ADHD, má cenu se někam obrátit?

  • Fotoalbum (1)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
7.10.21 20:25

ADHD, má cenu se někam obrátit?

Ahoj,

mám syna, 5 a půl let. Od malá není úplně standardní, jako malý dlouho nenavazoval oční kontakt (asi do 9 týdnů), usmívat se začal kolem 3. měsíce, ale jen velmi málo, celé první dva roky života doslova prořval.

Má problém v sociální oblasti mimo rodinu a nejbližší kamarády (s námi a kamarády se chová víceméně normálně až na nějaké drobné odchylky). Má problém se soustředěním (ale jen s něčím, třeba lego vydrží skládat hodiny i podle návodu). Jinak je šikovný.

A teď proč píšu. Syn celodenně zlobí, pokud není vyloženě zabaven. Jsou to takové drobnosti, ale jak je to neustále, je to fakt na palici.

Příklad, z dnešního večera- poprosí mě, ať mu najdu na internetu nějaký obrázek a během těch 30 vteřin do mě začne lehce bouchat hlavnou - z nudy. Neustále nám zhasíná světla, když někde jsme, nebo vstupuje do cesty. Prostě s ním nemůžu normálně jít chodbou, musí udělat nějakou kravinu - pověsit se na mě, vstoupit mi do cesty, shodit cestou něco na zem - jakoby mimochodem, v podstatě pro zábavu… Když si hraje vedle bratra, musí mu něco sebrat, nebo aspoň nějak pozlobit. Koupe se ve vaně, normálně v klidu a najednou vyleje kyblík vody ven. Jde chodbou a najednou z plna hrdla zařve (to se stává dost často). Jakmile nemá činnost, tak dělá takovéhle věci. Když činnost má, nedělá to.

Zní to jako rozmazlení, ale dnes jsem si uvědomila, že si opravdu nedokáže pomoct.

Dělali jsme logopedii (děláme ji v chodbě na zemi, jinak není schopný se soustředit, nesmí kolem být nic, co by ho rušilo) a on, protože kolem nebylo nic jiného, tak se válel na zemi a lehce kopal (jakoby tlačil) do dveří vestavěné skříně a rozbil je. Bylo vidět, že je mu to fakt hodně líto. A že to nechtěl udělat a že už si dá pozor. A do 30 vteřin to dělal znovu… Po upozornění že zapomněl (bylo vidět, že nekecá) a do 30 vteřin zase.

Já jsem z toho na prášky, s ním nejde nic dělat normálně…

Nicméně není hyperaktivní, je opatrný, nemá potřebu pořád běhat. Jen pořád to „zlobení“.

Myslíte, že to je na nějaké vyšetření? A že něco může pomoci?

Mám ještě jedno totálně nenáročné dítě. Které takové věci nedělá a jsem s ním v klidu, ale starší mě v podstatě permanentně drásá nervy.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
7.10.21 20:28

Jinak teda dotaz zní, jestli se takhle může projevovat adhd nebo co to může být?

  • Citovat
  • Nahlásit
5921
7.10.21 20:42

Určitě zajděte.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8686
7.10.21 20:42

Jako jo, to muze byt ahdh. Najdi psychologa, dobryho. Uvidis, co poradi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27100
7.10.21 20:44

Jo, je to projev ADHD, zřejmě slabší, bez výrazné poruchy pozornosti. Bude se projevovat asi jen impulzivitou a případnou hyperaktivitou, motorickým neklidem.
Mám doma podobný kousek, jen o pár let starší. Neustálou potřebu být permanentně konstruktivně zabaven znám. :mrgreen: Je to na palici, ale věkem se to lepší.
U nás tedy není v problém v sociální oblasti, krom toho, že teda když se rozdávala empatie, tak nad mladý chyběl. :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27100
7.10.21 20:48

A co může pomoci? Pochopit, jaké dítě je, přijmout ho, jaké je. Nesrovnavat, nesnažit se skatulkovat. Mít ta jeho specifika v paměti při nástupu do školy.
V něčem slevit ze svých nároků, některé věci neřešit, v něčem být naopak přísnější (například elektronika, sladkosti apod ).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18046
7.10.21 20:48
@Anonymní píše:
Ahoj,

mám syna, 5 a půl let. Od malá není úplně standardní, jako malý dlouho nenavazoval oční kontakt (asi do 9 týdnů), usmívat se začal kolem 3. měsíce, ale jen velmi málo, celé první dva roky života doslova prořval.

Má problém v sociální oblasti mimo rodinu a nejbližší kamarády (s námi a kamarády se chová víceméně normálně až na nějaké drobné odchylky). Má problém se soustředěním (ale jen s něčím, třeba lego vydrží skládat hodiny i podle návodu). Jinak je šikovný.

A teď proč píšu. Syn celodenně zlobí, pokud není vyloženě zabaven. Jsou to takové drobnosti, ale jak je to neustále, je to fakt na palici.

Příklad, z dnešního večera- poprosí mě, ať mu najdu na internetu nějaký obrázek a během těch 30 vteřin do mě začne lehce bouchat hlavnou - z nudy. Neustále nám zhasíná světla, když někde jsme, nebo vstupuje do cesty. Prostě s ním nemůžu normálně jít chodbou, musí udělat nějakou kravinu - pověsit se na mě, vstoupit mi do cesty, shodit cestou něco na zem - jakoby mimochodem, v podstatě pro zábavu… Když si hraje vedle bratra, musí mu něco sebrat, nebo aspoň nějak pozlobit. Koupe se ve vaně, normálně v klidu a najednou vyleje kyblík vody ven. Jde chodbou a najednou z plna hrdla zařve (to se stává dost často). Jakmile nemá činnost, tak dělá takovéhle věci. Když činnost má, nedělá to.

Zní to jako rozmazlení, ale dnes jsem si uvědomila, že si opravdu nedokáže pomoct.

Dělali jsme logopedii (děláme ji v chodbě na zemi, jinak není schopný se soustředit, nesmí kolem být nic, co by ho rušilo) a on, protože kolem nebylo nic jiného, tak se válel na zemi a lehce kopal (jakoby tlačil) do dveří vestavěné skříně a rozbil je. Bylo vidět, že je mu to fakt hodně líto. A že to nechtěl udělat a že už si dá pozor. A do 30 vteřin to dělal znovu… Po upozornění že zapomněl (bylo vidět, že nekecá) a do 30 vteřin zase.

Já jsem z toho na prášky, s ním nejde nic dělat normálně…

Nicméně není hyperaktivní, je opatrný, nemá potřebu pořád běhat. Jen pořád to „zlobení“.

Myslíte, že to je na nějaké vyšetření? A že něco může pomoci?

Mám ještě jedno totálně nenáročné dítě. Které takové věci nedělá a jsem s ním v klidu, ale starší mě v podstatě permanentně drásá nervy.

Jestli chceš, pošli mi soukromou zprávu, něco ti k tomu napíšu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.10.21 20:51
@Svistice píše:
Jo, je to projev ADHD, zřejmě slabší, bez výrazné poruchy pozornosti. Bude se projevovat asi jen impulzivitou a případnou hyperaktivitou, motorickým neklidem.
Mám doma podobný kousek, jen o pár let starší. Neustálou potřebu být permanentně konstruktivně zabaven znám. :mrgreen: Je to na palici, ale věkem se to lepší.
U nás tedy není v problém v sociální oblasti, krom toho, že teda když se rozdávala empatie, tak nad mladý chyběl. :lol:

A řešili jste to nějak? A pomohli vám?

Já zase nechci oběhat 100 psychologů, abych dostala nějaký papír, pokud s tím stejně nejde nic moc dělat.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
7.10.21 20:55
@Svistice píše:
A co může pomoci? Pochopit, jaké dítě je, přijmout ho, jaké je. Nesrovnavat, nesnažit se skatulkovat. Mít ta jeho specifika v paměti při nástupu do školy.
V něčem slevit ze svých nároků, některé věci neřešit, v něčem být naopak přísnější (například elektronika, sladkosti apod ).

Přijmout, jaké je… To znamená co? Bez ironie… Nechat ho z ničeho nic zařvat a brát to jako jeho součást? Nenervovat se, že polil celou koupelnu (ano, musel si to vytřít). 1000× mu opakovat, že nemůže při jízdě výtahem vyrvat madlo ze stěny - v klidu, bez toho, aby mě to po 1000 vytočilo, protože jsme o tom mluvili už 999×?

Já to nemyslím ironicky, opravdu otázka… Jak k tomu přistoupit.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
7.10.21 20:57
@Svistice píše:
A co může pomoci? Pochopit, jaké dítě je, přijmout ho, jaké je. Nesrovnavat, nesnažit se skatulkovat. Mít ta jeho specifika v paměti při nástupu do školy.
V něčem slevit ze svých nároků, některé věci neřešit, v něčem být naopak přísnější (například elektronika, sladkosti apod ).

Jinak samozřejmě ho miluju, jsou dny, kdy je s kamarády a to to nedělá, protože je zabavený neustále. Když má neustále podněty, tak je v klidu. Ale jak chvíli ne (třeba ta cesta výtahem), tak je to o nervy.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
7.10.21 20:58

@Svistice ve školce to asi také nedělá…

  • Citovat
  • Nahlásit
27100
7.10.21 21:06

Přijmout to, že si v některých situacích fakt nemůže pomoct. Takže se nenechat vytočit takovým tím (v našem případe) neustálým opackavanim něčeho, vydáváním zvuku, postuchovanim sourozence (tam je teda potřeba zastat se toho sourozence, ale zároveň nebýt vyloženě represivní). Chválit drobné posuny a úspěchy. Umět se ho asertivně zastat před okolím.
Uvědomit si, že jako rodic neselhavas. Nebrat syn tohle 999× jsme i tom mluvili a udělá to po 1000 znovu osobne. Naopak takové dítě je výzva, i ty se můžeš někam posunout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27100
7.10.21 21:10
@Anonymní píše:
@Svistice ve školce to asi také nedělá…

Ano, ve školce bylo moje dítě taky to nejzlatejsi. Protože proste neustálý přísun podnětů, zábavy a někoho, kdo je ochotný něco dělat a hrát si. Zároveň volnost, minimum povinnosti a věci, co se musí. Zato doma malý Krakenek, co je schopný během odpoledne udělat z bytu kůlnicku na dříví, protože se nudí nebo si vynalezne vlastní zábavu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2772
7.10.21 21:14

Jo, adhd jak vyšitý. Mám to doma taky, akorát on má i tu potesbu neustále běhat, skákat, dělat kotrmelce… je šílené impulsivní, což v kombinaci s tím, jak blbý nápady mívá, je někdy velká legrace. Ve školce se kupodivu chová téměř vzorně, nechápu. Jeho diagnóza je ve fázi podezření, dal jsem doktory neobihala, protože není důvod, nepotrebuju na nej papír, on nepotřebuje asistenta ani žádné speciální úlevy, které by učitelky nebyl bez papíru ochotně udělat. Uvidíme, jak to bude se školou. Papir vybeham až ve chvíli, kdy bude potřeba. Jinak je to zbytečné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27100
7.10.21 21:23

@Midaku Přesně. Člověk ví, že dítě není úplně „standard“, ale jde to s ním v rámci nějakých normálních opatření, byt je to pro rodice mnohem narocnejsi, než z běžným dítětem.
Myslím, že pak je zlomová škola (tam záleží, na jakou natrefí učitelku a jak moc velkou potřebu vyhraňovat se proti autoritám dítě ma) a pak případně puberta.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat