Bipolární porucha a kamarád

Anonymní
27.5.20 00:00

Bipolární porucha a kamarád

Ahojte, bavila jsem se s kamarádem, který má bipolární poruchu, v tu dobu jsem se do něho zamilovala a on mi až potom řekl, že touto nemocí trpí. Řekla jsem si, že se to pokusím zvládnout, ze začátku bylo všechno krásné, byla jsem opravdu šťastná a trávila jsem s ním každý den i každou noc. Potom se to začalo zhoršovat, všechno najednou byla moje chyba, za všechno jsem mohla já a on si neuměl přiznat chybu, nikdy jsem se s ním nepokoušela ani hádat a radši se omluvila a snažila se situaci napravit. Neuvědomila jsem si, jak jsem samu sebe ztratila a myslela jsem si, že za vše opravdu můžu já, byla jsem psychicky vyčerpaná, dokázal se mnou manipulovat jak chtěl, nepoznávala jsem se, neviděla jsem žádný smysl života. Přerušili jsme kontakt, já se dala dohromady, ale zase se mi ozval že by mě chtěl vidět. Šla jsem s ním ven, dozvěděla jsem se, že mu zjistili další psychický problém a bere ještě více léků. Bylo mi s ním fajn, vždy když má dobrou náladu, tak mi přijde že je jediný, kdo mi rozumí. Když jsem musela domů, tak mě přemlouval, abych s ním byla déle, že se se mnou cítí psychicky dobře, že nechce abych odešla, ale šla jsem. Každopádně nad ním musím zase přemýšlet, pořád k němu něco cítím a bojím se, že by se to všechno opakovalo a já bych byla zase psychicky na dně. Nemůžu říct, že je to zlý člověk, vždy když neměl tu svou špatnou náladu, tak mi pomohl, když jsem se necítila dobře, choval se ke mně hezky, udělal co mi na očích viděl.
Já teď nevím co dělat, sama jsem člověk, který má často pochmurné nálady a v tu chvíli se musím obklopit pozitivními lidmi a nevím, jestli se mnou zase jen nemanipuluje, že se teď ze začátku chová opět hezky a potom by to bylo přesně jako předtím..
Máte někdo někoho blízkého kdo trpí psychickou nemocí?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

27.5.20 00:07

Ahoj, můj bratr ma bipolarku…Jestli chceš, tak mi napis SZ.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3917
27.5.20 04:17

Chce s tebou být protože jemu je dobře když je s tebou… Přečti si to po sobě… To je jasný. Tohle nikam nevede. Kamarádka s takovým má děti a kam to dospělo? Šílený nervy pořád a nakonec spáchal sebevraždu a je s dětmi sama.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.5.20 06:50

Můj nejlepší kamarád je bipolární, léky mu pomáhají dobře, ale byla doba kdy je nebral, to teprve zjišťoval co se s ním děje. Vyrůstal v rodině jehovistů, takže ho v dětství v tomhle směru zanedbali. Bylo to občas šílený, má vysoký iq, je to fajn člověk ale střídání deprese a mánie byl hukot. V depresivní fázi byl jak tělo bez duše a hodiny skládal origami a ve chvílích mánie si tahal domů tlupy lidí z hospody a ráno mi volal ať mu pomůžu je dostat pryč. Občas to bylo šílený, někdy mi s ním docházely síly, ale pak si sám uvědomil, že to tak dál nejde. Začal docházet na terapii aby zjistil co se děje a následně se s tím pak srovnal, léky bere a zatím mu zabíraji výborně. Jako kamaráda ho zvládám, mockrát byl oporou i on mě, ale vztah bych s nikým takovým nezačínala. I tak to bylo občas nad moje síly, ačkoliv je to opravdu pro mě vyjímečnej člověk, žít s nim by mě asi zabilo. Tak se do toho znovu nepouštěj, v tomhle případě musí rozhodnout rozum. Mysli hlavně na sebe, kdyby jste měli děti mohly by to podědit, může se mu to vymknout z kontroly a pak by si zažívala strašný věci. Je to těžký, nemůže za to, ale koulej na to trochu s odstupem a pečlivě zvaž tu těžší stránku věci.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama