Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Prosimklid To zní jako rajská hudba
kéž by to tak bylo i u nás ![]()
@Leli83 píše:
@hanka.br. Co třeba preferování toho z rodičů, který je vzácnější…? Myslím si, že to není až tak často o nejednotnosti rodičů ve výchově (když dítě prudí, tak opravdu většina dospěláků táhne za jeden provaz), ale spíš o tom, že tátové jsou dnes zpravidla od nevidím do nevidím v práci, takže když večer dorazí, je to zpestření dne, zlatý hřeb.
jo, jo přesně tak jsem to myslela.Je to pravda, jak jsou vteklí, tak máme rozhodně stejný názor a to asi většina dospělých.
@Markéta456 vítej v klubu, tipovala bych to na období vzdoru ![]()
Náš mladej byl v té době už naštěstí ve školce, jinak bych skončila na psychiatrii… fakt to byl mazec. Vztekání od rána do večera naprosto kvůli všemu… ![]()
Zkus nějakou soukromou školičku, aspoň na dopolene / pár dní v týdny. Ty děti v kolektivu fungují naprosto jinak. Když tetám popisuju našeho mlaďocha, tak nechápu, ve školce funguje jak hodinky.
Zaručenou radu nemám, prostě převel a rozděl péči i na někoho jiného - už zase vidím, jak mě tu budou plísnit matky těch pohodových dětí.
Náš mladý byl schopný řvát, jako fakt řvát i hodinu v kuse, nepomáhalo naprosto nic, takže já už kolikrát odcházela z bytu, jinak bych to nedala… Časem je to trochu lepší - už má 4 roky, ale když ho to chytne, tak to stojí za to. Hodně na něj funguje přístup - dospělý - dospělý.
Jednou rozbil nové autíčko, manžel mu schoval hračky, bylo mu to naprosto jedno.
Takže pokud máš doma podobný kalibr, naprosto chápu… museli jsme počkat, až to přešlo.
Jj, taky teď se synem zažíváme období vzdoru. Rozčílí ho každá hloupost, neposlouchá (když řeknu, ať někam nechodí, s úsměvem typu „tak co matko, co teď uděláš“ se pomalu vzdaluje a čeká na reakci). Ale jsou i chvilky, kdy je zlatej, vše šlape jak hodinky. Starám se ještě o 8měs holčičku, tak bohužel nemám tolik trpělivosti řešit všechny jeho vrtochy, což mě mrzí. Plácání nepomohlo, přesně jak psal někdo přede mnou: když maminka může plácat, tak já budu taky. Dle knížky AHA Rodičovství se snažím o seberegulaci, napojení se na dítě a koučink (nikoli kontrolu), ale absolutně se mi nedaří.
. O dodržování principů Nevýchovy si můžem nechat leda zdát (synovi jsou nějaké dohody šumafuk). Asi prostě budem muset všechny to období zvládnout…
Mám dotaz související, ale mimo hlavní téma. Žiju v přesvědčení, že školka od 2 let je optimální, nedovedu si představit proč by mělo být tříleté dítě doma. Dosud jsem se ale setkala hlavně s názorem, že i ve třech letech je skoro brzy, dítě potřebuje být doma, potřebuje mámu atd., jinak bude pomalu nějaké deprivované. Tady v této diskusi vidím spíš názory podobné tomu mému. Co si o tom myslíte?
@Reflex já třeba mám možnost dát děti do školky, tenhle měsíc mají dva roky a školka bere od dvou let, ale…hodně jsme nad tím uvažovali a nejde nám tolik ani o to aby byli se mnou(kvůli lásce
)ale o to, že se mnou mají denně hodně pohybu, pevný režim a fakt na sobě makají, fyzicky jsou na tom skvěle, nebojí se dlouhé ani namáhavé chůze. Každý den je jako výlet. Sleduji je v kolektivu na hřištích a stejně jsou převážně spolu, druhé děti je zajímají minimálně. Školka by jim určitě pomohla v řeči(nemluví)a taky by pomohla mým nervům, protože někdy jsou nesnesitelní. Ale měli by méně pohybu a bojím se, že bych potom ještě po práci s nima musela někde běhat ať mají„to své vyžití“což by se mi fakt nechtělo. Ve třech letech a více už budou kroužky pro nejmenší apod. Potom také nemoce, které by si donesli jsou negativum.
Takže my rok počkáme, sport/aktivita je pro nás priorita více než ostatní faktory. Ovšem to je náš pohled na věc s dvojčaty. S jedním dítětem je situace zase jiná a záleží i na povaze dítěte.
@Reflex pokud je to školička pro děti tohodle věku 1,5 -2 -3 roky a je jim přizpůsobený program, je dostatek personálu, menší kolektiv, jsem jedině pro.
Celá rodina mě kritizovala, že mlaďocha dávám od 2 let do školky, ale rozhodně toho nelituju. Myslím si, že aby byly děti jen s maminkou a obrážely různé mateřské centra, některým to vyhovuje, některým ne. Pokud jsem chodila na kroužky s menšíma dětma, mlaďoch to naprosto ignoroval. Ve školce s ostatníma, zpívá, tancuje, maluje, tvoří ve výtvarce, prostě jde s davem.
Jen je potřeba vědět, komu člověk děti svěřuje a pokud je to dobrá školička / jestličky, není proč váhat. Děti si i dřív zvyknout. Mladýho mi vzali do státní školky až v jeho necelých 4 letech a při představě, že až teď jde do kolektivu a má si zvykat na jiný režim než domácí, no měla bych z toho strach.
@Reflex píše:
Mám dotaz související, ale mimo hlavní téma. Žiju v přesvědčení, že školka od 2 let je optimální, nedovedu si představit proč by mělo být tříleté dítě doma. Dosud jsem se ale setkala hlavně s názorem, že i ve třech letech je skoro brzy, dítě potřebuje být doma, potřebuje mámu atd., jinak bude pomalu nějaké deprivované. Tady v této diskusi vidím spíš názory podobné tomu mému. Co si o tom myslíte?
Protože hodně českých matek se chce raději 3 roky popelit doma, i když výchovu nezvládají.
@kazda.m
Dítě má mít milující rodiče, kteří nastaví pevné mantinely a budou si stát za svým. Za nevychované dítě prostě můžou jen rodiče. Dcera před druhým rokem taky měla pár vztekajících výstupů. Rázně jsem jí řekla, že takto ne a odešla do vedlejší místnosti. Po třech takových výstupech si uvědomila, že je to zbytečné. Malé dítě prostě nechápe sáhodlouhé vysvětlování, ale důrazné jednání.
@Claire00 děvče, asi máš doma trošku jiný dítko.
Ono náš kluk zkouší několikrát denně, jestli ty mantinely, co jsme nastavili, stále platí, každá příležitost to vyzkoušet mu neunikne, takže ti ho klidně na víkend půjčím a myslím, že těžce změníš názor.
Jen pro příklad. Měl necelý dva roky, byl u sousedky a její partner měří dobře 2 metry, téměř ho nezná. Bylo by schopné tvé dítě, takovému chlapovi odmlouvat a neposlechnout? Moje ano… prostě sice malej, ale osobnost a tohle v těch dětech žádným násilím, manipulací nezměníš. Výchova je důležitá, ale to, že je dítě ve školce, neznamená, že ho zanedbáváš. Naopak brzy pochopí, že se musí poslouchat všude a že to neplatí jen pro domácí prostředí.
Vidíš a já pokud mu nevysvětlím v pozici dospělý - dospělý, tak to nikdy neakceptuje, takhle se občas „umoudří“ a je ochoten přistoupit na naši hru.
Nelze házet děti a výchovu do jednoho pytle. Podívej se na dospělé, jsme všichni stejní???
@Claire00 mas asi velke stesti, protoze dat razne najevo, ze takto ne, asi zkousi vetsina matek, jen ne na vsechny deti to tak zazracne plati, jako u vas. Je to I o povaze a temperamentu ditete.
@Claire00 píše:
To si děláš srandu? Necháš si dát pěstí od dvouletého dítka?. Dcera mě praštila jen jednou. Vzala jsem ji za ruku a prostě pres ní dostala. Už nikdy to neudělala. Ve dvou letech dítě prostě nechápe, proč se to nedělá. Okamžitou reakci pochopí.
@Anais jako u potomka c 2 se bojim, ze to taky nebude fungovat ![]()
@Claire00 Jo a já když půjdu do vedlejší místnosti, tak má moje dítě akorát pocit, že se mě konečně zbavila a může v klidu a hlavně nerušeně pokračovat v nežádoucí činnosti. ![]()
Takovýhle děti jsou, holka, o dost jinej level.
Mám ještě mladší, a na tu ignorace docela platí, většinou se pak přijde lísat a říká, že už nebude dělat to a to. Kluk se za celé 4 roky tímto způsobem nepřišel udobřit ani jednou. Na plácnutí mě akorát tak plácnul a oplátku a pak ještě jako bonus plácal ségru. Bych ho musela seřezat do bezvědomí, aby si z nějakého plácnutí vzal ponaučení.
@Anais Můžeš prosím popsat, co je pozice „dospělý-dospělý“?
@Claire00 píše:
Protože hodně českých matek se chce raději 3 roky popelit doma, i když výchovu nezvládají.@kazda.m
Dítě má mít milující rodiče, kteří nastaví pevné mantinely a budou si stát za svým. Za nevychované dítě prostě můžou jen rodiče. Dcera před druhým rokem taky měla pár vztekajících výstupů. Rázně jsem jí řekla, že takto ne a odešla do vedlejší místnosti. Po třech takových výstupech si uvědomila, že je to zbytečné. Malé dítě prostě nechápe sáhodlouhé vysvětlování, ale důrazné jednání.
Ty jsi dobrá
Děti ale nereagují jak přes kopírák ![]()