Asertivita, manžel, co s ním?

Anonymní
11.8.20 07:32

Asertivita, manžel, co s ním?

Ahoj dámy, chci se vypovídat, ale zároveň se těším na nějaké náměty, pohled z druhé strany, nebo jestli znáte někoho podobného a co mu pomohlo..Budu se snažit psát věcně, ať to není na dvě hodiny čtení. Díky za anonym, chodí tu všechny sousedky.
Jde o mého manžela. Jednou za čtvrt roku vytáhne téma, že jej nikdo nerespektuje, ani v práci, ani doma (tím myslí mě)..je vidět, že ho to dost trápí.

Z mého pohledu, on je taková povaha: Snaží se se všemi vycházet, se všemi být zadobře. I pro kamarády by udělal první poslední (někdy i to, co už mám dávno za hranicí). Neumí odmítat lidi - už od mala byl mistr výmluv, neuměl prostě říci jasné „ne“ a proč, radši lhal. Staví si na kooperaci. Na základce ho šikanovali, nese si to v sobě doteď. Je fakt strašně hodný a nekonfliktní a slušný. Pochází z konfliktní rodiny, kde se pořád rodiče hádali a zároveň ho učili všemu předchozímu (že musí se všemi vycházet, na všechny být slušný apod).. Konflikty mezi rodiči se tam řešily třídenním dusnem a tichem.

Ve dvou předchozích vztazích se k němu holky chovaly jak k onuci a pak potkal mne. Jsme spolu 11 let a máme tři děti. Moc ho miluju a tak mne trápí, že se trápí. Já jsem naprostý opak. Sebevědomí mi nechybí, moje pracovní pozice byly vždy někde v řízení či koordinaci lidí. Myslím, že jednám „normálně“ - když mi něco vadí, nerozpakuju se to slušně říci a trvám si na svém a když mne někdo naštve fakt hodně, umím udělat i vítr.
Příklady za vše: Na vysoké škole dělal manžel projekty i za svého nej kamaráda, když se na to přišlo, ještě ho kryl (jeho nej kamarád to na sebe neprásknul) a kvůli tomu oba dva vyhodili z předmětu.. Manžel se soustředil na něj, ne na sebe celou dobu studia. Jeho nej kamarád dostudoval, manžel z VŠ odešel a teď mu VŠ chybí.

V minulém bydlišti sousedi, kteří zjistili že rozumí IT, po něm chtěli pořád nějaké činnosti. Nejsem proti, aby v rámci sousedské výpomoci sem tam zašel někomu zapojit tiskárnu či tak, ale u nich to skončilo tím, že každý měsíc po něm chtěli grafiku něčeho do svého podnikání. On jim neuměl říci ne, radši se jim vyhýbal, ale když ho čapli, tak to pro ně dělal. Když zrovna seděl na nějaké grafice pro ně místo toho, aby se věnoval rodině, tak jsem tam už nahoru za sousedkou zašla(byla jsem těhotná, tak mne to bohužel zrovna dost namíchlo :cert: )a řekla jsem jí, ať už to po něm nechtějí, že on je neumí odmítnout, ale jejich požadavky jsou daleko za hranicí sousedské výpomoci. Trochu jsme se chytly, nicméně tři měsíce náš vztah ochladl a pak už to bylo zase dobré. Což je vlastně vždycky, když se s někým chytnu - pár měsíců to obě strany tráví, ale dlouhodobě to vede k respektu.
Tohle jsou dva příklady za všechny. Manželovo nízké sebevědomí vede i k tomu, že neustále ode mne vyžaduje pochvaly a ujištění, že se mu něco povedlo, že je dobrý. Já mu myslím projevuju lásku dost, ale ne asi tolik jak by on chtěl. Například dost píšu různé blogy, povídky a on se ptá, jestli píšu do blogu něco o něm a je trochu zklamaný, že ne.

Včera opět přišel s tím, že ho nikdo nerespektuje doma ani v práci a hnedle na mne vytáhl výčitku, že jsem si z něj před pěti lety udělala vtípek - nějakou takovou story, kdy se zachoval jak trubík jsem podala s vtipem kamarádům. Aby bylo jasno, nemám problém si dělat srandu ze sebe, ze svých nedostatků a nepovedených věcí - ale bohužel mi ne vždy dojde, že někteří lidi s tím problém mají. Například můj manžel a budu si muset na to dát v budoucnu pozor. Řekla jsem mu, že je to ale pravda, že se sebou nechá orat a nemá podle mě hranice a on se se mnou začal hned hádat, že on se pouze chová slušně a nemíní se chovat neslušně a že my se mu ještě smějeme atp atp. Přišlo mi, že se ještě lituje. Na té vlně jsem s ním fakt nejela. Jelikož to na mne vytáhl zrovna ve chvíli, kdy jsem seděla v klídku u filmu, nepřipraveně jsem se s ním zamotala do slovíčkaření o tom, co je slušnost a co neslušnost a neřekla jsem mu nic konstruktivního. Naštvaně odešel.

Nicméně, jak píšu, chtěla bych, aby našel ztracenou sebejistotu, vytvořil si hranice, tím pádem i respekt a byl ve svém životě šťastný. Dělá dost náročnou IT práci, kde se hodně selektují lidi už na příjmu (nejen znalostmi, ale i povahově) a je jich tam jen pár, tak si myslím, že jsou tam i sociálně zdatní a inteligentní jedinci. A stejně i tam se cítí nekonfortně a trápí ho, že nemá mezi kolegy respekt. Jak se to projevuje, nebo co se tam děje, to nevím, to mi neříká.

Přemýšlím, že mu zaplatím kurz asertivity, jinak už nevím, co já osobně bych pro něj mohla více udělat. Ví, že ho miluju, chválím ho myslím dostatečně.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
22401
11.8.20 07:47

Prvně si musí uvědomit, že má problém. Že tak, jak to má aktuálně nastaveno se mu nežije úplně nejlépe.
Pak bych mu pomohla sehnat nějakého kouče nebo terepeuta. Bude si muset udělat pořádek ve své minulosti, v tom, co si nese z dětství. Naučit se, že ne vždy jde kooperovat, že říkat NE není v určitých situací neslušné, ale naopak velmi zdravé a žádoucí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
63688
11.8.20 08:07

Kurz asertivita je jen berlicka, možná ho naučí pár technik, jak to říct. Ale u něj je to spíš o uvědomění, že si může říct. Spíš bych řekla, že to je na nějakou psychoterapii, prostě typicky problém člověka s nízkým sebevědomím. Odvíjí ho od reakci okolí, proto nechce odmítat.
Ale musí chtít on, přiznat si to, něco s tím chtít udělat. A stejnak to není snadné změnit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
206
11.8.20 08:14

Taky bych to videla spis ne nejake zkuseneho kouce - za me v tomto pripade lepsi nez psycholog. Priznat si problem, uznat ho za svoji soucast a zacit pracovat na sebevedomi. Asi bude potreba odstranit nejake bloky z puvodni konfliktni rodiny, zjistit, co jeho sebevedomi nejvice snizuje (co je nasledek a co pricina). Pak uz to po malych kruccich pujde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.8.20 08:20

@Svistice @Lama Lama

Myslím že terapie by mu pomohla. On má z dětství fakt problém. Nechce na něj ani vzpomínat, spoustu věcí si vysloveně nepamatuje, někde to v sobě zavřel.

Nicméně, víte jak to je. Chcete někomu pomoct, tušíte i dokonce způsob, jak by to šlo, ale pokud ten druhý tu pomoc odmítne, tak se můžete na hlavu stavět a jen koukat jak je dál nešťastný. On si určite žádnou psycholožku sám nesežene. Má k nim spíš negativní vztah. To bych ho tam musela vysloveně dokopat. Že má problém ví, jinak by to nevytahoval, že mu to vadí. Jen nevidí, že ten problém je v něm.

Nevím, jestli když mu koupím tŕeba pět hodin terapie, s tím, že je to zaplacené tak to prece nenechá propadnout, tak, jestli na ne bude chodit. A přece jen není to žádná láce abych vyhodila pět tisíc oknem.

  • Citovat
  • Nahlásit
63688
11.8.20 08:33
@Anonymní píše:
@Svistice @Lama Lama

Myslím že terapie by mu pomohla. On má z dětství fakt problém. Nechce na něj ani vzpomínat, spoustu věcí si vysloveně nepamatuje, někde to v sobě zavřel.

Nicméně, víte jak to je. Chcete někomu pomoct, tušíte i dokonce způsob, jak by to šlo, ale pokud ten druhý tu pomoc odmítne, tak se můžete na hlavu stavět a jen koukat jak je dál nešťastný. On si určite žádnou psycholožku sám nesežene. Má k nim spíš negativní vztah. To bych ho tam musela vysloveně dokopat. Že má problém ví, jinak by to nevytahoval, že mu to vadí. Jen nevidí, že ten problém je v něm.

Nevím, jestli když mu koupím tŕeba pět hodin terapie, s tím, že je to zaplacené tak to prece nenechá propadnout, tak, jestli na ne bude chodit. A přece jen není to žádná láce abych vyhodila pět tisíc oknem.

To bych nedělala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22401
11.8.20 08:36
@Anonymní píše:
@Svistice @Lama Lama

Myslím že terapie by mu pomohla. On má z dětství fakt problém. Nechce na něj ani vzpomínat, spoustu věcí si vysloveně nepamatuje, někde to v sobě zavřel.

Nicméně, víte jak to je. Chcete někomu pomoct, tušíte i dokonce způsob, jak by to šlo, ale pokud ten druhý tu pomoc odmítne, tak se můžete na hlavu stavět a jen koukat jak je dál nešťastný. On si určite žádnou psycholožku sám nesežene. Má k nim spíš negativní vztah. To bych ho tam musela vysloveně dokopat. Že má problém ví, jinak by to nevytahoval, že mu to vadí. Jen nevidí, že ten problém je v něm.

Nevím, jestli když mu koupím tŕeba pět hodin terapie, s tím, že je to zaplacené tak to prece nenechá propadnout, tak, jestli na ne bude chodit. A přece jen není to žádná láce abych vyhodila pět tisíc oknem.

Já bych s ním nejednala jako s dítětem (koupím poukaz a v nejhorším ho na to sezení dovedu). Až zase začne vytahovat ty svoje bolístky, jak je nepochopen apod., tak mu v klidu říct: „Hele Pepo, vidím, že tě to trápí. Chtěla bych Ti pomoc, ale tohle samy prostě nezvládneme, to chce někoho nestranného, kdo s tím má zkušenosti. Nechceš zkusit…“
Pokud má averzi ke slovi „psycholog“, tak najít "kouče " (s psychologickým vzděláním, ně nějakou rychlokvašku nebo člověka zaměřeného na koučování rozvoje osobnosti).

Jak píše Lama, jeho nízké sebevědomí tkví v původní rodině, kde se asi necítil milován takový jaký je. Proto neumí odmítat, říkat ne, protože má pocit, že si tu lásku musí zasloužit a že je hodnotný jen pokud je s ním okolí spokojené a jde jim na ruku.
Tohle potřebuje pročistit, možná si tam u toho terepeuta i poplakat, utěšit dodatečně toho malého chlapce v sobě, aby mohl vitřně dospět a přestalo mu tolik záležet na tom, co si myslí okolí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14339
11.8.20 08:38

Potřebuje se naučit pár základních komunikačních dovedností a především začít respektovat sám sebe. Jako že si bude svých potřeb a hranic vážit a nenechá okolí to narušovat.

Najt motivaci k psychoterapii je dlouhodobá věc, zjevně je mu takhle bezpečeněji, než něco rozrýpávat.

Co by mohlo pomoci je začít s principem tzv. nenásilní komunikace. Což je cesta, jak se naučit fungvat mezi lidmi tak, aby se člověk nedostával do konfliktů a zároveń aby byl schopný jasně komunikovat svoje potřeby. Kdy u lidí co mají podobné trable jako tvůj muž to především nese dost překvapivé zjištění, že sakra mám vlastně potřeby a je potřeba o ně pečovat…

Je to taková přijatelnější asertivita, kdy jde víc o změnu rámce vnímání sebe a ostatních, ne o komunikační nástroje, jako v asertivitě.

Poslechtněte si společně toto

https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993

a případně dost doporučuju vyjet společně na nějaký seminář nenásilné komunikace.
Mimo jiné to dost pomůže i s komunikací v páru, kde to pro něj je zjevně bezpečné, ale právě proto by mohl doma začít trénovat ono sdělování vlastních potřeb.

Nutno naznat, že to pro tebe pak může být docela nepohodlné, pokud jste zajetí v tom, že on vlastně nic moc nechce. Tedy potlačuje svoje potřeby, aby byl přijímaný…
To není to že ty bys to dělala špatně, ale vždycky když se mění zaběhaná dynamika, tak to je náročné.

To že zjistí, že existují lidi, co řeší podobné věci a zároveň jsou cesty, které mohou pomoci a je to něco tak neškodného jak nenásilná komunikace, kde se nebude nijak řešit jeho trauma, ho časem může dovést k tomu, že by bylo fajn pročistit i ty rány, co ho pořád ničí.

Ale je to něco, k čemu si musí dojít sám, protože on musí najít vlastní sílu v sobě - včetně síly říct někomu o pomoc.

A žádný příčetný terapeut si nenechá zaplatit terapii předem za někoho, kdo do toho není motivovaný - tak to prostě nefunguje. pokud by na to někdo chtěl přistpoupit, tak je to jasná známka toho, že dotyčný jde po prachách a neví co dělá. Terapie není zázračná pilulka, není žádná zázračná věta, kterou mu někdo řekne a on se najednou zbaví svých démonů, se kterými bojuje od mládí. Není žádná zázračná technika, která vyjeví pravdivou příčinu a tím se vše vyřeší. Je jen dlouhodobý proces porozumění sobě samotnému a hledání cest, jak se smířit sám se sebou a jak přebírat více kontroly nad tím co člověk může.

A až dojde na to, že bude tvůj muž chtít od někoho pomoc, ať nechodí za nikým alternativním a bez certifikovaného výcviku - tj. 500 hodin sebezkušenoti + dostatečné množství práce pod supervizí. Protože jestli se opravdu trápí s něčím těžkým, tak jestli mu t nějaký idiotský kouč, regresní teraapeut, kartářka či jiný šarlatán rozstřelí a nebudou vědět co s ním, tak to pak bude na tobě.. Klasická, prokazatelně funkční práce je pomalá a nudná, ale primárně respektuje potřeby a možnosti klidenta, ne že se snaží udělat instatní zázrak. Instatní zázraky jsou fajn na běžné neurozky, kde teda dodají nějaký impuls a člověk to pak zvládne sám (stejně tak by dodal onen impuls třeba seskok padákem), ale u závažnějších prolémů je to hodně velké riziko.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.8.20 08:47

@Ou díky moc za tip, prostuduju to, to jsem přesně potřebovala, jak začít postupně a pomalu a kolem horké kaše, né „hurá na terapii“,to u něj neprojde a přesně tak, cítí se bezpečně když jeho dětství zůstane zavřené. Nicméne máme 2měsíce mimino, 2 roky a 5 let děti, a žádné hlídání, zajet si někam jen v páru je tudíž scifi.
@Svistice trefa,a taky si na to musím dávat dost pozor. Mně zajímá psychologie amatérsky, ale četla jsem třeba Berneho a jeho transakční analýzu a musím se dost hlídat a dávat si pozor, abychom často nesklouzávali do role rodič-dítě. Já jsem totiž zase dost panovačná, egoistická a tvrdohlavá ješita a hlavně ředitel zeměkoule. Prostě jeho opak.

  • Citovat
  • Nahlásit
263
11.8.20 08:57

Pokud bude souhlasit s terapii, jedině u chlapa staršího než je on sám, určitě ne žena. Často stačí 4 schůzky,

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.8.20 09:19

Ty bys tady ale měla napsat, jaké z toho máš pocity ty a jestli je něco, co ti vadí a chceš to změnit. To, co jsi napsala o manželovi, jsou jeho problémy (popsané tebou, on by to možná podal jinak) a své problémy by si měl taky řešit sám. To, že se jeho emocema bude zabývat někdo jiný, podle mě jen posiluje jeho odevzdanost, ne oslabuje. Svůj názor jsi mu řekla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
325
11.8.20 09:23

Pro začátek bych doporučil nechat mu na nočním stolku tohle:https://www.databazeknih.cz/…-muze-203897

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
325
11.8.20 09:31

Trochu vím o co jde, sám s tím bojují. Není to o asetivitě. Je to primárně o strach z konfliktu a neochotě řešit nepříjemný situace. A o tom že neumí formulovat svoje potřeby a říct si o ně. Jeho životní taktika je: „když budu hodnej na ostatní a vycházet jim vstříc, tak oni budou hodní na mě a vychazet mi vstříc a tím se vyhnu tomu, že si o věci co chci budu muset říct napřímo“. Jeho pocit že ho nikdo nerespektuje je jen pojmenování frustrace z toho, že tahle strategie nefunguje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.8.20 09:47

@Diagnozaotec díky za knižní tip i osvětlení
@nakreslenypanacek já tu napsala své pocity dostatečně, jelikož ho miluju, mrzí mě, že se trápí. To je asi přirozené. Nechci za něj řešit jeho problémy ale pomoci mu změnit to, čím se trápí, protože vidím, že by to změnit chtel, ale nezná cestu. Mně taky v mnohých věcech pomohla třeba jediná přečtená kniha, která mi dala návody či zamyšlení nad sebou. Například ta transakční analýza od berneho, nebo logoterapie od následovnice frankla…někdy stačí málo, aby se človek vydal správnou cestou, já hledám tipy, co to „málo“ je a jak ho k nemu dovést

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
11.8.20 09:51
@Diagnozaotec píše:
Trochu vím o co jde, sám s tím bojují. Není to o asetivitě. Je to primárně o strach z konfliktu a neochotě řešit nepříjemný situace. A o tom že neumí formulovat svoje potřeby a říct si o ně. Jeho životní taktika je: „když budu hodnej na ostatní a vycházet jim vstříc, tak oni budou hodní na mě a vychazet mi vstříc a tím se vyhnu tomu, že si o věci co chci budu muset říct napřímo“. Jeho pocit že ho nikdo nerespektuje je jen pojmenování frustrace z toho, že tahle strategie nefunguje.

Hele to je přesné. Viz typický přiklad (to už taky obracím ve vtípek): zeptáš se ho jako kamarád - kdy by se ti to hodilo? A on odpoví něco ve stylu: " klidně zítra nebo pozítŕí, ale pokud bys chtel tak třeba i středa nebo čtvrtek, nebo vlastne i víkend, jak se ti to hodí, já bych preferoval zítřek ale jak říkám nějak podle tebe " a z takové řeči nikdo není moudrý. Jelikož šéf už mu na to poukázal tak se alespoň tyto nekonfliktní rozhodnutí snaží alespoň v té práci rozhodovat za sebe (podle jeho řeči), tak aspoň nejaký posun.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama