2 leté dítě se skoro nesměje

Anonymní
22.11.20 20:47

2 leté dítě se skoro nesměje

Moje téměř 2 letá dcera neopětuje úsměv. Je na mě dost fixovaná a slýchám od rodiny, že dost rozmazlená. Na mě a na manžela se směje, ale jakmile se na ni usměje někdo jiný, tak kouká jak bubák a prostě se neusměje. Ani na babičky, natož na cizí. Může se to časem změnit? Nebo je to normální a zbytečně to hrotím? Má to tak od mala, nikdy se extra moc neusmívala ani nesmála nahlas. Vůči ostatním mě to mrzí. Všichni se na ni usmívají a ona prostě nic. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
22.11.20 21:04

Syn se do 2 let nesmál ani na nás. On byl na své planetě a hledali jsme k němu cestu. Od 3 let se směje hodně, ale jen na své lidi. Na cizí se nesmeje dodnes a to mu je 6. Už s cizími mluví a to je super.
A proč by tě to mělo mrzet vůči ostatním, je to normální a kdo s tím má problém, tak to je jeho věc. Děti nejsou cvičené opičky.

  • Citovat
  • Nahlásit
1583
22.11.20 21:10

Dcera to měla stejně, už jako na mimino se na ni lidi v buse usmívali a ona se mracila, jako batole byla schopna na otazku Reknes mi, jak se jmenuješ říct Ne a otočit se zády. Když neviděla babičku 14 dní, nechtěla k ní, moje máma z toho byla na mrtvici.

Je jí pět a je docela normální, jenom hodně uzavřená. Vyřídí, co potřebuje, ne že by se styděla, je celkem schopná, ale nikoho si nepustí blíž k tělu, nesveruje se. Často ani mě. Možná je taky trochu vztsklejsi a labilnejsi. Jako, není to s ní jednoduchý, ale je normálně zdravá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.11.20 21:47

Mě by jen zajímalo, jestli jsem třeba mohla něco udělat špatně nebo jestli se s tímhle to dítě už narodí. Bojím se, aby pak třeba neubližovala dětem ve školce nebo nebyla zlá. Když vidím jiný děti, jak se usmívají i na cizí, tak mě to prostě mrzí, no. :( Někdy se tak ošklivě zatváří, že z ni jde až strach. @Platanka

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
22.11.20 21:53

@Platanka jo vztekat se umí taky a někdy teda úplně šíleně.

  • Citovat
  • Nahlásit
1583
22.11.20 22:30
@Anonymní píše:
Mě by jen zajímalo, jestli jsem třeba mohla něco udělat špatně nebo jestli se s tímhle to dítě už narodí. Bojím se, aby pak třeba neubližovala dětem ve školce nebo nebyla zlá. Když vidím jiný děti, jak se usmívají i na cizí, tak mě to prostě mrzí, no. :( Někdy se tak ošklivě zatváří, že z ni jde až strach. @Platanka

Naše se tak už narodila. Kolem jejího třetího roku jsem byla dlouhodobě nemocná, bylo to u nás všelijaký, ale ona byla taková netykavka odjakživa.

Mě to nemrzelo, ze se s nikým nebaví, říkala jsem si, že aspoň s nikým neodejde… Syn byl pak normálně komunikativní a to mi vadilo, víc jsem se o něj bála… On by klidně odešel s cizím, je duverivejsi. Ano, dcera je neduveriva, to je to slovo. Je opatrná. To je dobrý, ne?

Když jsem třeba jela s dětma dopravou a lidi nás viděli :lol:, často měli tendenci nám pomáhat, ale jak se ji někdy pokusil vzít za ruku, že ji pomůže na eskalatorech, nebo na ni vůbec promluvil, tak nikdy, nikdy nechtěla, bylo z toho pár karambolu v metru, ve dveřích autobusu a tak. Ocenila bych, kdyby se lidi nejdřív zeptali, než capnou cizí dítě za ruku…

Dětem nikdy neublizovala, nikdy. Když je problém, zkusí to vyjednávat, vyměnit, přemluvit… Nebo jde pryč.
Ani si s nima teda ale nehraje. Tri roky chodí do skolky a pořád nemá žádné kamarády. Ale říká, ze jí to nevadí. Hraje si celé dny s mladším bratrem, vypadá, ze jí nic nechybí.

Líp vychází s lidmi, co se k ní moc nehrnou a dají jí prostor. Jak se na ni vrhne někdo, kdo „to umí s dětma“, tak to je konec. Až na ty zachvaty vzteku a trucovitosti je taková racionální a „dospělá“. Všechno se musí vysvětlit, probrat… Nedá se moc oblbnout (a taky moc neposlouchá příkazy :oops:)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat