14měsíční ve vzteku bije a válí se po zemi

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.03.18 13:53
14měsíční ve vzteku bije a válí se po zemi.

Dobrý den,

prosím o radu hlavně zkušené maminky, co už tohle období mají za sebou… Mám 14ti měsíční dcerku, u které se už od roka pomalu začaly projevovat první náznaky vzteku a vzdoru. Když jsme byli někde mezi jinými dětmi stejného věku a nějaké ji něco vzalo, nebo naopak jí se líbilo něco, co má druhý a nenechal si to od ní vzít, tak se začala vztekat, brečet a plácat kolem sebe rukama. Někdy se stalo, že přitom všem, jak se rozháněla, sejmula ručičkou i to druhé dítko.

Postupem času se to stupňuje. Když jí něco nabídnu, co zrovna nechce, nebo nedám, co zrovna chce, tak je schopná sebou fláknout na místě na zem a začít neskutečně ryčet, když odejdu do druhé místnosti, aby viděla, že na její vztekání nepřijde žádná reakce, je to snad ještě horší, to se za mnou rozutíká, doběhne ke mě a tam sebou zase flákne na zem a znova. Rukama máchá tak, že mi vyrazí nabízenou svačinu, nebo mě vyfackuje… :( Snažím se na ní škaredě podívat, chytnout jí za ruku a říct jí že maminka ani děti se nebijou. Snažím se na ní neřvat, protože si myslím, že to není řešení, nebiju, aby viděla, že to není normální někoho plácat, ale teda přiznám se, že dnes po 40 minutách nepřetržitého řevu, kdy se mi vztekla jenom proto, že jsem jí vzala pitíčko, které rozlívá na podlaze, jsem opravdu už měla co dělat, abych nevybuchla. Ustála jsem to, dlouho chvíli se vztekala, pak se přišla ke mě uklidnit, a po nějaké době se nám teda podařilo ten vztek nějak ukončit, ale cítím se i tak jako bych to nezvládla. :,( Nevím, jak v takových situacích reagovat. Mám pocit, že ze všech stran na mě dopadají různé názory a já nevím, který je ten správný. Nechci udělat chybu. Sama jsem byla jako dítě bita hlava nehlava, psychicky vydíraná a dodnes si sebou tohle břímě nesu životem a snažím se začlenit do normálního života a fungovat jako normální sebevědomý vyrovnaný dospělý člověk.

Nikdy jsem nebyla moc kontaktní dítě a matka mi vždycky vyčítala, že se s ní netulím, že když někam jdeme, tak si jdu hrát a vůbec mě nezajímá, kde ona je. Bylo mi to líto, ale neuměla jsem to jinak. Vypadá to, že dcerka podědila tuhle povahu po mě, už když začala chodit, nikdy se nechtěla nechat vést za ručičku, moc se toho nenamazlí a prostě je taková „samostatná“. Poznávám se v ní, a tak to chci řešit jinak, než jak to bylo u mě, a prostě jenom trpělivě vyčkávám, až si občas přijde sama. A opravdu se to trochu zlepšuje, za ruku ale nechce chodit pořád a do toho teda se teď stupňují ty vzdorovité scény. Nicméně už je to tak a musíme to prostě spolu nějak zvládnout a přijít na způsob, jak to aspoň trochu usměrnit. Už jsem zkoušela domlouvání podle výchovy nevýchovou (což u nás se minulo úplně účinkem, mám pocit, že i když dceru poprosím, jestli by mi něco dala, že chápu, že jí to baví, ale mě pak nebaví uklízet díky toho celý byt, nemám pocit, že by mě poslouchala a ve chvíli, kdy jí to opravdu vezmu, jsme tam, kde jsme byly) zkoušela jsem podle Karpa mluvit na ní jejím „jazykem“, což bych řekla že je naprosto mimo, protože když se snažím nasadit stejný tón jako ona, zní to, že po ní řvu a má to stejný efekt, ne-li horší. Bít ji nechci, ignorovat ji mi taky nějak nejde pod nos… Nejhorší je to plácání jiných dětí a zahazování věcí, co jí nabízím. Jak jste tohle řešily vy a jaký to má dopad na vaše děti v pozdějším věku? Vážně mám pocit, že každý radí něco jiného, ale nepřijde mi, že by něco vyloženě fungovalo… :nevim:

Přečtěte si článek: Dítě 15 měsíců: Z kojence batoletem


Reklama

Reakce:
 
astoret
Zasloužilá kecalka 871 příspěvků 28.03.18 14:00

Pridam se..ja mam teda 2 letou a uz na nas zvonila sousefka co se stalo..rvala jak kdybych ji mordovala a ja ji jen nedovolila lezt na kuchynskou linku, pristrci si zidli.. :roll: uz mam dost, sousede na nas koukaji..venku sceny, vali se rve, kope..bejde ji ani odnest..hazi s vecma..pak ma dny, kdy je zlata. nastesti nebijecdeti, ty ma rada..ale jak neco neni po hejim..a kolikrat nevim co ani chce..nejgorsi je ten rev, jednou rvala, ze se pozvracela..co si mysli sousedi, radsi nechci vedet..nejde ji nicim uklidnit..

 
Šarlota4
Echt Kelišová 9499 příspěvků 28.03.18 14:02

No nic prostě bud milá, důsledná a ono to přejde za pár měsíců. Bít jí od rána do večera nemůžeš, tak prostě to musíš prežít.

 
Šarlota4
Echt Kelišová 9499 příspěvků 28.03.18 14:03

Na ubližování ostatních být pořád jako kolovrátek. Vysvětlovat, že ne a ruce chytit. Ona si to vezme za své. Ale nesmí se to nechat být

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.03.18 14:10

@Šarlota4
u nas to trva uz pres pul roku..dusledna jsem. i manzel, ten ji da i na zadek, ja obcas placnu. je nezvladatelna..a nejhorsi je, ze kvuli jedne veci rve pul dne, dnes jsem ji nedala krem, dosahla na nej a patlala hi, hned jsem ji ho vzala a scena..40 min nelidskeho revu, par minut ticha, pak znova, zas pres pul hofiny, chvilka klidu a zas..tak to jde treba 2 hodky, pak nic..a zas neco..a cely dokola kvuli necemu jinemu..po chvili se vrati ke kremu a zas..proste je vytrvala a ha uz nemam sil..
venku osycho, za ruku ne, behat si, kde chce..pritom nesmi a zkousi to furt! neposlechne, neotoci se na zavolani..minule jsme sly kolem banky a chtela do ni, rikam tam nemuzes behat, tam to neni na hrani, pujdem na hriste. scena jak krava, lehla si, kopala, rvala..neslo ji ani odtahnout pomalu, mam midriny! ignorocat..hned zbystri a vlitne ram. na zadek nepomuze rve jeste vic. domluva nevnima. leda odtahnout, ale to nejde vzdy. kdyz nekam s ni musim..pridavam se do skupiny, taky uz nevim co :( prosim anonym, stydim se za ti, ze jsem jako matka selhala

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.03.18 14:11

Jo a nejsem zaklafatelka. anonym II viz prispevek vyse. nejde mi editovat

 
alialiali
Stálice 95 příspěvků 28.03.18 14:17

A co odlákat hned pozornost na nějakou jinou hračku/věc a hoodně (přehnaně) ji vychválit, když jí něco bereš nebo zakazuješ, nepomáhá?? u syna mi to zatím prochází (15m) a rychle na to proč se vztekal zapomene (pokud teda není nějak moc unavený), ale jak dlouho to bude fungovat to taky nevím…

 
Šarlota4
Echt Kelišová 9499 příspěvků 28.03.18 14:18
@Anonymní píše:
@Šarlota4
u nas to trva uz pres pul roku..dusledna jsem. i manzel, ten ji da i na zadek, ja obcas placnu. je nezvladatelna..a nejhorsi je, ze kvuli jedne veci rve pul dne, dnes jsem ji nedala krem, dosahla na nej a patlala hi, hned jsem ji ho vzala a scena..40 min nelidskeho revu, par minut ticha, pak znova, zas pres pul hofiny, chvilka klidu a zas..tak to jde treba 2 hodky, pak nic..a zas neco..a cely dokola kvuli necemu jinemu..po chvili se vrati ke kremu a zas..proste je vytrvala a ha uz nemam sil..
venku osycho, za ruku ne, behat si, kde chce..pritom nesmi a zkousi to furt! neposlechne, neotoci se na zavolani..minule jsme sly kolem banky a chtela do ni, rikam tam nemuzes behat, tam to neni na hrani, pujdem na hriste. scena jak krava, lehla si, kopala, rvala..neslo ji ani odtahnout pomalu, mam midriny! ignorocat..hned zbystri a vlitne ram. na zadek nepomuze rve jeste vic. domluva nevnima. leda odtahnout, ale to nejde vzdy. kdyz nekam s ni musim..pridavam se do skupiny, taky uz nevim co :( prosim anonym, stydim se za ti, ze jsem jako matka selhala

Jj popisuješ mojí mladou. Nemyslím si, že jsem selhala. U nás doma je opravdu vlídno. Nikdy jsem na dceru nechtěla být přespříliš tvrdá, chtěla jsem být „hodná maminka“. Takže praktikuju to, že milá opravdu jsem. Mluvim na ní hezky, na zadek dám v krajní situaci, ale pokud něco zakážu tak to prostě platí. A? dnes jí jsou 3 a je hodná ví, že když zlobí bude to nést následky. Ty brutální scény mám i natočený :-D. Kždý dítě je jiný a dokud jsem sama neměla svojí malou scénáristku, tak jsem nevěřila. Myslela jsem, že dát na zadek pomůže. Ne u nás nepomohlo bylo to ještě horší. Klidně 2 hodiny řevu, následný spánek z únavy a poté opět řev. Sice to nepomohlo v tu chvíli, ale tou důsledností a svým postojem je dneska " normální" a ví co ano a co ne. Nikam jsem s ní sama nechodila, když dostala amok nedostala jsem jí ani do sedačky strašný. Dneska je partačka, milá, vtipná, když někam jdem, tak už hlásí, že bude hodná a scény nebudou :-D

 
Šarlota4
Echt Kelišová 9499 příspěvků 28.03.18 14:21

Ještě jsem chtěla dodat, že si myslím, že děti mantinely potřebujou a sami chtěj a to je to období, kdy si je určujou. Takže i přes tu hruzu co vyváděj jim dávat lásku a těšit se z každý normální situace, chválit za každou zvládnutou návštěvu hřiště atd. Zároveň prostě ukázat stopku. Ona moc dobře ví čím tě vytočí.

 
kontramatka
Závislačka 3767 příspěvků 28.03.18 14:37

Pokud je to jen trochu možné, odpoutat nějak pozornost od toho co ji rozčílí. Když si nemohla vzít ten krém, nabídnout jinou věc, která bude nevšední, zajímavá. papírový pytlík a v něm kramlík na prádlo…cokoliv vás napadne, aby ji to zaujalo a nemyslela na to, že nemůže dostat to co chce. její chápání ještě není tam, aby pochopila proč a to ji rozčílí a nedokáže svoje rozčílení ovládnout, tak řve. A po nějaké době řve už prostě ani neví proč. Taky bych poradila, nevysvětlovat řvoucímu dítěti. Není nic děsivějšího, než matka, která papouškuje poučky do děcka, které má amok a neví ani co samo se sebou. To dítě z vašich vysvětlování nic nemá. Má afekt. Je mu jedno co říkáte. Být nablízku, pohladit, říct ale n o tak, pšššt, koukni se tady co ti udělám. A přiděláte jí kramlík zezadu na triko. A má zábavu. Omlouvám se za ty kramlíky, ale na naše děcka prostě fungovaly. Najděte si věc, která zafunguje u toho vašeho řvouna. Udělejte divný zvuk. To bude překvapení, coto bylo, přestane na chvilku. Otočíte se a uděláte ho znova, nebude vědět co to znamená, bude zaujaté tím divným zvukem a od kud asi je…zapomene na vztek a jede se dál…udělejte prostě něco nezvyklého, divného, překvapivého. Kotrmelec. Začněte se točit do kolečka, dělejte, že něco držíte v dlani, co to tam mám? óóó, páni, to je ale… dělejte ulomený palec, dělejte pumpovaly dvě panenky…prostě cokoliv.

 
sarusa4
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 28.03.18 14:57
@alialiali píše:
A co odlákat hned pozornost na nějakou jinou hračku/věc a hoodně (přehnaně) ji vychválit, když jí něco bereš nebo zakazuješ, nepomáhá?? u syna mi to zatím prochází (15m) a rychle na to proč se vztekal zapomene (pokud teda není nějak moc unavený), ale jak dlouho to bude fungovat to taky nevím…

Taky to dělám takhle. Jak se začíná mladší vztekat, převádím řeč jinam. Není to úplně řešení, ale pomáhá to. Třeba dupe a křičí, že něco chtěla, tak řeknu" hele v krmítku je pták, potichu" a nedojde k tomu vyhrocení. :) To zakazování a chytání za ruce mělo opeačný efekt. Starší to docela přešlo ve 3 letech, ale te´d se taky občas vztekne.

 
sarusa4
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 28.03.18 15:04

@kontramatka A ty zvuky, to dělám taky ;) Minule jsem říkala:„Co to bylo,“a ona se mě ptala, jestli ten zvuk nebyla klekánice, že jí to říkal tatínek. Já ji teda nestraším, tak jsem říkala, že asi ne, že asi něco spadlo. :P :mrgreen:

 
mrav
Extra třída :D 11584 příspěvků 28.03.18 16:02

Na vztekání se je nejlepší si nevšímat, případně odvést pozornost jinam. Jinak bude to ještě chvíli trvat, vydrž. Chce to pevné nervy.

 
PavelT
Nováček 1 příspěvek 29.03.18 15:36
Nevýchova má na téma vzteku příští týden webinář

Nevýchova má na téma vzteku a vzdoru příští týden webinář, tak zkuste, třeba tam najdete nějaký tip, co by mohl pomoct ;)

edit admin - odstraněn odkaz

 
LucyLiu
Povídálka 14 příspěvků 01.04.18 07:58

Holky, tohle je jako bych to psala já, akorát o svém dvouletém synovi. Jsem na pokraji sil. Při představě, že by to mělo takhle pokračovat měsíce nebo dokonce roky, se mi zvedá žaludek. Nejhorší je, že začínám být pomalu vyhořelá. Radši s ním zůstanu celý den doma, než abych musela absolvovat ty scény venku před lidmi. Navíc ho v tom amoku, kdy mě kope, svíjí se a nelidsky řve, nejsem pomalu schopná ani odvléct domů, tím spíš, když máme s sebou třeba odrážedlo nebo kočár. Přečetla jsem nespočet diskuzí a rad, ale u nás nefunguje opravdu nic. Jakýkoliv můj zásah jeho amok jen přikrmí, ale zase ho nemůžu nechat jen tak se vyřvat, protože si ubližuje. Mlátí hlavou o zem. Už dvakrát si rozsekl ret.
Nedávno mi někdo doporučil Bachovy esence. Mají pomáhat zvládat emoce, tak zvažuji, že je zkusím. Nemáte s nimi někdo v takových případech zkušenost?


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství,... číst dále >

Do první třídy jedině s kvalitní aktovkou. Víte, na co si dát při výběru pozor?

Prázdniny pomalu končí a blíží se začátek školního roku, pro mnohé děti... číst dále >

Články z Expres.cz

Angela se našla! Po deseti dnech se objevila ve Španělsku, manželská krize se nekoná

Celé Německo minulý týden spekulovalo, kde se nachází kancléřka Angela... číst dále >

Vondráčková přestává být poslušnou ženou a Plekancovi to vrací!

Když Tomáš Plekanec informoval o rozpadu manželství s Lucií Vondráčkovou,... číst dále >

Články z Ona Dnes

Příběh Věry: Nedokážu se vyrovnat s rozvodem

Rozvedla jsem se po desetiletém naprosto nefunkčním vztahu. Mám teď skvělého... číst dále >

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se... číst dále >


Reklama