Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Až budeme staří...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.8.19 10:18
@free333 píše: Tady opravdu platí, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody, že…A babiček, které dožily v pokojíčku ve dvoupokojovém či třípokojovém bytě u několikačlenné rodiny jsem viděla spoustu…
Přesně to jsem chtěla napsat, ale tradičně jsi mě předběhla.
Jedna moje babička u své nejstarší dcery ve 2+1. Druhá babička u mojí mámy ve 2+1.
Babička mýho chlapa, jak už jsem psala, v pěti lidech u nás ve v té době 4+1.
Ale někdo radši rozjede velkolepou snůšku keců o tom, jak to nejde, nepůjde, složité, fňuky fňuky fňuk a jenom čekám na pointu, že uvědomělý stárnoucí rodič, nechtějící být zoufalým potomkům, majícím právo žít svůj život, koulí u nohy, by měl správně zvolit dobrovolný odchod z tohoto světa.
Úplně chápu, že ve spoustě případů je to opravdu složité, ale i tady v diskuzi přesně vidíš, kdo už je vnitřně rozhodnutý si zkrátka žít svůj život, už dopředu snáší desítky argumentů, proč to jinak rozhodně nepůjde a rodič to holt musí pochopit a neobtěžovat. 
Naprosto obdivuju třeba @Evulina ,která si dokázala najít způsob, jak se postarat o docela cizího „pana domácího“, dementního, na plenách, zmínila se o tom bez nároku na svatořečení v mnoha diskuzích. Klobouk dolů před těmito typy. 
Proto jsem psala, že se jedná o otázku priorit. Já taky nemůžu vypadnout z domu na delší dobu, než dva tři dny, kdy mě u důchodců zastoupí dospělé děti, musím si organizovat denní režim a práci prvořadě s ohledem na potřeby rodičů - naštěstí hlídání rodičů a vnoučete jde docela dobře skloubit a v plno věcech holt musím jít na kompromis, protože kdybych si to udělala nadrsno po svým, senioři by ve své stařecké vztahovačnosti byli smutní. Jenže já jsem prostě vnitřně přesvědčená, že dělám správnou věc a ten pocit mi dává o dost víc, než 14ti denní dovolená, na kterou si teď prostě nemůžu dovolit odjet (nikoli z finančních důvodů).
Pokud někdo tohle vnitřní pnutí postarat se o všechny svoje lidi, nejenom děti, nemá, a místo toho už dopředu vášní na eMiminu, proč by to rozhodně nešlo, je to jeho věc a nedá se nic dělat. 
Ale vypisovaní omluvenek sám sobě, proč to jinak rozhodně nejde, ať nezkouší na lidi, kteří to „jinak“ dělají.
Příspěvek upraven 02.08.19 v 10:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:21
@free333 píše:
Tady opravdu platí, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody, že…
Já bych mámu fakt k sobě do garsonky nenarvala…naštěstí bydlí kousek ode mně, tak dokud to trochu půjde, tak můžu docházet + segry a další příbuzenstvo,. Za leto už byla dvakrát v nemocnici, taky už to není tak ružové.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:22
@free333 Já jsem snad psala něco jinýho? V tom odkazu z novinek nebo odkud do toho zamotali i vnoučata, ale primárně definice sendvičové generace znamená-sendvič-z jedné strany staří rodiče, z druhé nesamostatné děti. Pokud rodiče fungují, což většinou jo, samozřejmě jsou výjimky-umřou, nestarají se, tak se o ně starají vlastní rodiče. A není to povinnost prarodičů. Kdežto vychovat vlastní děti a postarat se o ně, než se osamostatní, to bere většina lidí jako samozřejmost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:23
@free333 tady je přímo definice
https://cs.wikipedia.org/…%A1_generace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:24
@Nimie píše:
Cože? Jaký byt pronajmeš? Okey, tak dostaneš 5 tis. z pronájmu a ještě tam musíš dojíždět to řešit. Nový byt stojí 2,5 milionů.
Nimie, moc ráda si s Tebou povídám, ale jsem v práci a proto Ti nemohu jednu věc vysvětlovat osmkrát…
Bylo to myšleno tak, že byt 3plus 1 mých rodičů se pronajme - pokud by byl nějaký problém s prodejem a pronajme se pak u mě v paneláku už jen garsonka anebo dva plus jedna…
Nevidím na této akci nic zvlášt mimořádného…
Proč si ten život děláš tak zbytečně složitý, když nemusíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:25
@Nimie píše:
Jakože na tom byli moc špatně a chtěli i přesto dál žít a aby se o ně někdo staral, ideálně z rodiny, i když původně nechtěli nebo jakože když přišel čas důchodu tak hned odešli a nechali se obskakovat dětma?
nevím, jestlio už jsem neodpovídala 
Ale bylo to tak, že dokud byli plní síly, měli řeči, že „oni by nechtěli být někomu na krku“ a často to říkali i před staršími členy rodiny, typicky snacha před tchyní/manželovou babičkou.
Ale teď, když jim je okolo osmdesáti a už jou popletení, je potřeba na ně dohlížet, pomáhat jim, tak se někdo do domova důchodců nežene a všichni mají pocit, že jsou ještě jurové. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:35
@sirikit My víme, že jsi něco jako nadčlověk a všechno zvládáš levou zadní. Ono taky záleží, v jakém stavu ta babička dožívající ve 2plus 1 je kolik je tam lidí. Když je babča soběstačná, ještě třeba něco uvaří a poklidí, tak dobrý, a jednoho dne v klidu usne a už se neprobudí nebo ji skolí mrtvice či infarkt, dá se to, sice za cenu ztráty soukromí, ale dá. Ale pokud je sténající a zmatený ležák, umírající, který potřebuje péči 24 hodin denně, tak jak si to představuješ? Někdo musí nechat práce a zůstat doma, nejspíš ženská, že jo, to znamená ztrátu jednodo, někdy nezbytnýho příjmu. Pokud jsou tam malé děti, což u sendvičové generace jsou, tak je to dost nereálný a psychicky zničující.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:39
@sirikit a ještě jak jsizmínila Evulinu, tak ta tušim nechodí do práce, jinak by se to nedalo. Ta péče o toho dědu musí být děsný záhul, to jí nikdo nebere, ale on snad není ani příbuzný a je to tam výměnou za ten barák, nebo tak nějak, ne? Tím v žádném případě nechci snižovat, to co pro něho dělá, ale není to úplně typický příklad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:43
@free333 píše:
Nimie, moc ráda si s Tebou povídám, ale jsem v práci a proto Ti nemohu jednu věc vysvětlovat osmkrát…Bylo to myšleno tak, že byt 3plus 1 mých rodičů se pronajme - pokud by byl nějaký problém s prodejem a pronajme se pak u mě v paneláku už jen garsonka anebo dva plus jedna…
Proč si ten život děláš tak zbytečně složitý, když nemusíš?
Nevidím na této akci nic zvlášt mimořádného…
Netušila jsem, že se bavíme o konkrétně tvé situaci, nezlob se 
brala jsem to obecně v návaznosti na další příspěvky k tomuto tématu několikrát tu padlo tvrzení, že si to všichni zesložiťují tím, že dojíždí místo toho, aby si dotyčného buď přistěhovali k sobě nebo do bytu hned vedle.
Psala jsem, že je to individuální podle toho kdo a v čem bydlí. Pokud ve tvém případě pronájem či prodej pokryje jiný byt poblíž tebe, je to super. Jen spousta lidí řeší situaci, kdy třeba rodič sám o sobě žije ve dvoupokojáku nebo v malém domku na vesnici. Nebo koneckonců i ve větším bytě, ale v místě, kde jsou nemovitosti strašlivě levné. I kdyby ho pronajali nebo prodali, tak z něj dostanou tak málo, že stejně padne obrovská částka na to, aby sehnali (ať už na koupi nebo nájemní) nějaké nové bydlení poblíž sebe a to oni třeba vůbec nemají. Navíc když je to třeba zde zmíněných 400 km, tak pronajmout tu nemovitost stále znamená muset se o ní starat a tudíž stejně dojíždět, byť ne tak daleko.
Několik takových situací jsme měli i v rodině… kde to šlo, tak se samozřejmě rodič nastěhoval domů. A i tak to bylo někdy hodně ošklivé, protože psychický stav toho člověka byl naprosto nezvladatelný a v jednom případě to třeba nejvíc odnášely menší děti (od toho dotyčného). Ale tam to byl více generační barák a starali se primárně děti daného rodiče, kteří už své děti měli dospělé a spíš už jen pomáhaly s vnuky. Právě proto dovedu pochopit proč to občas prostě nejde. Představa, že takový rozsah péče zvládá sama mladá rodina s malými dětmi, ještě na malém prostoru, kde je problém i to dítě schovat „z dosahu“ nemocného rodiče, to je prostě nereálné… i tak to bylo na palici a mladší holčička skončila u psychologa.
Příspěvek upraven 02.08.19 v 10:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:44
@renap píše:
@sirikit a ještě jak jsizmínila Evulinu, tak ta tušim nechodí do práce, jinak by se to nedalo. Ta péče o toho dědu musí být děsný záhul, to jí nikdo nebere, ale on snad není ani příbuzný a je to tam výměnou za ten barák, nebo tak nějak, ne? Tím v žádném případě nechci snižovat, to co pro něho dělá, ale není to úplně typický příklad.
Jj, myslím že zmiňovala, že díky tomu dostali ty prostory.
P. S.: Nic proti Evulině, všechna čest a ona je opravdu neuvěřitelná, jen je to opravdu není úplně vhodný příklad na srovnání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:44
@renap píše:
@sirikit My víme, že jsi něco jako nadčlověk a všechno zvládáš levou zadní. Ono taky záleží, v jakém stavu ta babička dožívající ve 2plus 1 je kolik je tam lidí. Když je babča soběstačná, ještě třeba něco uvaří a poklidí, tak dobrý, a jednoho dne v klidu usne a už se neprobudí nebo ji skolí mrtvice či infarkt, dá se to, sice za cenu ztráty soukromí, ale dá. Ale pokud je sténající a zmatený ležák, umírající, který potřebuje péči 24 hodin denně, tak jak si to představuješ? Někdo musí nechat práce a zůstat doma, nejspíš ženská, že jo, to znamená ztrátu jednodo, někdy nezbytnýho příjmu. Pokud jsou tam malé děti, což u sendvičové generace jsou, tak je to dost nereálný a psychicky zničující.
Zbytečně dramatizuješ, ne?
Přečti si znovu úvodní příspěvek zakladatelky - ono v něm nebylo nic o sténajícím, umírajícím, zmateném ležákovi, potřebujícím péči 24 hodin denně, to je opravdu o něčem jiném a složitost téhle situace naprosto nerozporuju.
Pokud jsem správně pochopila intro vlákna, jde o péči o už ne úplně samostatné staré rodiče.
Jenomže ono je efektnější vytáhnout diskusi na hrot, abychom dokázali, že tohle už opravdu nejde. Tohle už opravdu ne.
Takže zpátky: co dělat s rodičem, který potřebuje nakoupit, odvézt k lékaři a pomoci s větším úklidem, úplně samostatného života už není schopný, ale zvládá sebeobsluhu a nají se. Což je myslím ve stáří mnohem typičtější případ, než ležák, vyžadující péči 24/7.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:45
@renap píše:
@sirikit My víme, že jsi něco jako nadčlověk a všechno zvládáš levou zadní. Ono taky záleží, v jakém stavu ta babička dožívající ve 2plus 1 je kolik je tam lidí. Když je babča soběstačná, ještě třeba něco uvaří a poklidí, tak dobrý, a jednoho dne v klidu usne a už se neprobudí nebo ji skolí mrtvice či infarkt, dá se to, sice za cenu ztráty soukromí, ale dá. Ale pokud je sténající a zmatený ležák, umírající, který potřebuje péči 24 hodin denně, tak jak si to představuješ? Někdo musí nechat práce a zůstat doma, nejspíš ženská, že jo, to znamená ztrátu jednodo, někdy nezbytnýho příjmu. Pokud jsou tam malé děti, což u sendvičové generace jsou, tak je to dost nereálný a psychicky zničující.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:51
@sirikit zakladatelka je mladá, mamku má taky relativně mladou a vůbec tudíž netuší co a jak bude. Pokud jde jen o pomoct s nákupem, k lékaři a větším úklidem, na to většinou stačí tam jednou za čas dojet, není nutno nikoho nikam stěhovat. A už vůbec to není případ pro DD a pečovatelku.
Psala jsem to už předtím, za sebe to beru tak, že jsme si vybrali místo k žití tak, aby spousta věcí byla snazších. Co mohu pro sebe a pro své děti ještě udělat je zajistit si nějakou rezervu nebo příjem na důchod, protože když už nic jiného, tak i uklízečku není problém si pozvat jednou za čas. Prarodiče jsou už velmi dávno v důchodu, oba invalidní (byť ne úplně omezujícím způsobem) a funguje to i když žijí opravdu hodně daleko. Ale oni se o sebe postarají, velké nákupy zvládne děda nebo to doveze služba a jednou za čas přijedou jejich děti nebo my a pomůžeme s náročnějšími věcmi. To je ale fakt relativně „nic“, tak nějak běžná starost, kterou často člověk má i s mladšími rodiči z různých důvodů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:53
@Bábrdl píše:
nevím, jestlio už jsem neodpovídala
Ale bylo to tak, že dokud byli plní síly, měli řeči, že „oni by nechtěli být někomu na krku“ a často to říkali i před staršími členy rodiny, typicky snacha před tchyní/manželovou babičkou.Ale teď, když jim je okolo osmdesáti a už jou popletení, je potřeba na ně dohlížet, pomáhat jim, tak se někdo do domova důchodců nežene a všichni mají pocit, že jsou ještě jurové.
Jo takhle 
mě přijde, že kolem sebe máme (minimálně co se týče těch 70+) zatím samé „ale nech mě, já jsem dospělý člověk, já si poradím“. Nevyleze schody, bolí kyčel, ale hlavně že si potáhne těžký nákup a nutně sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.19 10:57
@renap píše:
Někdo musí nechat práce a zůstat doma, nejspíš ženská, že jo, to znamená ztrátu jednodo, někdy nezbytnýho příjmu. Pokud jsou tam malé děti, což u sendvičové generace jsou, tak je to dost nereálný a psychicky zničující.
No, ztrátu… záleží na tom, co pečující dělal předtím. Pokud měl průměrný nebo podprůměrný příjem, jde jenom o jeho snížení, protože závislá osoba ho obvykle tak nějak samozřejmě nechává disponovat svým důchodem + dostává příspěvek na péči a na dopravu. Což sice není žádná hitparáda, ale bez prostředků dotyčný rozhodně nezůstane.
Já od rodičů žádné peníze nechci, do práce jsem chodit nepřestala - jsem na volné noze a čas si organizuju, jak je potřeba. Ale při dvou důchodech a dvou příspěvcích na péči, při bydlení zdarma u mě, se těší naprosté finanční bezstarostnosti.
Doba péče o osobu blízkou se započítává do odpracovaných let, takže problém je opravdu psychika. Každý to nezvládne, ale spousta lidí přesně takhle skloubí nutnost péče o vlastní malé děti a třeba závislou babičku - a jsou v mnohem menším časovém presu, než kdyby dojížděli na 8 hodin do práce a k tomu honili školky a kroužky.
Problém je potom ten návrat k vlastní kariéře, až dotyčný stařík zemře, ale zase doma u seniora obvykle nezůstává ten s rozjetou kariérou, protože mívá obvykle dost prostředků, aby vyřešil péči jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
