Asi mám manželskou krizi

Anonymní
5.8.20 13:24

asi mám manželskou krizi

Zdravím, možná to ze sebe potřebuji jen dostat a nemám kde, tak to hold vybleju tady…
znáte manželství z rozumu? jakože celý život jste byli s určitým typem chlapů co vás fyzicky a chemicky přitahovali, ale jinak to byli strašní bllbové? a pak jste si jednoho dne řekli, najdu si pravý opak toho co do teď a bude to ok? tak to je přesně můj případ. vždycky jsem měla takové ty živočišné nadsamce, frajery, ale ti byli jen dobří na sex ale ne pro rodinu, člověk s nima zažíval dobrodružství, akce ale neusadili se. roky plynuly a já najednou byla sama a řekla si, že už se nechci takto plácat, chci rodinu. asi rok jsem byla sama abych si ujasnila některé věci, pak přišel ON, uháněl mě, štval mě jak pes vysokou, až mě prostě ulovil, ovšem byl to přesně ten opak všech předtím, žádný frája, žádný namakaný sexuální dravec. normální kluk (chlap) se slušnou prací. a tak jsem si řekla že to bude asi ono, jenže žádná chemie nepřicházela :? bylo mi s ním fajn, prostě pohodový kluk, co si nepotřeboval nic dokazovat. jenže neměl ten zápal co ti před tím. doba plynula a najednou ani nevím jak jsme spolu bydleli, všechno šlo tak pomalu, po dvou letech žádost o ruku, svatba, po svatbě děti, taková ta idylka že jo. mám všechno po čem jsem kdy toužila, jenže necítím mezi námi tu chemii, manžela mám ráda strašně moc, on je skvělý člověk, ale chybí mi i ten vodvaz. manžel má vždy vše vymyšlené, naplánované, neudělá nic impulzivně. nepomiluje se semnou teď hned tady, ne to neudělal nikdy, nikdy se mě nezmocnil v posteli, tam je pasivní až extrémně na můj vkus a já se v tom teď melu. možná vám to připadá nevděk nebo já nevím, ale díky tomu jak to prostě nepotřebuje se cítím taková nijaká, až mi to trochu ubírá sebevědomí, jakože už nejsem žádná dvacítka mladice a přece se o mě nepřetrhne. když mu to řeknu tak mi začne vykládat jak to není pravda že mě miluje a bla bla, ale každý večer v posteli tajně doufám že přijde a začne, jenže on nikdy nepřijde a nezačne, nikdy to neudělal, já jsem vždy byla iniciativní a teď mě to zžírá a trápím se až mám v sobě pocit že ho snad nemám ráda a jsem na něj naštvaná.
děkuji za anonym

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1881
5.8.20 13:34
@Anonymní píše:
Zdravím, možná to ze sebe potřebuji jen dostat a nemám kde, tak to hold vybleju tady…
znáte manželství z rozumu? jakože celý život jste byli s určitým typem chlapů co vás fyzicky a chemicky přitahovali, ale jinak to byli strašní bllbové? a pak jste si jednoho dne řekli, najdu si pravý opak toho co do teď a bude to ok? tak to je přesně můj případ. vždycky jsem měla takové ty živočišné nadsamce, frajery, ale ti byli jen dobří na sex ale ne pro rodinu, člověk s nima zažíval dobrodružství, akce ale neusadili se. roky plynuly a já najednou byla sama a řekla si, že už se nechci takto plácat, chci rodinu. asi rok jsem byla sama abych si ujasnila některé věci, pak přišel ON, uháněl mě, štval mě jak pes vysokou, až mě prostě ulovil, ovšem byl to přesně ten opak všech předtím, žádný frája, žádný namakaný sexuální dravec. normální kluk (chlap) se slušnou prací. a tak jsem si řekla že to bude asi ono, jenže žádná chemie nepřicházela :? bylo mi s ním fajn, prostě pohodový kluk, co si nepotřeboval nic dokazovat. jenže neměl ten zápal co ti před tím. doba plynula a najednou ani nevím jak jsme spolu bydleli, všechno šlo tak pomalu, po dvou letech žádost o ruku, svatba, po svatbě děti, taková ta idylka že jo. mám všechno po čem jsem kdy toužila, jenže necítím mezi námi tu chemii, manžela mám ráda strašně moc, on je skvělý člověk, ale chybí mi i ten vodvaz. manžel má vždy vše vymyšlené, naplánované, neudělá nic impulzivně. nepomiluje se semnou teď hned tady, ne to neudělal nikdy, nikdy se mě nezmocnil v posteli, tam je pasivní až extrémně na můj vkus a já se v tom teď melu. možná vám to připadá nevděk nebo já nevím, ale díky tomu jak to prostě nepotřebuje se cítím taková nijaká, až mi to trochu ubírá sebevědomí, jakože už nejsem žádná dvacítka mladice a přece se o mě nepřetrhne. když mu to řeknu tak mi začne vykládat jak to není pravda že mě miluje a bla bla, ale každý večer v posteli tajně doufám že přijde a začne, jenže on nikdy nepřijde a nezačne, nikdy to neudělal, já jsem vždy byla iniciativní a teď mě to zžírá a trápím se až mám v sobě pocit že ho snad nemám ráda a jsem na něj naštvaná.
děkuji za anonym

Však se můžeš rozvést a ošustit všechny živocišné nadsamce světa. Z toho svýho ho prostě neuděláš (a nejspíš ani žádná jiná), když tak není založený. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2312
5.8.20 13:35

Většinou si tu ženské stěžují, že se manžel změnil.
Ty si stěžuješ, že je přesně takový, jakého sis ho brala.

Dej si pár facek, prosím tě. Pálí tě dobré bydlo.  :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1428
5.8.20 13:36

Těžko mu můžeš vyčítat to, kvůli čemu sis ho vlastně (sama to přiznáváš) vybrala :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 13:45

Já vím, jenže jsem nečekala že mi to bude někdy tak strašně moc chybět :roll: že mě to bude frustrovat a budu se kvůli tomu trápit.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 13:46
@Anonymní píše:
Zdravím, možná to ze sebe potřebuji jen dostat a nemám kde, tak to hold vybleju tady…
znáte manželství z rozumu? jakože celý život jste byli s určitým typem chlapů co vás fyzicky a chemicky přitahovali, ale jinak to byli strašní bllbové? a pak jste si jednoho dne řekli, najdu si pravý opak toho co do teď a bude to ok? tak to je přesně můj případ. vždycky jsem měla takové ty živočišné nadsamce, frajery, ale ti byli jen dobří na sex ale ne pro rodinu, člověk s nima zažíval dobrodružství, akce ale neusadili se. roky plynuly a já najednou byla sama a řekla si, že už se nechci takto plácat, chci rodinu. asi rok jsem byla sama abych si ujasnila některé věci, pak přišel ON, uháněl mě, štval mě jak pes vysokou, až mě prostě ulovil, ovšem byl to přesně ten opak všech předtím, žádný frája, žádný namakaný sexuální dravec. normální kluk (chlap) se slušnou prací. a tak jsem si řekla že to bude asi ono, jenže žádná chemie nepřicházela :? bylo mi s ním fajn, prostě pohodový kluk, co si nepotřeboval nic dokazovat. jenže neměl ten zápal co ti před tím. doba plynula a najednou ani nevím jak jsme spolu bydleli, všechno šlo tak pomalu, po dvou letech žádost o ruku, svatba, po svatbě děti, taková ta idylka že jo. mám všechno po čem jsem kdy toužila, jenže necítím mezi námi tu chemii, manžela mám ráda strašně moc, on je skvělý člověk, ale chybí mi i ten vodvaz. manžel má vždy vše vymyšlené, naplánované, neudělá nic impulzivně. nepomiluje se semnou teď hned tady, ne to neudělal nikdy, nikdy se mě nezmocnil v posteli, tam je pasivní až extrémně na můj vkus a já se v tom teď melu. možná vám to připadá nevděk nebo já nevím, ale díky tomu jak to prostě nepotřebuje se cítím taková nijaká, až mi to trochu ubírá sebevědomí, jakože už nejsem žádná dvacítka mladice a přece se o mě nepřetrhne. když mu to řeknu tak mi začne vykládat jak to není pravda že mě miluje a bla bla, ale každý večer v posteli tajně doufám že přijde a začne, jenže on nikdy nepřijde a nezačne, nikdy to neudělal, já jsem vždy byla iniciativní a teď mě to zžírá a trápím se až mám v sobě pocit že ho snad nemám ráda a jsem na něj naštvaná.
děkuji za anonym

Chápu Tě..mám to podobné..radu nemám, sama to řeším..jedno je ale jisté, pokud to v chlapovi „není“, nebude to v něm asi nikdy. Já si tehdy myslela dobrý, já ho zaučím, jsem už zkušenější než on, bude to v jeho nezkušenosti..ale nebylo..bylo to v jeho celkové nátuře. Miluju ho, 14 let spolu, 10 let manželé, 2 děti, nechci bořit rodinu, ale sex stojí za houby. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 13:47
@Anonymní píše:
Já vím, jenže jsem nečekala že mi to bude někdy tak strašně moc chybět :roll: že mě to bude frustrovat a budu se kvůli tomu trápit.

Jojo, naivky jsme byly obě dvě holka zlatá :roll: :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 14:14

Chapu. U nas je to zase tak ze chybi nejake ty jine vlastnosti (ale zadny extrem) no ale zase je uplne bozi sex…
Asi je vsude neco, nikde to neni dokonale, otazka je jake ma clovek preference a hodnoty.

Vzhledem k tomu ze sem byla predtim nez sem potkala manzela opravdu hodne promiskuitni nemam v planu se rozvadet abych o tenhle sex prisla protoze je to fakt jedinecny ale musim ozelet jine predstavy ktere o vztahu mam… :nevim:

Asi bych se zacala zajimat o zpusob jak to napravit aniz by si prisla o manzelstvi. Ty muzes treba chodit k psychologovi aby ti pomohl tuhle skutecnost lepe prijmout aniz by si u toho manzela prestala mit rada?… Ale budes si fakt muset v sobe rozhodnout zda s tim chces zit a nebo proste fakt ne?

  • Citovat
  • Nahlásit
7626
5.8.20 14:34
@Anonymní píše:
Zdravím, možná to ze sebe potřebuji jen dostat a nemám kde, tak to hold vybleju tady…
znáte manželství z rozumu? jakože celý život jste byli s určitým typem chlapů co vás fyzicky a chemicky přitahovali, ale jinak to byli strašní bllbové? a pak jste si jednoho dne řekli, najdu si pravý opak toho co do teď a bude to ok? tak to je přesně můj případ. vždycky jsem měla takové ty živočišné nadsamce, frajery, ale ti byli jen dobří na sex ale ne pro rodinu, člověk s nima zažíval dobrodružství, akce ale neusadili se. roky plynuly a já najednou byla sama a řekla si, že už se nechci takto plácat, chci rodinu. asi rok jsem byla sama abych si ujasnila některé věci, pak přišel ON, uháněl mě, štval mě jak pes vysokou, až mě prostě ulovil, ovšem byl to přesně ten opak všech předtím, žádný frája, žádný namakaný sexuální dravec. normální kluk (chlap) se slušnou prací. a tak jsem si řekla že to bude asi ono, jenže žádná chemie nepřicházela :? bylo mi s ním fajn, prostě pohodový kluk, co si nepotřeboval nic dokazovat. jenže neměl ten zápal co ti před tím. doba plynula a najednou ani nevím jak jsme spolu bydleli, všechno šlo tak pomalu, po dvou letech žádost o ruku, svatba, po svatbě děti, taková ta idylka že jo. mám všechno po čem jsem kdy toužila, jenže necítím mezi námi tu chemii, manžela mám ráda strašně moc, on je skvělý člověk, ale chybí mi i ten vodvaz. manžel má vždy vše vymyšlené, naplánované, neudělá nic impulzivně. nepomiluje se semnou teď hned tady, ne to neudělal nikdy, nikdy se mě nezmocnil v posteli, tam je pasivní až extrémně na můj vkus a já se v tom teď melu. možná vám to připadá nevděk nebo já nevím, ale díky tomu jak to prostě nepotřebuje se cítím taková nijaká, až mi to trochu ubírá sebevědomí, jakože už nejsem žádná dvacítka mladice a přece se o mě nepřetrhne. když mu to řeknu tak mi začne vykládat jak to není pravda že mě miluje a bla bla, ale každý večer v posteli tajně doufám že přijde a začne, jenže on nikdy nepřijde a nezačne, nikdy to neudělal, já jsem vždy byla iniciativní a teď mě to zžírá a trápím se až mám v sobě pocit že ho snad nemám ráda a jsem na něj naštvaná.
děkuji za anonym

Byla jsi hloupá, že sis vzala někoho, s kým nefunguje chemie. To se nedá dlouhodobě vydržet.
Mezi namachrovanými frajírky a hodnými blbečky přece existuje spousta normálních chlapů, do kterých se dá zamilovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 15:17

Já nemám na vybranou, máme děti a jinak normálně fungující rodinu. jako co bych řekla? manžel má jiné libido jak já a proto se s ním chci rozvést? každý by si ťukal na čelo. sakra, kde se stala chyba? nebyli chlapi nadrženci a že to chcou furt a ženský dělali drahoty? co to je za blbou dobu, že jsou chlapi frigidni

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 15:18

@Lucie_Sx no tak asi trochu pozdě že jo… :roll:

  • Citovat
  • Nahlásit
34
5.8.20 15:22

Napadlo mě.. A co zkusit alkohol? :mrgreen: Možná blbý nápad, ale v lidech to povoluje zábrany.. Třeba to v sobě někde v hloubi duše má :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
273
5.8.20 15:33
@Anonymní píše:
Zdravím, možná to ze sebe potřebuji jen dostat a nemám kde, tak to hold vybleju tady…
znáte manželství z rozumu? jakože celý život jste byli s určitým typem chlapů co vás fyzicky a chemicky přitahovali, ale jinak to byli strašní bllbové? a pak jste si jednoho dne řekli, najdu si pravý opak toho co do teď a bude to ok? tak to je přesně můj případ. vždycky jsem měla takové ty živočišné nadsamce, frajery, ale ti byli jen dobří na sex ale ne pro rodinu, člověk s nima zažíval dobrodružství, akce ale neusadili se. roky plynuly a já najednou byla sama a řekla si, že už se nechci takto plácat, chci rodinu. asi rok jsem byla sama abych si ujasnila některé věci, pak přišel ON, uháněl mě, štval mě jak pes vysokou, až mě prostě ulovil, ovšem byl to přesně ten opak všech předtím, žádný frája, žádný namakaný sexuální dravec. normální kluk (chlap) se slušnou prací. a tak jsem si řekla že to bude asi ono, jenže žádná chemie nepřicházela :? bylo mi s ním fajn, prostě pohodový kluk, co si nepotřeboval nic dokazovat. jenže neměl ten zápal co ti před tím. doba plynula a najednou ani nevím jak jsme spolu bydleli, všechno šlo tak pomalu, po dvou letech žádost o ruku, svatba, po svatbě děti, taková ta idylka že jo. mám všechno po čem jsem kdy toužila, jenže necítím mezi námi tu chemii, manžela mám ráda strašně moc, on je skvělý člověk, ale chybí mi i ten vodvaz. manžel má vždy vše vymyšlené, naplánované, neudělá nic impulzivně. nepomiluje se semnou teď hned tady, ne to neudělal nikdy, nikdy se mě nezmocnil v posteli, tam je pasivníaž extrémně na můj vkus a já se v tom teď melu. možná vám to připadá nevděk nebo já nevím, ale díky tomu jak to prostě nepotřebuje se cítím taková nijaká, až mi to trochu ubírá sebevědomí, jakože už nejsem žádná dvacítka mladice a přece se o mě nepřetrhne. když mu to řeknu tak mi začne vykládat jak to není pravda že mě miluje a bla bla, ale každý večer v posteli tajně doufám že přijde a začne, jenže on nikdy nepřijde a nezačne, nikdy to neudělal, já jsem vždy byla iniciativní a teď mě to zžírá a trápím se až mám v sobě pocit že ho snad nemám ráda a jsem na něj naštvaná.
děkuji za anonym

Tohle me vzdycky dostane :zed:

Proc si nekdo mysli, ze bude mit partnera ktery na stupnici od -50 do plus 50 bude stobodovy. To je jako pokus sloucit ohen a vodu. Jednak zadneho stobodoveho cloveka ve svem okoli neznam a za druhe, troufam si rict, ze i manzel zakladatelky ma ruzne predstavy, ktere zakladatelka nesplnuje.
Nektere vlastnosti zmenit nelze; co lze, je rozhodnout se, kde lezi ve vzathu me priority, akceptovat dospele toto rozhodnuti a bud s partnerem spokojene nebo jeste lepe stastne vest spolecny zivot dal… a nebo ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Mišu G
5.8.20 15:41
@carsin píše: @Anonymní píše:
Zdravím, možná to ze sebe potřebuji jen dostat a nemám kde, tak to hold vybleju tady…
znáte manželství z rozumu? jakože celý život jste byli s určitým typem chlapů co vás fyzicky a chemicky přitahovali, ale jinak to byli strašní bllbové? a pak jste si jednoho dne řekli, najdu si pravý opak toho co do teď a bude to ok? tak to je přesně můj případ. vždycky jsem měla takové ty živočišné nadsamce, frajery, ale ti byli jen dobří na sex ale ne pro rodinu, člověk s nima zažíval dobrodružství, akce ale neusadili se. roky plynuly a já najednou byla sama a řekla si, že už se nechci takto plácat, chci rodinu. asi rok jsem byla sama abych si ujasnila některé věci, pak přišel ON, uháněl mě, štval mě jak pes vysokou, až mě prostě ulovil, ovšem byl to přesně ten opak všech předtím, žádný frája, žádný namakaný sexuální dravec. normální kluk (chlap) se slušnou prací. a tak jsem si řekla že to bude asi ono, jenže žádná chemie nepřicházela :? bylo mi s ním fajn, prostě pohodový kluk, co si nepotřeboval nic dokazovat. jenže neměl ten zápal co ti před tím. doba plynula a najednou ani nevím jak jsme spolu bydleli, všechno šlo tak pomalu, po dvou letech žádost o ruku, svatba, po svatbě děti, taková ta idylka že jo. mám všechno po čem jsem kdy toužila, jenže necítím mezi námi tu chemii, manžela mám ráda strašně moc, on je skvělý člověk, ale chybí mi i ten vodvaz. manžel má vždy vše vymyšlené, naplánované, neudělá nic impulzivně. nepomiluje se semnou teď hned tady, ne to neudělal nikdy, nikdy se mě nezmocnil v posteli, tam je pasivníaž extrémně na můj vkus a já se v tom teď melu. možná vám to připadá nevděk nebo já nevím, ale díky tomu jak to prostě nepotřebuje se cítím taková nijaká, až mi to trochu ubírá sebevědomí, jakože už nejsem žádná dvacítka mladice a přece se o mě nepřetrhne. když mu to řeknu tak mi začne vykládat jak to není pravda že mě miluje a bla bla, ale každý večer v posteli tajně doufám že přijde a začne, jenže on nikdy nepřijde a nezačne, nikdy to neudělal, já jsem vždy byla iniciativní a teď mě to zžírá a trápím se až mám v sobě pocit že ho snad nemám ráda a jsem na něj naštvaná.
děkuji za anonym

Tohle me vzdycky dostane :zed:

Proc si nekdo mysli, ze bude mit partnera ktery na stupnici od -50 do plus 50 bude stobodovy. To je jako pokus sloucit ohen a vodu. Jednak zadneho stobodoveho cloveka ve svem okoli neznam a za druhe, troufam si rict, ze i manzel zakladatelky ma ruzne predstavy, ktere zakladatelka nesplnuje.
Nektere vlastnosti zmenit nelze; co lze, je rozhodnout se, kde lezi ve vzathu me priority, akceptovat dospele toto rozhodnuti a bud s partnerem spokojene nebo jeste lepe stastne vest spolecny zivot dal… a nebo ne.

Moje řeč :potlesk:

  • Citovat
  • Nahlásit
273
5.8.20 15:43
@Anonymní píše: …, tam je pasivní až extrémně na můj vkus …

Jako rozhodujici vidim vkus zakladatelky.
Zakladatelka muze byt typem zenske, kterou uspokoji jen, kdyz dostane na budku (at uz fyzicky nebo psychicky) a tam normalni chlap zrejme ani nechce drzet krok s jejima predstavama, stejne tak muze byt jeji manzel absolutne bez zajmu na sexu, coz ji mohlo na zacatku imponovat, ale skutecne reseni to nema.

A nebo lezi pravda nekde uprostred a s tim uz se da neco delat, pokud oba budou chtit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama