Batole a jeho socializace v době covidu

Anonymní
27.2.21 05:34

Batole a jeho socializace v době covidu

Ahoj holky, tak dnes zase vláda zpřísnila opatření a já už jsem z toho na prášky.
Mám doma 17ti měsíční holčičku a není v podstatě vůbec zvyklá na lidi, resp. na děti. Ještě než začalo celé to covidové šílenství, chodila jsem s ní do kroužku cvičení pro mimča. Byla družná, zvědavá na ostatní děti, vůbec se neostýchala. Po první vlně karantény (loni) jsem ji hned zase začala brát do dětského. kolektivu, chvilku jí to trvalo, ze začátku byla ve svých projevech k ostatním dětem opatrnější, ale během dvou týdnů se dala zas do kupy a byla to opět ona. Jenže pak přišel další lockdown a my byli opět úplně odříznutí. Je jedináček, v rodině žádné malé děti nemáme, bydlíme na vesnici, kde není moc dětí a kamarádky s dětmi mám daleko. Pozoruju na dcerce, jak se za tu dobu nekontaktu s jinými dětmi a vlastně i jinými lidmi změnila, je velmi ostýchavá, neprůbojná, bojí se lidí. Když na ni promluví cizí člověk, zakrývá si obličej nebo se rozbrečí. Jediná možnost kontaktu je se zhruba stejně starými sourozenci od sousedů, ale u nich se mi úplně nelíbí, jakým stylem jsou vychováváni. Jsou k sobě hrubí, rodiče je nechají si dělat, či chtějí, nechovají se k sobě ani k malé úplně přátelsky. Byli jsme nedávno u nich, aby si děti spolu/vedle sebe pohráli, ale než se dcerka rozkoukala, klouček od sousedů na ni začal křičet (dcerka se ho chtěla jen dotknout, udělat “malá”, ale on je zvyklý od bráchy, že ho zastrašuje a zahání do kouta), načež se dcerka lekla a rozplakala a o další kontakt už nestála. Nevím, co dělat, je mi z toho strašně smutno a mám strach, že se to na ní podepíše a bude mít v budoucnu problém se stydlivostí a začlenění do kolektivu. Maminky batolátek, jak to máte teď vy? Vídají se vaše děti s jinými? Co byste dělali na mém místě? Myslíte, že mám dcerku “družit” s těmi sourozenci od sousedů, přestože se k sobě i malé nechovají moc hezky? Nebo to moc hrotím, malá se za rok oklepe a vše bude ok? Poraďte, sdílejte..děkuji.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12761
27.2.21 05:58

Oklepe se a bude ok. Nedavno jsem narazila na podcast na presne stejne tema, je teda v anglictine, ale vysvetlovali tam, ze takto male deti se socialni dovednosti stejne nejvic uci v rodine. Nedruzila bych se nasilu s nekym, kdo mi nesedi…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34044
27.2.21 06:04

Přijde mi to jako klasická separační úzkost odpovídající věku, žádné covidové následky.
V žádném případně bych takto staré dítě nevystavovala riziku kontaktu s jinými osobami a nešla bych do herny, sotva ji otevřou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19604
27.2.21 06:11

Nase deti byly v kolektivu odmala a ten ostych se ruzne vyvijelu vsech. Neni to vypadkem kolektivu, ale proste vyvojem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
717
27.2.21 06:36

Se socializaci 17 měsíčního dítěte bych si hlavu rozhodně nedělala, takto malé dítě potřebuje hlavně mámu a co se tyce sousedovic, tak on je totiž rozdil mít jedno a dvě děti, až budete mít druhé tak se různě zastrašovat případně mydlit budou taky…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
176
27.2.21 06:39

Naprosto rozumím…brala bych ji alespoň na dětské hřiště, na odrazedlo, hrát si s míčem v parku…prostě at vidí jiné lidi. Nemusí se k nim přibližovat nebo si s nimi hrát, ale prostě ať je zvyklá lidi vídat. To v tomto věku úplně stačí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1143
27.2.21 06:59

Ještě je malá, horší je to u starších dětí ty ten kolektiv fakt potřebují. Nicméně já mám teď 18mesicni a na ní se covid projevil taky že je strašně závislá na mně. Starší děti byly hlidane od 4 a 6 měsíců, relativně bez problémů, zvyklí na péči různých příbuzných. Ale malá byla a je pořád výhradně se mnou, a když je potřeba hlídání, tak vyvádí. Teď jsem dost běhala po doktorech, tak se to zlepšilo, ale i tak.. Starší v jejím věku byli v klidu beze mě na víkend, pravidelně v týdnu atp, to ale teď nehrozí, jsem pořád doma, ona se mnou a mama, mama, mama…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
67442
27.2.21 07:06

My s 16-mesicnim doted ani na zadnem krouzku nebyli, ma teda segru, ale deti i lidi miluje, vidim to, kdyz potkame sousedy. Spise nejaka faze, prejde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12133
27.2.21 07:07

Nezlob se, ale vezmi rozum do hrsti anebo si neco nastuduj. Není to stěně, na socializaci v kolektivu ma čas.

Příspěvek upraven 27.02.21 v 09:36

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1965
27.2.21 07:09

Překvapuje mě, jak se všichni druží, když se nemáme stýkat. :roll:
Ze socializace batolete bych si hlavu nedělala, to teď potřebuje stejně hlavně mámu a tátu. Podle mě je mnohem horší izolace školáků a teeneagerů, a že už je sakra dlouhá. :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2086
27.2.21 07:11

Ja myslim, ze je mala a oklepe se, jak pisete. Jak zacala minule jaro pandemie, tak jsme se venku radeji vyhybali lidem( na 3m- to se temkrat doporucovalo), protoze jsme nevedeli, co bude. Tehdy dvoulety syn se to naucil a pak jakmile uvidel nekoho, tak se mu vyhybal. Jak se to uvolnilo, tak se zas uplne srovnal a zvykl si na lidi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
354
27.2.21 07:16

Holky, ja to resim taky. Mam holcicku, dneska ma tri. Prvni rok jsme pro neurologicke problemy travily po nemocnicich. Hned na to vazne onemocnel muj tata a vyhybaly jsme se kolektivum cele podzimni a zimni obdobi, abychom mu tam vubec nic nezavlekly. A rok na to tohle. Opet kvuli tatovi striktne dodrzujeme veskera opatreni (vnucka ho drzi nad vodou), vyhybame se detskym hristim a pod. Prakticky nezna krouzky, neumi si hrat s detmi. Predevcirem se mi rozbehla za skupinkou asi deseti cizich deti (samo vsichni bez rousek), utekly ji, ale stejne bych ji zastavila. Rozplakala se a nechtela se od nich otocit. Trha i to srdce. Navic nema sourozence a ja jsem single mama. Ta izolace nas ubije.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2139
27.2.21 07:29

To neni izolaci, ale vekem, uz si uvedomuje mnohem vic veci, tak se stydi a boji..zas ji to prejde..ted bys ji mela i na krouzku omotanou kolem nohy, je to normalni :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2086
27.2.21 07:34
@Tajeka píše:
Holky, ja to resim taky. Mam holcicku, dneska ma tri. Prvni rok jsme pro neurologicke problemy travily po nemocnicich. Hned na to vazne onemocnel muj tata a vyhybaly jsme se kolektivum cele podzimni a zimni obdobi, abychom mu tam vubec nic nezavlekly. A rok na to tohle. Opet kvuli tatovi striktne dodrzujeme veskera opatreni (vnucka ho drzi nad vodou), vyhybame se detskym hristim a pod. Prakticky nezna krouzky, neumi si hrat s detmi. Predevcirem se mi rozbehla za skupinkou asi deseti cizich deti (samo vsichni bez rousek), utekly ji, ale stejne bych ji zastavila. Rozplakala se a nechtela se od nich otocit. Trha i to srdce. Navic nema sourozence a ja jsem single mama. Ta izolace nas ubije.

Cetla, ze prakticti lekari uz by mohli od brezna ockovat velmi rizikove lidi ikdyz jeste memaji 70 let. At se zkusi domluvit. Treba by mu to ockovani dali.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25286
27.2.21 08:12

Taky si říkám, jak je to pitome. Mému jsou dva a měsíc. Vždycky když už jsem si říkala, budeme někam chodit ( herna, cvičení..) tak to záhy nešlo. Malé děti potká sem tam na hřišti. Ale spíš udržujeme distanc. Když si vzpomenu, kam všude jsem mohla když byli malí starší kluci..ach jo. A zlepšení v nedohlednu. Aspoň že má bráchy doma. Ale už jim je 9 a skoro 11. Chválabohu, že si aspoň zvykl už na babičku. Starší kluky hlídala mnohem dřív. No a teď..ještě že už je jí přes 70 a bude snad brzy očkovaná. Další prarodiče máme v jiném okrese, takže teď nějakou dobu neuvidí ani je.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat