2 děti, srovná se to?

38
23.2.21 11:02

2 děti, srovná se to?

Ahoj, jdu si tady možná pro trochu naděje a útěchy :lol: potřebuju dodat optimismus.

Na konci prosince se nám narodilo miminko, doma máme ještě tříletého syna. Čekala jsem, že to bude změna, ale asi jsem nebyla připravena na to, co všechno s tím přijde. První dva týdny byly až podezřele klidné, pak se něco zlomilo a už to jede. Miminku začaly bolesti bříška (se starším to bylo ještě horší, mladší aspoň občas spí, ale pláče taky celkem dost, nejvíc většinou večer). Starší se najednou rozhodl místo v 19:30 chodil spát okolo 22. K tomu se postupně zhoršilo jeho chování, není vyloženě „zlobivý“, ale docela často mě a manžela prostě neposlouchá, ačkoli se snažíme se na všem možném domlouvat, motivovat, dát mu čas, získat jeho pozornost atd. Teď tu třeba běhal 2 hodiny zcela nahý, protože se prostě odmítal oblékat. Když už mi rupnou nervy a zařvu, jde celá situace úplně do kytek, on řve zpátky, občas se mě i snaží bouchat (je na křik velmi citlivý a já to vím, ale občas už to nedám).

Všechno není tak zlé, starší naprosto zbožňuje miminko, pořád ho chce tulit, povídá mu, ukazuje hračky atd, musím jen hlídat, ať mu neublíží tou svou divokostí. Je to i chytrý šikovný kluk, kromě toho, ze az ted se nám začíná dařit s nočníkem, nemáme nějaké extra problémy, i ty jeho výlevy a neposlouchání jsou podle mě ještě pořád tak nějak v normě na tříleté dítě. Drtí mě hlavně to, že večer nemáme žádnou rutinu, špatně spíme atd. Miminko ještě večer dost pláče a potřebuje často kojit, usíná většinou mezi 9 a 10. No a starší holt chodí spát až s námi… Měli jste to někdo podobné? Je možné, že se to srovná, až mladší začne usínat pravidelně? Že by třeba chodili spát i zároveň, okolo 8… Nebo už je to ztraceno navždy? :lol: se starším jsme to zkoušeli všelijak, ležet s ním, nechat ho v pokoji atd, ale připadá mi, že prostě není večer unavený… :roll: a přitom ho občas miminko budí v noci či nad ránem a z toho je kolikrát podrážděný a uzívaný… A taky to chování přes den, já si myslím, že tak reaguje na příchod miminka a menší pozornost, můžu s tím něco dělat? Snažím se věnovat mu všechen čas, kdy nekojím a mimčo neřve, ale jeho to v tu chvíli nějak nezajímá, navrhuju různé aktivity a on je většinou odmítá nebo ho po 2 minutách nebaví… :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20095
23.2.21 11:12

V téhle situaci je jediná rada - neřešit, jen to přežít. Srovná se to, neboj. Staršímu občas neuškodí, když na něj zvýšíš hlas, stejně tak mu neublíží, že bude dvě hodiny nahatej. Spoustu věcí ty malý tyrani dělají, jen aby vyzkoušeli tvoje reakce, třeba to neoblíkání. Neřešila jsem, jeho boj, jemu bude zima. dítě to celkem brzo přestalo bavit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7567
23.2.21 11:12

Zapoj starsiho do pece o mimco, potrebuje se citit dulezitej. A dovol mu obcas se chovat jako mimino, on zjisti, ze to neni pro nej. Mne nejstarsi mazal mladsiho brachu olejem po koupani. A se synovcem si lehali mladsimu do lehatka. Rikala jsem, ze jsou moje miminka a davala jim dudlik. Chvili je to bavilo a pak toho nechali. Byli dvouleti. Syn aj synovec.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7567
23.2.21 11:14

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5201
23.2.21 11:24

Starší spí přes den?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
elibro
23.2.21 11:31

Srovná, vydrž :)

Jinak mě se osvědčilo uspávat je pospolu, jakmile mimino překročilo cca tři měsíce a chytlo trošku chuť usínat večer pravidelně. Mezi 8 a 9 takhle usínal dvouletý syn s miminem a dneska pětiletý, tříletý a jejich pětiměsíční ségra. Jasně, někdy máme krátká období časových odchylek, ale plus mínus se to vždycky takhle srovná. Kojím mimino, starším u toho povídám/zpívám, pak to tam opouštím všechno na jedné hromadě…

Než to s miminem šlo, tak jsem uspávala starší dítě/děti jak bylo/y zvyklý a s mrnětem chodil pan otec po chodbě.

Jinak mi nepřijde, že by vaše starší dítě dělalo neco nestandardního. Jsou mu tři, to by tvoje nervy pokoušel i bez mimina :)

  • Citovat
  • Nahlásit
1384
23.2.21 11:39

Nenechala bych tříleté dítě usínat pravidelně v 10 večer. Pokud spí po obědě tak zrušit. Jinak víc unavit a uspavat postupně dřív a dřív, až se dostaneš na nějakou rozumnější hodinu. My jsme to měli podobně, jak elibro. Kojila jsem mimino a u toho četla pohádku starším, ty jsem tam pak nechala a mimino šla uspat do ložnice, mezi tím jsem chodila za zastarsima dávat pusinky, uklidnit, když blbi atp. Teď spí všichni v jednom pokoji a trochu bojujeme, nejmladší jaksi nechápe, že když odejdu, tak má zůstat v posteli a usínat. Tak tam zatím jsem s nimi, postupně odcházím dřív a dřív, tak snad se to časem zase srovná. Ale kdybych je měla nechat, jak chtějí, skáčou tady ještě o půlnoci…
A s chováním přes den je to normální, choval by se stejně i bez sourozence, u nás to bylo teda dřív, kolem těch 3 let se to už srovnávalo, ale ono to má každé dítě jindy. Nám se teď z hodně miloucke holčičky stal neustále jecici, naštvaný a odmítavý dablik…ma rok a půl…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
336
23.2.21 11:50

Starší dítě chodí do skolky? Neboj, tenhle stav nebude trvat věčně, srovná se to časem. Ty začátky jsou šílený, taky by mě nenapadlo jaká je to změna a jak moc daji dvě děti zabrat oproti jednomu… Pises ze starší miluje miminko, zkus ho co nejvíc zapojit, at si připadá důležitý a ze má co nejvíc pozornosti. Myslím ze je normální když starší sourozenec změní svoje chování s příchodem mladšího a vy to mate fakt čerstvý, musí se s tím nějak vyrovnat. Ty se neboj říct si o pomoc manželovi, případně pokud mate nějakou hlidaci babičku :) mě hodně pomahalo když si ze začátku starší někdo vzal třeba na půl dne nebo aspoň ven - nebo naopak dej někomu na dvě hodiny kočár a věnuj se staršímu ;) Ono si to všechno sedne, jediná rada je vydržet.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
214
23.2.21 12:30

Bratranec se sestřenicí jsou od sebe 4 roky, když se malá narodila ( teď je jí rok), tak to bylo se starším k nevydržení. Nejdřív nechtěl sestřičku, lae brášku. Nechtěl pochopit, že miminko není hračka, atd… Všichni mu to vysvětlovali, věnovali se mu, ale nic nepomáhalo. O miminko nejevil žádný zájem, prostě nic. Předtím byl úplně zlaté dítě. Teď se to konečně trošku začalo srovnávat, když je předškolák a cítí se duležitě. Ale stejně si budeme povídat… Roční dítě musíš hlídat více než pětileté, no a když to to pětileté nechce pochopit :zed: Jinak zákazy ani nic takového na něj neplatilo a neplatí, zvyšování hlasu také ne. Malá teď začala chodit, tak to ho trošku zaujalo a sestřičce se snaží pomoci. Tak všichni doufáme, že právě toto, kdy pro něj malá „začala být zajímavá“ bude ten hlavní zlom.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1102
23.2.21 12:40

Staršího nenechat spát přes den a prostě utahat, minimálně 2× denně ven, výlety, hřiště, jestli chodí do školky, vyzvedávat po obědě a odpoledne strávit aktivně, ne se povalovat u televize a kojit mimino. Být nekompromisní, večer zavést pevný rituál, nemusí být přesně vázaný na čas, ale pořadí - třeba večeře, koupání, čtení, spát. Mně třeba spali oba v ložnici, takže jsem kojila v leze a u toho četla staršímu. A nechat se zviklat k nějakému ustupovaní, aby náhodou nežárlil a necítil se špatně. Ano, poutá pozornost, ale to neznamená, že bude dělat všechno, co si zamane. :nevim: S láskou, ale pevně, zpětně když to vidím, byla bych mnohem přísnější a ušetřila bych tím plno nervů. :lol: Manžel pomáhá? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
38
24.2.21 17:52

Díky moc všem za zkušenosti i rady. U nás je fakt největší problém ten večer, přes den jsou kluci v pohodě myslím (jako přiměřeně věku, že mimino pláče a tříletý občas protestuje a odmlouvá a vymýšlí je nejspíš úplně v normě)… Starší přes den spí ve školce. Ale nejsem úplně přesvědčena o tom, že to je zdroj večerního neklidu, dřív i s denním spánkem usínal v normálnější hodinu, a teď třeba o víkendu kolikrát taky doma spát nejde, dny trávíme aktivně, pokud je aspoň trochu počasí, chodíme ven, čteme si, hrajeme, a přesto je večer neuložitelný… moje domněnka zkrátka je, že mu podvědomě vadí, že my s tátou jdeme pryč a miminko bereme s sebou. Jenže já je zatím pohromadě večer nechat nemůžu, miminko holt večer dost pláče a uložit se většinou daří až po deváté, a navíc se starší ještě úplně nenaučil, jak miminko nezalehnout, nepolámat atd (leze mu do postýlky) :nevim: pro to doufám, že až s menším najdeme večer na nějakou pravidelnost, sedne si to zase i s tím starším… pokud ne, zkusím, co radíte výš, ze školky půjde dřív a odpoledne hřiště, procházky, aktivity. Jaro na to bude ideální. A jinak pokud to vyznělo, že staršího lituju, že má teď sourozence, a nějak ho kvůli tomu rozmazluju, to určitě ne. Normálně se z něj dal snažíme vychovat slušné dítě, vést ho k povinnostem, ohleduplnosti atd. Problém je spíš v tom, že já ho občas vnímám, jako by byl ještě starší než je, a mám vysoká očekávání. On je takový rozumbrada, vyjadřování má občas jak dospělák, baví ho se učit, ve spoustě věcí mi připadá trochu „napřed“, ale rozumem a chováním je to prostě normální tříletý kluk a mně je občas líto, když ho nepřiměřeně sjedu za něco, co se u tříletého dá čekat. A jinak ano, i manžel dost pomáhá - jen už jsme oba vyřízení a chybí nám čas pro nás dva, až si kolikrát říkám, jak si někdo zvládne udělat i třetí nebo čtvrté :lol: a jinak zní fajn i to kojení a u toho ukládat starší, ale u nás to moc nejde, malý je rychlík, během 5 minut si vypije, co potřebuje, a konec - no a večer většinou po krmení do 5 minut řev z bolesti břicha. Tak uvidíme časem, ale starší byl podobný, neznám to, že by si ze mě dělal dudlík, vždycky se prostě napil a dost :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat