Manžel alkoholik, ale rodinu zajistí - jaké je východisko?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.18 12:02
Alkoholismus-není naděje, východisko?

Předem se omlouvám za anonym, ale myslím, že v tomto případě pochopíte…
Dále bych ráda, abyste se zdrželi komentářů typu proč s ním jsi, máš děti, udělala sis to sama atd. Já to totiž samozřejmě vím. Od malička mám nízké sebevědomí, připadám si ošklivá, neschopná (v čemž jsem utvrzována), prostě k ničemu. Možná proto jsem spojila svůj život nejdřív s jedním, a sotva jsem se z toho oklepala, s druhým alkoholikem.
Manžel denně pije osm piv, včera jich bylo víc, dnes začal již od rána nanovo. Jeho den probíhá tak, že jde ráno do práce, ve čtyři přijede a otevře si pivo, pak pomocí vypitých lahví jich dá osm a odvalí se spát (někdy to vezme přes lednici). O víkendu nebo dovolené v tomto režimu jede od rána. Někdy s výjimkou jednoho dne, který prospí. Pokud něco dělá kolem domu, vždy u toho pije a pije a kouři samozřejmě.
Podle mě on sám moc neví, co se životwm, nemá o nic zájem, jen o pivo a cigarety, sem tam se dobře nají.
Máme tři velice šikovné děti. Já žiji pro ně, manžela už si vlastně skoro nevšímám, on vše zafinancuje, což ho samozřejmě šlechtí, ale jinak si nemáme vlastně co říct (kvůli jeho pití, protože jeho prostě fakt nic nezajímá).
Já mám ráda sport, literaturu, divadlo (no pravda, dávno jsem v divadle nebyla), žiju pro své děti, akorát v tom vztahu s manželem mi to nějak nevyšlo..(
Na druhou stranu on je v pohodě (až na to, že je denně nalitej samozřejmě), ale nehádáme se, neřveme po sobě, nemlátíme se, on je klidná povaha a já jsem tak nějak smířená se životem. Prostě držím hubu, protože jsem jaksi zjistila, že to stejně nemá smysl.
Manžel vše finančně zajistí, děti ho milují, protože on nic nehrotí, vždycky jim něco přiveze, je pohodář, takovej denně navátej pohodář. Jenže mě prostě už tak nějak všechno leze krkem. Vidím, že se jeho a samozřejmě i náš život podřizuje tomu zatracenýmu chlastu. Když někam jedeme, tak honem, už abychom tam byli, aby si mohl konečně dát pivo, když jdeme na výlet, tak vymete každej kiosek, samozřejmě jeho pití stojí nemalý peníz, ale on tvrdí, že si na to vydělá.( Kdyby měl nějakého ušlechtilejšího koníčka, tak by mi ty utracené peníze asi tolik neležely v krku.(
Nevím, jestli by nebylo řešením odejít, ale asi bych se s dětmi dostala na materiální dno. Práci mám, ale nejsem dost flexibilní, vzhedem k dětem pracuji na částečný úvazek, tj. není to žádná hitparáda.. Neumím si představit, že jsem na to sama, protože manžel, i přes svůj alkoholismus, je pořád vcelku značná přidaná hodnota. Nebudu si lhát do kapsy, prostě to tak je. Navíc je to hodnej člověk, v práci schopnej, oblíbenej, chytrej (akorát ten chlast z něj vždycky udělá dementa a já se na to tak nerada dívám). Možná i proto, že ho mám přes to všechno ráda a pořád hledám a nacházím věci, za které si ho můžu vážit..

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »
Reakce:
JáDante
Kecalka 277 příspěvků 24.11.18 12:08
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za anonym, ale myslím, že v tomto případě pochopíte…
Dále bych ráda, abyste se zdrželi komentářů typu proč s ním jsi, máš děti, udělala sis to sama atd. Já to totiž samozřejmě vím. Od malička mám nízké sebevědomí, připadám si ošklivá, neschopná (v čemž jsem utvrzována), prostě k ničemu. Možná proto jsem spojila svůj život nejdřív s jedním, a sotva jsem se z toho oklepala, s druhým alkoholikem.
Manžel denně pije osm piv, včera jich bylo víc, dnes začal již od rána nanovo. Jeho den probíhá tak, že jde ráno do práce, ve čtyři přijede a otevře si pivo, pak pomocí vypitých lahví jich dá osm a odvalí se spát (někdy to vezme přes lednici). O víkendu nebo dovolené v tomto režimu jede od rána. Někdy s výjimkou jednoho dne, který prospí. Pokud něco dělá kolem domu, vždy u toho pije a pije a kouři samozřejmě.
Podle mě on sám moc neví, co se životwm, nemá o nic zájem, jen o pivo a cigarety, sem tam se dobře nají.
Máme tři velice šikovné děti. Já žiji pro ně, manžela už si vlastně skoro nevšímám, on vše zafinancuje, což ho samozřejmě šlechtí, ale jinak si nemáme vlastně co říct (kvůli jeho pití, protože jeho prostě fakt nic nezajímá).
Já mám ráda sport, literaturu, divadlo (no pravda, dávno jsem v divadle nebyla), žiju pro své děti, akorát v tom vztahu s manželem mi to nějak nevyšlo..(
Na druhou stranu on je v pohodě (až na to, že je denně nalitej samozřejmě), ale nehádáme se, neřveme po sobě, nemlátíme se, on je klidná povaha a já jsem tak nějak smířená se životem. Prostě držím hubu, protože jsem jaksi zjistila, že to stejně nemá smysl.
Manžel vše finančně zajistí, děti ho milují, protože on nic nehrotí, vždycky jim něco přiveze, je pohodář, takovej denně navátej pohodář. Jenže mě prostě už tak nějak všechno leze krkem. Vidím, že se jeho a samozřejmě i náš život podřizuje tomu zatracenýmu chlastu. Když někam jedeme, tak honem, už abychom tam byli, aby si mohl konečně dát pivo, když jdeme na výlet, tak vymete každej kiosek, samozřejmě jeho pití stojí nemalý peníz, ale on tvrdí, že si na to vydělá.( Kdyby měl nějakého ušlechtilejšího koníčka, tak by mi ty utracené peníze asi tolik neležely v krku.(
Nevím, jestli by nebylo řešením odejít, ale asi bych se s dětmi dostala na materiální dno. Práci mám, ale nejsem dost flexibilní, vzhedem k dětem pracuji na částečný úvazek, tj. není to žádná hitparáda.. Neumím si představit, že jsem na to sama, protože manžel, i přes svůj alkoholismus, je pořád vcelku značná přidaná hodnota. Nebudu si lhát do kapsy, prostě to tak je. Navíc je to hodnej člověk, v práci schopnej, oblíbenej, chytrej (akorát ten chlast z něj vždycky udělá dementa a já se na to tak nerada dívám). Možná i proto, že ho mám přes to všechno ráda a pořád hledám a nacházím věci, za které si ho můžu vážit..

nějak tam nevidím že by on to chtěl řešit, nebo vůbec vnímal jako problém?

terien
Echt Kelišová 8927 příspěvků 24.11.18 12:10

Mluvila jsi s ním o tom, propouští si problém?

Uživatel je onlineEvulina
Neúnavná pisatelka 15731 příspěvků 24.11.18 12:15
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za anonym, ale myslím, že v tomto případě pochopíte…
Dále bych ráda, abyste se zdrželi komentářů typu proč s ním jsi, máš děti, udělala sis to sama atd. Já to totiž samozřejmě vím. Od malička mám nízké sebevědomí, připadám si ošklivá, neschopná (v čemž jsem utvrzována), prostě k ničemu. Možná proto jsem spojila svůj život nejdřív s jedním, a sotva jsem se z toho oklepala, s druhým alkoholikem.
Manžel denně pije osm piv, včera jich bylo víc, dnes začal již od rána nanovo. Jeho den probíhá tak, že jde ráno do práce, ve čtyři přijede a otevře si pivo, pak pomocí vypitých lahví jich dá osm a odvalí se spát (někdy to vezme přes lednici). O víkendu nebo dovolené v tomto režimu jede od rána. Někdy s výjimkou jednoho dne, který prospí. Pokud něco dělá kolem domu, vždy u toho pije a pije a kouři samozřejmě.
Podle mě on sám moc neví, co se životwm, nemá o nic zájem, jen o pivo a cigarety, sem tam se dobře nají.
Máme tři velice šikovné děti. Já žiji pro ně, manžela už si vlastně skoro nevšímám, on vše zafinancuje, což ho samozřejmě šlechtí, ale jinak si nemáme vlastně co říct (kvůli jeho pití, protože jeho prostě fakt nic nezajímá).
Já mám ráda sport, literaturu, divadlo (no pravda, dávno jsem v divadle nebyla), žiju pro své děti, akorát v tom vztahu s manželem mi to nějak nevyšlo..(
Na druhou stranu on je v pohodě (až na to, že je denně nalitej samozřejmě), ale nehádáme se, neřveme po sobě, nemlátíme se, on je klidná povaha a já jsem tak nějak smířená se životem. Prostě držím hubu, protože jsem jaksi zjistila, že to stejně nemá smysl.
Manžel vše finančně zajistí, děti ho milují, protože on nic nehrotí, vždycky jim něco přiveze, je pohodář, takovej denně navátej pohodář. Jenže mě prostě už tak nějak všechno leze krkem. Vidím, že se jeho a samozřejmě i náš život podřizuje tomu zatracenýmu chlastu. Když někam jedeme, tak honem, už abychom tam byli, aby si mohl konečně dát pivo, když jdeme na výlet, tak vymete každej kiosek, samozřejmě jeho pití stojí nemalý peníz, ale on tvrdí, že si na to vydělá.( Kdyby měl nějakého ušlechtilejšího koníčka, tak by mi ty utracené peníze asi tolik neležely v krku.(
Nevím, jestli by nebylo řešením odejít, ale asi bych se s dětmi dostala na materiální dno. Práci mám, ale nejsem dost flexibilní, vzhedem k dětem pracuji na částečný úvazek, tj. není to žádná hitparáda.. Neumím si představit, že jsem na to sama, protože manžel, i přes svůj alkoholismus, je pořád vcelku značná přidaná hodnota. Nebudu si lhát do kapsy, prostě to tak je. Navíc je to hodnej člověk, v práci schopnej, oblíbenej, chytrej (akorát ten chlast z něj vždycky udělá dementa a já se na to tak nerada dívám). Možná i proto, že ho mám přes to všechno ráda a pořád hledám a nacházím věci, za které si ho můžu vážit..

Mluvila jsi o tom s ním? Ví vůbec, že a co ti vadí?
Pokud by to sám chtěla změnit, četla jsem teorii, že alkoholismus může vzniknout z určitých nutričních nedostatků a také, že dříve lidé používali mléčně kvašené nápoje a ty defacto nahrazovaly alkohol, že ti, kdo je pili, neměli tendenci se chýlit k alkoholu. Tak kdyby chtěl, může vyzkoušet místo pár piv třeba kombuchu. My ji pijeme celá rodina, mňam 8)
Pokud je ale takhle spokojený a nehodlá nic měnit, nic moc s tím nenaděláš.
Jinak od koho jsi prosím tě utvrzována, že jsi k ničemu? Člověk je vždy jen a jen takový, jak se staví on sám k sobě, z okolí často shazují někoho ti, kteří si sami sebou nejsou jisti. Vyrovnaní jedinci fakt nemají potřebu někoho shazovat!! :kytka:

divine woman
Echt Kelišová 9609 příspěvků 24.11.18 12:15

A kolik je tobě, manželovi a dětem?

j.a.n.i1
Hvězda diskuse 64097 příspěvků 3 inzeráty 24.11.18 12:19

Jediná naděje je ta, že to začne vnímat jako problém on sám. Pokud víš, jak tomu pomoct, ale tak aby měl pocit, že to jako problém začíná vnímat on a ne ty, tak do toho a podsuň mu to.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.18 12:22

budu psát anonymně, protože jde o kamarádku. Její muž taky chodil dlouhodobě po práci do hospody, kde vypije 7-8 piv. Tvrdé minimálně.Kamarádce to vadilo, ale přivírala před tím oči, do práce chodil, peníze nějaké nosil (i když málo). Letos v květnu dostal v práci první epileptický záchvat, od té doby je na neschopence (zaměstnání už nemůže vykonávat), na léky stále pije, takže záchvaty má často. Na vyšetřeních zjistili poškozená játra…Změnila se mu osobnost, žárlí (to nikdy nedělal -byl to pohodář). Teď je z něj rapl. Několikrát demonstrativně odešel z domu a dětem i jí posílal sms, jak si jde vzít život, a že kdyby ho milovali, tak by neměl důvod pít…Prostě zmagořil (myslím si, že má i nějak poškozený mozek, je to jiný člověk, než býval). Léčit se nepůjde, on nemá problém, to mají všichni okolo… Je to koule u nohy, vidím, jak je táhne ke dnu, ale kamarádka nemá sílu ho kopnout do zadku (ale vidím, jak je psychicky v háji). Neměl by kam jít, a bezdomovčil by (nemá nikoho jiného, než je).

fera21
Kecalka 109 příspěvků 24.11.18 12:33

Otázka je, jestli to on jako koníček nebere. Možná, že jsi trošičku zjitřená vztahem z předchozím alkoholikem a máš strach, že to skončí stejně a trošku ti to ještě komplikuje tvoje sebevědomí. Ne každej, kdo denně vylemtá plus mínus deset piv je nutně alkoholik. Pokud to dokáže ovládat (nebije tě, nepije v práci, nejezdí nacamranej, stará se o rodinu o barák), tak je to v tomhle stavu relativně v pořádku a je to pro něj záliba, koníček - pravda dost ujetej koníček, ale to zase záleží na subjektivním vnímání toho každýho člověka. A s těma výletama. Děda mýho bývalýho spolužáka je myslivec, kromě toho, že chodí oblečenej zelenej od hlavy až k patě, každý jeho auto bylo a je jenom zelený a na baráku mají zeleně i střechu a rámy oken, se každej jejich výlet odbýval tak, že když šli například na nějakej hrad nebo zámek, tak při cestě autem se museli ploužit čtyřicetikilo­metrovou rychlostí, protože tam byl bažant, tam srnec, tam liška. Když přijeli do toho cílovýho městečka, tak se nejdřív vymetly všechny obchody s loveckýma potřebama, pokud tam nic takovýho nebylo, tak se šlo honem na ten zámek. Při cestě lesem se samozřejmě navštívily všechny krmelce a pokud stál v cestě posed, výlet tam končil a muselo se čekat, dokud dědečkovi „něco nepříjde“ (dalekohled samozřejmě s sebou). Pokud posed v cestě nestál, došlo se až na hrad, kde ovšem začal dědeček nervozně přešlapovat, ať už jedou, že on už chce jít doma na čekanou.

Chci tím říct, že každej je posedlej nějak jinak a je docela možný, že manželka toho myslivce by uvítala, kdyby dědek radši chlastal. Pokud ti to moc vadí a on je klidná povaha, tak si s ním promluv, řekni, co ti vadí a uvidíš, co ti řekne on. Ale myslím, že tvá situace je ještě dobrá. Pokud by vás zanedbával nebo bil, bylo by to horší. Hodně síly přeju :)

divine woman
Echt Kelišová 9609 příspěvků 24.11.18 12:50

@fera21 Když vypije denně 8 piv, tak to snad ani nestačí do rána vystřízlivět. Takže možná jezdí se zbytkovým alkoholem.

fera21
Kecalka 109 příspěvků 24.11.18 12:58

@divine woman Je to možný, ale taky může mít vyvinutý odbourání alkoholu.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.18 13:00

Tak naděje, že přestane je, záleží jestli on si někdy připustí, že má problém a jestli vydržíš tak dlouhou čekat…

Otec, silný alkoholik (při pití se choval hrozně) přestal až když se s ním matka rozvedla, zůstal sám v podnájmu, zadlužil se, měl už po padesátce a hlavně mu začali selhávat játra a další orgány … měl v podstatě jen dvě možnosti buď umře nebo se bude léčit. Jelikož i přes to všechno se měl hodně rád, raději zvolil léčbu. Teď už dlouhou abstinuje a dá se s ním mluvit, ale moc se nestýkáme. Tím chlastem se zdravotně dost odrovnal a teď si nese následky.

annasmyc
Kecalka 475 příspěvků 24.11.18 13:02

měli jsme jednoho takového zaměstnance, šikovný a veselý chlap, ale dost často pod obraz, byl to pivař…po 20 letech se dopracoval k výpadkům paměti, selhávání orgánů (jednou ledviny, voda na plicích…)..pak už mu stačilo jedno pivo a byl mimo. Zemřel loni ve svých 56 letech. Právě že bych to jako koníček nebrala, poškozuje si tím zdraví a ta hranice tolerantnosti se snižuje (pak fakt stačí jedno pivo a je mimoň). Tělo sice regeneruje dobře, ale pokud je neustálý přísun, už to nejde a závislost bez léčení nejde překonat

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.18 13:03

@divine woman otec jich vypil určitě mnohem víc a ráno jel do práce a byl schopný dělat těžkou fyzickou práci až ke konci to už neuměl odhadnout a vyhodily ho za to z práce.

Chytrak
Závislačka 2914 příspěvků 24.11.18 13:06

@fera21 vyzahnout 8 piv denne je regulerni alkoholismus :roll:

annasmyc
Kecalka 475 příspěvků 24.11.18 13:18
@fera21 píše:
@divine woman Je to možný, ale taky může mít vyvinutý odbourání alkoholu.

nevěřím, že se to dá dlouhodobě… že někdo rychleji vystřízliví po víkendové kalbě, to možná jo, ale s pravidelným přísunem se to ukládá v orgánech, hlavně játrech, způsobuje to změny na mozku -demence, epilepsie…

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?

Hlídáte je jako ostříž, ale stačí vteřinka nepozornosti a neštěstí je na... číst dále >

Články z Expres.cz

Vrahovi pumpařky hrozí výjimečný trest, práskl ho komplic kvůli dvěma tisícům

Policisté zadrželi a obvinili muže, kteří přepadli čerpací stanici u... číst dále >

Dáda Patrasová v problému, alkohol ji připravil nejen o prestiž, ale hlavně o práci

Bývala výbornou herečkou, muži ji milovali, pak svým zpěvem dělala radost... číst dále >

Články z Ona Dnes

Pohádky jsou švindl, říká psychiatr Radkin Honzák

Pohádky a Vánoce k sobě patří jako kapr a šupiny. Radkin Honzák však říká, že... číst dále >

Sedm tipů, jak vyřešit manželské neshody

Pokud spolu lidé umějí komunikovat, nemusí rozpory končit házením talířů nebo... číst dále >