázal vykakat naplno, takže na dokakání zbytku jsem ihned přiložila na zadeček ubrousek namočený v horké vodě a takto se Toník vykakal skoro úplně. Pleť se mu zlepšila, zvracení bylo mírnější, nemohla jsem však stále dávat žádné příkrmy, jen plně kojit.

Během října přišla zpráva z Brněnské nemocnice z kolonoskopie, kde byly všechny vzorky negativní a jeden vzorek z hloubky asi 3 cm od zadečku měl hraniční hodnotu. Byli jsme zklamaní, že nebyla přiložena žádná zpráva jak Toníkův zdravotní stav řešit. Volala jsem tedy primáři Tůmovi, co znamená hraniční hodnota ve 3 cm, a on řekl, že hraniční hodnota znamená negativní, tudíž Toník žádný hirschprung nemá. Když jsem chtěla vědět, co mám teda dělat, pan primář jen řekl, že si to musím pořešit na gastru u nás, ale že on mi chirurgicky nijak nepomůže. Objednala jsem se tedy v UH nemocnici u paní doktorky na gastro. Tou dobou jsem zkoušela místo Dufalacu dávat projímadlo Forlax, které mohou děti od půl roku, ale toto také nijak zvlášť nepomáhalo.

31. 10. jsme byli s Toníkem na vyšetření na gastru v UH nemocnici. Toník měl šest měsíců, 8,5 kg a 68 cm, přibírá stále nadprůměrně, i když pil méně, než by v tomto věku měl. Paní doktorce jsem popsala potíže. Přinesla jsem okopírované výsledky irigografie a kolonoskopie. Doktorka si byla jistá, tak jako já, že ve střevech určitě zúžení je. Navrhla buď opakování kolonoskopie nebo rektální manometrii, která však bude problémem, vzhledem k tomu, jak je Toník malý. Doporučila, abych dále pokračovala v plném kojení bez jakýchkoli příkrmů a ve vyprazdňování glycerinem. Na kontrolu jsme měli přijít za měsíc.

Během listopadu jsem začala používat místo rektální tyčinky na vykákání celý prst – malíček, namaštěný nesoleným sádlem. Rektální tyčka už nezabírala a já potřebovala dostat glycerin hlouběji do střev, protože glycerin se někdy přes zatvrdlou stolici o velikosti ořechu nedostal. Vyprazdňování prstem mi poradila jedna maminka, se kterou jsem se seznámila v Brněnské nemocnici, která měla skoro stejně starého syna s Hirschprungem a ten měl stejné obtíže jako Toník. Často jsme si volaly a tato rada zabrala. Takže kombinace glycerinu do zadečku, prst se sádlem, zároveň s masáží bříška a po částečném vykakání tuhé zátky ještě přiložit horký hadřík na zadeček a dokakat průjmovitou hmotu. Tímto způsobem jsem Toníka začala vyprazdňovat každý den a čekala jsem netrpělivě na kontrolu na gastru, protože už jsem potřebovala dát Toníkovi nějaké příkrmy. Měl 7 měsíců a moje mléko už mu nestačilo. Byla jsem z neustálého kojení vyčerpaná a neuměla jsem si představit co dál s krmením, pokud se Toníkovy zdravotní problémy co nejdřív nevyřeší.

28. 11. kontrola na gastru v UH, 7. měsíc, 8,9 kg, 70 cm, musela jsem stále plně kojit, nemohla jsem dát žádný příkrm! Paní doktorka zjišťovala rektální manometrii pro kojence (ta se dělá až v Plzni), jestli prý jsem ochotná tam jet. Souhlasila jsem, že pojedu ihned. Toník už vyžadoval příkrmy, které jsem mu nemohla dát. Paní doktorka okamžitě volala primáři a popsala mu znovu celý problém. Napadlo ho, že by se ještě mohlo jednat o křeč v konečníku, a navrhl, abychom místo plzeňské manometrie jeli ještě jednou do Brna za ním.

1. 12. opět jsme jeli do Brna Černopolní, pan primář strčil Toníkovi prst do zadečku a řekl, že by to mohl být zvýšený tonus v konečníku. Domluvil s námi hospitalizaci. Ve čtvrtek 15. 12. jsme byli hospitalizováni na chirurgickém oddělení. Toník dostal klystýry. Ráno v pátek 16. 12. dostal Toník atropin a ještě další uspávací látku. Pan primář mu udělal divulzi konečníku a také mu do svěrače dal 6×0,5 ml botulotoxinu. Během dopoledne se Toník probral a byl velmi bolestivý a plačtivý. Potírala jsem mu zadeček betainem. V sobotu už Toníka nic nebolelo a večer 17. 12. se Toník sám pokakal! V neděli 18. 12. nás propustili z nemocnice domů a během dne se Toník sám pokakal 3×! Od té doby kakal skoro každý den. Jen někdy měl bolesti bříška, cca 1× za dva týdny. Pravděpodobně prdíky.

Vánoce 2016, 8 měsíců, váha 9,4 kg, výška 72 cm. Toník kakal každý den. Konečně jsem začala dávat příkrmy. V lednu jsem přestala kojit úplně a začala dávat jen sunar a klasické masozeleninové příkrmy a přesnídávky i pečivo + hodně tekutin. Vyhýbala jsem se banánu a mrkvi. V únoru byla kontrola v Brně u pana primáře. Během března 2017 se začal pokakávat i 3× denně, i když nyní dávám už i mrkev i banán. Během dubna měl občas problémy se vykakat, měla jsem obavy, jestli nepřestává působit botulotoxin, ale zatím je to v normě. Omezila jsem banán a mrkev a dávala projímavé hruškové a jablečné šťávy. Od prosincového zákroku bylo zvracení občasné, cca 1× týdně, spíše jen ublinkávání. Potíže s odbrkáváním byly stále, ne tak markantní jako bývaly při zácpě, nyní jen při večerním krmení, polohováním se daly pořešit. Kožní vyrážku po tělíčku občas trošičku měl, ale je to minimální v porovnání s tím, co míval při zácpě. Stolice měla někdy černou barvu, ale konzistence byla normální. Při případných potížích s kakáním máme domluveno s panem primářem kontrolu v Brně, případně by dal znovu botulotoxin nebo udělal něco více jak divulzi konečníku. Pravděpodobně by zadeček rozšířil řezem. Nyní má Toník rok, váhu i výšku nad průměrem – 11,5 kg a 80 cm.

Sepsáno v květnu 2017, publikováno se zpožděním v červenci 2018, po psychické i fyzické rehabilitaci maminky :))

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
17308
5.7.18 03:12

Tedy takto vypadá peklo. A musím říct díky bohu za pražské zdravotnictví. Také řešíme zdravotní problémy novorozence, nikdo na nás přes prsty nekouká, včas se pro jistotu hned dovysetruje, čekací doba minimální… Přístup ve vašem místě bydliště mně přijde úplně neuvěřitelný. Chápu potřebu roční psychicke rehabilitace. A to jste doma měli ještě starší dítě,které také potřebovalo nějakou pozornost. A je již jen dobře!

  • Nahlásit
  • Zmínit
828
5.7.18 03:23

Ježíši vy jste si užili 8o To muselo být šílený :( a do toho starší sestřička chudák jak ta to vnímala? Držím palce ať už je dobře

  • Nahlásit
  • Zmínit
5199
5.7.18 05:45

Tak to je dost sileny 8o mam doma neco pres 3 tydny starou holcicku :srdce: (prvni dite teda) a neumim si tohle predstavit! 8o moc preju, at se vse brzy urovna a Tonicek je vesele dite s co nejmene nebo nejlepe zadnymi problemy! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4629
5.7.18 07:01

Teda, to je husty. Musi byt na palici, kdyz vim, ze proste neco neni vporadku a porad ze me delaji hysterku, co nedokáže prezit novorozeneckou ( kojeneckou) koliku.
BTW: Toník se ma, ženské za botox plati takove penize a Toník bude mit zadeček, jak lecktera celebrita :mrgreen: .
Samozrejme jen na odlehčení, je mi jasne, ze to bylo peklo. Hlavne, ze uz mate příčinu.. Preji pevne zdraví a nervy. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
359
5.7.18 07:24

Boze, to jste si uzili…my resily silne koliky a bylo to na palici, tohle je jeste o nekolik levelu horsi…klobouk dolu, co jste museli prozit. Preji vam vsem, at uz je jenom dobre!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1120
5.7.18 07:46

Je ale pravda,že se všude píše i lékaři to potvrzují,že kojenému dítěti opravdu nemusí mít pravidelnou stolici..Je běžné že kojené dítě kaká třeba jen jednou týdně.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1599
5.7.18 09:46

Hrůza, chudinka malej. To muselo být opravdu psycho pro celou rodinu. Syn měl také problémy po narození- asi kolika plus poporodní šok. Plakal, pokud nespal, bylo to děsný, pořád jsem jen přemýšlela, jak mu pomoci…Naštěstí se to po třech měsících začalo rapidně zlepšovat…A v 6 měsících byl už naprosto úžasnej a bez problémů.
A to byl jen slabý odvárek toho, čím jste si prošli vy. A i tak jsem nevěděla, jak dlouho to vydržíme a moc jsem se bála, aby mu právě nebylo něco jiného.
Přeji celé rodině zdraví a ať si konečně užíváte příjemné společné chvíle :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7901
5.7.18 11:43

Tomu říkám radost z ho*na
Neuvěřitelný. Já už bych si snad dala provaz. Přeji vám už jen klídek a spokojené dětičky. Tohle muselo být peklo ???? Tolik bolesti si musel vytrpět.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
5.7.18 12:41

Mě z toho bylo už špatně - ta bezmoc, když víš, že je něco v nepořádku a nevíš, jak to řešit. Pamatuju si na mamčinýho bratrance, který taky nekadil, prý normál, no zachránili ho jen tak tak, konečník měl skoro zablaněný, všechno v něm zůstávalo. Kdyby si jeho rodiče nedupli, tak o syna přišli.

Snad už bude jen lépe…

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
5.7.18 13:54

@Cuddy

Nechápu přístup pediatra. Když mě syn nekadil 4 dny, tak už mě objednal na vyšetření a sono, radši dvakrát zbytečně, než jednou zanedbat oprávněně :nevim: Taky jsme v Praze…Na konec se syn vykadil spontánně :lol: Ale ty potíže z deníčku, vždyť to by mi jako pediatrovi nedalo spát. Jedna věc je nekadit, ale nesmí být popsané potíže…

  • Nahlásit
  • Zmínit
17308
5.7.18 14:01

@ASAndrea tak nějak, kojené dítě skutečně nemusí kakat týden, ale má mít břicho pohmatove v pořádku. A pokud by mne někdo vyhnal z pohotovosti s tím, že jsem hysterka, tak bych zadala pobyt v nemocnici. Kdyby mne nebylo vyhověno, v případě potíží nedávám lék, ale volám 155, která k pár týdennímu dítěti přijede raději i zbytečně. Ale nechci moralizovat, opravdu může být přístup lékařů v různých částech republiky odlišný. Chudák zakladatelka a její rodina.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3090
5.7.18 15:22

Chtěla jsem se zeptat, jakou roli ve všem sehrala dětská lékařka/lékař. Minimalně zpočátku jak Vás odbývali na pohotovosti, toto měl řešit pediatr. Jinak máte můj obdiv, že jste to zvládla. Je to hrůza, spoléhat se na doktory, kteří nemají ani čas Vás pořádně vyslechnout.

  • Nahlásit
  • Zmínit
158
5.7.18 17:45

Strašně Vás obdivuji, že jste se z toho nezbláznila. Když se mi narodil Péťa byl o proti stejně starým dětem menší. Pediatr nás radši poslal do nemocnice na vyšetření, jestli nemá liliputí sindrom. Naštěstí je zdraví a geneticky prostě malý (ve dvou letech má velikost ročního dítěte)
Udělali jste dobře, že jste si s manželem dupli, akorát si myslím, že jste měli dřív. Já bych asi stáhla zadek a odešla, naštěstí od toho mám manžela, ten se pere za nás všechny :-)
Držím pěstičky, ať už je Toníkovi lépe a nemá z toho žádný následky. Ještě bych si na tu doktorku, co vás pořád posílala domů s kolikou stěžovala.

@Cuddy souhlasím s vámi, díky bohu za Pražské doktory

  • Nahlásit
  • Zmínit
3896
5.7.18 20:03

Tonik ma stesti, ze ma takovou maminku. Muselo to byt peklo, vubec si to nedokazu predstavit. Jste dobra, jak jste vse vymyslela s zvladla, co a jak delat a v jakem mnozstvi davat! Nechapu, ze vas tehdy z te nemocnice jen tak pustili…

  • Nahlásit
  • Zmínit
6728
5.7.18 21:44

Páni. Klobouk dolů . Muselo to být velmi vyčerpávající a hlavně na psychiku. A už vůbec si nedokážu představit co to bylo pro malého tolik bolesti by děti zažívat neměli. Ale jste velcí bojovníci že jste nic nevzdali a šli tvrdě za příčinou. Přeji ať už je jen a jen dobře. Ps: nadprůměrná mi nepříjde dcera měla ve 12 měs 98 cm a 13,5 kg :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1594
5.7.18 22:21

Ta bezmoc musela byt silena. Jsem moc rada, za vas I Tonicka, ze se konecne prislo na problem. Drzim palce, at prospiva a je zdrave a vesele detatko… a vy jste neskutecne silna zena. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5.7.18 23:11

Ach jo, chtělo se mi při čtení skoro brečet, chudinka malý, tolik bolesti!! Prožili jste si peklo, snad už je teď vše v pořádku. Ať se vám daří už jen dobře ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
6.7.18 00:30

Šílené. Je mi moc líto, čím jste si prošli. A obdivuji, že jste se tak dlouho pokoušeli dovolat pomoci. Měla jsem slzy na krajíčku, když jsem váš bezmocný deníček četla. Já bych ale asi reagovala daleko razantněji, nenechala bych se odbýt, jela bych do další nemocnice, další pohotovost, popřípadě RZ. Miminko, které nekaká a tak šílení zvrací.. to může mít naprosto fatální následky. Dehydratace, prasknutí střev. Problém také je, že jste podávali jednou i léky, před odjezdem do nemocnice, vím, je to těžké, ale těžké v tu danou chvíli má i lékař, který má svázané ruce, poněvadž symptomy jsou potlačené. Jenže to lékaře dozajista neomlouvá, udělali několikrát chybu, že správně nediagnostikovali. Ale je to ponaučení pro nás všechny, že máme bojovat a nevzdávat se … moc vám děkuji za sdílení příběhu a přeji vám, ať už máte jen krásné společné chvíle, ať jste vy sama v pohodě a ať je malý jen zdravý. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
675
6.7.18 06:56

Maminka ma muj obrovsky obdiv, ze to vsechno vzladla :potlesk: denicek urcite svym detailnim popisem muze pomoci, treba nekdo resi neco obdobneho…

  • Nahlásit
  • Zmínit
675
6.7.18 07:00

@sediza ta detska lekarka to by me taky zajimalo, zda vubec neco se snazila delat. ta by mela byt prvni, kdo posila ke specialistum a nedostat se do faze, kdy budou zoufali rodice na pohotovosti…

  • Nahlásit
  • Zmínit
1862
6.7.18 09:29

Máte můj obrovský obdiv, že jste to zvládla. Já bych se složila. Jak reagovala na vše starší dcerka? Mám doma třítýdenní miminko a po přečtení deníčku děkuju Bohu, že je syn zdravý jak rybička.

  • Nahlásit
  • Zmínit
6.7.18 13:26

Desivé. Postoj kompetentných, bezmocnosť rodičov, a najviac, utrpenie drobčeka. :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
6.7.18 13:51

Je mi moc líto, čím jste si museli projít, než se přišlo na příčinu. Jsi silná, že jsi se z toho nezbláznila. :hug: Vážně mě děsí přístup některých lékařů. Přeju, ať už je vám jen dobře. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.7.18 06:39

Vim, o cem mluvite!!

Mame doma to same, jen slabsi odvar!!! Vas clanek by nam mohl zmenit zivot!! Dekuju za nej!! Napisu vic, az budu mit trochu vic casu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.7.18 22:20

Díky všem moc za podporu, vůbec jsem nečekala, že tady bude na můj článek tolik reakcí. Ano, bylo to opravdu peklo, nerada na to vzpomínám.. Problémy se vyřešily těsně před Vánoci 2016 a můžu říct, že nejlepší dárek co jsem kdy pod stromeček dostala bylo opravdu to ho*no :))) Tento článek jsem původně sepsala na žádost dětské doktorky a rozhodla jsem se jej uveřejnit poté, co jsem v lékárně zaslechla jednu maminku, která řešila u miminka podobné problémy. Uvědomila jsem si, že tím snad některé další mamince můžu nějak pomoct, poradit. Co se týče mé starší dcery Štěpánky, ta celé toto martyrium s Toníčkem nesla hodně špatně, jelikož se samozřejmě veškerá pozornost soustředila na Toníka, takže na Štěpánku jsme neměli vůbec čas. Začala mít strašlivé noční můry a běsy, dlouho se počurávala a Toníka nesnášela. Teď už si k sobě naštěstí našli cestu a mají se moc rádi. Toník je velice usměvavý a žádná bolístka ho nerozhází. Po tom čím si prošel, má asi posunutý práh bolesti, takže skoro vůbec nebrečí, ať se mu stane cokoli. Ještě jednou díky všem za podporu a snad článek někomu pomůže :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.7.18 22:43

@sediza Dětská doktora, řekla bych, v tom hrála pouze roli dohližitelky, která mi v podstatě jen vypisovala žádanky na vyšetření v Brně nebo na gastro do UH. Ona sama se nikdy s tonusem konečníku nesetkala a sama si asi nebyla jistá jestli jsou to koliky, možná si taky myslela, že mám nějakou poporodní hysterii. Primář v Brně se pravděpodobně s tímto problémem také setkal poprvé v životě, protože napoprvé také nepoznal co Toníkovi je, a po prvním pobytu v Brně nás také poslal domů. Až na apel z gastra v UH uznal, že ho musí vyšetřit znovu. Takže problém byl, že tonus konečníku je asi taková rarita, která jde právě kvůli záměně s kolikama špatně diagnostikovat.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.7.18 22:55

@Barcano jak máte staré miminko?

  • Nahlásit
  • Zmínit
3395
7.7.18 23:36

Už dlouho mě tak žádný příběh malého kojence nezasáhl. Klobouk dolů před vámi, vaším synem, dcerkou i manželem. Snad tento příběh pomůže dalším. A jak ten botulotoxin zapůsobil? Jaká je další léčba?

  • Nahlásit
  • Zmínit
8.7.18 13:28

@Laddmie Děkuju. Botulotoxin působí tak, že uvolňuje svalstvo, takže Toníkovi po botoxu povolila křeč ve svěrači a pan primář zároveň udělal i divulzi konečníku, což je vlastně násilné roztažení. Pan primář sám nevěděl, jak dlouho bude botulotoxin i tak malého dítěte účinkovat. Odhadoval třičtvrtě roku. I podle toho, že nevěděl, tak myslím, že to byl jeho první případ zvýšeného tonusu - svalového napětí v konečníku u miminka. Po zákroku jsme jezdili každý měsíc na kontroly do Brna, nyní už nejezdíme. Toník má dva roky, kaká normálně, takže už víc neřeším a doufám, že už se potíže nevrátí. Botox po víc jak roce už pravděpodobně neúčinkuje, asi pomohla ta divulze. Teď po tom všem bych potřebovala botox já, na vrásky které jsem před tímto vůbec neměla. Když jsem se vrátila s Toníkem z Brna, zjistila jsem, že mi dokonce zešedivěly vlasy… barva to spravila a jede se dál. Hlavně, že už je vše v pořádku :dance:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:41

@Cuddy Díky. Doufám, že vaše miminko bude v pořádku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:43

@Fonty jj, bylo to peklo a hlavně velká bezmoc… Štěpánka to nesla těžce, měla z toho noční běsy, ani se jí nedivím. Teď už je naštěstí vše v pořádku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:43

@Kukacka123 mockrát díky a přeju zdravíčko vašemu miminku :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:45

@Tiffany1 přesně… říkala jsem panu primáři, ať mi zbytek botoxu, co nespotřebují do Toníčkova zadečku, nechají na xicht :) Pan primář srandista, prý jo, ale stejnou jehlou, aby ušetřili :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:46

@kalie mockrát díky :mavam: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:50

@ilonka12 jj, přesně právě to nás učili i v těhu kurzu, že nemáme panikařit, pokud miminko nekaká. Právě proto jsem to nekakání tak dlouho neřešila, ani na pohotovosti tomu nepřikládali žádnou váhu. Prvním signálem měla být neodešlá smolka v porodnici. Ale to jsem netušila, že má do 48hodin odejít všechna smolka. Možná kdyby se toto hned na začátku řešilo, mohlo se hned zjistit v čem je problém.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:52

@123Soňa Díky moc. No přesně, ta bezmoc a strach co malému je, je hrozný. Navíc někoho pořád přesvědčovat, že je opravdu něco špatně, a oni nevěří a nepomůžou, z pohotovosti pošlou zpět do toho pekla… no byl to děs…

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.7.18 22:54

@Petra2829 přesně vystiženo ,,radost z hovna,, Na vánoce 2016 nejlepší dárek v životě pod stromečkem bylo opravdu to hono :lol: :potlesk: :dance:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5199
10.7.18 07:03

@Katerinaha moc dekuji! :kytka: moc si to uzivame :srdce: preju krasne leto! :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7901
10.7.18 16:06

@Katerinaha :* :srdce: celé rodině jen to nej. Plno úsměvu a málo slziček.

  • Nahlásit
  • Zmínit