Agorafobie tchyně

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
LorneMalvo
1.12.21 23:33

Na mě to dělá dojem, že dcera nemá sílu mamku odmítnou s jejíma požadavkama. Je to její rodič, nikdo jinej se asi nepostarâ, tak cítí povinnost obětovat i svůj vztah. O to víc tě bude potřebovat, až bude padat z té náročné role na ústa. Zkus se s ní bavit na tohle téma pouze klidným tónem. Vždy ji vyslechni do konce, ať si uleví a pochopí, že ty jsi její podpora a ne překážka. A bav se i o něčem jiném, než o matce. Svůj postoj ji vysvětluj ne jako nátlak nebo výčitku.
Myslím, že slova jako dupnout si, nejsou na místě. Psychický nemoci nejsou o tom, že zatnu zuby a jdu do toho. Může to dlouho trvat a pokrok nemusí nikdy nastat. Do hlavy jí nikdo nevidíme, možná se lituje a vymýšlí si, možná trpí.
Jestli máš ještě nějakou trpělivost, zkus máminy požadavky jemně korigovat. Třeba nákupy stanov pevně ale laskavě na dvakrát týdně. Maminko, já vám rád budu nakupovat i nadále, ale od příště pojedu jen jedou týdně na velký nakup a jednou na malý do obchodu za roh. Naplánujte si, co budete vařit. Na procházku mimo dům s ní můžeš jít i ty. Třeba pověs na dveře vánoční věnec a vyzvi ji, ať si ho jde prohlédnout. Bude muset vyjít před dveře. Pokud odmítne, nech to být, třeba se půjde podívat, až nebude nikdo doma. Nebo navrhni, že budeš s přítelkyní každou sobotu dopoledne. Zkrátka nějaký čas, který matka vydrží a bude se pravidelně opakovat, takže si na něj může zvyknout. Pokud by se to zažilo, tak časem prodlužovat návrat.
Největší šanci bych dávala pravidelné odborné terapii.

  • Citovat
  • Nahlásit
893
2.12.21 04:36

@LorneMalvo moc dekuju. Tohle jsem asi potřeboval ze všeho nejvíce. :srdce: :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45008
2.12.21 07:26

Psychické onemocnění je běh na dlouhou trať. Bere léky týden! Teprve týden. Může trvat měsíc, než se začnou projevovat jejich účinky. Takže přestaň bublat. A vydrz. Nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat pomoc ty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
893
2.12.21 08:57

@inkakřivák brala jiné léky. Teď bere zase jiné. Předtím je brala asi půl roku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
70683
2.12.21 09:23
@Setere píše:
Dobrý den,
Jdu za vámi s dotazem. Mám přítelkyni už čerstvě přes rok. V poslední době (2,3 měsíce?) se u její maminky vytvořila tvrdá agorafobie. Není schopna si dojít ani před zahradu se psem. Musí vše dělat přítelkyně, i já. Nákupy, venčení, zařizování. Ze začátku vztahu to bylo sem tam nákup 2× do týdne a sem tam „na Roh“ k Vietnamcům. Teď už je to pokaždé, když přijdu tak jdi k Vietnamcům, dojdi se psem. Přítelkyně už ke mě ani nemůže, max párkrát. Otce nemá, v 11 spachal sebevraždu. A mě to začíná štvát. Její matka s tím udělala maximálně to, že došla k psychiatrovi, dostala léky. Doktor ji doporučil ať začne s léky chodit pomalu ven na krátké procházky a pak více a více. Je to týden a ona s tím nic nedělá. Zítra má přijet přítelkyni babička a její mamka se bojí, že tam nedojde a nechce tam jít. Když řeknu cokoliv, tak jsem já ten špatný a nic nechápu a jsem sobec. Ale v tomto opravdu nevidím vidinu toho, že by semnou měla přítelkyně jednou bydlet, když její máma řekne „nevidím důvod, proč bys k němu měla jezdit“. Když jsem navrhnul téma stěhování, tak tchyně z toho celou noc nespala a už ji chci vzít dceru atd. Chápu, že je sama, chápu, že nemá manžela, ale už mě začíná štvát, že sotva přijedu, už se musím starat, už musím chodit nakupovat. (přítelkyni to dělá taky, ale musím i já) jezdím tam převážně za přítelkyní a ne abych se staral o její mámu. Přítelkyni bude 20 a mě je 28. Může to souviset s věkem? Nechci přítelkyni opustit, ale už to přestávám zvládat a bojím se, že jednoho dne vybuchnu a řeknu vše, co si myslím.

deti nemate, tak bud ber nebo nech byt… v tvém připade bych volila druhou možnost, protože s takovou tchyni by stejně na rozchod došlo

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
70683
2.12.21 09:25
@Ou píše:
To je moc pěkné, že tě štve že někdo z tvé rodiny má závažné psychické obtíže a neřeší to mávnutím proutku, ale tak jak má - tedy návštěou lékaře a užíváním léků.

Chudáčku, je to tak nepříjemné, narušuje ti to tvoje plány a musíš jim pomáhat.

Ty jsi fakt docela nepodarek, co se charakteru týče a schopnosti porozumět tomu, jak to funguje když člověku není dobře.

Buď se vzpamatuj a nebo té holce dej pokoj.

není to jeho rodina…jeste ma cas z toho vycouvat a nebrat na sebe bezdůvodně takovou zatez, to je vztah o ničem

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
70683
2.12.21 09:28
@holka_z_hor píše:
Twl jak já byla byla blbá, že jsem měla ve 20ti vážnej vztah. :think: :nevim: jako k čemu, že :think: a do její mamky bych se být tebou nepletla. Asi víš o psychických problémech úplný houno.

nemusí vedet o psychickych problemech nic, aby videl, ze tenhle vztah fungovat nebude

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
70683
2.12.21 09:38
@Setere píše:
@Jana525 nic není podle mě. Však já se bojím požádat i o to, aby přítelkyně u mě mohla spát. Protože dostanu vždy krásnou větu „nevidím důvod, proč by u tebe měla spát“ a samozřejmě, že pohár někdy přetece. Není v tom žádné ale. Jen si myslím, že mám taky právo říct, že se mi něco nechce (někdy) a ne furt skákat jak píská. Jsem taky dospělí snad ne?

tak ji ten důvod řekni :D At vám teda poradí, jak to mate udělat

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
70683
2.12.21 10:19
@Setere píše:
@Jana525 takže jsou dvě varianty… Buď to prekousni (ale trp si sám) nebo jdi o dům dál?

přesně tak

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18
2.12.21 10:23
@Ou píše:
To je moc pěkné, že tě štve že někdo z tvé rodiny má závažné psychické obtíže a neřeší to mávnutím proutku, ale tak jak má - tedy návštěou lékaře a užíváním léků.

Chudáčku, je to tak nepříjemné, narušuje ti to tvoje plány a musíš jim pomáhat.

Ty jsi fakt docela nepodarek, co se charakteru týče a schopnosti porozumět tomu, jak to funguje když člověku není dobře.

Buď se vzpamatuj a nebo té holce dej pokoj.

Tak ty jsi vedle jak ta jedle. Z tveho prispevku citim, ze ses vcitila z vlastni zkusenosti do role matky.At je jejich problem jaky je a nahlizim na nej ze vsech pohledu, tak ma ten kluk pravo volby a matka ostatnim neridit zivot.Ale tvoje reakce zni jako mindrak

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6725
2.12.21 10:44

Pro zakladate:
Možná byste si měli dát pauzu, protože každý z vás tu situaci vnímá jinak. Zeptej se přítelkyně, co chce ona. Zatím si jen napsal, že dává přednost mamince a „ty tomu nerozumíš a jsi sobec“.
Jedna věc je psychické onemocnění „tchyně“ a nakolik s tím něco dělá…Třeba je na tom opravdu blbě, do hlavy ji nevidíš. A opravdu, když ji řekne doktor, ať chodí ven, zvládat to do týdne nemusí. Tohle bude na dlouho, máš na to nervy?
Druhá věc je vztah přítelkyně s matkou. Byly dlouho samy a otec spáchal sebevraždu. Teď je její matka psychicky nemocná. Asi podvědomě nemá na výběr. Pokud s ní její matka účelově manipuluje, protože se děsí, že se odstěhuje, tak ona to tak nevnímá. A jestli to tak je, musí si na to přijít sama..Toť k „dospělosti“ tvé přítelkyně. Jo, ta tchyně bude problém asi navždy. Dáš to?
Asi bych jí nechala prostor a momentálně na ni netlačila. Někdy se tak věci vyřeší lépe. Hodně štěstí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18
2.12.21 10:47
@LorneMalvo píše:
Na mě to dělá dojem, že dcera nemá sílu mamku odmítnou s jejíma požadavkama. Je to její rodič, nikdo jinej se asi nepostarâ, tak cítí povinnost obětovat i svůj vztah. O to víc tě bude potřebovat, až bude padat z té náročné role na ústa. Zkus se s ní bavit na tohle téma pouze klidným tónem. Vždy ji vyslechni do konce, ať si uleví a pochopí, že ty jsi její podpora a ne překážka. A bav se i o něčem jiném, než o matce. Svůj postoj ji vysvětluj ne jako nátlak nebo výčitku.
Myslím, že slova jako dupnout si, nejsou na místě. Psychický nemoci nejsou o tom, že zatnu zuby a jdu do toho. Může to dlouho trvat a pokrok nemusí nikdy nastat. Do hlavy jí nikdo nevidíme, možná se lituje a vymýšlí si, možná trpí.
Jestli máš ještě nějakou trpělivost, zkus máminy požadavky jemně korigovat. Třeba nákupy stanov pevně ale laskavě na dvakrát týdně. Maminko, já vám rád budu nakupovat i nadále, ale od příště pojedu jen jedou týdně na velký nakup a jednou na malý do obchodu za roh. Naplánujte si, co budete vařit. Na procházku mimo dům s ní můžeš jít i ty. Třeba pověs na dveře vánoční věnec a vyzvi ji, ať si ho jde prohlédnout. Bude muset vyjít před dveře. Pokud odmítne, nech to být, třeba se půjde podívat, až nebude nikdo doma. Nebo navrhni, že budeš s přítelkyní každou sobotu dopoledne. Zkrátka nějaký čas, který matka vydrží a bude se pravidelně opakovat, takže si na něj může zvyknout. Pokud by se to zažilo, tak časem prodlužovat návrat.
Největší šanci bych dávala pravidelné odborné terapii.

Tohle je asi nejcennejsi rada tady. Poustet se do nekoho a hodnotit, kdyz vime skoro pr. d Ano zakladatel ma mladsi priteljyni a je jasne, ze v tom jekim veku je v te rodine on host a matka ma prednost.Ale uz kvuli tem problemum je treba jit na to citlive.Co se mi nelibi, ze hned tady jsou rady typu nech ji byt, nsjdi si jinou. Nevime co k ni citi, nevime jake to je, treba ten problem prekonaji a budou stastmi, ale o to se musi bojovat, ne z toho utikat.Jak by bylo vam, kdyby jste se s vasim partnerem chytli a jeho/jeki blizci by rekli nech ji byt? Taky by vas to ranilo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
69
2.12.21 10:49

Příspěvek upraven 04.12.21 v 18:43

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
893
2.12.21 11:01

@eylaoe právě proto ji nechci nechat. Nejsem ten typ co odejde při problémů. Jen už to nedávám. A nikdo se neptá, jak se cítím já v tomhle všem. Miluju ji a snažím se pomáhat. A vím, že me taky miluje a fakt bych neřekl, že ji opouštím a nechal ji v tom.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
893
2.12.21 11:06

@Kikinss jelikož ji bude 20 tak stále čekám, že se z toho dostane a bude chtít žít a ne toto.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat