Brek, úzkost, furt jen bulím
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Příběhy ze života maminek. Přečtěte si na eMiminu
Jaké jsou vaše příběhy z manželství či partnerství? Sdílejte je v Deníčcích
Vše co chcete vědět o manželství a partnerství. Zeptejte se odborníka
Reakce:
Asi jsi citlivější 
nemyslím si, že to je úzkost, to vypadá
jinak. Prostě se některé věci zbytečně bereš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, měla jsem podobné stavy, až jsem často slychala o přehnané
sebelítosti. Dopadlo to silnými úzkostmi a začala jsem to řešit. Šla jsem
k psycholožce a tam jsme začaly řešit vnitřní dítě, tedy to, že
v našem podvědomí či nevědomí je nějaký špatný zážitek z dětství
(už si ho ani nepamatuji), který může být příčinou dnešní úzkosti.
Moc mi to pomohlo, jsou i různé knihy nebo i videa na YouTube, ale ze své
zkušenosti vím, že osobní povídání je mnohem lepší než internet. Pokud
bys něco chtěla vědět víc, napiš mi zprávu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Doporučuji knihu Přecitlivělost není slabost 
A fakt není
Jinak já to mám trochu taky, a opravdu na to má vliv, v jaké fázi cyklu jsem. Někdy mám ooravdu hodně siln, to PMS, ale. u mě se to neprojevuje nejakou podrážděností či protivností k ostatním, ale jak píšeš - plačtivostí, brekem, citlivostí na věci, které by mi po menstruaci nebo uprostřed cyklu vůbec hlavu nedělaly. Co s tímhle, nevím doteď, prostě si to nevyčítat a třeba partnera na to připravit, vysvětlit.
Jinak z dlouhodobého hlediska doporučuji dobrého terapeuta. To pak po
nějaké době dělá divy když teda jsi zmínila tu přísnou
výchovu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Hlavně to v sobě nepotlačuj. Není se za co stydět. Ten přetlak musí
ven. Někdo pláče, někdo křičí, někdo si dá čokoládu. Ale ven to
musí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak přesně tohle mám taky 
. vždy si připadám trapně. Brečela jsem už
ve škole kvůli známkám, pak doma, když jsem známku oznamovala. Když na
mě někdo řve, nebo když cítím nějakou nespravedlnost tak mě to taky
bere. No a když něco řešíme s chlapem tak když mu chci vysvětlit jak to
vnímám (a to mluvíme v klidu) tak už taky brečím. Nejhorší je že
kolikrát jak jednou začnu brečet tak to nebere konce. Jo a dokonce mi tečou
slzy i když se více směju 
co s tím, nevím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@sarka17
Mám to úplně stejně, pripadam si hrozne detinsky, hlavně v práci mě to
hodně omezuje. Zkusím tu výše zmiňovanou knížku a nebo i nějakou
odbornou pomoc 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Úzkost a deprese po Covidu
- Jak zvládat neustálý stres a úzkosti
- Štítná žláza nebo úzkost
- Úzkosti, práce z domova
- Separační úzkost a vztekaní kvůli blbostem
- Úzkosti každý den
- Nový partner - úzkost
- Deprese a úzkost
Ahoj,
Už nějakou dobu mě trápí jedna moje vlastnost - precitlivelost. Vekove jsem 25-30 let.
Brecela jsem kvůli skole (známky, nepovedena zkouška apod.). Teď brecim v práci - jakmile se jedna o situaci, která mě mrzí, vždy se rozbrecim. Nikdo na mě nekrici, jsou hodni, vše vysvětlujou, vždy si říkám, ze to vydrzim ale pak se stejně rozbrecim.
Když se hádáme s přítelem, ke konci hádky se vždy rozbulim
Když se někde uhodim, ani to tak nebolí, ale rozbrecim se jak herečka
Nejvíc mě to trápí v práci. Dávala jsem výpověď, vysvětlovala důvody nadřízenému, a to byla z me strany hrozná scéna
U filmu nebrecim (to už musí být). Stresové situace, které se netýkají přímo me osoby, ale musím je řešit, zvladam taky dobre.
Nepřijdu si nijak psychicky narušena, mám vše co potrebuji, nejsem v tísni.
V závislosti na cyklu se to stupňuje.
Jediný důvod, co me napadá, je hodně přísná výchova v dětství.
Nejhorší je, když někdo řekne nebrec 😀 to je konečná
Neměl s tím někdo taky problém? Případně jak jste ho řešili?