Batole ubližuje v jednom kuse kojenci

Anonymní
16.3.18 12:21

Batole ubližuje v jednom kuse kojenci

Dobrý den,

už si nevím rady se svým dvouletakem a malým kojencem. Starší mladšímu neustále ubližuje, jsem vyčerpaná z neustálého dozorovani. Vždycky jsem chtěla, aby byli děti parťáci a měli se rádi a já se teď děsím toho, že se budou nenávidět :,(. Je tady někdo kdo něco podobného zažil? Chtěla bych si s někým psát. Já dítěti domlouvám, snažím se nekricet a na zadek chytne opravdu jen, když už toho je nad hlavu a to jen symbolicky…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4927
16.3.18 12:28

A jakej je mezi nima vekovy rozdil? Ja mam taky dvouletacku a miminko, presne 2 roky rozdil. A starsi je z maly uplne hotova, porad ji hladi a pusinkuje. Ale nenechavam je bez dozoru. Kdyz nekam jdu tak strcim mladsi do postylky aby na ni starsi nemohla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4280
16.3.18 12:28

Žárli, snaží se na sebe upozornit. chápu že je toho hodně s tak malými dětmi. Sestra taky měla problém, a to měla starší ještě o něco větší. Ale upozorňovala na sebe různě. Mají spolu ted sami bez mimča pro sebe aspon hodku denně. Mimi hlidá babička, tatínek. Oni jsou jen ony dvě. pomáha to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9266
16.3.18 12:28

Nas starsi taky obcas neco segre udelal, hlavne kvuli hrackam. Nechat je v ur item obdobi o samote nebylo uplne super a mohla jsem delat psi kusy pro to, aby prestal. Zlepsilo se to, kdyz nastoupil do skolky a vekem. Jsou jim 4 a 2 a jsou ted uz relativne v pohode :D ted se taky poperou, ale je to jine. A radi se maji a Moc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2304
16.3.18 12:28

Pomáhá starší s péčí o miminko?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
220
16.3.18 12:34

Ještě je hrozně malej, domlouvání nepobírá. Kojenec je pro něho jen další hračka. Až oba povyrostou bude to mnohem lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16.3.18 12:50

Sestřenka

Ahoj :mavam: tak tenhle připad měla moje setrenka když měla dvouměsični batole a třiročniho syna pořad musela byt pozoru aby ji ne co neprovedl syn byl do te doby než prišla sestřička jedinaček takže byl trochu rozmazleny a šechno se kolem neho točilo kdyz prisla setrička tak se za se vsehno to čilo kolem ni syn začal žarlit tak dělal všechno proto aby upoutal pozornost sestřenka to řešila takle skusila mu to vysvětlit chvilku to delal ale pak přestal

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1045
16.3.18 12:59

Ja mam mezi detmi 2,5 roku. Kdyz se mala narodila, byl na ni braska hodny, furt ji pusinkoval a hladil. Jakmile se mala zacala vic hybat a zacala mu byt vic “partakem”, karta se obratila. Kdykoliv jsou sami, tak ji necim triska, strka, jeci na ni, stoucha do ni.

Ale zase vecer kdyz jsou sami v pokoji, tak dela ššš, zpiva ji, konejsi at nebreci. Porad rika, ze je jeho laska a predevcirem ve skolce vysvetloval kamosum, ze to je jeho segra a ne jejich. Myslim, ze je v tom proste neco “kluciciho”.

V cervenci cekame treti, tak uvidime, jak se budou starsi chovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
168
16.3.18 13:00

Mám rovnakú skúsenosť. Starší syn (2 roky + 2 mesiace) úmyselne ubližoval novorodenej dcérke, napr. hlavne pri kojení, kedy som mala čo robiť, aby ju neudrel do hlavy atď. Ozýval sa vtedy vo mne taký ten ochranársky inštinkt, miestami som staršieho vnímala až ako nepriateľa, hoci to znie čudne. Bolo to pármesačné zvláštne obdobie, kedy som občas mala doslova panický strach zostať s nimi sama doma. Vtedy mi to tak neprišlo, ale 2 roky je ozaj málo, aj to staršie dieťatko potrebuje ešte veľmi intenzívne maminkinu lásku… Manžel mi poradil, aby som synovi cielene dávala najavo lásku, viac si ho mojkala, objímala… Venovala som sa mu intenzívne aj pred tým, keď malá spala, ale až toto nám tak viac pomohlo bojovať proti žiarlivosti. Teraz (6 a 4 roky) sú už parťáci nejaké tie dva roky ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4330
16.3.18 13:03

AHoj, já mám kluky o necelé dva roky. Řekla bych, že starší žárlí, chce mámu pro sebe, a tak zlobí, aby sis ho všimla. No a mimino je důvod toho, proč si ho nevšímáš, takže je logický, že zlobí právě jeho.
Mě ve vypjatých chvílích pomáhá uvědomit si, že starší to nedělá naschvál, že on volá po pozornosti, že chce být se mnou. Staršímu hrozně pomáhalo, když jsem jakoby miminu řekla třeba „vydrž, teď chovám bráchu“, prostě cokoliv, při čem byl starší na prvním místě. Taky dost pomáhalo, když jsem miminu za něco jakože vynadala (třeba že je čuně, když si poblinkal čistý tričko atd.), tomu kojenci je to jedno, ale pro staršího to hodně znamená.
Jinak samozřejmě tolik omílané „věnuj mu co nejvíc pozornosti, chval ho, zapoj do péče,…“ ono nic jinýho nepomůže. Ale neboj, srovná se to, klukům je teď 3 a 16 m a žárlení se projevuje akorát tím, že starší se chce nechat krmit a oblíkat. A samozřejmě neexistuje, abych chovala jen jednoho :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
775
16.3.18 13:15

Ahoj, klidně mi napiš, můžeme si sdělovat dojmy. Já jsem měla to samé. Chlapeček byl o dva roky starší než holčička. Navenek ji hladil, pusinkoval, ale v nestřeženém okamžiku ji třeba štípl. Vypozorovala jsem to záhy. Pak dělal jako by nic a mimino řvalo. Musela jsem též více hlídat, malému se hodně věnovat, zapojovala ho do péče o malou. Byl pak hrdý na to, že může ségru namazat krémem nebo přinést plínku. Moc jsem chválila, jaký je to velký pomocník a šikulka, bez kterého bych to nezvládla. Také návštěvám jsem říkala, ať se nerozplývají hned nad malou, ale ať se prvně věnují malému. Teď je to úplně v pohodě, jsou to bezva parťáci, i když sourozenecké pošťuchování je běžné. Byl to pro mě trochu šok ze začátku, protože jsem toto nezažila. Starší dcerky byly od sebe 19 měsíců a ta starší mladší milovala, neustále ji hlídala, hladila, hned přiběhla, když se sestřička probudila. Každé dítě je jiné, může příchod toho sourozence prožívat také jinak. Neboj se, bude to dobré. Moje kamarádka měla tříletého chlapečka, když se jí narodila dcera. Chlapec se na miminko hrozně těšil. Pak po pár týdnech soužití s malým uřvánkem prohlásil ke zděšení své maminky: „Pojď, spláchneme ji do záchodu.“ No, přežili oba, teď na sebe nedají dopustit :D.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3397
16.3.18 13:33

Ja teda nemam radu, jak to resit, ale slysela jsem, ze pro starsiho sourozenece je to situace, ktera by se dala prirovnat k tomu, kdyby ti tvuj manzel privedl domu milenku a rekl by, tak a ted tady budeme bydlet ve trech a doufam, ze spolu budete dobre vychazet. A co bysme udelali? Vztekaly se, delaly si naschvaly a snazily, se ji vystrnadit? Presne tak se to dite citi. Fyzickym trestanim se nic nevyresi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.3.18 13:36

Hodně mi pomohl příměr, že příchod sourozence může být pro staršího, jako by si váš muž přivedl druhou ženu. A pak si představte věty: „Musíš být rozumná, protože jsi starší“, „Teď už na Tebe nebudu mít tolik času, když jste tu dvě“, „Musíte se mít rády“…

  • Citovat
  • Nahlásit
620
16.3.18 14:36

Máme rozdíl 2 a čtvrt roku.
Jakmile usne mimino, tak se věnujte staršímu. Jak přijde tatínek z práce, dejte mu mimino a opět se co nejvíc věnujte naplno staršímu. Neberte mu zajetý režim, rituály.
U nás hodně pomáhalo vymýšlet činnosti dopředu - např. když bylo mimino vzhůru, bylo v košíku, manduce nebo na bříšku, já se snažila uklízet a do toho navigovat mladší - co má namalovat, jakou pastelkou apod. Nebo, ať dělá zvířátka - kočku, psa, klokana… Nebo jsem říkala, co má najít a přinést - panenku, plyšáka… Nebo naopak ona schovávala hračky. Nebo mi dělala koncert - zpívala, já pak zatleskala, popř. tancovala. Při kojení jsem kolikrát straší hladila na zádech, aby se s námi taky „mazlila“ - ona tak vnímala kojení.

Bude líp! :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Verun83
16.3.18 14:55

Mam deti 2r2m od sebe. Zacalo to zhruba ve 6m mladsi. Trvalo to tak rok. Az pak si spolu zacaly hrat. Desnej rok.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama