Asi skončím sama s miminkem

Anonymní
16.10.20 15:55

Asi skončím sama s miminkem

Ahoj holky, jdu se asi jen vypovídat, nebo pro radu, co vlastně dělat.
Jsem ve 28tt, žiju s přítelem. Před dvěma měsíci přišel s tím, že mě asi nemiluje. Proběhlo pár hádek, můj pláč, hází semnou hormony a jsem plačtivá od začátku těhu. Nějak se to ale ustálilo, byli jsme i na dovolené a vše mi přišlo hrozně fajn. Ale poslední týdny se to zhoršilo. Přítel mě začal ignorovat, nekomunikuje, a když, tak se akorát pohádáme. Je ke mě čím dál tím víc chladný. Vidí mě, že pořád brečím a trápím se, nepohladí mě, neobejme, nepochválí. Hodně přibírám a připadám si strašně, tvrdne mi bříško, ze stresu ještě víc, ale vůbec ho to nezajímá a svým chladným chováním mě stresuje ještě víc. Řekl mi, že ta doba, kdy mě měl rád, už je pryč, že už mě nechce milovat, nechce se snažit, nic ho semnou nebaví. Prý semnou zůstane dokud budu na mateřské, ale až si najdu práci, tak se rozejdeme, že ty tři roky semnou ještě přežije. Mluví tak chladně a je mu jedno, že já brečím. Kdybych mela kam jít, okamžitě bych odešla. Na to řekl, že mi klidně koupí byt a bude mo finančně pomáhat, ať klidně jdu. Ale jak se na to můžu spoléhat? Ani semnou nejde na matriku přiznat otcovství, každý týden o tom mluvím a on vždycky řekne, že neví kdy tam půjdem, a kecy že chlap stejně nikdy neví, jestli je dítě jeho. A že mu z utz není malej ani podobnej (ze 4D utz). Jsem zralá na psyhologa, přestávám to zvládat. Jsem na marodním, takže pořád zavřená doma, i přes tvrdnutí bříška tady pořád lítám, vařím, uklízím abych se mu zavděčila, ale on na mě pořád hledá chyby. Nikoho jiného nemá, to vím jistě. Je mi hrozně a nevím co mám dělat. Na jednu stranu bych nejradši zmizela, připadám si tu tak nenáviděná.. na druhou stranu bych ale chtěla ten vztah zachránit, partnera pořád miluji a chtěla bych ho získat zpátky, bojím se, že na všechno zůstanu sama, že o něj úplně přijdu a že můj drobeček nikdy nezažije úplnou milující rodinu a rodinnou pohodu. Teď před Vánoci mi to přijde ještě smutnější, těšila jsem se, že budu konečně na Vánoce doma, že budu mít čas vše připravovat, udělat to hezké a místo toho každý den jen brečím a trápím se. Když to partnerovi řeknu, odpoví, že on se trápí taky, že musí být semnou. :,( omlouvám se za anonym, je to citlivé a chodím sem často..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4683
16.10.20 15:59

Sbal se a bez od něj… Jde vidět že tě očividně nechce. Stím prostě nic neuděláš.. Neponizuj se ještě víc.. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.10.20 16:01

@mackA159 ja ale nemam kam jit :,(

  • Citovat
  • Nahlásit
4683
16.10.20 16:02
@Anonymní píše:
@mackA159 ja ale nemam kam jit :,(

Tak hledej, nebo ať jde on. A radim ti odejít dřív než porodis, s dítětem se odchází hůř…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11720
16.10.20 16:02

To je mi lito :?

Asi bych v takove situaci hledala reseni, jak se bez vetsich emoci rozejit. Vyuzila nabidky partnera na samostatne bydleni a pripravovala se na roli samozivitelky. + k tomu vyresit otcovstvi na matrice, dohodnout vyzivne na dite i na sebe. A dohodnout se, jak bude chtit navstevovat po porodu dite.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14882
16.10.20 16:06

Tak když řekl, že ti koupí byt…tak bych ho nechala…s někým takovým být bych fakt nedokázala…to je hnus…udělá si dítě a zjistí, že tě nemiluje…takový vztah zachránit nejde, to se nesnaž…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.10.20 16:08

Jsem z toho vyřízená, vůbec jsem netušila, že je něco špatně. Rodinu semnou chtěl, budovali jsme společné bydlení a užívali si. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
32237
16.10.20 16:08
@Anonymní píše:
@mackA159 ja ale nemam kam jit :,(

a antikoncepce Ti také selhala?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.10.20 16:10

@Burj Chalifa prosím?

  • Citovat
  • Nahlásit
7679
16.10.20 16:12
@Burj Chalifa píše:
a antikoncepce Ti také selhala?

Teď psala, že spolu budovali rodinu..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12283
16.10.20 16:12

Tim placem, péčí a fnukanim ho jeste vic odpuzujes. Promin je to tvrdy, ale tim ho ted nedojmes. Vezmi rozum do hrsti a jednej racionalne, nebo se zhroutis. Prijmu nabidku na koupi bytu, predloz mu navrh alimentu na tebe i na dite. Rekni mu, ze na matriku nemusi, ze to podas soudne. V klidu a bez emoci. Jedine tak docilis klidu pro sebe a v lepsim pripade si te zacne vazit. Co to je “ ted pred vanoci”? Porad je vlastne pred vanoci a ted je jeste do praveho predvanocniho casu jeste dost. Sama si vytvaris horsi scenare.

Příspěvek upraven 16.10.20 v 16:14

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
624
16.10.20 16:12
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jdu se asi jen vypovídat, nebo pro radu, co vlastně dělat.
Jsem ve 28tt, žiju s přítelem. Před dvěma měsíci přišel s tím, že mě asi nemiluje. Proběhlo pár hádek, můj pláč, hází semnou hormony a jsem plačtivá od začátku těhu. Nějak se to ale ustálilo, byli jsme i na dovolené a vše mi přišlo hrozně fajn. Ale poslední týdny se to zhoršilo. Přítel mě začal ignorovat, nekomunikuje, a když, tak se akorát pohádáme. Je ke mě čím dál tím víc chladný. Vidí mě, že pořád brečím a trápím se, nepohladí mě, neobejme, nepochválí. Hodně přibírám a připadám si strašně, tvrdne mi bříško, ze stresu ještě víc, ale vůbec ho to nezajímá a svým chladným chováním mě stresuje ještě víc. Řekl mi, že ta doba, kdy mě měl rád, už je pryč, že už mě nechce milovat, nechce se snažit, nic ho semnou nebaví. Prý semnou zůstane dokud budu na mateřské, ale až si najdu práci, tak se rozejdeme, že ty tři roky semnou ještě přežije. Mluví tak chladně a je mu jedno, že já brečím. Kdybych mela kam jít, okamžitě bych odešla. Na to řekl, že mi klidně koupí byt a bude mo finančně pomáhat, ať klidně jdu. Ale jak se na to můžu spoléhat? Ani semnou nejde na matriku přiznat otcovství, každý týden o tom mluvím a on vždycky řekne, že neví kdy tam půjdem, a kecy že chlap stejně nikdy neví, jestli je dítě jeho. A že mu z utz není malej ani podobnej (ze 4D utz). Jsem zralá na psyhologa, přestávám to zvládat. Jsem na marodním, takže pořád zavřená doma, i přes tvrdnutí bříška tady pořád lítám, vařím, uklízím abych se mu zavděčila, ale on na mě pořád hledá chyby. Nikoho jiného nemá, to vím jistě. Je mi hrozně a nevím co mám dělat. Na jednu stranu bych nejradši zmizela, připadám si tu tak nenáviděná.. na druhou stranu bych ale chtěla ten vztah zachránit, partnera pořád miluji a chtěla bych ho získat zpátky, bojím se, že na všechno zůstanu sama, že o něj úplně přijdu a že můj drobeček nikdy nezažije úplnou milující rodinu a rodinnou pohodu. Teď před Vánoci mi to přijde ještě smutnější, těšila jsem se, že budu konečně na Vánoce doma, že budu mít čas vše připravovat, udělat to hezké a místo toho každý den jen brečím a trápím se. Když to partnerovi řeknu, odpoví, že on se trápí taky, že musí být semnou. :,( omlouvám se za anonym, je to citlivé a chodím sem často..

Tak si nech darovat ten byt, než ho ta ochota přejde. Co jiného poradit, když on nechce.
Otcovství se dá určit kdykoliv později.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16.10.20 16:15

U vás není co zachraňovat. Teď bys měla být správná samice a myslet především na dítě a ne na chlapa co tě nechce. Takže když ti nabídl bydlení, tak ať to zrealizuje co nejdřív. Jsi na riziku, tak přestaň dělat blbosti aby ses mu zavděčila a začni myslet na to svoje miminko. Lásku ani respekt si nevynutíš, ani nevyprosíš. A to že denně brečíš? Jo, je to těžká situace+ hormony, ale tím ho fakt neobměkčíš, akorát se mu tím víc zprotivíš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12283
16.10.20 16:15
@aquarian píše:
Tak si nech darovat ten byt, než ho ta ochota přejde. Co jiného poradit, když on nechce.
Otcovství se dá určit kdykoliv později.

Presne tak! Ber dokud je velkorysej a citi se provinile. Ver, ze ho to velmi rychle prejde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19808
16.10.20 16:20

Jak jsi na tom finančně? zvládne to sama?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama