Brek, úzkost, furt jen bulím

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
28.1.22 09:58

Brek, úzkost, furt jen bulim

Ahoj,

Už nějakou dobu mě trápí jedna moje vlastnost - precitlivelost. Vekove jsem 25-30 let.
Brecela jsem kvůli skole (známky, nepovedena zkouška apod.). Teď brecim v práci - jakmile se jedna o situaci, která mě mrzí, vždy se rozbrecim. Nikdo na mě nekrici, jsou hodni, vše vysvětlujou, vždy si říkám, ze to vydrzim ale pak se stejně rozbrecim. :mrgreen:

Když se hádáme s přítelem, ke konci hádky se vždy rozbulim :roll:

Když se někde uhodim, ani to tak nebolí, ale rozbrecim se jak herečka :lol:

Nejvíc mě to trápí v práci. Dávala jsem výpověď, vysvětlovala důvody nadřízenému, a to byla z me strany hrozná scéna :roll:

U filmu nebrecim (to už musí být). Stresové situace, které se netýkají přímo me osoby, ale musím je řešit, zvladam taky dobre.

Nepřijdu si nijak psychicky narušena, mám vše co potrebuji, nejsem v tísni.
Jediný důvod, co me napadá, je hodně přísná výchova v dětství. :nevim: V závislosti na cyklu se to stupňuje.

Nejhorší je, když někdo řekne nebrec 😀 to je konečná

Neměl s tím někdo taky problém? Případně jak jste ho řešili?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
5448
28.1.22 10:08

Asi jsi citlivější :nevim: nemyslím si, že to je úzkost, to vypadá jinak. Prostě se některé věci zbytečně bereš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
115
28.1.22 10:35

Ahoj, měla jsem podobné stavy, až jsem často slychala o přehnané sebelítosti. Dopadlo to silnými úzkostmi a začala jsem to řešit. Šla jsem k psycholožce a tam jsme začaly řešit vnitřní dítě, tedy to, že v našem podvědomí či nevědomí je nějaký špatný zážitek z dětství (už si ho ani nepamatuji), který může být příčinou dnešní úzkosti. Moc mi to pomohlo, jsou i různé knihy nebo i videa na YouTube, ale ze své zkušenosti vím, že osobní povídání je mnohem lepší než internet. Pokud bys něco chtěla vědět víc, napiš mi zprávu. :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3461
28.1.22 10:51

Doporučuji knihu Přecitlivělost není slabost ;)
A fakt není ;)

Jinak já to mám trochu taky, a opravdu na to má vliv, v jaké fázi cyklu jsem. Někdy mám ooravdu hodně siln, to PMS, ale. u mě se to neprojevuje nejakou podrážděností či protivností k ostatním, ale jak píšeš - plačtivostí, brekem, citlivostí na věci, které by mi po menstruaci nebo uprostřed cyklu vůbec hlavu nedělaly. Co s tímhle, nevím doteď, prostě si to nevyčítat a třeba partnera na to připravit, vysvětlit.

Jinak z dlouhodobého hlediska doporučuji dobrého terapeuta. To pak po nějaké době dělá divy ;) když teda jsi zmínila tu přísnou výchovu…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
583
29.1.22 03:38

Hlavně to v sobě nepotlačuj. Není se za co stydět. Ten přetlak musí ven. Někdo pláče, někdo křičí, někdo si dá čokoládu. Ale ven to musí. :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
112
29.1.22 10:28

Tak přesně tohle mám taky :lol:. vždy si připadám trapně. Brečela jsem už ve škole kvůli známkám, pak doma, když jsem známku oznamovala. Když na mě někdo řve, nebo když cítím nějakou nespravedlnost tak mě to taky bere. No a když něco řešíme s chlapem tak když mu chci vysvětlit jak to vnímám (a to mluvíme v klidu) tak už taky brečím. Nejhorší je že kolikrát jak jednou začnu brečet tak to nebere konce. Jo a dokonce mi tečou slzy i když se více směju :lol: :lol: :zed: co s tím, nevím.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.1.22 16:15

@sarka17
Mám to úplně stejně, pripadam si hrozne detinsky, hlavně v práci mě to hodně omezuje. Zkusím tu výše zmiňovanou knížku a nebo i nějakou odbornou pomoc :) :mrgreen:

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat