1. trimestr zjištěna panická porucha

Anonymní
23.2.16 13:13

1. trimestr zjištěna panická porucha

V minulém týdnu jsem skončila na psychiatrické klinice s úzkostnou panickou atakou. Byla velmi silná a od té doby se mi ve slabší míře ataky opakují každý den. Necítím se celé dny dobře, mám strašný „strach“ a nevím z čeho, svírá se mi na hrudníku, napětí ve svalech, třes, pláč. Když je to lepší tak zase spím. Nemám chuť nic dělat, nemůžu se do ničeho donutit. Včera mi tedy nasadili antidepresiva a mám i oxazepam na uklidnění. S lékařkou šla řeč i o možné interupci z tohoto důvodu. Strašně mne děsí tohle těhotenství. Předtím jsem ho moc chtěla, teď mi vyloženě nedělá dobře. Navíc je tu jistá možnost, že se ta porucha prý rozeběhla z důvodu hormonů. Mám strašný strach a pocit, že těhotenství nezvládnu, ani péči o dítě potom. Nevím co mám dělat. Na rozhodnutí o interupci mám dva týdny. Prý kdyby se mi ta porucha rozvinula dříve a byla bych zaléčená, bylo by to lepší, takto je to prý horší, větší omezení v možné medikaci a navíc mi léky prý zaberou až za dlouho. Je tu někdo, komu se to taky stalo? Anonymně, díky.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

9072
23.2.16 13:28

Je to tezky, moje mamka mela taky panicke ataky, je to hrozny a pro zdraveho cloveka spatne pochopitelne… zni to sice od doktorky snadno, ale zvazila taky jak se vyrovnas s vedomim, ze jsi sla na potrat? Uz se to neda nikdy vratit. Treba se to v druhem trimestru zlepsi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
36
23.2.16 13:44

Nedelej to…potrat. Kvuli detem dokaze byt zenska strasne moc silna. Vydrz, jde to i bez medikace. Strasne moc Ti budu drzet palce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7218
23.2.16 13:48

@olcak70 Ty mas zkusenost, ze to jde i bez medikace? To se mi nejak nezda…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
172
23.2.16 13:49

Ja zazila neco trochu podobneho..asi v 5 mesici jsem zacala mit uzkosti a nespavost z te zas uzkost a tak furt dokola..taky jsem skoncila na tyden na psychiatrii. Bylo to silene..je to i duvod proc se bojim byt znovu tehotna..ale ted jsou synovi skoro tri roky a vidim, ze to stalo za to..bez nej by byl zivot smutny a prazdny..vydrz to..leky zaberou neboj se..drzim palce!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.2.16 13:51

@olcak70 Bez medikace to v mém případě rozhodně nejde. Skončila bych na uzavřeném oddělení. Čtu na netu, že ten oxazepam není pro prcka dobrý, ale na té klinice mi řekli, že ho můžu, že se v krvi zdržuje po poměrně krátkou dobu a že se prostě užívat smí. A pak mám Zoloft a ten se prý může úplně běžně. Jinak já právě nemám motivaci, vůbec necítím žádné příjemné hezké pocity, co se těhotenství týče. Něco se mi porouchalo v hlavě a nemám k tomu vztah. Prostě mne to jen děsí.

  • Nahlásit
  • Citovat
36
23.2.16 14:02

@Levandulina mam…bohuzel, kazdy kdo tim prosel, rozumi..psychicka bolest, kdo nepoznal nepochopi…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
36
23.2.16 14:04

To je mi lito, moc…tak at Ti je dobre a bude uvidis.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9072
23.2.16 14:39

Já bych na potrat nechodila, s tvojí nemocí tě to může složit na celej život :nevim: ale vím zase že s panickou poruchou vidíš hlavně jen své problémy, vše co se děje tobě je otřesnej problém a pokud se děje něco tvým blízkým tak to podle tebe hravě zvládnou, je to porucha kdy se člověk přehnaně soustředí na sebe… jinak co se těhotenství týče… hodně ženskejch má na začátku smíšený nebo i špatný pocity, taky jsem je měla, prostě pocit, co jsem to vlastně udělala? chtěla jsem být zase malá a bejt se svojí mamkou, přenechat ty starosti někomu jinýmu…ale změní se to… pokud ale budeš o potratu víc uvažovat, konzultuj s vícero doktory, jde o lidskej život…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.2.16 16:14

Anonymní na potrat nechod. To, že ti je teď špatně a netěší se se na miminko, je tvá deprese. Léky ber, je spoustu těhotných co bere antidepresiva a mají zdravé děti. A až ti léky zaberou myslím něco kolem tří týdnů strašně by tě mrzelo, že jsi na potrat šla. Co na to manžel, přítel? O něm se nezmiňuješ.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
23.2.16 16:15

Proč vlastně uvažuješ o potratu?

  • Nahlásit
  • Citovat
22
23.2.16 20:30

S léky a pod kontrolou lékaře-psychiatra to zvládneš, respektive půjde vydržet těch několik měsíců těhotenství, které tě teď tak děsí. Máš za sebou už skoro třetinu těhotenství. :) Svěřuj se a komunikuj s lékaři a nejbližšími a půjde to. :dance: Po porodu tě také mohou líp zaléčit, šance na zlepšení jsou velké, takže to nevzdávej! Na potrat nechoď.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.2.16 21:06

Vím, jak se cítíš, zažila jsem to. I když miminko bylo chtěné, hned ze začátku nastoupila deprese a úzkosti. Měla jsem pocit, že to nezvládnu, byly to strašný stavy. Od 4. měsíce jsem měla nasazená antidepresiva. Kdo to nezažil, nepochopí. Na jedné straně dítě, na druhé pocit, že tyhle stavy už nedám ani o den navíc. Kdyby jsi šla na potrat, do smrti by sis vyčítala, žes to nezvládla. Uvidíš, že po nasazení léků stavy poleví. Vůbec teď nepřemýšlej o tom, jestli zvládneš péči o dítě, to teď neřeš, uvidíš, že tohle nastoupí po porodu automaticky. Ani si teď nevyčítej, že se z těhotenství netěšíš, za to prostě nemůžeš. Uvidíš, že se to bude lepšit. Já, když jsem začala cítit pohyby miminka, nějak automaticky se u mě dostavil pocit, že za toho drobečka musím bojovat. Dnes, když se na syna dívám, je mi líto, že se mnou v těhotenství tímto musel procházet. Bohužel, za to člověk nemůže, depresím o hormonům člověk neporučí. Věřím, že to zvládneš :hug: :hug: :hug:
Prosím ponechat anonym, děkuji.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama