Alternativní léčba - psychika

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Annnit
Kecalka 240 příspěvků 05.04.19 19:54
Alternativni lecba - psychika

Ahoj vsem, pred pul rokem jsem prodelala zanet mozkovych blan, dva tydny jsem si pobyla v nemocnici. Uz na zacatku mi bylo receno, ze lecba je individualni a muze trvat nekolik mesicu ale klidne take rok a ze leky bohuzel zadne nejsou, jen na tlumeni bolesti. Uvedomila jsem si, ze muj aktualni stav se velmi odrazi od me psychiky. Nic prekvapiveho. Jakmile dojde k nejakemu emocnimu vypeti nebo stresove situaci, hned me rozboli hlava a vratim se v lecbe zase o x tydnu zpet. Vim, ze problem je doslova v me hlave. Jsem schopna se stresovat z totalnich prkotin (ze mi ujede tramvaj apod.) Ale jak z toho ven? Pripadam si jak v bludnem kruku - vim, ze je strasne dulezite myslet pozitivne, nestresovat se malickostmi, nezapominat na ty ohromne pokroky co jsem udelala (napr pred 2 mesici jsem sotva dosla na nakup a zpet, ted uz obstojne zvladam deti i domacnost). Zaroven ale cas od casu propadnu beznadeji. Proste me semele to, ze se uz x mesicu musim hlidat jak s prominutim stara babka. Ze staci o neco delsi prochazka a ja jsem zase vyrizena na nekolik dni. Zaroven jsem dost netrpeliva a bohuzel jsem byla zvykla nemoci “rozchazet”. Den dva si polezela a pak uz zacala telo zatezovat a proste jsem tu virozu rozhybala. Verim, ze nemoc k nam prichazi z nejakeho duvodu. Ze je to facka, diky ktere si mame neco uvedomit. Ja vim, co mi zanet mozkovych blan chtel sdelit. Ze nemusim vse zvladnout sama, ze se mam naucit si o pomoc rikat a take ji umet prijmout, ze se mam naucit odpocivat a poslouchat sve telo. Zacala jsem se zajimat o duchovno, zatim mam za sebou takovou tu klasiku - knihu Ctyri dohody a Slepici polevka pro dusi a pak film Tajemstvi. Sedi mi to. Ale citim, ze potrebuji jeste vic. Ze to sama z knih a youtube nevyctu. Ze potrebuji to s nekym osobne probrat. Ale na koho se mam obratit? Tohle asi nespada pod klasickeho psychologa… Mate nekdo zkusenosti a pripadne kontakty na takoveho “lecitele” v Praze? Moc dekuji za vase zkusenosti.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Ou
Kelišová 6942 příspěvků 05.04.19 20:13

Jasně že to spadá pod klasického psychologa - potřebuješ se smířit s tím, že máš handicap, potřebuješ se naučit porozumět souvislostem, tomu jak fungují emoce, tomu jak se jimi necnechat vláčet, tomu jak o sebe pečovat, aby si výkyvy minimalizovala.

Psychoterapeut ti alepsoň nebude cpát nesmyslné zárační přípravky a slibovat náhlé uzdravení, prorože se detoxifikuješ, když to co potřebuješ je trpělivost, vlídnost a hlídání si režimu a posílení racia na úkor nemocí narušených emocí.

Fungovat by ti mohly koncepty z téhle knihy.

http://www.rybkapub.cz/…a-bez-lekaru

Jinak pokud se to chceš naučit u někoho kompetnetního - tak bych zvolila Focusing u Karla Hájka. http://focusing.cz/…ng-seminare/

Případně sáhni po minfulness - to je hodně podobné. Šímon Grimmich to dělá nesmírně laskavě a poctivě. https://vnitrniprostor.cz/…mindfulness/

A nebo si najdi nejbližší Jogu v denním životě a jdi na to přes jogu. Kombinace cvičení, relaxací a dýchání, a hledání harmonie a vyhýbávní se extrémům tvému mozku může jen pomoci.
 https://joga.cz/jogacentra

Focusing a jóga se dobře kombinuje.

Vyhni se komukoliv kdo bude říkat že stadarndí medicína ti škodí a chtěl by ti prodávat zázračné kůry a přípravky. Fakt potřebuješ pravidelný režim, sebepéči a trpělivost.

panenka87
Extra třída :D 13491 příspěvků 05.04.19 20:15

Ahojky, máš k tomu skvělý přístup, za to uvědomění si můžeš upřímně pogratulovat. Ne každý si na to dojde. Udělala jsi velký pokrok, vážně, buď na sebe pravém hrdá a věř, že to dáš a zase budeš o krok dál svému cíli :)
Já osobně mám zkušenost s paní Františkou Janečkovou. Je to umělkyně a terapeutka, která pomáhá najít duševní příčiny nemocí, hluboké programy naší mysli. Provádí terapie přes telefon, kdy ležíš v posteli se sluchátky, pěkně v klidu a bezpečí domova. Hodina terapie ptala myslím 800 Kč. Je to dost ale opravdu z toho čerpám stále. Ten hovor jsem si nahrála a občas si to pouštím a připomínám si určité věci.
Mrkni na YouTube, má tam nějaké přednášky. Ale nemusí ti prvně sedět její vystupování, musela jsem si na ní trochu zvyknout , je trochu originální ale opravdu mi pak sedla
Kdyby jsi chtěla ještě poradit nějaké zajímavé přednášky nebo povídání, tak můžu doporučit. Ale samozřejmě je to o každém, kdo mu bude sedět a kdo ne.
Drž se :kytka:

Annnit
Kecalka 240 příspěvků 05.04.19 20:27

@Ou Ahoj, dekuju moc za nazor. Moje odmitani psychologa prameni ze spatne zkusenosti. V minulosti jsem dochazela k psycholozce, protoze jsem nekolikrat potratila a dost tezce jsem to nesla. Je pravda, ze nemuzu vychazet z toho, ze jednou mi to s jednou psycholozkou nesedlo. Popremyslim o tom, zda tomu nedam jeste sanci. Diky moc za ty odkazy, prostuduju to. Ohledne jogy mam jeste chvilku smulu, zadnou fyzickou namahu nezvladam, s tim mam tak jeste na rok pauzu. Jeste jednou diky za pomoc!

Annnit
Kecalka 240 příspěvků 05.04.19 20:31

@panenka87 Ahoj, moc dekuju! Zni to hodne zajimave, mrknu na youtube. Pro me by ta konzultace po telefonu byla i dost velka vyhoda - vzhledem k minimu hlidani pro deti. Dekuju za ta hezka slova, moc me to povzbudilo. Zrovna dneska mam den blbec a placam se v tom, i jsem si pobrecela… Ale uz zase jdu vstric lepsim zitrkum a vim, ze to proste zvladnu.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.04.19 21:19

Já mám taky limity uz pár let. Nekdy bolesti, prostě chronické onemocnění. Stres se podle mě sčítá. Čím je život těžší, čím déle se neřeší problémy, tím je to horší. Psychoterapie je super. Nevím, na koho jste narazila, ale já se na svého psychoterapeuta tesila. Byla jsem tam sice jen 4×, ale připadala jsem si jak na kafi s nejlepším kamarádem :lol: No každopádně já nevěřím, že nemoc je tu z nějakého důvodu. Podle me je to náhoda, ale chytrý člověk si z toho něco vezme a poučí se do budoucna. Vy si třeba naučíte říkat o pomoc a vní.at své tělo. Já se naučila žít radostně, i když člověka něco bolí. A taky neobtěžovat okolí tím, jak mi je. Nemusí trpět i oni…naopak se snažit to překonat a jít za svoji hranici komfortu. Prorože jinak by člověk skončil jako ležící lemra. Moje rada zní, sedněte si a opravdu se zamyslete nad tím, co vám pomáhá relaxovat. U me je to hra na piano, hudba a horká voda. Pak co vám dělá radost a co můžete dělat. Za mě syn, čas strávený ve třech s manželem a synem, práce, knihy, překonaní sebe sama, občas si něco koupit, dobré jídlo…Každý den byste se měla cileně snazit a naplánovat si to, abyste dělala v co nejvetsi míře věci, co vás baví a 1× denně minimálně relax. To vám pomúže od toho stresu. Držím palce, ať jste brzy fit!

Průzkumník
Závislačka 2592 příspěvků 05.04.19 21:25
@Annnit píše:

Zánět mozkových blan - slušná facka. :D

Průzkumník
Závislačka 2592 příspěvků 05.04.19 21:32
@Anonymní píše:
Já mám taky limity uz pár let. Nekdy bolesti, prostě chronické onemocnění. Stres se podle mě sčítá. Čím je život těžší, čím déle se neřeší problémy, tím je to horší. Psychoterapie je super. Nevím, na koho jste narazila, ale já se na svého psychoterapeuta tesila. Byla jsem tam sice jen 4×, ale připadala jsem si jak na kafi s nejlepším kamarádem :lol: No každopádně já nevěřím, že nemoc je tu z nějakého důvodu. Podle me je to náhoda, ale chytrý člověk si z toho něco vezme a poučí se do budoucna.Vy si třeba naučíte říkat o pomoc a vní.at své tělo. Já se naučila žít radostně, i když člověka něco bolí. A taky neobtěžovat okolí tím, jak mi je. Nemusí trpět i oni…naopak se snažit to překonat a jít za svoji hranici komfortu. Prorože jinak by člověk skončil jako ležící lemra. Moje rada zní, sedněte si a opravdu se zamyslete nad tím, co vám pomáhá relaxovat. U me je to hra na piano, hudba a horká voda. Pak co vám dělá radost a co můžete dělat. Za mě syn, čas strávený ve třech s manželem a synem, práce, knihy, překonaní sebe sama, občas si něco koupit, dobré jídlo…Každý den byste se měla cileně snazit a naplánovat si to, abyste dělala v co nejvetsi míře věci, co vás baví a 1× denně minimálně relax. To vám pomúže od toho stresu. Držím palce, ať jste brzy fit!

Náhody neexistují a ne/moc je právě tím semaforem či stopkou. Tělo somatizuje vnitřní stav, přesvědčení, psyché. A když holt někdo nechápe, tak dostane pořádnou facku = stopku.

Vystresovaná dušička = vystresované tělíčko. Ve zdravém těle dlí zdravý duch nutno brát i pozpátku.

Uživatel je onlinemodravlocka
Zasloužilá kecalka 974 příspěvků 05.04.19 21:48

@Annnit Pokud to bereš tak, že se máš něčemu naučit a jen nevíš čemu, můžu Ti s klidným svědomím říct, že je to trpělivost. ;)

panenka87
Extra třída :D 13491 příspěvků 05.04.19 21:51

@Annnit Nemáš zač, jsem ráda, že jsem trochu pomohla. :hug: jinak zrovna dnes poslouchám tohle povídání https://youtu.be/oPmU9aK-SsE a vůbec celkově mě Jarda Grünwald hodně sedí. Nebo jak bych to řekla, hodně se mnou rezonuje.
Jinak také mám za sebou několik potratů a teď zpětně můžu říct, že nebýt toho, tak nezačnu sama se sebou něco dělat. Právě jsem po po tom začala hodně zajímat o duchovní stránku věci. A díky tomu, jsem pochopila hodně věcí. Takže všechno má svůj smysl. To určitě tušíš. Ale chápu že jsi z toho kolikrát tak vyčerpaná, že nevidíš cestu z toho ven. Ale pomalými kroky to půjde. Někdy se fakt cítíme doslova na hovno. Tak už vím, že to prostě teď tak je, snažím se to přijmout. Nechám to projít, protože vím, že po tom zase bude dobře. Já prostě nechci přijmout samu sebe jen s těmi pozitivního pocity. Už jsem se naučila příjmat i ty negativa. To jsem totiž já :)

Annnit
Kecalka 240 příspěvků 06.04.19 09:31

@modravlocka Ja vim, cemu se mam naucit. To jsem pochopila uz davno. Resim to, jak se vyrovnat s negativnimi pocity a najet zase zpet na pozitivni vlnu ;)

Annnit
Kecalka 240 příspěvků 06.04.19 09:34
@Anonymní píše:
Já mám taky limity uz pár let. Nekdy bolesti, prostě chronické onemocnění. Stres se podle mě sčítá. Čím je život těžší, čím déle se neřeší problémy, tím je to horší. Psychoterapie je super. Nevím, na koho jste narazila, ale já se na svého psychoterapeuta tesila. Byla jsem tam sice jen 4×, ale připadala jsem si jak na kafi s nejlepším kamarádem :lol: No každopádně já nevěřím, že nemoc je tu z nějakého důvodu. Podle me je to náhoda, ale chytrý člověk si z toho něco vezme a poučí se do budoucna. Vy si třeba naučíte říkat o pomoc a vní.at své tělo. Já se naučila žít radostně, i když člověka něco bolí. A taky neobtěžovat okolí tím, jak mi je. Nemusí trpět i oni…naopak se snažit to překonat a jít za svoji hranici komfortu. Prorože jinak by člověk skončil jako ležící lemra. Moje rada zní, sedněte si a opravdu se zamyslete nad tím, co vám pomáhá relaxovat. U me je to hra na piano, hudba a horká voda. Pak co vám dělá radost a co můžete dělat. Za mě syn, čas strávený ve třech s manželem a synem, práce, knihy, překonaní sebe sama, občas si něco koupit, dobré jídlo…Každý den byste se měla cileně snazit a naplánovat si to, abyste dělala v co nejvetsi míře věci, co vás baví a 1× denně minimálně relax. To vám pomúže od toho stresu. Držím palce, ať jste brzy fit!

Diky moc za zkusenosti. Tohle si myslim, ze jsem se jiz naucila a dusledne dbam na to, abych kazdy den mela chvilku pro sebe. Uz si take umim rict o chvili pro sebe, kdy se natahnu a v klidu relaxuji. Resim ted to, jak se vymotat z krize, ktere cas od casu prijdou. Jak se s nimi co nejlepe poprat a nahodit se zase do pozitivniho modu :)

Annnit
Kecalka 240 příspěvků 06.04.19 09:37

@panenka87 Dekuju! Tohle mi moc pomohlo. Presne tohle ted resim. Jakmile se mi pritizi, rozjedou se negativni myslenky a ja sama sebe nemam rada. Zaroven vim, ze musim myslet pozitivne, coz se mi v tu chvili nedari a placam se v tom. Asi moc tlacim na pilu. Libi se mi, jak pises, ze se prijimas i s temi negativnimi myslenkami a ze to sebou nechas projit. Mozna s tim moc bojuji a tohle by mohla byt cesta. Brat i to pritizeni a negativni myslenky jako soucast cesty k cili.

panenka87
Extra třída :D 13491 příspěvků 06.04.19 19:03

@Annnit Přesně tak, jak jsi to napsala. Člověk se v tom víc a víc plácá, protože jak má nějaký negativní myšlenky, vytvoří si další negativní pocity, sebeobviňuje se za to a z toho se cítí ještě hůř. Tak já se učím to příjmat. Ale to víš, není to vždy jednoduchý. Někdy si představuji, že ty myšlenky a představy nechávám projít jako na pokladním pásu, kolem hlavy. :D A pak říkám, tak jo hlavo, tak jsi se už dostatečně vyřádila? Tak fajn a jedu dál.
Ale jak říkáš, tak právě ta cesta k cíli, to je to, co nás nejvíc posune.
Moc ti přeji, ať je ti jen líp a líp. Věřím že to dáš! :hug:

Annnit
Kecalka 240 příspěvků 06.04.19 19:42

@panenka87 Tak to jsi napsala naprosto ale naprosto presne, takhle to citim. Moc dekuju za slova podpory. Dneska jsem si nekde precetla taky docela dobry navod - napsat si na papir ty momentalni negativni myslenky. Odlozit to a za par hodin se k tomu vratit a predstavit si, ze nam to rika kamarad a my na to mame zareagovat. Musim rict, ze jsem to dnes zkousela a dost mi to pomohlo. Jednak se mi po sepsani ulevilo a kdyz jsem se k tomu za pul dne vratila jako “nestranna osoba”, tak jsem to najednou videla uplne jinak a podarilo se mi “kamaradku = sebe” preorientovat na ta pozitiva a uvedomit si zas a znova ten kus cesty, co jsem uz usla. Ale ten napad s tim pokladnim pasem mi prijde taky skvelej!

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama