12ti letý se stydí a bojí situací

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
1206
9.11.21 12:17

12ti letý se stydí a bojí situací

Pěkný den,
prosím o radu, pokud má nějkdo podobnou zkušenost. Můj starší syn, v lednu mu bude 12, začal chodit do nové školy do 6. třídy. Do školy chodí rád, baví se ale spíše se spolužáky z 5. třídy, které zná. O prázdninách neustále řešil, jaká asi bude nová škola. Je celkově stydlivý. Při každém vystoupení před rodiči např. na vánočních besídkách byl pro něj problém vystupovat. Co mě ale trápí, že má strach i z jiných situací. Od školky až doposud ho do školy vozím autem, protože bydlíme jinde. Není tedy zvyklý jezdit do školy sám, např. autobusem a když mu navrhnu, že by to měl vyzkoušet, že třeba i pojedu s ním, tak v žádném případě. Nyní už chodí ze školy alespoň přes město sám za mnou do práce, což na začátku byl asi také problém, vždy cestou skoro utíkal. Jinak je to přátelský kluk, oblíbený v kolektivu. ven chodí také, ale jen s dětma, co zná. Před cizími lidmi je nesvůj, nervozní. Když mají nějaký referát ve třídě před tabulí, říká, že ho vždy až pálí uši a červená se. Nevím, jak to řešit, zda ho vystavovat těm situacím postupně, aby si zvykal. už teď si říkám, jak by za pár let jezdil někam do jiného města sám autobusem :(, zda by to zvládl. Také má problém, když by si měl jít něco sám do obchodu. Mátě někdo zkušenost?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3360
9.11.21 12:22

Zkus to s nim proste doma nacvicovat. Udělej nějaké místo, kde bude jako tabule, a ať se tam postaví a ten referát odříká. Zkuste i různé situace, co by mohly v průběhu nastat, například, ze někdo bude nepozorný a Ucitelka ho okrikne, aby ho to nerozhodilo. Nacvicit takto i obchod a autobus a pak ho tam poslat. Co jiného :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
65208
9.11.21 12:36

@zuzuza cesta do školy, neptat se, 3× jet a ním a pak ať to zvládne. Taky máme stydlina, ale musel se to naučit, je mu 9.. co se týče školy, spolupracujeme s učitelkou, takže na začátku nešel třeba před tabuli, ale seděl v lavici, pak si stoupl, pak teprve k tabuli. Otázka pár týdnů a je po problému :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13717
9.11.21 12:38

Moc ho „setris“ k nam do skoly jezdí busem i prvnacci a nakoupit zvladla i nase stydliva sotva 6 leta jeste v predkolakach (v menší vecerce).
Jasne každé dite je jine, ale je potreba to s nim trénovat a tem situacim ho vystavovat.
Dcera je taky dost stydliva takze napr. v lete zrmrku nedostala, pokud si pro ni ke stánku sama nedosla, to same v cukrarne, když si chce domu zabalit jeste zakusek, dostane penize a jde si sama rict atd atd..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17048
9.11.21 12:53
@zuzuza píše:
Pěkný den,
prosím o radu, pokud má nějkdo podobnou zkušenost. Můj starší syn, v lednu mu bude 12, začal chodit do nové školy do 6. třídy. Do školy chodí rád, baví se ale spíše se spolužáky z 5. třídy, které zná. O prázdninách neustále řešil, jaká asi bude nová škola. Je celkově stydlivý. Při každém vystoupení před rodiči např. na vánočních besídkách byl pro něj problém vystupovat. Co mě ale trápí, že má strach i z jiných situací. Od školky až doposud ho do školy vozím autem, protože bydlíme jinde. Není tedy zvyklý jezdit do školy sám, např. autobusem a když mu navrhnu, že by to měl vyzkoušet, že třeba i pojedu s ním, tak v žádném případě. Nyní už chodí ze školy alespoň přes město sám za mnou do práce, což na začátku byl asi také problém, vždy cestou skoro utíkal. Jinak je to přátelský kluk, oblíbený v kolektivu. ven chodí také, ale jen s dětma, co zná. Před cizími lidmi je nesvůj, nervozní. Když mají nějaký referát ve třídě před tabulí, říká, že ho vždy až pálí uši a červená se. Nevím, jak to řešit, zda ho vystavovat těm situacím postupně, aby si zvykal. už teď si říkám, jak by za pár let jezdil někam do jiného města sám autobusem :(, zda by to zvládl. Také má problém, když by si měl jít něco sám do obchodu. Mátě někdo zkušenost?

Samozřejmě, že ho musíš těmto situacím vystavovat - jak jinak čekáš, že se v nich naučí pohybovat? Úderem osmnáctého roku udeří blesk, něco ho osvítí a on se změní ve lva salonů?

Mám stejně starého syna s podobnou povahou - nezměnil sice školu, v tom to má jednodušší, ale jinak je to velmi podobné. Kolikrát půl hodiny přemýšlí, jestli mu stojí za to zaběhnout si do obchodu nebo do knihovny, když s ním nemůže sestra a měl by jít sám… Referáty nebo jakékoli předvádění před lidmi z duše nesnáší…

Ale nedá se nic dělat, prostě se musí otrkávat a občas je potřeba být nekompromisní. Do školy, ze školy samostatně - vždyť to i pro něj musí být ostuda, aby ho ve dvanácti letech pořád doprovázela máma… kromě toho, kdyby se nečekaně něco přihodilo, tak přece musí být schopen se samostatně dopravit a situaci vyřešit (a na to musí mít natrénováno z běžného, rutinního života).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7211
9.11.21 13:42

Je nesmírně důležité, a nejen pro děti, umět vystoupit ze své komfortní zóny. Z mých 8 letých dvojčat je jedna z holek dost stydlivá a taky jí není příjemné chodit na nové kroužky, mezi nové lidi apod., ale prostě musí, já jsem v tpomhle dost neústupná. A vždycky, vždycky po každém nějakém,,výstupu" o tom, že se jí někam nechce, tak přijde plná zážitků a spokojená. Brát u dvanáctiletýho kluka jako úspěch to, že jde sám ze školy přespřes město, mi přijde spíš ostuda a dle toho, co popisuješ, bych se už docela bála, jestli se nejedná o nějakou sociální fóbii.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
233
9.11.21 13:53

Toto je na dětského psychologa. Počínající uzkost, sociální fobie. V dospělosti by mohl mít velké potíže.
Nejlepší je řešit tyto potíže co nejdříve.
Vznikají u dětí se skleníkovou výchovou, moc šetřene.
Nebyl dlouho jedinacek?
Potřebovala byste poradit s výchovou a podpořit syna v prubojnosti a nebojacnosti. Je těžká doba a je potřeba, aby se decka učili zdravému sebeprosazovani.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1206
9.11.21 14:01

Určitě si myslím, že je problém v tom, že vlastně neměl možnost se otrkat, protože prostě pracuji ve stejném městě jako on chodí do školy, takže vždy je ráno naložím vyhodím u školy a jedu do práce. Je od nás docela blbé spojení. Já jsem to taky tak bohužel měla, sama se léta léřčím na uzkostnou poruchu a druhý mladší syn ADHD + komorbiditní uzkostná porucha, asi k tomu mají i dědičné dispozice. Tak nevím, zda ho vzít k psychologovi, nebo se na něj zeptat až půjdu s mladsím na kontrolu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10382
9.11.21 17:07

Musíš ho těm situacím vystavovat. Vozit takhle staré dítě do školy, protože to samo nezvládá, je ostuda, tvoje i jeho. Ale víc tvoje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13717
9.11.21 17:36

@zuzuza myslim, ze bude stacit když budete trenovat, proste se otrka…kdyz tem situacim neni vystavovan, nebude je umet řešit a neni treba v tom hledat nějakou poruchu-diagnozu.
Sedni si, vysvetli a začněte pomalu zvykat ze je sam za sebe a velkej kluk.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26987
9.11.21 17:36

@zuzuza Tak třeba s tou školou, by se to dalo trochu chápat. Nicméně ty jezdíš takhle vždycky? Nebo mu všechno uzpůsobuješ?
Když budu nemocná, budu mít doktora, budu muset zůstat s mladším děckem doma, tak prostě dítě posmaží do školy samo. Co to tvoje?

A mimo školu je dalších asi sto situací, kde jsi mohla děcko nechat postupně otrkávat.

Mám osmiletého, taky to s ním někdy není jednoduché co se týče nových situací (kroužky, tábory apod.), ale prostě jsem od předškoláka vyžadovala určitou samostatnost - že si věci vyřídí, zařídí, dojde.
Takže v pěti letech chodil za kamarádem v rámci stejné ulice, řekl si u okýnka o zmrzku, o rok později jsem ho poslala k tomu stánku samotného a takhle prostě ve všem step by step.

Když chce jít po O, tak si prostě domu musí dojít sám. Zařídil si berličku v podobě spolužáka, ale domluvil si to sám. Když spolužák omarodil, ale moje dítě chtělo jít po O, tak to prostě musel zvládnout sám. Já tam pro něj o svojí obědové pauze lítat fakt nebudu.
V první třídě se šlo oběma dětmi ke školce, rodič šel předat dítě do školky a prvňák pokračoval 500 m za roh ke škole. Odpoledne byl zase sraz před škokou apod.

Máš nejvyšší čas s tím něco udělat
Jak to dopadá, mám v živém přenosu v rodině. Tam teda hrála velkou roli i hyperprotektivní úzostná matka (děti byly na všechno moc malé, případně vše bylo moc nebezpečné).
Takže má doma skoro 15 otroubeného puberťáka, který je prakticky nepoužitelný. Překvapivě to mamince začalo vadit, protože začala mít zdravotní potíže, už dítě nezvládá všude vozit a vyzvedávat. Konečně vidí, jak jsou jiné děti stejného věku samostatné, zvyklé na běžný život typu použiju autobus, dojdu si nakoupit pomůcky do školy, zajdu do knihovny… a její ne. A je kolikrát naštvaná na to děcko, jak může být tak nesamostatné, když má příští rok nastoupit na střední, kam bude v lepším případě dojíždět, v horším bude na intru. To bude panečku teprve střet s realitou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1612
9.11.21 18:04

To užil mi zní jako úzkosti, a v takovém případě ho tomu „prostě vystavit“ může nadělat i víc škody než užitku. Nedělat nic ale taky není dobré. Možná bych to i probrala s dětským psychologem, na tom není nic hrozného.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26987
9.11.21 18:11
@Liberalissima píše:
To užil mi zní jako úzkosti, a v takovém případě ho tomu „prostě vystavit“ může nadělat i víc škody než užitku. Nedělat nic ale taky není dobré. Možná bych to i probrala s dětským psychologem, na tom není nic hrozného.

Jenže proč je úzkostné? Protože nebylo v ideálním věku vystaveno běžné zátěži a bylo krapet skleníkově kultivováno.
Takže asi to nechce léčbu šokem, ale něco s tím dělat určitě. A prvním krokem může být upuštění od toho stoprocentního taxikaření.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
426
9.11.21 18:20
@Semtex píše:
Zkus to s nim proste doma nacvicovat. Udělej nějaké místo, kde bude jako tabule, a ať se tam postaví a ten referát odříká. Zkuste i různé situace, co by mohly v průběhu nastat, například, ze někdo bude nepozorný a Ucitelka ho okrikne, aby ho to nerozhodilo. Nacvicit takto i obchod a autobus a pak ho tam poslat. Co jiného :nevim:

Tohle třeba na mě nikdy nefungovalo. Před rodinou, nejbližšími přáteli, odříkám text bez přeřeknutí, v klidu, bez červenání. Jakmile mám vystoupit před větším kolektivem, tak je to tragédie - rudnu, drmolím a ve chvíli kdy se přeřeknu, to začne být ještě horší.

@zuzuza Zakladatelko, jak ses dál rozepsala, tak bych to radši probrala a odborníkem, když tam stejně chodíte.

Některé návody ní tady přijdou strašně drsné. Třeba to, že dcera od @Elen8 byla bez zmrzliny, protože měla strach tam zajít. Zajímalo by mě, jestli by tuhle metodu na sebe použila i @Elen8 pokud by ona sama měla z něčeho strach. Takže by třeba starch z hadů překonávala tak, že by každý den při odchodu z bytu musela jednoho překročit? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13717
9.11.21 18:34

@Snorlaxik tak musi si posoudit máma sama, zda jde o poruchu a je potreba psycholog, nebo udelala ve výchově chybu a syna dostatečně neukolovala dle veku, kdybych nasi dceru nenutila obcas vykročit z jeji komfortni zony mame doma to same co zakladatelka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat