Bojím se toho, kam to spěje...

Anonymni
12.10.08 11:15

Bojím se toho, kam to spěje...

S manželem jsme spolu bezmála 7 let, máme ročního chlapečka a já si čím dál tím víc uvědomuji, že se náš vztah hroutí. Manžel evidentně vůbec nic nevnímá. V sexu to nebylo nikdy nic moc, mockrát jsem se pokoušela to s manželem řešit, ale nemělo to nijak valný význam. On na to zas až tak není, jako opravdu ne že jinde a pod., no a mě po několika týdenních čekáních i měsíci na 3 minutovku, ze které jsem nic neměla přestalo definitivně bavit. Přiznám se, že jsem již začala hodně přemýšlet o nevěře. Když se bavím s ním, jemu všechno vyhovuje, mně ne a nehodlam ve svých 30ti letech se vším skončit. Čím dál tím víc cítím, jak se odcizujeme, nejsem v stavu ho obejmout jako dřív, asi jsou na pozadí výčitky, jemu vše vyhovuje. Přestože po porodu nevypadám hůř, možná i líp, vidí ve mne jen matku a ženu, co mu vypere a udělá jídlo. Své city investuji do svého malého broučka, ale je mi jasný, že takhle to dál nejde. Byla jsem teď dvakrát s jedním známým. Nechci si rozbít manželství, ale moc mi to dalo, začala jsem zase žít. Je fajn zase po dlouhé době vidět, že jsem žádoucí. Je to děsný, nesnáším nevěru, ale dospěla jsem do stádia, kdy už nechci přežívat, chci taky od života brát. Jakobych chtěla city odhodit úplně na jinou kolej. Prostě chci mít milence, ovšem nedovedu si představit žít neustále ve strachu, že to praskne a nedejbože se jeden z nás zamiluje, protože tu jde hlavně o malého. Asi mě většina z vás odsoudí, ale už jsem ve stádiu, že mi ta nevěra za ty nervy stojí. Byla jsem vždy velmi zá:,–(ová a čestná ale život mě ukázal, že mi ta předsevzetí za to nestojí. Bojím se moc toho co bude, ale na druhou stranu už nelituji. Máte některá podobnou zkušenost nebo jsem jediná černá ovce? jinak se omlouvám, že jsem se nezalogovala, ale jistě chápete, že nemůžu riskovat

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

470
12.10.08 12:57

Ahoj,
u nás to tak naštěstí není, ale v mém okolí je takových párů, že muž nemá chuť na sex opravdu hodně. Nevím vůbec jak je to možné, když jsem se o tom s tím dotyčným bavila, řekl že prostě nemá na sex chuť se žádnou ženou a neví proč. Teď bere nějaké prášky na povzbuzení, ale moc to nepomáhá.
Asi ti moc neporadím, jen bych zkusila o tom s manželem ještě promluvit, třeba navštívit sexuologa nebo tak něco.
Třeba by pomohlo mu ještě říct své pocity, jak se cítíš, že potřebuješ city i sex i porozumění a do detailu mu to vysvětlit, jinak že o tebe taky může přijít. Třeba by i on se otevřel a když ne, aspoň bys měla klid na duši, že jsi zkusila opravdu vše.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
12.10.08 13:16

Ja vím, už jsme o tom hovořili, uvědomuji si, že mám samozřejmě svůj podíl viny…jde o to, že už jsem delší dobu chladná, protože ani nejde o tu intenzitu, ale o to, že je to prostě pro mne o ničem…bojím se, že když „to“ tam není, že se to těžko vykomunikuje. Navíc mám pocit, že po každé debatě se vše naopak ještě zhorší, pak mám pocit, že se snaží dělat přesně to či ono, je to umělé…prostě mám pocit, že to je neřešitelná situace :(

  • Nahlásit
  • Citovat
470
12.10.08 13:39

hmm, kdysi jsem měla něco podobného s mým bývalým, nakonec jsem to ukončila.
Jestli jemu opravdu stačí tak málo, a není v tom problém ve vztahu, tak se asi opravdu nezmění a pak je to tedy hrůza a velmi tě lituji.
Pak ti nezbyde nic jiného, než v tom žít dál a trápit se a nebo to ukončit.
Ale stejně bych nejdřív navštívila nějakou odbornou pomoc psychologa

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13997
12.10.08 13:55

Skoro jsem z toho nabyla dojmu, že v úvahu připadá i to, že je manžel homosexuál 8O .
Máš to těžké a je vidět, že se snažíš. Pokoušela bych se manželovi vysvětlit, jak se cítím, příp. navrhla společnou návštěvu odborníka, jak už bylo řečeno.
Drž se.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
12.10.08 14:17

No ono je to bohužel spojeno všechno se vším…je šíleně líný, s ničím mi nepomůže, příšerný bordelář… dovádí mě to k šílenství. Je mi z toho do breku, bez ohledu na ten sex, jakoby se láska někam vytratila. Jakoby ve mně něco umřelo, už se ani nechci rozčilovat, snažit se něco měnit. Na druhou stranu jen ta představa se rozvést - jímají mnou mrákoty, už nejde jen o mne, jde o malého, o to, že bych sama neutáhla platit bydlení, hrozně se v tom plácám, hledám chyby u sebe a nějaké řešení… Byla jsem šťastná, kdkyž jsem potkala manžela, jeden z mála chlapů, co má rád svůj klid, své jisté a jiné ženského nezajímaly a nezajímají…někoho, komu můžu věřit. Ach jo, je mi z toho tak uzko a smutno… Pravděpodobně obavy zvítězí jen nevím, jak s tím dál žít.
Len-til-kah - ne ne, to bych opravdu neřekla, na chlapy je dost alergicky

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
12.10.08 14:29

Ahojky, tak tvůj problém znám, zažila jsem něco podobného. A nejlepší je dokopat toho chlapa ať tě vyslechne.

Začnu o nás. Můj manžel je něco podobného…když jsme se seznámili, tak nebyl problém sex 1× týdně…jenže já pak začla mít nějaké problémy a na chvíli se muselo ustat a abych pravdu řekla, bylo mi i tak, že jsem na to neměla sebemenší chuť. To se asi po půl roce vyřešilo a já chtěla nastartovat zpátky náš sexuální život. Bohužel jsem narazila. Můj manžel si prostě zvykl, že nemusí a nějak mu to nechybělo…a že když má chuť tak si to udělá sám (podotýkám, že u počítače u nějakého porna). Když jsem to s ním začala řešit, protože pro mě opravdu sex 1× za dva až tři měsíce byl naprosto nedostatečný (vleklo se to asi tři roky, než jsem se rozhoupala k radikálnějšímu řešení). Tak z něj vylezlo, že on toho má hodně a že když dojde z práce, tak je unavený a chce mít klid a s tím jak musí myslet na spoustu věcí, prostě na sex nemá čas myslet a to udělat si to sám je pro něj méně fyzicky náročné a jemu to stačí (já osobně tohle nechápu a mě to nestačí ani náhodou).
Manžel je normálně zaměstnán na 8h úvazek jako správce sítě, nedělá přesčasy, doma ho taky moc nezatěžuji, protože máme paní na výpomoc v domácnosti, vaříme tak napůl a na něm teda je občasné přišroubování a opravení něčeho doma, jinak se věnuje svým koníčkům (počítači).

Takže jsem mu jasně řekla, že jsou dvě možnosti:

  • prostě buď se překoná a prostě budeme spolu spát cca jednou týdně a to že se předem spolu domluvíme a uděláme večer a nebo pokud není ochoten, tak ať počítá s tím, že si budu muset někoho najít na to, aby mi „odpomohl“. Světe div se manžel zvolil druhou možnost. Já téhle dohody párkrát využila, sice bych byla raději kdybych nemusela, ale je fakt, že to nějak vyřešilo mezi námi hádky i o jiných věcech (ono hold jak není sex, tak je člověk frustrovaný a někde se to vyrazí, takže já jsem se uklidnila a bylo).

Co se týče našeho sex. života…po tomto rozhovoru se to trochu zlepšilo „cca 1× měsíčně“. Pak to upadlo zas do starých kolejí. Pak se manžel překonal, když jsme chtěli dítě (3×měsíčně před ovu) a v těhotenství to je zas katastrofa (1×za tři měsíce a to po dlouhém žadonění). Za poslední rok a něco jsem dohody nevyužila, ono nějak nebyli na to podmínky (snažení a těhotenství) ale vím, že kdyby toho zas na mě bylo moc, tak mám možnost a nemusím, kvůli tomu nějak radikálně řešit náš manželský život, ve kterém jsem nad míru spokojená (no tedy až na ten sex). Uvedu, že s manželem jsem přes osm let a problémy jsme začali mít cca po prvním 1/2 roce.

Takže moje rada: ještě jednou si s ním promluv a řekni mu, že je sice pěkné, že jemu vás sexuální život vyhovuje, ale že tobě né. Že jsi z toho nešťastná a ti to kazí i jiné oblasti vašeho společného života. Sex že potřebuješ, ale nerada by jsi kvůli tomu nějak vztah nabourávala a dej mu na výběr…buď se přizpůsobí (tzn. dohodnete se na nějakém snesitelném kompromisu pro oba) nebo že si prostě jen na ten sex někoho najdeš a nebo že pokud nebude souhlasit ani s jednou možnosti, tak budeš muset odejít. A uvidíš…snad tvůj chlap bude rozumný stejně jak můj a najdete rozumné společné řešení.

Přeju hodně síly,
nepřihlášená Jana

  • Nahlásit
  • Citovat
470
12.10.08 14:52

Ono také jde o to, že když není sex, člověk je podrážděný a začne hledat problémy na partnerovi, které by jinak nehledal.
Na druhou stranu když je problem ve vztahu, začne být problem i v sexu.
Prostě je to spojené.
Když se to začne řešit nevěrou, je to začátek konce.
Prostě si myslím že je třeba se opravdu velmi zamyslet kde máte oba problém. Jeho problémy začali dřív a pak nastaly ty tvé?
Kdy nastaly ty jeho problémy?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
13.10.08 10:30

Ahojky,
tak já radu nemám. Snad pomůže mluvit o tom, a mluvit a mluvit. Nebo prostě nějaké ultimátum :?

U nás je tento problém bohužel opačný. Manžel by mohl pořád a já nemám chvíli klid, takže se vždycky úplně těším až mi přijde MS, abych měla alespoň chvíli pokoj. Né že bych sex neměla ráda, ale co je moc, to je příliš… :?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
15.10.08 17:13

Mno - my máme jiný problém,ale výsledek je podobný. Můj muž rád a často, já také ráda, ale s manželem mi to prostě nesedne. Mezi mými 5 partnery (manžela jsem poznala ve 26) byl jeden, díky kterému vím, co může sex obnášet. Díky němu jsem se považovala za skvělou milenku (jinak to byl ale prevít pro rodinné plány nepoužitelný), ale na manžovi jsem si vylámala zuby - provozuje to, čemu říkám „onanie ženským tělem“ - prostě žádná vzájemnost, interakce. Taky přemýšlím o nevěře, i když si jinak nemám na co stěžovat. Pouštím z uzdy fantazii, ale je to pak možná ještě horší. Ale samozřejmě - nechci ohrozit jinak funkční manželství,ublížit hodnému a snaživému chlapovi, dětem, nejspíš i sobě… ale ten červíček hlodá.

Z jiné strany - nečetl jste někdo Barbara de Angelis: Tajemství partnerství? Autorka poměrně obsáhlé a v lecčems rozumné publikace „sexuální slučitelnost“ (tj. aby si partneři po této stránce „sedli“ )považuje za podmínku funkčního partnerského vztahu a její absenci za jeho zá:,–(ní ohrožení právě z důvodu nevěry.

K tvojí situaci - můžeš to nechat tak nějak jak to je, ale pokud to nevezme nějaký zá:,–(nější obrat, těžko budeš spokojená. Tohle je prostě příliš důležitá a příliš nezastupitelná věc… A vyhlídky na desetiletí života… Zkus ho opravdu rázně nakopnout, aby si uvědomil, jak je to závažné, a uvidíš. Držím palce

V.

  • Nahlásit
  • Citovat
330
5.3.20 12:50

Ještě že to nakonec dopadlo dobře :srdce: :srdce: :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
54
5.3.20 13:36

@jednoručka To reaguješ na cca 12 let staré vlákno v zastoupení zakladatelky :). Kéž by jí to dobře dopadlo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
330
5.3.20 13:47
@Paolo629 píše:
@jednoručka To reaguješ na cca 12 let staré vlákno v zastoupení zakladatelky :). Kéž by jí to dobře dopadlo.

má slova

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
54
5.3.20 13:51

Třeba se nám zakladatelka ozve :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
261
5.3.20 15:21
@Anonymni píše:
S manželem jsme spolu bezmála 7 let, máme ročního chlapečka a já si čím dál tím víc uvědomuji, že se náš vztah hroutí. Manžel evidentně vůbec nic nevnímá. V sexu to nebylo nikdy nic moc, mockrát jsem se pokoušela to s manželem řešit, ale nemělo to nijak valný význam. On na to zas až tak není, jako opravdu ne že jinde a pod., no a mě po několika týdenních čekáních i měsíci na 3 minutovku, ze které jsem nic neměla přestalo definitivně bavit. Přiznám se, že jsem již začala hodně přemýšlet o nevěře. Když se bavím s ním, jemu všechno vyhovuje, mně ne a nehodlam ve svých 30ti letech se vším skončit. Čím dál tím víc cítím, jak se odcizujeme, nejsem v stavu ho obejmout jako dřív, asi jsou na pozadí výčitky, jemu vše vyhovuje. Přestože po porodu nevypadám hůř, možná i líp, vidí ve mne jen matku a ženu, co mu vypere a udělá jídlo. Své city investuji do svého malého broučka, ale je mi jasný, že takhle to dál nejde. Byla jsem teď dvakrát s jedním známým. Nechci si rozbít manželství, ale moc mi to dalo, začala jsem zase žít. Je fajn zase po dlouhé době vidět, že jsem žádoucí. Je to děsný, nesnáším nevěru, ale dospěla jsem do stádia, kdy už nechci přežívat, chci taky od života brát. Jakobych chtěla city odhodit úplně na jinou kolej. Prostě chci mít milence, ovšem nedovedu si představit žít neustále ve strachu, že to praskne a nedejbože se jeden z nás zamiluje, protože tu jde hlavně o malého. Asi mě většina z vás odsoudí, ale už jsem ve stádiu, že mi ta nevěra za ty nervy stojí. Byla jsem vždy velmi zá:,–(ová a čestná ale život mě ukázal, že mi ta předsevzetí za to nestojí. Bojím se moc toho co bude, ale na druhou stranu už nelituji. Máte některá podobnou zkušenost nebo jsem jediná černá ovce? jinak se omlouvám, že jsem se nezalogovala, ale jistě chápete, že nemůžu riskovat

Raději od takového vztahu odejít nežli podvádět a lhát

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama