Bojím se komunikovat s lidmi
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Už to bude asi rok a půl co jsem si uvědomila že mi dělá docela velký problém komunikovat s lidmi. Nechodím s kamarády ven protože se bojím že se mě na něco zeptají a já nedokážu na to odpovědět nebo že řeknu nějakou blbost a oni si pak o mě budou myslet něco špatného. a už vůbec nemám ráda mluvit úplně s cizími lidmi ikdyž je to jen v obchodě nebo ve škole. Prostě se toho hrozně bojím, dělá mi problém když mi někdo volá tak zvednout telefon a když mi volá cizí číslo tak se ani nedokážu představit a říct své jméno. Co s tím mám dělat? Docela mě to trápí protože jsem o hodně pro mě důležitých lidí přišla kvůli tomu
Tak uz jsi mela davno jit za psychologem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Máš sociální fóbii. Já ji mám taky, ale jen slabou, takže mi vadí jen určité situace. Dá se s tím pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Začít léčit svou úzkostnu poruchu.
nejefektivnější cesta je kombinace psychoterapie a případně antidepresiv s účinkem proti úzkosti, pokud psychiatr podle výsledků diagnostiky uzná, že už je potřeba regulovat úzkost léky.
V mezičase si alespoň pořiď kníkžu, která ti té úzkosti pomůže rozuměnt - ale to problém nevyřeší - klíčem k reálnému proměnění vzorchů chování a prožívání je spíš ta psychoterapie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@lilith1 myslela jsem že to nějak vyřeším sama
no to je jen lež, co ti cpe úzkost do hlavy, abys ji neoslabila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Anonymní tulipane, napisu ti taky anonymne protoze o me soc. fobii nikdo
nevi. Tak muzes si najit nejakeho psychologa, ale spis zkus nejakeho mentora,
koucing mysli, zkus pohledat na soc.siti a netu. Ale urcite muzes sama na sobe
zacit pracovat. Hlavne se snaz vytesnit z mysli veskere negativni scenare
o tom jak ti nejde komunikovat. A pak postupne a nenasilne sama aktivne
vyhledavat situace, ze kterych mas strach od nejmensiho po nejhorsi a postupne
se toho strachu zbavovat. To znamena, zacit komunikovat s nekym s kym ti to
dela nejmensi problem az tuto situaci zvladnes bez navalu strachu, pokracuj dal.
Uvedom si pritom, ze se ti s tim clovekem mluvilo dobre a bylo to fajn. Vzdy se
necim odmen, ze jsi to zvladla a dej si dalsi cil. Tvoje mysl je
treba,,naprogramovat” tak aby to bylo pro tebe prospesne. Ted se vyhybas
situacim, ktere mas ulozene jako nebezpecne, ale neni tomu tak a je potreba to
mysl preucit a to lze jedine pozitivnimi zkusenostmi.
Ja mam taky socialni fobii, ziskala jsem si ji po ztrate miminka, kdy jsem se
nemohla smirit s tim ze misto materske musim zase mezi lidi do prace a uz to
jelo..prohlubovalo se. Nemohla jsem se ani napit vody, kavy v pritomnosti nejen
cizich ale i znamich i nekterych pribuznych, Pracuji na tom sama se sebou a uz
zvladam temer vse. Obcas mam ataku paniky, ale rychle ji smaznu. V dnesni dobe
neni cemu se divit… 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Ou už jsem přemýšlela že půjdu za nějakým doktorem ale uvědomila jsem si nebo alespoň si to myslím že bych s ním nedokázala mluvit
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@Serpentini jak se s tím dá pracovat?
Viz slunečnice. Jako u každé jiné fóbie se postupně vystavovat strachu a odbourávat ho. Myslím, že se toho nedá zbavit úplně, ale může se to hodně zlepšit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já trpěla silnou soc. fobií celou pubertu, postupně se k tomu přidalo
pár dalších nemocí,
(Anorexie, deprese..) skočila jsem na 3 měsíce na psychiatrii. Dlouhé roky
jsem nic neřešila, nikomu nic neřekla, úplně jsem se izolovala a přestala
chodit do školy. Hodně mi pomohlo postupně zkoušet to, co mi dělalo
zle(nejdřív něco jednoduchého)+terapie, léky.
Dneska jsem schopná žít celkem normální život, sice mě mrzí, že nemám
skoro žádné kamarády, ale nemusím chodit obklikou jenom proto, abych nikoho
nepotkala. 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Zvládnout sama to můžeš, tady těm kecům o psychoterapii nevěřím, je to nejjednodušší cesta nechat se nacpat léky a doufat, že to vyřeší za tebe.
Taky mám sociální fobii, ale nijak mě už neomezuje. V pubertě jsem
nebyla schopna jít ani do obchodu, na úřad, někam zavolat byl neřešitelný
problém. Nejlepší lék byl život sám, postupně se vystavovat
nepříjemným situacím. Třeba zajít do obchodu k pultu s uzeninami a
koupit si tam šunku. A když to zvládneš, tak zjistíš, že tvůj strach
byl vlastně směšný, že o nic nejde. A čím víckrát se té situaci
vystavíš, tím míň tě to bude stresovat 
Mně třeba pomohlo si vždycky předem
promyslet, co řeknu. Např. jdu si koupit šunku k pultu, připravím si:
„Dobrý den, prosila bych 10 deka šunky od kosti.“ Jdu na úřad:
„Dobrý den, končí mi platnost OP, potřebovala bych vystavit nový.“
Možná to zní jako blbost, ale za začátku mi to pomohlo mít takové
zautomatizované fráze.
Při VŠ jsem šla na brigádu do pojišťovny, kde jsem prostě musela zvedat telefony a volat klientům. Prostě musíš volat a nemáš čas se v tom rýpat. Nejdřív neskutečný stres, ale po nějakém čase se z toho stane rutina.
Jsou to jen příklady, co pomohly mně. Ale obecně, vystavuj se
nepříjemným situacím a uvidíš, že se to bude zlepšovat, ten problém je
jen ve své hlavě a ty jediná ho můžeš porazit
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Co zlatá střední cesta? Psycholog? Léky ti cpát nebude. Je-li dobrý
rozmluví tě. Jestli se bojíš že nevydáš ani tak ze sebe slovo, napiš mu
email, nebo si sebou připrav dopis ve kterém vše napíšeš.
Možná budou stačit jedna, dvě návštěvy. Nasměruje tě a pak vše
zvládneš sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Začínají mi vadit lidé.
- Pokud vám není dobře nechoďte mezi lidi
- Existují lidé, které nemůžete vystát?
- Proč přestal komunikovat?
- Lidé v mém okolí se normálně vídají, ale já jsem za blázna
- Bojím se, že spadnu
Už to bude asi rok a půl co jsem si uvědomila že mi dělá docela velký problém komunikovat s lidmi. Nechodím s kamarády ven protože se bojím že se mě na něco zeptají a já nedokážu na to odpovědět nebo že řeknu nějakou blbost a oni si pak o mě budou myslet něco špatného. a už vůbec nemám ráda mluvit úplně s cizími lidmi ikdyž je to jen v obchodě nebo ve škole. Prostě se toho hrozně bojím, dělá mi problém když mi někdo volá tak zvednout telefon a když mi volá cizí číslo tak se ani nedokážu představit a říct své jméno. Co s tím mám dělat? Docela mě to trápí protože jsem o hodně pro mě důležitých lidí přišla kvůli tomu