Reklama

8 let na rodičovské - minimum hlídání. Má to některá taky tak?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.08.18 00:00
8let na rodičovské - minimum hlídání. Má to některá taky tak?

Prosím o zachování anonymity, kdyby to nebylo možné, raději příspěvek smazat. Děkuji za pochopení.
Předem říkám, že se za svoje pocity asi dost stydím, proto chci pouze anonymně. Kolem mě je naprostá většina šťastných spokojených veselých pozitivních a aktivních matek, které zahrnují své děti pozorností a úsměvy, doma mají nablejskáno, všechno zvládají a na vytoužené mateřské jsou šťastné jak nikdy. Poslední bod platí i pro mě. Vnitřně jsem šťastná, že děti mám, že jsme spolu, zdraví, nesmírně si toho vážím. Někdy jsem ale hodně unavená a jakobych to už ani nebyla já - tak žena, která jsem byla před RD, teď jsem „jen“ matka, což je pochopitelně více, než být jen žena, chtěla jsem to ale skloubit oboje, zůstat svá a mít děti. Nemám žádné možnosti se jakkoliv uspokojivě realizovat, což mi asi někdy způsobuje špatnou náladu a vyvádí mě z pohody. Mám za sebou 4 těhu krátce po sobě, nejmladší dítě má nyní 2 roky. Díkybohu všechny děti jsou zdravé, krásné, šikovné. Řešíme nějaké menší zdrav. věci, ale mělo by to být v pořádku. Máme pěkný byt, vše je takto fajn. Jsem 8 let na RD a prakticky mi skoro nikdo děti nehlídá. „Funguje pouze jedna babička, která i tak nehlídá děti moc ráda a domluva je spíš o velkém doprošování a pak dlouhých výčitkách z její strany. Občas tedy pohlídá, ale to je tak, že běžím k "doktorovi“, na úřad atp. a utíkám zpět. Stále mě kontroluje, volá a píše, kdy už dorazím. Přišla jsem prakticky o všechny přátele, které jsem dříve měla, jelikož jsou, nebo dlouho byli, bezdětní a jejich aktivity se neslučovaly s tím, že je jezdila všude s kočárem a postupně více dětma. Na to si vůbec nestěžuji, děti jsou pro mě rozhodně důležitější, než kamarádi, to bez nejmenších pochyb. Pouze popisuji situaci. Mám pocit, že se už 8 let musím pořád krotit, kontrolovat, jestli jdu dětem dobrým příkladem, nemůžu si lehnout do vany, jít si zaběhat, najíst se v sedě déle jak 10min. Nemůžu jít třeba plavat. Nemůžu se jít podívat do obchodu a koupit si nové šaty. Pro děti totiž většina těch věcí není. V obchodě se ukrutně nudí a chtějí pryč, plavat v hlubším bazénu a děti nechat někde samotné čekat, to nepřipadá v úvahu, zasmát se nahlas, dát si Radler, říct sprosté slovo, když jsem nazuřená, nebo se jít na 10min proběhnout ven, zúčastnit se slučáků ze ZŠ, nebo SŠ atd., to nemám možnost dělat. Nemůžu doslova tvrdit, že to potřebuji, nebo že mi to vyloženě chybí, ale někdy mi to už leze na mozek. Všímám si, že „šišlám“ na cizí dospělé (rozuměj : neměla bystě pětikorunečku do vozíčečku prosím? - u toho šudlám dlaněmi o sebe.. apod., zmíněný vozíček následně druhou rukou houpu jako kočárek. Když náhodou jedu na úřad bez dětí, v autobuse si 2× zmáčknu tlačítko se symbolem kočárku, aby mě řidič neskřípl do dveří. :dance: To je ta vtipnější stránka. Horší je, že občas už nevím, kdo vlastně jsem. Vím, jaké mám povinnosti, co musím obstarat, co mám koupit, co mám uklidit, co chtějí děti, věčně upocená, uřícená, s 5ti igelitkama. Večer uklidím, uspím dítka, sednu na gauč a začnu se přežírat hromadou sladkostí, jen za posledního půl roku jsem přibrala 16kg. Mám to jako takový rituál, kdy se uvolním, uklidním a mlsám, abych si zregenerovala nervy. Ale není to moc zdravé. :think: :nevim: Chlap moc nepomůže, živí nás a má co dělat. Já jsem ještě na RD, nejmladší ještě i kojím a nemám ani to hlídání stejně. Chůvu nechci, nechci děti šidit pro svoje touhy po osobním životě a zábavě. Ještě napíši, že první dítě jsme si plánovaně pořídili hned po mé SŠ, bylo mi 20, chlap je o něco starší. Máte nějakou radu, jak se cítit líp? Nějaké aktivity, co by se dalo dělat s dětma a bylo to trochu i „pro dospělé“? Děti miluji nade všecko na světě, ráda bych už proto, aby měly taky mámu, která bude v pohodě a sluníčková, jako ty ostatní mámy a já se někdy necítím dostatečně uspokojená ve svých potřebách, byť to asi zní strašně sobecky a nikdy bych to za děti nevyměnila. Případně máte to někdo taky tak, že po dlouhé RD jste měly podobné pocity, nebo jsem v tomto matka na houby? :nevim: :?

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 Další »

Reklama

Reakce:
 
AnastazieB
Echt Kelišová 8299 příspěvků 04.08.18 00:15

Tak to je bohužel daň za to že máte během osmi let 4 děti… Je to vlastně neustále těhotenství nebo malé miminko. Je to náročné, nezbývá, než to pár let „vydržet“, pak už bude lépe.
Každopádně ale na sebe bys zapomínat neměla, nejlépe zapojit muže, abys měla třeba aspoň jednou za měsíc půlden „volno“, abys mohla jít po obchodech, projít se, zaplavat, prostě něco pro sebe. A pak si najít nějaké kamarádky s dětmi, to taky člověku trochu zpestří život.

 
Laddmie
Závislačka 3372 příspěvků 13 inzerátů 04.08.18 00:18

Radu nemám, ale držím palce, ať to s manželem ustojíte. Stačila by Ti jen možnost někam jít (sraz ze ZŠ apod) nebo bys opravdu šla? Někomu stačí i jen ten pocit volnosti, že “může”. Za rok již pujdes do práce nebo bude další dítě?

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.08.18 00:20

..tedy je to myšleno tak, že bych uspokojování svých potřeb a zábavy nevyměnila za děti. Napsala jsem to asi složitě :oops:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.08.18 00:24

@Laddmie mám dojem, že bych ráda šla, abych se dostala někam mezi dospělé, ale nejvýš na chvilku, protože si zase neumím moc představit být pryč od dětí, už je to taky velký zvyk, že jsem s nimi pořád. Stačilo by mi pár hodin občas jen na provětrání mysli, si myslím. Děti máme 3. Jedno těhu ukončil potrat. :,( O dalším dítěti jsme zatím vůbec nemluvili, necítím se na to teď dostatečně v pohodě, počítám potom s nástupem zpět do práce.

 
AnastazieB
Echt Kelišová 8299 příspěvků 04.08.18 00:26
@Anonymní píše: ..tedy je to myšleno tak, že bych uspokojování svých potřeb a zábavy nevyměnila za děti. Napsala jsem to asi složitě :oops:

To je jasné, ale nemůžeš se pro děti obětovat, pak se ti může stát, že vyhoříš a to pro děti také dobré nebude. Takže mysli taky na sebe, není to sobecké a nemusíš si to vyčítat. Je potřeba prostě zapojit muže, aby se o děti zvládl postarat, aspoň pár hodin. Abys mohla třeba na ten sraz se ZŠ ;) .

Já mám sice jen jedno dítě, ale už od miminka potřebuju mít večer pár hodin pro sebe, abych si odpočinula psychicky, dělala si něco svého.

 
Lucie_Sx
Závislačka 2973 příspěvků 04.08.18 00:42

CH – Ů – V – U !!!

 
růžový achát
Závislačka 3965 příspěvků 04.08.18 00:47

Sama sis odpověděla!!! Pokud máš možnost chůvy tak neváhej!!!

 
murry
Závislačka 2800 příspěvků 04.08.18 00:49

Mozna by sis nakonec to nakupovani nebo sraz neuzila,.kdyz na to nejsi zvykla..

Jednou ti to bude chybet a bude ti to i lito ze te nepotrebuji.. zivot je fakt zvlastni vec..

 
kotyk
Echt Kelišová 7854 příspěvků 04.08.18 01:23

Najdi si na večer jiný relax a čas od času tu chůvu sobě i dětem dopřej. Nemusí to být ani pravidelně. Ty si odpočineš a ony získají k průzkumu mezilidských vztahů další dospělou osobu.

 
Cuddy
Neúnavná pisatelka 15245 příspěvků 04.08.18 02:42

Chceš radu? Zbav se pocitu, že jít si zaběhat, zaplavat, sama na nakupy… je sizení děti. Svěr se s pocity muži, domluv se na jeho pravidelne péči, kdy ty budeš mít čas pro sebe. Nebo najdi pro dvouletak miniskolku a soupni ho na dvě dopoledne v týdnu tam, prospěje to vsem. Situace s vozickem a prosenim rukama je nechutná.

 
Kassor
Kecalka 373 příspěvků 04.08.18 05:40
@Anonymní píše:
Prosím o zachování anonymity, kdyby to nebylo možné, raději příspěvek smazat. Děkuji za pochopení.
Předem říkám, že se za svoje pocity asi dost stydím, proto chci pouze anonymně. Kolem mě je naprostá většina šťastných spokojených veselých pozitivních a aktivních matek, které zahrnují své děti pozorností a úsměvy, doma mají nablejskáno, všechno zvládají a na vytoužené mateřské jsou šťastné jak nikdy. Poslední bod platí i pro mě. Vnitřně jsem šťastná, že děti mám, že jsme spolu, zdraví, nesmírně si toho vážím. Někdy jsem ale hodně unavená a jakobych to už ani nebyla já - tak žena, která jsem byla před RD, teď jsem „jen“ matka, což je pochopitelně více, než být jen žena, chtěla jsem to ale skloubit oboje, zůstat svá a mít děti. Nemám žádné možnosti se jakkoliv uspokojivě realizovat, což mi asi někdy způsobuje špatnou náladu a vyvádí mě z pohody. Mám za sebou 4 těhu krátce po sobě, nejmladší dítě má nyní 2 roky. Díkybohu všechny děti jsou zdravé, krásné, šikovné. Řešíme nějaké menší zdrav. věci, ale mělo by to být v pořádku. Máme pěkný byt, vše je takto fajn. Jsem 8 let na RD a prakticky mi skoro nikdo děti nehlídá. „Funguje pouze jedna babička, která i tak nehlídá děti moc ráda a domluva je spíš o velkém doprošování a pak dlouhých výčitkách z její strany. Občas tedy pohlídá, ale to je tak, že běžím k "doktorovi“, na úřad atp. a utíkám zpět. Stále mě kontroluje, volá a píše, kdy už dorazím. Přišla jsem prakticky o všechny přátele, které jsem dříve měla, jelikož jsou, nebo dlouho byli, bezdětní a jejich aktivity se neslučovaly s tím, že je jezdila všude s kočárem a postupně více dětma. Na to si vůbec nestěžuji, děti jsou pro mě rozhodně důležitější, než kamarádi, to bez nejmenších pochyb. Pouze popisuji situaci. Mám pocit, že se už 8 let musím pořád krotit, kontrolovat, jestli jdu dětem dobrým příkladem, nemůžu si lehnout do vany, jít si zaběhat, najíst se v sedě déle jak 10min. Nemůžu jít třeba plavat. Nemůžu se jít podívat do obchodu a koupit si nové šaty. Pro děti totiž většina těch věcí není. V obchodě se ukrutně nudí a chtějí pryč, plavat v hlubším bazénu a děti nechat někde samotné čekat, to nepřipadá v úvahu, zasmát se nahlas, dát si Radler, říct sprosté slovo, když jsem nazuřená, nebo se jít na 10min proběhnout ven, zúčastnit se slučáků ze ZŠ, nebo SŠ atd., to nemám možnost dělat. Nemůžu doslova tvrdit, že to potřebuji, nebo že mi to vyloženě chybí, ale někdy mi to už leze na mozek. Všímám si, že „šišlám“ na cizí dospělé (rozuměj : neměla bystě pětikorunečku do vozíčečku prosím? - u toho šudlám dlaněmi o sebe.. apod., zmíněný vozíček následně druhou rukou houpu jako kočárek. Když náhodou jedu na úřad bez dětí, v autobuse si 2× zmáčknu tlačítko se symbolem kočárku, aby mě řidič neskřípl do dveří. :dance: To je ta vtipnější stránka. Horší je, že občas už nevím, kdo vlastně jsem. Vím, jaké mám povinnosti, co musím obstarat, co mám koupit, co mám uklidit, co chtějí děti, věčně upocená, uřícená, s 5ti igelitkama. Večer uklidím, uspím dítka, sednu na gauč a začnu se přežírat hromadou sladkostí, jen za posledního půl roku jsem přibrala 16kg. Mám to jako takový rituál, kdy se uvolním, uklidním a mlsám, abych si zregenerovala nervy. Ale není to moc zdravé. :think: :nevim: Chlap moc nepomůže, živí nás a má co dělat. Já jsem ještě na RD, nejmladší ještě i kojím a nemám ani to hlídání stejně. Chůvu nechci, nechci děti šidit pro svoje touhy po osobním životě a zábavě. Ještě napíši, že první dítě jsme si plánovaně pořídili hned po mé SŠ, bylo mi 20, chlap je o něco starší. Máte nějakou radu, jak se cítit líp? Nějaké aktivity, co by se dalo dělat s dětma a bylo to trochu i „pro dospělé“? Děti miluji nade všecko na světě, ráda bych už proto, aby měly taky mámu, která bude v pohodě a sluníčková, jako ty ostatní mámy a já se někdy necítím dostatečně uspokojená ve svých potřebách, byť to asi zní strašně sobecky a nikdy bych to za děti nevyměnila. Případně máte to někdo taky tak, že po dlouhé RD jste měly podobné pocity, nebo jsem v tomto matka na houby? :nevim: :?

Chapu to a chce to jen cas, az deti povyrostou. Preci jenom 8 let byt doma na matersky je dost, ale muzes mi verit, ze az se vratis do prace, tak az do duchodu ( pokud nebudete mit dalsi ditko) te nic jineho nez prace a lidi neceka.. Coz bude taky narocny. Bude to mnohem narocnejsi dat dohromady peci o 3 deti a praci ( u deti nemoci a do toho praci, abys porad nebyla na OCR, stihala terminy atd..) Spis si to v sobe ted nastav, ze jeste mas vsechen cas pro sve deti a i pro sebe, z prace ti nikdo nevola, nikdo te netlaci s terminy do kouta atd…). Jsi mama a milujes sve deti, samozrejme si taky potrebujes oddychnout, ale pokud je muz vytizeny a hlidaci babicky nejsou, tak nic jineho nez placenou pani na hlidani ti nikdo neporadi. Chodit s malymi detmi po obchodech opravdu neni relax, ja to taky nedelam (poresila jsem to nakupem pres net). Zvolni a nikam nespechej, praci si jeste uzijes vic nez dost. Sezen si chuvu na obcasne pohlidani a uzivej si deti. :kytka:

 
Ba412
Kecalka 230 příspěvků 04.08.18 06:04

Byla jsem doma se dvema detmi skoro 6 let a temer bez hlidani. To bylo taky jen v nejnutnejsich pripadech jako lekar. Na urady jsem deti brala s sebou, vetsinou tam chytly rymu. Otevrene rikam, ze to byla nejhorsi doba meho zivota. Vas problem je, ze mate deti 4. To se bude tezko udavat na hlidani a ve skole/skolce bude porad nektere nemocne takze jeste par let (odhaduju takovych 6 let jeste) bude trvat podobna situace. Deti jste mela hned po SS takze praxe nulova, shanet praci uz tak bude problem, natoz se 4 detmi. Zvazili jste toto vsechno, kdyz jste si ty deti porizovali? Omlouvam se za surovy prispevek, ale takova je bohuzel pravda.

 
CrazyOwl
Stálice 72 příspěvků 1 inzerát 04.08.18 06:20

Já bych to neviděla tak černě. chápu, že někdy je to na palici. My máme teda děti jen dvě, ale muž od rána do večera v práci, někdy měsíc v zahraničí. Rodina žádná. Nevím jaký je věk dětí, jestli už jsou starší ve školce? I dvouletak může na jedno dopoledne třeba di muniskolky a ty na nákup.
Já když byl muž doma večer tak jsem šla běhat nebo se jen tak cournout po obchodech nebo aspoň provetrat hlavu kolem baráku. I to pomůže. Najít si pravidelně třeba ČT večer je „moje doba“.
Pak najít kamarádky s dětma. V okolí nebo tady na emiminu.
A místo večerního mlsání bych si našla jinou aktivitu nebo budeš za chvíli psát diskuze- jsem si odporná… muži se nelíbil protoze jsem přibrala 30kg…

 
Cuddy
Neúnavná pisatelka 15245 příspěvků 04.08.18 06:26

A ještě v kolik ti chodí děti spát, že si nemůžeš lehnout do vany? Nejmladší je dvouletak, ten snad již spí sám a nebo by věděl, kde tě najít.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají... číst dále >

Váháte, zda a kdy nechat děti očkovat? Udělejte si vlastní názor

Neublížím svému miminku očkováním brzy po narození? Otázku, kdy začít s... číst dále >

Články z Expres.cz

Proč Leoš Mareš patří na Instagram a ne do televize? Už je někde jinde

Sentiment, vděk a nostalgie, touha být vidět, nebo dětská fascinace... číst dále >

Gottovi volali, že letos Slavíka nedostane. Důvod? Rakovina a Ortel

Karel Gott a Lucie Bílá tuhle zprávu jenom těžko rozdýchají. Pořadatel ankety... číst dále >

Články z Ona Dnes

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude... číst dále >

Příběh Soni: Syn s vnoučaty nás odmítá navštěvovat, vadí mu švagr

S manželem jsme již v důchodu, na který jsme se těšili. Nejen na klid a... číst dále >


Reklama