ADHD? Autismus? Dysfázie? Nebo je prostě jen náročný?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
7.11.21 15:06

ADHD? Autismus? Dysfázie? Nebo je prostě jen náročný?

Ahojte, věřím, že tady máte X zkušeností s X různýma dětma, proto mě zajímají nápady a zkušenosti, protože už jsem popravdě zoufalá.. syna už je objednán na neuro a k psychiatrovi, ale čekačky jsou šílené, první termín nám nabídli na konci února.

Popíšu problém: Malému budou za měsíc 3, na první pohled úplně normální zdravý kluk. Všemu výborně rozumí, chodí 2× týdně do školky, bez problémů, má rád ostatní děti, spolupracuje. Nám s manželem připadá velmi chytrý. Umí si normálně hrát, vaří a dává nám ochutnat, jezdí s auty, používá na ně garáž, staví kostky, na hřišti lítá s vrtulníkem, klouzá se na klouzačce.

Toto “normální” období se ale zlomí, a najednou je jiný. Začne to tím, že je den ode dne podrážděnější a frustrovanější, kňourá, všechno je problém. Postupně to přejde v afektivní záchvaty kvůli všemu. Když chci na procházce jinudy, než on, vříská a válí se po zemi a není schopný mě vnímat, abychom našli nějakou společnou řeč. Po pár dnech této podrážděnosti to přejde ve stavy, kdy je jednoduše úplně mimo. Není schopný se na cokoli koncentrovat, žije ve svém světě. Když na něj promluvím, tak je vidět, že mě vnímá tak první dvě slova, a pak dál už nic. Jakoby neslyšel. Nedokáže udržet jednoduchý pokyn (obuj si prosím boty), během 10 vteřin jakoby zapomněl, a při zopakování už nevnímá. V tyto dny se není schopný normálně podívat do očí, kouká dost prázdně skrz. Během minuty zapomene, co měl zrovna rozdělané - že se oblíkal na procházku, že k nám jde babička, že chtěl jít do pekařství pro buchtu, že chtěl jít na hřiště….

Neustále mluví, bohužel ani trošku naší řečí. Má vymyšlenou svou řeč, které jde rozumět velmi omezeně.

Emoční nestabilita v tomhle období graduje, ke konci se do afektu dostane naprosto kvůli každé kravině, a to ještě před tím, než ji stihnu udělat - jinými slovy chce z lednice mlíko, kňourá, já se natáhnu na druhou stranu pro hrnek a on už na zemi vříská, protože má dojem, že to mlíko nedostane. Míra jeho frustrace je fakt velká a my opravdu netušíme, co ho přesně trápí, protože není schopný nám to říct. Když se jej snažím zklidnit a říkám mu, že mu chci něco říct, tak křičí o to víc.

V normálním období chodíme na hřiště, s dětma je úplně ok, před silnicí se zastaví, čekáme na zelenou, pak rychle přejdeme..v divnoobdobí se najednou uprostřed silnice zastaví a odmítá (zničehonic) jít dál, a když ho odnesu, tak opět záchvat. Nemám ho obecně ani čím motivovat, aby se těšil na cíl, protože to hned zapomene. Takže se vracím psychicky totálně vyždímaná z toho, jak jej s úsměvem pořád povzbuzuju a připomínám, kam vlastně jdeme.

Střídá se to po cca dvou týdnech, někdy dýl, někdy míň. Na prášky doslova jsme s manželem oba a mladší dceři to myslím tak úplně neprospívá.

Takže mámy, prosím, máte někdo taky takové dítě? Je to normální? Pokud ne, uvítám jakékoli poznatky, rady, nápady, doporučení, způsoby výchovy (nevýchova a respektující u nás funguje jen v tom normálním období)….

Díky moc. Anonym doufám chápete.

PS: Rady seřezat neberu jako rady a ignoruju je, doma se navzájem netlučeme :mavam:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
26941
7.11.21 15:12

Normalni to opravdu není.
Myslím, že neurologie a psychiatrie je do ty začátek.
Přeji hodně sil. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1365
7.11.21 15:51

Je to divné. Nemá taková období třeba ke konci týdne, když už je unavenější ze vstávání do školky nebo že by na něj něco lezlo? Co na něj říkají v té školce, tam už taky někdy měl to své horší chování? Nemůže žárlit? Myslím, že lékařem se určitě nic nezkazí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.21 15:57

@prejeta_zaba

Ve skolce je uplne v pohode, chodi uz do druhe (stehovani) a pres me cetne dotazy na me ucitelky koukaji jako na blazna. Osobne si myslim, ze to tam miluje a tudiz je motivovany. Chodi jen na dopoledne pondeli a patek, takze obecne unavou ne ALE unava jeho chovani znacne zhorsuje. S nemocema to nesouvisi. Zarlit me napadlo, nicmene to nedela jen v pritomnosti sestry :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
689
7.11.21 16:17

No a dělá to ve školce? Protože to, co popisuješ, mi skoro přijde jak nějaké duševní onemocnění, ovšem pouze v případě, že to má v ty dny celodenně. A ne že se doma co 14 dní chová jak „blázen“, ale ve školce normálně šlape a žádné propady nemá. Podle toho, jak se na tebe dívají učitelky, je tam asi O. K. A pokud jo, přijde mi to jako perfektně zanalyzovaný tříleťák. Jenže jako chování tříletého dítěte moc logikou neoplývá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.21 16:19

@mokkk

Ne ve skolce je uplne v pohode. Dokonce je schopny se prepnout v tyhle dny ikdyz jdeme treba na hriste - tam si najednou normalne hraje, vnima, spolupracuje.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.21 16:26
@Anonymní píše:
@mokkkNe ve skolce je uplne v pohode. Dokonce je schopny se prepnout v tyhle dny ikdyz jdeme treba na hriste - tam si najednou normalne hraje, vnima, spolupracuje.

Doplnim - nejen ve skolce, ale ikdyz ho hlida babicka s dedou, tak je “normalni”. Pak babicka s dedou odejdou a blazni.

  • Citovat
  • Nahlásit
143
7.11.21 16:59

U syna s VD to bylo hodně podobné, po dnech v klidu, kdy se s ním dalo v pohodě domluvit, přišlo období jako by ho někdo vyměnil. Vypozorovali jsme, že u něj to jednoznačně souviselo s úplňkem, někdy i s novem. Dokonce když jsem to říkala u psycholožky, že si přijdu jako blázen, uklidnila mě, že se s tím už setkala a že to může souviset. Do určité míry to na něj působí pořád a to je mu už 8..ale je to o moc lepší. A taky hlídat cukr v jídle, jak byl přeslazený, tak konec.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20340
7.11.21 17:47
@Anonymní píše:
Ahojte, věřím, že tady máte X zkušeností s X různýma dětma, proto mě zajímají nápady a zkušenosti, protože už jsem popravdě zoufalá.. syna už je objednán na neuro a k psychiatrovi, ale čekačky jsou šílené, první termín nám nabídli na konci února.

Popíšu problém: Malému budou za měsíc 3, na první pohled úplně normální zdravý kluk. Všemu výborně rozumí, chodí 2× týdně do školky, bez problémů, má rád ostatní děti, spolupracuje. Nám s manželem připadá velmi chytrý. Umí si normálně hrát, vaří a dává nám ochutnat, jezdí s auty, používá na ně garáž, staví kostky, na hřišti lítá s vrtulníkem, klouzá se na klouzačce.

Toto “normální” období se ale zlomí, a najednou je jiný. Začne to tím, že je den ode dne podrážděnější a frustrovanější, kňourá, všechno je problém. Postupně to přejde v afektivní záchvaty kvůli všemu. Když chci na procházce jinudy, než on, vříská a válí se po zemi a není schopný mě vnímat, abychom našli nějakou společnou řeč. Po pár dnech této podrážděnosti to přejde ve stavy, kdy je jednoduše úplně mimo. Není schopný se na cokoli koncentrovat, žije ve svém světě. Když na něj promluvím, tak je vidět, že mě vnímá tak první dvě slova, a pak dál už nic. Jakoby neslyšel. Nedokáže udržet jednoduchý pokyn (obuj si prosím boty), během 10 vteřin jakoby zapomněl, a při zopakování už nevnímá. V tyto dny se není schopný normálně podívat do očí, kouká dost prázdně skrz. Během minuty zapomene, co měl zrovna rozdělané - že se oblíkal na procházku, že k nám jde babička, že chtěl jít do pekařství pro buchtu, že chtěl jít na hřiště….

Neustále mluví, bohužel ani trošku naší řečí. Má vymyšlenou svou řeč, které jde rozumět velmi omezeně.

Emoční nestabilita v tomhle období graduje, ke konci se do afektu dostane naprosto kvůli každé kravině, a to ještě před tím, než ji stihnu udělat - jinými slovy chce z lednice mlíko, kňourá, já se natáhnu na druhou stranu pro hrnek a on už na zemi vříská, protože má dojem, že to mlíko nedostane. Míra jeho frustrace je fakt velká a my opravdu netušíme, co ho přesně trápí, protože není schopný nám to říct. Když se jej snažím zklidnit a říkám mu, že mu chci něco říct, tak křičí o to víc.

V normálním období chodíme na hřiště, s dětma je úplně ok, před silnicí se zastaví, čekáme na zelenou, pak rychle přejdeme..v divnoobdobí se najednou uprostřed silnice zastaví a odmítá (zničehonic) jít dál, a když ho odnesu, tak opět záchvat. Nemám ho obecně ani čím motivovat, aby se těšil na cíl, protože to hned zapomene. Takže se vracím psychicky totálně vyždímaná z toho, jak jej s úsměvem pořád povzbuzuju a připomínám, kam vlastně jdeme.

Střídá se to po cca dvou týdnech, někdy dýl, někdy míň. Na prášky doslova jsme s manželem oba a mladší dceři to myslím tak úplně neprospívá.

Takže mámy, prosím, máte někdo taky takové dítě? Je to normální? Pokud ne, uvítám jakékoli poznatky, rady, nápady, doporučení, způsoby výchovy (nevýchova a respektující u nás funguje jen v tom normálním období)….

Díky moc. Anonym doufám chápete.

PS: Rady seřezat neberu jako rady a ignoruju je, doma se navzájem netlučeme :mavam:

Taky taky :mrgreen: diagnózu nemáme zatím. Taky začínám koukat po adhd :cert:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
918
7.11.21 18:13

Dcera taky, co jí byly čtyři strašně zapomíná. Podle naší logopedky by to mohlo souviset s Adhd.

Taky je ve školce hodná. My teda chodíme do speciální. Ale jenom tam. Všude jinde, když jdeme tak zlobí :cert:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3037
7.11.21 19:12

Ahoj, moje dite s ADHD+neco mezi dysfazii a autismem, tak rozhodne ve skolce neni a nebylo vzorne. Ano, stridaji se lepsi a horsi dny. Ale ani v lepsich dnech, kdyz mel 3 roky, nezastavil pred silnici nebo nebyl v pohode s detmi nebo nebyl vzorny ve skolce. Ty rozdily v lepsich a v horsich dnech nejsou tak velke. V horsich totalne na zabiti a v lepsich o trochu lepsi, no :lol:. Jestli blbe mluvi, tak sup na logopedii. Neni na co cekat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.21 19:22

@Oriseka
Ja jsem s nim na logopedii byla v cervenci? myslim, a logopedka (klinicka) neshledala nic zvlastniho… mne teda jeho rec rozhodne zvlastni prijde :?

  • Citovat
  • Nahlásit
3037
7.11.21 19:34
@Anonymní píše:
@Oriseka
Ja jsem s nim na logopedii byla v cervenci? myslim, a logopedka (klinicka) neshledala nic zvlastniho… mne teda jeho rec rozhodne zvlastni prijde :?

Tak to zkus jinde. 3 roky jsou takova hranice, kdyz se najednou vse zacne resit a do te doby je vse normalni :mrgreen:. Predne je tedy dulezite, zda komunikuje(i beze slov)- dokaze se domluvit gesty, mimikou, pantominou. Zkus rybi tuk. Nekomu to funguje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.21 19:37

@Izumi Miyako On chodi do DS, ve ktere je vzdycky maximalne 6 deti a 3 ucitelky, takze taky dost specialni :)

@Oriseka
Urcite ho objednam jinam, my jsme se stejne prestehovali. Jinak k tomu co pises - komunikuje, rozumi vsemu, kdyz chce (nebo muze), dokaze se domluvit i tou svou reci, gestikulaci, ukazanim.. rybi tuk mam, snazim se ho propasovat ruzne ale zatim to vzdycky poznal :mrgreen:

  • Citovat
  • Nahlásit
3037
7.11.21 19:46
@Anonymní píše:
@Izumi Miyako On chodi do DS, ve ktere je vzdycky maximalne 6 deti a 3 ucitelky, takze taky dost specialni :)@Oriseka
Urcite ho objednam jinam, my jsme se stejne prestehovali. Jinak k tomu co pises - komunikuje, rozumi vsemu, kdyz chce (nebo muze), dokaze se domluvit i tou svou reci, gestikulaci, ukazanim.. rybi tuk mam, snazim se ho propasovat ruzne ale zatim to vzdycky poznal :mrgreen:

Dite tohoto veku by melo rozumet, kdyz das pred nej karticky s ruznymi obrazky a ono bude ukazovat spravnou odpoved treba na otazky, co sviti na obloze v noci? Co si vezmes na nohy, kdyz venku prsi? Cim zaplatime v obchode? A ono spravne ukaze mesic, holinky, penize. Pak rozumi adekvatne veku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat